ODS

Výrok byl označen jako pravdivý, protože Lázně Teplice v Čechách jsou skutečně jediným lázeňským městem v České republice, kde není vybírán lázeňský poplatek. Tento poplatek byl zrušen vyhláškou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2010 a která rušila i další místní poplatky. To vše za účelem zmírnění dopadů ekonomické krize a učinění města Teplice přitažlivějším pro lázeňské hosty a turisty a příjemnějším pro jeho obyvatele.

V souvislosti se zákazem vydání vyhlášky zakazující zahalování obličeje, od které si zastupitelé slibovali eliminaci znečišťování města arabskými lázeňskými hosty, zastupitelstvo Teplic uvažuje o znovuzavedení lázeňského poplatku, který by pokryl zvýšené náklady na úklid města.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Pokuta za odhozenou láhev by byla v ČR hodnocena jako přestupek proti veřejnému pořádku. Na základě zákona o přestupcích č. 200/1900 Sb. podle § 47 Přestupky proti veřejnému pořádku lze za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Odhazování odpadků ve Velké Británii je na místě pokutováno 75 librami. V Londýně je tento přestupek pokutován 80 librami. Maximální pokutu, kterou je možné uložit, je 2 500 liber.

Část výroků o patnácti členech bereme jako ilustrativní – je faktem, že s pacienty přijíždí do Teplic celé rodiny, jádro výroku je tedy pravdivé.

Již několik let jezdí do českých lázní cizinci z arabských zemí a Teplice patří mezi nejnavštěvovanější lázeňská centra. S jednotlivými arabskými pacienty však jezdí celé rodiny a jejich příbuzní.

Kubera ve svém výroku mluví o situaci, kdy si lázeňští hosté, a zejména pak jejich doprovod, pronajímají od soukromníků byty po dobu pobytu ve městě. Primátor Teplic říká, že tito pronajímatelé z této činnosti žádné daně neplatí, popř. řeknou, že to byl kamarád. Tuto konkrétní situaci nejsme schopni přirozeně posoudit.

Nicméně není pravdou, že by nájemné nepodléhalo zdanění. Tyto situace řeší zákon 568/1992 Sb., o daních z příjmu, konkrétně § 9 Příjmy z nájmu. Jak vysvětluje server finance, existuje řada různých způsobů, jak ke zdanění přistupovat podle druhu nemovitosti. V každém případě ale není pravda, že by nájemce nepodléhal zdanění.

Pokud dotyčný pronajímatel daně z Kuberou popsané činnosti neplatí, je to reálně možné, nicméně tím porušuje zákon, protože ten mu ukládá daňovou povinnost, jež je v České republice nastavena.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ačkoliv situaci ohledně uznání podpisů Kubera popisuje korektně, některé jeho kroky (zejména zabránění jednání o referendu o hazardu na mimořádném jednání zastupitelstva) se dají označit jako "bránění heren".

Není pravdou, že by Kubera neprojevil vstřícný postoj k hazardu. Ilustrují to obstrukce, které provázely mimořádné zasedání zastupitelstva, jež se konalo 29. srpna. Na tomto zasedání sice měla být projednávaná vyhláška zakazující hazard a mělo také dojít k jednání o konání případného referenda, ani jeden z těchto bodů se však díky zdržení při hlasování většinou přítomných zastupitelů do programu mimořádného zasedání nakonec nedostal.

Kubera k tomuto uvedl: "Je zde ale ještě další věc, a sice, že zákon o referendu říká, že referendum nemá zavazovat budoucí zastupitelstvo. Takže udělat ho při komunálních volbách není dobré. Říci tomu novému, co musí hned udělat, není možné".Přitom ale Nejvyšší správní soud (.pdf) i Ústavní soud judikoval, že je vhodné zajistit konání místního referenda v termínu voleb, a to zejména z důvodu zajištění co nejvyšší účasti.

Krajský soud v Ústí nad Labem skutečně i přes uznání platnosti dva roky starých podpisových archů rozhodl, že iniciativa Teplice proti hernám nenasbírala k vyvolání referenda dostatečný počet podpisů. Soud uznal platnost jen 3 886 z 4 776 odevzdaných podpisů, k dosažení nutné hranice 4 074 podpisů k vyvolání referenda jich tak chybělo 188.

Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.

Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.

Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.

Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.

Původně měla výstavba divadla stát 840 mil. Kč, stavba se ovšem prodražila o 40 milionů, na 880 mil. Kč. Částka 40 milionů korun v celkových vícenákladech navyšuje výdaje o necelých pět procent. Město polovinu z vícenákladů stavební firmě uhradilo, o zbylých 20 milionů se bude firma s městem soudit. O problému informuje například článek plzen.idnes.cz.

Plzeňský deník uvádí: "Letos na jaře se objevily i problémy s vícenáklady ve výši 40 milionů korun, mimo jiné na jevištní technologie a odvoz zeminy ze stavby. Technologii město uhradí, druhou polovinu platit odmítlo. Firma Hochtief, která divadlo postavila, avizovala, že se bude s městem soudit. ‚Kroky jsou teď na Hochtiefu, zatím ale o žalobě nic nevíme. Firma se soustředila na dokončení stavby,‘ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Otazník visí zatím i kolem provozních nákladů. Původní odhady mluvily o třímilionovém navýšení, to je ale nereálné. ‚Do konce roku přibude 35 zaměstnanců včetně techniků či osvětlovačů. Náklady na mzdy se tak zvýší o osm milionů korun ročně,‘ vyčíslil ekonomický náměstek Martin Zrzavecký (ČSSD)."

Město Plzeň skutečně čerpá několik úvěrů od Evropské investiční banky, například na úpravu rozvodů vody či na výstavbu městské infrastruktury. Nejnovější úvěr byl podepsán v červnu 2014.

Celkové závazky (.pdf, str. 97) města činily ke konci roku 2013 více než 2,2 miliardy korun, jednalo se však o investiční, nikoliv o provozní úvěry (ty slouží na pokrytí "běžného" provozu).

Město bohužel již několik let není hodnoceno ratingovou agenturou, v roce 2010 přestala agentura Moody's z obchodních důvodů udělovat hodnocení. V té době však Plzeň měla vysoký rating Aa1.cz se stabilním výhledem. Při pohledu na tabulku s vývojem průřezových ukazatelů hospodaření a zadluženosti se dá konstatovat, že město je stále v dobré finanční kondici.

ř.UkazatelZdroj 2010201120122013 1Počet obyvatelČSÚ169 935168 808167 302167 302 2Příjem celkem (po konsolidaci)Finanční výkaz FIN 2-12 M5 811 610 tis. Kč5 387 280 tis. Kč5 852 835 tis. Kč5 214 450 tis. Kč 3ÚrokyFinanční výkaz FIN 2-12 M40 430 tis. Kč44 871 tis. Kč47 079 tis. Kč59 684 tis. Kč 4Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředkůFinanční výkaz FIN 2-12 M350 925 tis. Kč260 580 tis. Kč92 841 tis. Kč77 407 tis. Kč 5Dluhová služba celkemSoučet sloupců 3 a 4391 355 tis. Kč305 451 tis. Kč139 920 tis. Kč137 090 tis. Kč 6Ukazatel dluhové služby (v %)Podíl sloupce 5 a 26,73 %5,67 %2,39 %2,63 % 7Aktiva celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"39 446 882 tis. Kč31 333 400 tis. Kč45 714 402 tis. Kč47 952 049 tis. Kč 8Cizí zdrojeÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"2 967 682 tis. Kč3 383 072 tis. Kč3 686 688 tis. Kč4 228 740 tis. Kč 9Stav na bankovních účtech celkemÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - BRUTTO"1 259 933 tis. Kč1 359 523 tis. Kč2 305 089 tis. Kč2 702 627 tis. Kč 10Úvěry a komunální dluhopisyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"1 449 048 tis. Kč1 498 851 tis. Kč1 997 659 tis. Kč2 298 171 tis. Kč 11Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"1 058 tis. Kč678 tis. Kč294 tis. Kč0 tis. Kč 12Zadluženost celkemSoučet sloupců 10 a 111 450 106 tis. Kč1 499 529 tis. Kč1 997 953 tis. Kč2 298 171 tis. Kč 13Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %)Podíl sloupce 8 a 748,86 %44,32 %54,19 %54,35 % 14Oběžná aktivaPodíl sloupce 12 a 82 615 701 tis. Kč3 058 188 tis. Kč3 704 377 tis. Kč4 199 644 tis. Kč 15 8leté saldoFinanční výkaz FIN 2-12 M

n/an/a 111 100 tis. Kč -156 536 tis. Kč 16Krátkodobé závazkyÚčetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ - NETTO"1 671 707 tis. Kč1 882 946 tis. Kč1 685 118 tis. Kč1 924 218 tis. Kč 17Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %)Účetní výkaz - Rozvaha, sloupec "BĚŽNÉ OBDOBÍ"7,52 %10,80 %8,06 %8,82 % 18Celková (běžná) likviditaPodíl sloupce 16 a 171.561.622.22.18

Rekonstrukce tramvajové trati byla podle vedoucího oddělení přípravy komunikací a mostů z Odboru investic magistrátu Ondřeje Prokopa nevyhnutelná z důvodu jejího havarijního stavu. Tramvaje musely po nyní opravovaném úseku jezdit sníženou rychlostí.

Celková cena za rekonstrukci úseku Pražská – U Zvonu se vyšplhá na 122 milionů korun. Město na ni dostane z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihozápad přes 45 milionů korun (ke stažení zde v .xls, Seznam schválených projektů z 32. výzvy). Právě 32. výzva ROP Jihozápad se týkala rozvoje infrastruktury. Další výzvy tohoto operačního programu zahrnují jiné oblasti podpory. Nové výzvy prozatím nebyly vyhlášeny, a není proto jasné, zda by mohla být rekonstrukce realizována i po volbách. Tuto část výroku proto hodnotíme jako neověřitelnou.

Zbylá část výroku je ovšem pravdivá a i celkové hodnocení ponecháváme jako pravdivé.

Na základě životopisu zveřejněného Martinem Majorem na webu statutárního města Olomouc hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Martin Major dokončil studium práv na Univerzitě Palackého v roce 2004. Členem zastupitelstva statutárního města Olomouc se však stal již v roce 2002 a členem zastupitelstva Olomouckého kraje v roce 2004. Není tedy pravdou, že by do politiky nešel přímo ze školy. Ba co víc, městským zastupitelem se stal dva roky před koncem svého studia. Podle tohoto životopisu se advokacii věnuje od roku 2004 doposud.