ODS

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jsme nenalezli žádné návrhy zákona, kterými by výbor zjednodušoval postup při vývozu. Tyto návrhy zákona nepotvrdil ani Tomáš Kladívko ve svém dovysvětlení výroku.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vydal usnesení, v němž žádá ministra průmyslu, aby ztížil vydání nesouhlasu k exportní licenci v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Zda bylo usnesení vyhověno jsme nedohledali.

Co se týče spolupráce mezi výborem a Asociací, tak je pravdou, že tito 2 aktéři spolupracovali v minulém období. Na 7. schůzi výboru 24. dubna 2013 na jednání výboru bylo právě za účasti zástupce Asociace projednávána problematika exportu.

Na tomto jednání vystoupil mimo jiné také senátor Kladívko, jenž uvedl:

„Samozřejmě nikdo nezpochybňuje to, že tento segment obchodu by měl být státem regulován. Na tom se asi shodneme všichni, ale co nám trošičku vadí, je ta předvídatelnost rozhodnutí, to znamená předvídatelnost určité obchodní operace do určitého světového pole s tím, že nevíme, jak to rozhodnutí dopadne. Na jedné straně víme, že do těch zemí exportují naši partneři z členských zemí EU, partneři z NATO, ale my při té žádosti nevíme, jak vlastně budeme posouzeni, jak náš výrobce bude posouzen. A to si myslím, že je věc, která tady vadí nejvíc, ta předvídatelnost rozhodnutí.“

Obecně se problematikou vývozu zbraní a regulace exportu zabýval server Česká pozice. Popisuje také zapojení Senátu do snahy o pomoc Asociaci obranného průmyslu.

V březnu tohoto roku pak byl v Senátu uspořádán kulatý stůl k Problematice výzkumu a vývoje obranného a bezpečnostního průmyslu.

Níže překopírováváme odpověď Tomáše Kladívka na prosbu o bližší informace k upozorněním a návrhům zákona, o nichž hovořil. Za zprávu senátorovi děkujeme.

„Dobrý den,

jednalo se o usnesení [odkaz Demagog.cz] Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve věci udělování licencí, ve kterém výbor vyzval příslušná ministerstva o předložení zákonné úpravy nebo nařízení vlády, které by řešilo rozporná stanoviska jednotlivých ministerstev. Dále to byly např. závěry ‚kulatých stolů‘ pořádaných Výborem ve spolupráci s Asociací OBP ve věci udělování vývozních licencí a ve věci financování projektů vědy a výzkumu z rozpočtů MV a MO.

Zdraví Tomáš Kladívko“

Výrok byl změněn z původní hodnoty neověřitelný na základě informací dodaných Tomášem Kladívkem.

ODS má transparentních účtů více – jeden “normální/dlouhodobý”, jeden “pro budoucnost” a také jeden speciální na senátní volby.

ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Kladívkovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z "normálního" transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu. Jeho reálný význam je fakticky nulový.

Např. server Aktuálně.cz skutečně již na začátku kampaně informoval o tom, že ODS vyčlenila pro první kolo senátních voleb 100 tisíc korun pro každého kandidáta. Na začátku října informoval Idnes.cz o tom, že úspěšní kandidáti dostanou dalších 100 tisíc.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože to byla skutečně pražská městská organizace ČSSD, která se paradoxně v druhém kole senátních voleb rozhodla proti Václavu Láskovi podpořit kandidáta ODS Pavla Žáčka. Uvádíme, že podpora je paradoxní, protože v případě, že by voliči ČSSD naslouchali doporučením celostátních sociálnědemokratických politiků, měli by v druhém kole senátních voleb dát svůj hlas protikorupčnímu aktivistovi Václavu Láskovi. Takové doporučení svým voličům tak například vzkázal v prvním kole senátních voleb neúspěšný kandidát za ČSSD Stanislav Štěch.Podporu pro protikorupčního aktivistu vyslovili i šéf Senátu Milan Štěch (ten bude za ČSSD obhajovat mandát v Pelhřimově) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (obhajuje mandát za ČSSD v Kladně).

Pravdu má Pavel Žáček i v tom, že Lubomír Zaorálek není členem pražské městské organizace ČSSD. Zaorálek je totiž členem Městské organizace (Okresního výkonného výboru) ČSSD v Ostravě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kritika ÚSTR v dubnu 2013 při odvolání tehdejšího ředitele Hermana přicházela ze strany sociálních demokratů zejména od dvou vrcholových politiků, jmenovitěLubomíra Zaorálka a Jiřího Dientsbiera.

Dienstbier tehdy kritizoval ÚSTR například za to, že byl institucí závislou na ODS, která ji dle jeho slov"přes své lidi využívala k vedení politického boje".

"Máme tady něco, co se špatně založilo, nedobře to funguje a má to celou řadu vad." Takto zase v pozadí jednání o odvolání tehdejšího ředitele ÚSTR Daniela Hermana komentovalčinnost této instituce Lubomír Zaorálek.

Byl to také Zaorálek, který již v roce 2010 přišel s kritikou tehdy odstupujícího ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Konkrétně kritizoval, že Žáček zneužíval svého postavení v ÚSTR "k vytahování kompromitujících údajů o svém nástupci historikovi Jiřímu Pernesovi". Zaorálkovi se tehdy nelíbilo, že na nového ředitele média vytáhla informace (které získala díky jejich vypuštění z archívu ÚSTR) o jeho minulosti jako kandidáta na spolupracovníka s STB nebo Pernesovo navštěvování Večerní univerzity marxismu a leninismu.

Je však potřeba poznamenat, že situace vzniklé kolem ÚSTR v roce 2010 a 2013 jsou v mnoha věcech značně odlišné.

Spory vzniklé v minulém roce vyplynuly z přeměn v členství Rady ÚSTR, o něž se zasloužil Senát, ve kterém tehdy většinově vládla ČSSD. Kritika z řad nových členů rady (zejména Šustrové, Jelínka, Benešové a Uhla) spočívala v nespokojenosti se způsobem, jakým Herman instituci řídí. Kritika však byla mnohými považována za nepodloženou a byla označována jako výsledek zpolitizování činnosti ÚSTR ze strany ČSSD.

Situace kolem odvolání Pavla Žáčka v roce 2010 však nabývala komplexnějších rozměrů. Kritika činnosti ÚSTR tehdy přicházela z širší společnosti. Petici za odvolání Žáčka sepsanou aktivistou Stanislavem Pencem tehdy podepsal mimo jiné i exprezident Václav Havel, předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý, architekt Zdeněk Lukeš nebo historik Petr Blažek, jenž v ústavu dříve pracoval. Jádrem kritiky bylo "nakládání ústavu s historickými kauzami". Týkalo se to zejména kauzy bratří Mašínů, kteří měli plánovat atentát na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Ctirad Mašín s Milanem Paumerem sice po letech připustili, že je něco podobného napadlo, sami však přiznávají, že to nemysleli vážně. Největší rozruch ale vyvolala kauza kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery.

Pavel Žáček má v rámci senátních voleb podporu od Karla Schwarzenberga, dále však také od Konfederace politických vězňů v ČR, profesora politologie Michaela Krause či herce Oldřicha Navrátila a mnohých dalších. Co se pak týče podpory od politických stran, kromě zmíněné TOP 09 získal kandidát ODS ve druhém kole senátních voleb i podporu od Svobodných a ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Modelů poměrného systému je skutečně vícero. Česká republika například pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990 změnila poměrný volební systém celkem 4x, a to například změnou dělitele (od roku 2002 přešla ČR od Hagenbach-Bishoffovy metody k přijetí d΄Hondtovy metody) či změnou počtu volebních obvodů (do voleb v r. 1998 jich bylo 8, od r. 2002 jich je 14).

Další z takových metod pak může být systém jednoho přenosného hlasu (.pdf), jenž oproti Českem využívanému listinnému poměrnému volebnímu systému dává větší důraz na vůli voliče a personalizaci volby.

Další metodou je bonus pro vítěze voleb, který nyní funguje například v Itálii (.pdf).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je neověřitelný, jelikož nebylo možné dohledat město, kde by figuroval výhradně soukromý dopravce. Existují sice příklady obcí, v nichž vedle sebe paralelně funguje veřejná a soukromá doprava, nicméně příklad, kdy by přeprava lidí spadala výhradně do privátních rukou, jsme nenalezli.

Dle serveru Mises je veřejná doprava zprostředkovávána soukromým dopravce např. v Hong Kongu, kde největším autobusovým dopravcem je společnost KMB (Kowloon Motor Buses), případně na západním pobřeží Turecka. V českém prostředí zajišťuje provoz veřejné linkové autobusové dopravy v některých regionech např. soukromá firma ICOM, a. s.

V koalici s ČSSD byl Bohuslav Svoboda primátorem od konce roku 2010 do listopadu 2011. Přitom zpráva z října roku 2011 prokazuje, že není pravdivé, že splnil heslo „politici z představenstev“.

„Pražanům zastupitelé města slíbili, že odejdou z představenstev firem spojených s městem a zasednou pouze v dozorčích radách. Při projetí obchodního rejstříku lze však zjistit, že v představenstvech působí řada politiků z městských částí a také bývalí politici a že většinou jde o současné i bývalé členy ODS. […] Nejčastěji svá místa hájí tím, že jsou v oblasti odborníci“ (idnes.cz; zvýraznění Demagog.cz).

Jedním z nástrojů pro větší otevřenost, jež byly zavedeny za primátora Svobody, byl například rozklikávací rozpočet.

Praha představila svůj rozklikávací rozpočet v prosinci 2011. Už v září, když primátor prezentoval své plány, psaly Hospodářské noviny, že žádné jiné české město zatím rozklikávací rozpočet nepoužívá.