Tomáš Chalupa
V současnosti míří na skládky 55 procent z 32 milionů tun ročně vytvořeného komunálního odpadu v Česku. Podle Chalupy je Česko v Evropě výjimečné svým vysokým podílem skládkování na celkovém nakládání s odpadem.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU. Ministr sice korektně popisuje stav skládkování v České republice, nicméně v mezinárodním srovnání již jeho výrok přesný není.
Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu.
Pokud jde o nakládání s odpadem, podle dat Eurostatu z roku 2010, 38 % jeho celkového objemu směřuje v zemích EU na skládky, v České republice končí na skládkách 68 % odpadu.
V tabulce některé země a jejich nakládání s odpadem (hodnoty jsou uvedeny v %)
SkládkovánímSpalovánímRecyklovánoKompostovánoEU2738222515ČR6816142Slovensko811045Neměcko0384517Polsko731188Bulharsko100000Maďarsko6810184
Marek Benda
Toto číslo [134 miliard za církevní restituce] dal první na stůl Pavel Dostál.
Výrok Marka Bendy je hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně bývalý ministr Pavel Dostál byl prvním, za jehož úřadování bylo v otázce církevních restitucí položeno na stůl první jasné číslo v řádu miliard, jehož výši Benda korektně uvádí.
Na oficiálních stránkách církevních restitucí Cirkevnimajetek.cz nalezneme informace, že systematická diskuse o církevním vyrovnání byla zahájena vládou Miloše Zemana v letech 1998 - 2002. Ministr kultury tehdejší sociálně demokratické vlády Pavel Dostál ustanovil komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Hodnota majetkového vyrovnání, s níž se pracovalo v roce 2000, činila100 miliard korun.Na konci roku 2012 při roční míře inflace 2,9% by činila tato částka 134 miliard korun.
V předchozím období do roku 2000 nedošlo podle námi dohledaných informací ke stavu, kdy by byla v diskuzi o církevních restitucích vyčíslena nějaká konkrétní suma. Tento fakt dokládá Přehled jednání mezi státem a církvemi 1990-2000vydaný sekretariátem České biskupské konference (.pdf) v roce 2001.
Bohuslav Svoboda
Obávám se, že by oba pánové měli vědět, a finančníci to vědí, dopravní podnik je akciová společnost a jeho dluh se nezapočítává do dluhové služby hlavního města prahy. Nezapočítává se do jejího ratingu. To je normální standardní záležitost. Dluh dopravního podniku není součástí dluhu hlavního města Prahy.
Pražský dopravní podnik je skutečně samostatnou akciovou společností s jediným akcionářem, Hlavním městem Prahou, a to od roku 1991. Tuto informaci dokládá také záznam společnosti v obchodním rejstříku. Ve sbírce listin v obchodním rejstříku najdeme také závěrku společnosti, ze které je patrné, že Dopravní podnik je samostatná obchodní společnost a účetní jednotka.
Rozpočet města na rok 2013 pak počítá s kompenzací pro DP prostřednictvím příspěvkové organizace Ropid ve výši 10 miliard (z celkově rozpočtovaných 44 miliard výdajů města). Z toho plyne, že rozpočty obou organizací jsou odděleny, i když Praha přispívá nemalou částkou na provoz DP.
Výrok Bohuslava Svobody je dále hodnocen na základě zprávy (.doc) ratingové agentury Moody's z února roku 2010, která je jako poslední přístupná na webu Hlavního města Prahy. Tato zpráva se zcela konkrétně o Dopravním podniku zmiňuje, a to v souvislosti s okolnostmi, které rating této agentury ve vztahu k Praze oslabují.
Konkrétně se zde na straně 2 v sekci Oslabující aspekty uvádí: "Dopravní podnik jako podrozvahový závazek, který spotřebuje jednu třetinu výdajů města a 9 % čistého přímého a nepřímého dluhu města".
I přes oddělené rozpočty tedy finanční situace DPP podle Moody's, coby podrozvahový závazek, souvisí s udělovaným ratingem. Výrok Bohuslava Svobody proto hodnotíme jako zavádějící.
Jenom bych malinko poopravil, páni zastupitelé Vinš a Zoufalík byli vyloučeni z ODS. (Václav Moravec: Oni nejdřív rezignovali.) Ne, ne, v pořadí obráceném. Nejprve byli vyloučeni a pak řekli, že rezignují.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Důvodem je fakt, že ačkoli regionální rada pražské ODS navrhla (15:27) vyloučení nových zastupitelů Ivana Vinše a Bohumila Zoufalíka na jednání výkonné rady ODS v Táboře, oba zmínění zastupitelé rezignovali (16:40) na své posty ještě předtím, než byl tento návrh přijat.
Druhá věc je v tuto chvíli máme 18 zastupitelů.
V tuto chvíli má ODS v Praze opravdu 18 zastupitelů, původní počet křesel zastupitelů, který ODS získala ve volbách do zastupitelstva, se rovnal 20.
Stanovisko, které jsme včera přijímali, jsme přijmuli všemi hlasy, všemi 21 hlasy stanovisko regionální rady bylo přijato.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zápis z jednání regionální rady ODS, který by potvrdil, že dané stanovisko bylo opravdu přijato všemi 21 hlasy.
Potřeba na to, abychom prohlasovali cokoliv s vámi (TOP09, oslovuje Tomáše Hudečka, pozn.), bylo 7 hlasů. Ty jste měl vždycky. Nikdy se nestalo, že by nějaký váš návrh spadl pod stůl. Zato spadlo několik návrhů dokonce i primátora, které shodila TOP 09 svými hlasy.
Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.
Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.
Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.
Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.
Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.
Boris Šťastný je dneska poslanec, není členem, klubu, byl na zasedání regionální rady, přednesl tam 16 nebo 18 návrhů, žádný z těch jeho návrhů regionální rada neschválila. Naopak svým rozhodnutím se zásadně postavila proti němu.
Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).
Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.
Já jenom připomínám, že jsme ji uzavřeli (pražskou koalici, pozn.) my, protože my jsme vypověděli, tedy Boris Šťastný vypověděl koaliční smlouvu s ČSSD, jenom aby bylo jasno.
Vypovězení koaliční smlouvy s ČSSD bylo navrženo Borisem Šťastným na regionální radě ODS, kde byl návrh také odsouhlasen. Aktivitu Borise Šťastného dokládá například prohlášení premiéra Nečase, který potvrdil, že byl o všem předem informován.Teprve pak byla uzavřena nová koalice s TOP 09.
S přihlédnutím k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já bych jenom podotkl, že podle posledního ratingového hodnocení Prahy, podle Moody´s má Praha stupeň A plus A jedna stabilní a podle Standard&Poor´s stupeň A plus s pozitivním výhledem, kolik měst v Evropě má takovýto rating.
Praha má uvedený rating, podobně jako celá řada dalších evropských měst.
Praha je opravdu hodnocena agenturami S&P (přístup po registraci, potvrzeno také ve zprávě Lidovek.cz) a Moody's (také zde je nutná registrace), jak uvádí zastupitel Svoboda.
Zároveň u agentury Moody's nenajdeme mnoho evropských měst se stejným nebo lepším ratingem (jde např. o Vídeň, Oslo, Berlín či Bern), mj. proto, že jich agentura mnoho nehodnotí. Od S&P má však stejný rating i Brno (příp. dle Reuters, angl.), Ostrava disponuje stejnou známkou, pouze se stabilním, nikoli pozitivním výhledem. Mezi postkomunistickými zeměmi si česká města stojí dobře, ovšem v databázi S&P (po registraci) najdeme mnoho francouzských, švédských, švýcarských měst, příp. města jako Brusel, Vídeň či Birmingham, všechna s lepším či stejným hodnocením jako Praha.
Zastupitel Svoboda tedy pravdivě popisuje pražský kreditní rating, přikrášluje ovšem jeho hodnotu ve srovnání s jinými městy v Evropě.
