ODS je dlouhodobě vůbec proti tomu instrumentu minimální mzdy.
Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.
Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.
Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.
Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.
Vzpomeňme si na rok 2005, kdy ČSSD měnila svého premiéra, Stanislav Gross stál před národem, nemohl si vzpomenout, který strýček mu zrovna půjčil na byt a pan prezident Klaus (...) zachoval vládu ČSSD, která disponovala v tu chvíli většinou v parlamentu.
V roce 2005, kdy byl tehdejší premiér Stanislav Gross donucen odstoupit kvůli nejasnostem ohledně financování jeho bytu, jmenoval Václav Klaus po Grossově demisi novou vládu v čele s tehdejším místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.
Samotné složení vlády doznalo jen minimálních změn. Došlo k výměně na postu ministra zemědělství, informatiky a ministra bez portfeje.
Byla sepsána nová smlouva o spolupráci mezi stranami ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, které dohromady držely většinu ve sněmovně, na kterou se tento dokument odkazoval. Ta byla také následně potvrzena vyslovením důvěry Paroubkově vládě 13. května 2005.
Temelín zapadá do energetické politiky ČR až po roce 2028. Tedy po fotovoltaikách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu nejasnosti “zapadání” Temelína do energetické politiky.
Aktualizace (pdf. str.34) Státní energetické koncepce z listopadu 2012 počítá s realizací výstavby a uvedením do provozu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín do roku 2025. Na serveru patria.cz najdeme vyjádření ministra Kuby z rozhovoru pro Hospodářské noviny: “ garantovaná cena elektřiny z Temelína by se zavedla až po období dotací obnovitelných zdrojů, ve výsledku by tak měla celková cena elektřiny pro domácnosti i průmysl klesnout. Bavíme se o letech 2028 a dá l.”
Není tedy jasné, jestli se za “zapadnutí” považuje samotná dostavba dvou bloků, nebo až realizace návrhu po skončení podpory obnovitelných zdrojů energie.
Ty garance pro Temelín (...) je to v podstatě tzv. contract for differences, vlastně jakoby pojistka pro ten rozdíl, kdy je ta cena krátkodobě vyšší nebo krátkodobě nižší.
Principem systému contract for differences je vyrovnávání cenových výkyvů tím, že se stanoví pevná smluvní cena. Pakliže by tedy cena vyrobené energie byla vyšší, než stanoví smlouva, pak by musel výrobce vyplácet odběrateli rozdíl a naopak.
V Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) České republiky z listopadu 2012, je tento mechanismus skutečně přímo označen jako contract for differences (str. 81). Mezi dílčími cíli je zde uváděno i ,,Podporovat omezení tržních deformací a jejich vlivu na trh s elektřinou. Do doby odstranění těchto deformací umožnit zavedení kompenzačního mechanismu pro jaderné technologie.” V dokumentu se ale také píše, že mechanismus by mohl být zaveden pouze pakliže ,,evropský či regionální trh s elektřinou nebude díky tržním deformacím schopen generovat dlouhodobě stabilní signály pro investice”. (str. 90)
Byť uznávám, je to úplně zvláštní situace, ale je možná, protože on by také mohl ten nový premiér jmenovaný Milošem Zemanem navrhnout klidně ty ministry, kteří v té vládě už jsou. A ti nemají, a to chci hlavně říct, ti v našem ústavním systému v uvozovkách nemají, jak z té funkce utéci ve velkých uvozovkách. Protože mandát ministra, to není jak běžná, běžný pracovní poměr, ale končí opravdu až tehdy, až prezident přijme demisi.
Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.
Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Je tam ještě aspekt, jo, který je důležitý. Sice prezident musí rozpustit sněmovnu, pokud se o to odhlasuje více jak 120 poslanci, ale není tam lhůta. To znamená, že zase ta politická scéna je závislá na dohodě s prezidentem, kdy budou volby. Že teprve sněmovna sama se nerozpouští. Rozpouští ji prezident. Teprve poté, co prezident vydá toto rozhodnutí, běží ona lhůta 60 dnů, do kdy musejí být volby.
Výrok hodnotíme na základě Ústavy ČR jako pravdivý.
Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (.pdf): odst. 2: " Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců." odst. 3: " Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období."
Ustanovení odstavce 2 neurčuje lhůtu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, omezuje prezidenta pouze ve smyslu odstavce 3, tedy že nesmí Poslaneckou sněmovnu rozpustit 3 měsíce před skončením (řádného) volebního období. Třípětinovou většinou všech poslanců je pak 120 poslanců. Z ustanovení je patrné, že Poslanecká sněmovna navrhuje usnesením prezidentovi rozpuštění sněmovny (tj. nerozpouští se sama přijetím takového usnesení), prezident má ale povinnost tomuto návrhu vyhovět.
Čl. 17 Ústavy ČR pak stanoví: odst. 2: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."
Za daných okolností kongres volební nebyl zas tak dávno. Před necelým rokem, v podstatě třičtvrtě rokem..
23. "volební" kongres ODS se uskutečnil 3. - 4. 11. 2012 v Brně (tj. cca před osmi měsíci).
Za činnost státního zastupitelství nese vůči sněmovně odpovědnost vláda. Nikdo jiný.
Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.
Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.
Například pan Rittig podle všeho, se píše, tak není na území republiky.
Např. dle zpravodajských serverů Novinky.cz či wikiIdnes.cz, byl Ivo Rittig jak v době policejního zásahu, tak v době vysílání pořadu OVM 23.6. 2013, skutečně v zahraničí. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Proto se týmy expertů včetně vedení pražské ZOO dohodli, že spodní třetina území pražské zoologické zahrady bude v povodňovém plánu Prahy i vlastní ZOO vedena jako ta, kde mohou být jen externí, mobilizace schopné expozice.
Z povodňového plánu (.doc) městské části Praha 7 z roku 2005 vyplývá, že s částí ZOO je skutečně počítáno jako se záplavovou oblastí. V dokumentu je vymezen úsek Zoologická zahrada - most Barikádníků. Dále se pak píše, že "v úseku ZOO je vybudována protipovodňová hráz na 25letou vodu".
Při stoleté vodě je pak jako záplavová oblast vymezena "část ulice Povltavské u ulice Pod lisem, proti objektu Trojská 69, dosahuje hranici komunikace Trojská, zámeckou zahradu mimo zámek a část ZOO".
Z územního plánu hlavního města Prahy pak vyplývá, že je o Záplavové území průtočné, kde se podle definicenesmí umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou (…) nezbytných doplňkových staveb pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch, ZOO (…).
Městská část Praha 7 pak ve své tiskové zprávě ke zmíněnému povodňovému plánu uvádí, že „povodňový plán byl konzultován se správci vodních toků, spolupracujícími městskými částmi a organizacemi v záplavovém území (…)“. Nynější ředitel ZOO k tomu však říká: „Je veliká škoda, že zoologická zahrada – a není to její rozhodnutí – není adekvátně chráněna proti takovýmto povodním.“
Na základě těchto rozporných tvrzení hodnotíme výrok jako neověřitelný.
