Miroslava Němcová
Musíme připomenout také to, že to byl on, kdo z čestného předsednictví vystoupil a řekl, že definitivně končí čestným předsednictvím a bylo to před 5 nebo kolika 6 lety.
Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS v průběhu jejího 13. kongresu, který probíhal ve dnech 13. - 15. prosince 2002. Funkce se nicméně dobrovolně vzdal v roce 2008. Konkrétně takto učinil ve svém projevu na 19. kongresu ODS 6. prosince, kde konstatoval: " Jedno ale vím zcela jistě: tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl. Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat Vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát. Bylo to, zejména v posledním období, přítěží pro Vás, ale i pro mne. " I přes menší nepřesnost v časovém vymezení zmiňované události hodnotíme výrok jako pravdivý. Z dostupných informací skutečně vyplývá, že Václav Klaus se před necelými pěti lety na základě vlastního rozhodnutí vzdal funkce čestného předsedy ODS.
První riziko, které hrozí, je například to, že skutečně zákony, které tady byly jmenovány, možná někdo by měl jiné preference, (...) byly projednány i v Senátu tak, aby nespadly pod stůl. Protože pokud je Senát bude chtít vrátit, my budeme rozpuštěni, nemá je komu vrátit a ty zákony končí.
Jak jsme uvedli již u výroku Jiřího Rusnoka výše, v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna má Senát právo"přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu"(článek 33 Ústavy ČR). Tato opatření se však týkají pouze nových vládních návrhů.
Zákony, které jsou nyní již v procesu projednávání, ať už v Poslanecké sněmovně, nebo v Senátu, mohou být schváleny v běžném legislativním postupu, pokud se však Senát rozhodne předlohu vrátit do sněmovny s okamžiku, kdy tato je již rozpuštěna, předloha takzvaně padá pod stůl.
A kdo tedy drží zemi (Němcová myslím moc v zemi v období po rozpuštění Sněmovny do nových voleb)? Drží ji vláda jmenovaná prezidentem proti vůli právě Poslanecké sněmovny. Ústavní soud, který byl doplněn na základě přání pana prezidenta, který, a dokonce sociální demokraté říkali, že doufají a myslím, že se to potom i potvrdilo při volbě, že doufají, že bude doplněn o ty konečně už levicové soudce, kteří jim půjdou takzvaně více na ruku.
Prohlášení místopředsedkyně ODS je složeno z několika faktických výroků, které hodnotíme jako pravdivé a to s následujícím zdůvodněním:
Prezident Miloš Zeman dne 10. 7. 2013 jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, která 7. 8. 2013 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR nezískala důvěru. Do jmenování vlády nové vládne jako vláda v demisi (.pdf - str. 10).
Senát Parlamentu České republiky schválil celkem sedm z osmi kandidátů prezidenta Miloše Zemana na členy Ústavního soudu. Nejmenován byl pouze bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný (neprošel pouze o jeden hlas).
Splněná přání členů sociální demokracie ve vztahu k novému složení Ústavního soudu lze potvrdit např. na základě následujícího prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jaromíra Tejce pro ČT z 3. 2. 2013: "Očekávám, že soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým Senátem, budou přístupnější argumentům."
V Senátu je ústavní většina komunistů a socialistů.
Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť v Senátu existuje ústavní většina senátorů stran ČSSD, SPOZ (exČSSD), KSČM.
Ústavní většina je kvantifikována jako třípětinová většina. Pro přijímání ústavních zákonů v Senátu je zapotřebí dosáhnout třípětinové většiny přítomných senátorů (čl. 39 Ústavy). Nicméně vyjdeme-li z toho, že zpravidla se počítá s třípětinovou většinou všech, tak v případě Senátu ČR jde o 49 senátorů (z celkových 81).
ČSSD má v Senátu v současnosti klub o síle 45 členů. Připočteme-li klub SPOZ+KSČM+Severočech (který má 5 členů), získáme onu ústavní většinu.
V tomto klubu jsou 2 senátoři KSČM (Bayerová, Homolka) senátoři Dryml i Palas zvoleni za ČSSD, lze je tedy řadit k "socialistům". Dryml přešel v průběhu svého mandátu k SPOZ. Posledním senátorem v tomto klubu je Jaroslav Doubrava ze strany Severočeši.cz.
Já jsem řekla přesně do toho rozhovoru v Mladé frontě (v sobotním vydání - pozn. Demagog.cz), že dlouhodobě mít nevyřešený, nevyřešenou pozici hlavního teda šéfa té strany, že dlouhodobě to možné není.
V sobotním vydání Mladé fronty Němcová k pozici předsedy ODS uvedla následující: " Ve dvojkolejnosti ODS v této přechodné době problém je, ale nebylo možné to udělat jinak. Na tuto otázku vám odpovíme, až si ji probereme uvnitř. Znamenalo by to narychlo svolat kongres. Samozřejmě jsem přesvědčena, že má být jedna hlava. Jakmile jsou dvě, je to vždycky složitější. "
Na základě tohoto konkrétního vyjádření je výrok hodnocen jako pravdivý.
V pátek jsme měli výkonnou radu, která se zabývala kromě toho, těch předčasných voleb, které jsme tady probírali už v úvodu, tak se zabývala také tím, na co jste se ptal tady kolegy, sestavováním kandidátek, jaká by mohla být pravidla nebo nemohla být pravidla a kromě jiného jsme se bavili také o možném kongresu. Zda před volbami nebo po volbách. Musím říci, že jednoznačně, až snad s jednou výjimkou, těch účastníků výkonné rady převažoval názor, že má kongres ODS se uskutečnit po volbách. Tedy do těch voleb kongres se konat nemá a zůstáváme v uspořádání, v jakém jsme.
Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné dohledat informace ze zmíněné výkonné rady ODS.
Usnesení výkonné rady ODS z pátku 9. srpna 2013 se mimo jiné zabývalo skutečně sestavováním kandidátních listin.
"Výkonná rada ODS konstatuje, že je nutné urychleně sestavit kandidátky ODS pro předčasné volby v roce 2013 a pověřuje grémium ODS přípravou pravidel, které povedou k jejich efektivnímu sestavení." Nicméně není možné dohledat postoje jednotlivých členů grémia ODS a není také jasné, jaké postoje hájili jednotliví vrcholní představitelé strany na grémiu ODS směrem ke kongresu. Toto nezaznělo ani v přijatém usnesení, ani na tiskové konferenci po skončeném jednání.
Martin Kuba je úřadující předseda z titulu své funkce 1. místopředsedy poté, co odstoupil Petr Nečas z předsednické funkce.
Webové stránky ODS ukazují zcela jasně, že úřadujícím předsedou je skutečně Martin Kuba. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany na kongresu ODS v listopadu 2012 v Brně. Stranu Kuba vede po rezignaci Petra Nečase, kterou podal 16. června 2013.
Já, my jsme na té výkonné radě v pátek, o které jsem tady už mluvila, se bavili také o možné spolupráci s Václavem Klausem. A nikdo z těch přítomných neřekl, že si představuje návrat Václava Klause do pozice ve vedení ODS nikdo to takhle nezmiňoval. Všichni zmiňovali, že by si přáli nějakou formu spolupráce.
Záznam ze samotného jednání výkonné rady ODS se nepořizuje, takže není možné výrok s jistotou ověřit.
Dostupný je pouze záznam z následné tiskové konference po jednání výkonné rady z 9. 8. 2013, kde se vedoucí představitelé vyjadřovali k možnosti sblížení ODS s Václavem Klausem. Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba se vyjádřil takto: „Myslím, že na výkonné radě jsme se shodli na tom, že Václav Klaus je bezesporu jako zakladatel ODS a tvůrce její ideové podstaty a výrazný politik na pravici někým, s kým ODS komunikovat chce, chceme opravit ty vztahy,(...) my chceme mít dobré vztahy s Václavem Klausem. (...)Shodli jsme se na výkonné radě, že je třeba diskutovat o té formě, hledat jí a především se na ní také zeptat pana prezidenta Klause, což určitě při našem nejbližším setkání udělám. (...)"
Já například v těch novinách, o kterých vy mluvíte, tak tam také říkám, že bychom o (sobotní MF Dnes; řeč je o spolupráci s Václavem Klausem - pozn. Demagog.cz) ni stáli, že bychom stáli o to, až bude prezident, nebo exprezident Václav Klaus má svůj institut, který svým založením s lidmi, které kolem sebe soustředil, může potom potencovat tedy ve společnosti tu debatu o tom, co je a co není pravicová politika, kde jsou míry svobody, individuální a tak dále.
Na základě segmentu rozhovoru M. Němcové pro MF Dnes je výrok hodnocen jako pravdivý. K otázce možné spolupráce ODS a Václava Klause se v sobotu 10. srpna vyjádřila následovně:
" Já si nemyslím, že Václav Klaus se má vrátit do vedení ODS.My máme mít zájem, aby všechny mozky spojené s pravicovým uvažováním spolupracovaly, to ano.* Vy jste byla léta jeho spojenkyní. Proč se podle vás nemá vrátit? Už by ODS nepomohl? Dívám se na to tak, že čas předsedů je v době, kdy mají odvést to, co mají odvést. Pan Václav Klaus prošel tou nejlepší možnou kariérou, jakou si lze představit, a završil ji také nejvyšší ústavní funkcí. A myslím, že pak má přijít čas pro nové šéfy a že není možné stavět všechno na jednom člověku. Že bezbranná strana se najednou ocitla bez tatínkovského objetí. * V tom se lišíte od úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby, který prohlásil: „Václav Klaus je jedním z nejvýraznějších politiků na pravici, jakékoliv sblížení považuji za velmi dobré.“ Jako by místo vás chtěl Klause. Myslím, že sblížení je podobné tomu, co říkám já. Byli bychom blázni, kdybychom nevyužili možnosti spolupracovat s Václavem Klausem. * A jak má taková spolupráce vypadat? Bude vám Klaus radit, nebo má být na billboardech? Ne, myslím to jinak. Až bude ODS plnit opoziční roli, tak například Institut Václava Klause je platformou, jak se stavět k nápadům levicové vlády a obhajovat pravicovou politiku před socialistickou. Jinak opakuji: buď je ODS dostatečně sebevědomá, že zvládne současný malér, který si zčásti nadrobila sama, nebo potřebuje nějaký dramatický výtah. To by stejně bylo jen dočasné řešení a stranu by dlouhodobě neposunovalo."
My jsme, ráda bych poznamenala, že shodou okolností, aniž bychom věděli, že tedy padne Nečasova vláda, aniž bychom věděli, že bude rozpuštěna sněmovna, že budou předčasné volby, že vyvstane otázka, kdo případnou smlouvu podepíše nebo ne, tak shodou okolností jsem vedla parlamentní delegaci do Švédska někdy na začátku května, myslím, že to bylo, kde byli zástupci všech poslaneckých klubů tak, jak to obvykle bývá, jednali jsme s předsedou Poslanecké sněmovny Švédska, s výborem pro obranu Švédského parlamentu, protože tahle otázka (Gripeny - pozn. Demagog.cz) švédskou stranu samozřejmě velmi zajímala.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Miroslava Němcová skutečně vedla parlamentní delegaci do Švédska, která nicméně proběhla na konci nikoli na začátku května 2013. Je také pravda, že tato delegace byla tvořena zástupci všech poslaneckých klubů:
ODS - Miroslava Němcová ČSSD - Jeroným Tejc TOP 09 a Starostové - Petr Gazdík KSČM - Pavel Kováčik VV - David Kádner
Co se týče programu, delegace mimo jiné jednala Ministrem pro integraci Erikem Ullenhagem, dále pak s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem a představiteli politických stran, s Výborem pro obranu a Výborem pro zahraniční záležitosti.
