Za poslední dva roky od nástupu mé vlády se začaly tyto částky (investice do protipovodňových opatření, pozn.) zvyšovat.
Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)
Rok
Investovaná částka (v mil. kč)
2009
790
2010
940
2011
530
2012
1390
Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.
Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.
V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.
Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.
Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".
Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.
A jenom za poslední dva roky jsou to dvě miliardy ročně. Dvě miliardy ročně. Já znovu připomínám ta čísla, která tam zazněla. V protipovodňových opatřeních v letech 2002 až 2007, a opakuji z vašeho příspěvku, bylo proinvestováno 4 miliardy korun. Od toho roku 2007 do roku 2013 je to téměř 15 miliard korun dohromady ve třech oblastech. Čili to tempo investic do protipovodňových opatření se výrazně zvýšilo.
Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.
Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun." Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.
Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).
Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.
A proto jsme také mohli teď okamžitě ve chvíli, kdy bylo jasné, že máme povodňovou situaci, říci, že teď okamžitě máme k dispozici 4 miliardy korun ve státním rozpočtu a 1,3 miliardy ve státním fondu dopravní infrastruktury. Že okamžitě hned tu první neděli, kdy vypukly povodně před týdnem, jsme okamžitě uvolnili 300 milionů korun, které byly okamžitě k dispozici starostů a primátorům postižených obcí a měst.
V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.
Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.
Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“
Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."
Bude-li samozřejmě ze státního rozpočtu bude muset být vynaloženo více než ty 4 miliardy. To byly pouze peníze, které prostě jsme okamžitě teď operativně byli schopni vzít a také dvě miliardy z těch 4 miliard jsme již ve středu brali do opravy dopravní infrastruktury včetně místních komunikací, silnic první, druhé a třetí třídy, železničních tratí a podobně.
Vláda České republiky ve středu 5. 6. 2013 schválila zvýšení výdajů ministerstva dopravy pro letošní rok o 2 miliardy korun na povodní poškozenou dopravní infrastrukturu ve vlastnictví státu a velkou vodou zasažené silnice II. a III. tříd. Dále také přidělila formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury k dispozici dalších 1,3 miliardy korun, a to a opravy následků přírodní katastrofy na místních komunikacích a dalším poškozeném majetku obcí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
A za čtvrté bych připomenul vyjádření komisaře Levandovského, který je zodpovědný za rozpočet. Když ho velmi zestručním, že ve Fondu solidarity teď nic není. Že tam žádné prostředky nejsou. Teď velmi parafrázuji.
Eurokomisař pouze řekl, že pro takto rozsáhlou katastrofu není z fondu letos možná plná náhrada.
Komisař pro finanční plánovaní a rozpočet, Janusz Lewandowski, 5. června o povodních ve střední Evropě prohlásil, že "rozsah této katastrofy zcela přesahuje (možnou) náhradu pro tyto zěmě. Nemáme prostředky, zcela určitě, pokud jde o evropský Fond solidarity. V roce 2013 to není možné" (Der Spiegel). Podle portálu Business News Europe pak dodal, že jednou z možností je provést náhradu za pohotovostní opatření v následujícím roce.
Den po medializaci jeho slov vydal komisař prohlášení, podle kterého je "Fond solidarity k dispozici všem v nouzi následující přírodní katastrofu". Také slíbil, že udělá vše pro rychlou pomoc ze strany Evropy, jakmile o ni vlády zasažených zemí požádají.
Lewandowski tedy netvrdil, že ve fondu nejsou žádné prostředky, pouze, že jich pro takto rozsáhlou událost není dostatek. Parafrázovat nelze "velmi", jak uvádí premiér. Řečník buď parafrázuje, nebo ne. V tomto případě premiér Nečas slova eurokomisaře velmi pozměnil a svým výrokem tak zavádí.
Mimochodem chci zdůraznit, že teď v červnu to budou tři roky, co jsem byl jmenován předsedou vlády. Za ty tři roky jsem použil helikoptéru poprvé. Poprvé.
Je pravdou, že Petr Nečas bude letos již tři roky premiérem, ovšem přesně to bude tři roky až v 13. července. Dále je pravdou, že v České republice použil Petr Nečas helikoptéru poprvé, ačkoliv ji má jako premiér k dispozici.
Například už v roce 2010kritizovaltehdejšího ministra vnitra Radka Johna za to, že v době vládních škrtů použil k cestování právě vrtulník. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že jeho první let to rozhodně nebyl. Například při návštěvě Afgánistánu v dubnu 2013 se premiér přesouval americkými vrtulníky Black Hawk.
Mimochodem i v letošním roce jsme navýšili výdaje na dopravní infrastrukturu oproti loňskému roku o více než 6 miliard korun.
Výrok hodnotíme na základě dat z státního rozpočtu České republiky pro rok 2013 jako pravdivý.Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.
Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000
Výdaje státního rozpočtu jsou někde okolo 1 150 miliard korun.
Celkové výdaje podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 jsou 1 180 767 603 000 Kč (.pdf - str. 1). To znamená, že se jedná o částku o 30 miliard Kč vyšší. V objemu financí, který však činí přes bilion korun, je to zanedbatelný podíl (asi 2,5 %).
(ČSSD, pozn.) hlásá například to, že chce být v hlavním proudu evropské integrace.
Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".
Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.
Na záplavy v České republice a sousedním Rakousku a Německu však už zareagovala Evropská komise, a to slovy komisaře pro regionální rozvoj Johanesse Hahna, který má tuto oblast na starosti. Je připravena všem postiženým státům poskytnout pomoc z Fondu solidarity EU.
Johannes Hahn je evropským komisařem, který je zodpovědný za regionální politiku. Skutečně již reagoval na probíhající povodně v České republice i v okolních zemích.
Jeho vyjádření je dostupné jak na webu Evropské komise (v angličtině a němčině), tak i na stránkách Zastoupení EK v České republice. Celé vyjádření eurokomisaře Hahna zní:
„Katastrofální povodně, k nimž došlo v České republice, Německu a Rakousku, mnou velmi otřásly. Svou soustrast vyjadřuji všem postiženým, především rodinám a přátelům těch, kdo v posledních dnech přišli o život. Chtěl bych při této příležitosti ujistit všechny postižené občany i politické představitele, že evropská rodina členských států je vám k dispozici a připravena pomoci tam, kde to je nejvíce potřeba.Evropský fond solidarity zřízený po rozsáhlých povodních v roce 2002 je určen k tomu, aby pomohl postiženým členským státům a oblastem postavit se znovu na nohy a financovat náklady na mimořádná opatření i obnovu. Teď je však bezodkladným úkolem zajistit bezpečí občanů a poskytnout jim přístřeší.“
