Michal Horáček
... prezident z Ústavy zastupuje stát navenek...
Z Ústavy opravdu plyne pravomoc prezidenta zastupovat Českou republiku navenek. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Prezident republiky dle čl. 63 Ústavy ČR zastupuje stát navenek. Nutno však podotknout, že je tato pravomoc co do vydávání rozhodnutí kontrasignovaná, tj. jeho rozhodnutí vyžaduje ke své platnosti souhlas předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Tímto souhlasem se také odpovědnost za dané rozhodnutí prezidenta přesouvá na vládu.
Pravomoc zastupovat stát navenek nemá prezident sám. Kromě něj jí disponuje vláda (pravomoc vyplývá z jejího postavení jako vrcholného orgánu moci výkonné, bez ní by její postavení nedávalo smysl) a případně další orgány veřejné moci. Jako příklad lze zmínit ministerstvo zahraničních věcí.
Horáček daný výrok uvádí v kontextu z jeho strany problematického jmenování premiérem člověka, kterému hrozí trestní stíhání. Horáček sám by pak měl dle svých slov (čas: 22:38) s takovým jmenováním „obrovský problém“.
... v Ústavě je napsáno v článku 90, že na člověka, který nebyl shledán v trestní věci vinným soudem, se musí pohlížet jako na nevinného, jo.
Teze Michala Horáčka je v souladu s ústavním pořádkem. Podle čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod o vině a trestu při spáchání trestných činů rozhoduje pouze soud.
Shledán vinným tak může být pouze ten, jehož vina byla vyslovena odsuzujícím rozsudkem soudu. Do té doby se uplatňuje princip presumpce neviny.
Já jako účastník aktivní událostí listopadových roku 1989 si vzpomínám, jak nás trýznilo, když lidé, kteří chtěli svobodně vyjádřit svůj názor, byli napadeni policejními oddíly (...) Např. můj tchán. Toho vyvezli někam daleko za město, tam ho vyhodili prostě z toho auta a to prosím pěkně je profesor, jaderný fyzik, dlouholetý ředitel ústavu jaderné a částicové fyziky.
V roce 1989 byl Michal Horáček skutečně aktivním účastníkem listopadových událostí. Spolu s Michaelem Kocábem založili na jaře roku 1989 iniciativu MOST, která měla zprostředkovat komunikaci mezi vládními strukturami a disentem. Tato iniciativa byla aktivní i v listopadu roku 1989, kdy Horáček a Kocáb jednali s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem.
Během nejen listopadových demonstrací byli jejich účastníci napadáni ze strany složek Sboru národní bezpečnosti a Lidových milic. V případě Horáčkova tchána šlo konkrétně o Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti.
Tchán Michala Horáčka, profesor Jiří Hořejší, působil v 80. letech na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a dále také v Laboratoři teoretické fyziky Spojeného ústavu jaderných výzkumů v ruském Dubně. Ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK byl mezi lety 1999 a 2009.
Jak již Demagog.cz ověřil, informace o vyhození profesora Hořejšího z auta nebyla přesná. Profesor Hořejší byl po demonstraci 28. října 1989 spolu s dalšími demonstranty převezen autobusem do Nymburka, podroben výslechu a další den nad ránem odvezen na Černý most, kde byl propuštěn.
Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý navzdory nepřesnosti v popisu dané události.
Člověk, který tenkrát (1989, pozn. Demagog.cz) byl v těch zásahových jednotkách, tak najednou je navrhován na funkci vedoucího komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Zdeněk Ondráček je členem poslaneckého klubu KSČM. V Poslanecké sněmovně zasedal i minulé volební období – během něj byl členem Ústavně právního výboru a mimo jiné i Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostních informačních služeb. V současném volebním období je prozatím opět členem Ústavně právního výboru a Výboru pro bezpečnost.
Před rokem se proslavil návrhem zákona o hanobení prezidenta (.pdf) spolu s dalšími poslanci KSČM a s poslanci jiných politických stran. Návrh zákona vláda neschválila.
V roce 1989 vstoupil do KSČ, v únoru 1990 ze strany vystoupil. Byl členem sborů SNB a zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne. Z té doby ho provází z dnešního pohledu kontroverzní výroky o oněch zásazích. V nedávných rozhovorech se ke svým činům již odmítal vyjadřovat.
Podle ČTK by měl Stálou komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních složek (GIBS) řídit právě Zdeněk Ondráček. Jeho zvolení do čela komise je podmíněno dalším vyjednáváním stran, dle vyjádření poslankyně Aulické Jírovcové KSČM na Ondráčkovi trvá, a to především kvůli jeho odbornosti. TOP 09, KDU-ČSL a ODS jeho kandidaturu nepodpoří.
Horáček minulý týden vyzval Andreje Babiše k zabránění volby Ondráčka do čela komise. ANO po výzvě Horáčka žádá KSČM o zvážení návrhu Ondráčkovy nominace.
Napsal jsem otevřený dopis nejsilnějšímu politickému aktérovi těchto dní, předsedovi hnutí ANO, panu inženýru Babišovi, aby tomuhle zamezil. Aby pan Ondráček konkrétně, někdejší mlátička policejní, která hájila zájmy toho režimu totalitního a také okupantů naší země, aby zamezil jeho jmenování.
Veřejný dopis pro Andreje Babiše umístil Michal Horáček na své stránky 4. prosince. Zmiňuje v něm například následující:
„Byl to právě pan Ondráček, který v roce 1989 coby člen pohotovostního pluku zasahoval brutálním způsobem proti občanům na Václavském náměstí během Palachova týdne. Stal se tak přímým aktérem represí, uplatňovaných v zájmu totalitní moci a okupantů naší vlasti. Prosím Vás, abyste spolu se svými stranickými kolegy svůj vliv uplatnil a zvolení pana Ondráčka do uvedené funkce nedopustil. Znamenalo by popření ideálů, na nichž svůj dnes svobodný stát budujeme.“ Stránka zároveň obsahuje výzvu pro ostatní prezidentské kandidáty, aby se k Horáčkovi v této žádosti přidali. Záznam dokumentující přítomnost Ondráčka na Václavském náměstí během Palachova týdne natočila Česká televize a zhlédnout jej můžete zde.
Tak u nás v Ústeckým kraji 2048 v celým kraji (počet hlasů pro Realisty, pozn. Demagog.cz)
Při parlamentních volbách 2017 byl podle informací Českého statistického úřadu počet hlasů pro Realisty v Ústeckém kraji skutečně 2048.
U nás v Ústeckým kraji je např. 16,6 procenta lidí v exekuci a v takovým Litvínově 20.
Ústecký kraj a okres Most, kam spadá také Litvínov, patří mezi oblasti s největším podílem osob v exekuci v ČR. Podle dat zveřejněných na webu Mapa exekucí je přesný počet obyvatel v exekuci v Ústeckém kraji 115 090, což činí 16,62 %. V samotném Litvínově se pak jedná o 20,68 % obyvatel.
Navrhl jsem tedy, aby dluhy fyzických osob vůči státu byly uhrazeny, ten stát by to dovolil. A současně, kdyby to bylo uhrazeno, aby těm lidem to penále odpustil.
Horáček přišel 14. září 2017 s návrhem na odpuštění penále z dluhů fyzických osob vůči státu. Návrh se tedy netýká dluhů samotných, ale pouze penále za nezaplacené dlužné částky a pojistného.
Odpuštění by se mělo týkat těch, kteří „jsou rozhodnuti svůj dluh uhradit“, a probíhalo by tak, že by lidé v konkrétním termínu „mohli uhradit svůj dluh bez pokuty“.
Toto se tedy netýká dluhů mezi soukromými osobami.
Dlouho jsem jednal (o svém návrhu, viz předchozí výrok, pozn. Demagog.cz) s různými politickými silami včetně pana Babiše, pana Fialy, STANu, KDU-ČSL a ostatníma, Piráti. Mám na to vcelku dobrý ohlasy.
Michal Horáček nemluví poprvé o jednáních s politiky o svém návrhu na zrušení penále z dluhů. Už při prezentaci tohoto návrhu v září 2017 uvádí: „Mluvil jsem o tom i s lídry politických stran a ti nápad uvítali.“ O těchto setkáních však neexistuje žádná dostupná zpráva, a to ani na webech zpravodajských, ani na webech zmíněných politických stran, ani na facebookových a twitterových profilech zmíněných osob a politických stran. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Říká se a píše se prostřednictvím hoaxů na sociálních sítích nebo řetězovými maily, dokonce někde to roznášejí do schránek, a tam se říká o mě, že jsem jakýsi vítač. Já, který jsem první den kandidatury zveřejnil, co si myslím, jak máme nakládat s migrací (...), že tady chci stavět mešity (...) nebo že jsem estébák.
Na Facebooku koluje v různých obměnách, že Michal Horáček je vítač a estébák, ať už v rámci různých skupin, nebo na jednotlivých profilech. Jedná se např. o skupiny Michal Horáček by měl zůstat v podhradí,#BanánováRepublika / Banana Republic a Welcome to Reality - Freedom for Europe.
K migraci se Michal Horáček staví střízlivě. „Mnozí vnímají přistěhovalectví jako hrozbu. A nutno říct, že plným právem, protože tento jev skutečně může být hrozbou a zkušenosti řady států to potvrzují. Ale je rovněž příležitostí. Příležitostí dostat mezi nás v ideálním případě vzdělané, ale také nápadité, pracovité, zručné a podnikavé lidi. Dokonce takové, kteří budou ochotní a schopní naučit se náš složitý jazyk. Je potřeba, aby tito lidé pochopili a ctili naše hodnoty, náš styl života, a zejména pak náš právní řád. Historicky se to podařilo mnohým. Mám na mysli Slovany z Ukrajiny či Balkánu, kteří k nám v 90. letech prchali před válkou na rodné půdě. Ale zvládli to i lidé z Vietnamu.“
Co se týče obvinění ze spolupráce se Stání bezpečností, zveřejnil Michal Horáček své lustrační osvědčení dokazující, že nebyl evidován jako spolupracovník StB. Zpráva o tom, že Michal Horáček chce stavět mešity, se šířila např. na skupině Podpořme referendum o vystoupení ČR z EU konané v roce 2018. Na ilustrační fotce je Michal Horáček sice pro, nicméně fotka se nevztahuje k hlasování o mešitách, kde byli všichni proti. Lživé informace, které by se takto šířily prostřednictvím mailů nebo v papírové podobě, Horáček zmiňoval již dřív. Jeden mail obdržela dokonce i redakce Lidových novin – ten se ovšem týkal Jiřího Drahoše. Existenci letáků se ověřit nepodařilo.
