ODS

Petr Fiala mluví o průměrné výši starobního důchodu vyjádřené v poměru k výši průměrné mzdy. V rozhovoru zmiňoval, že pokud projde vládní návrh zákona na úpravu valorizací důchodů, dojde v červnu 2023 na základě zákona o důchodovém pojištění k mimořádné valorizaci průměrného důchodu na přibližně „20 tisíc“ korun. V této souvislosti poté Fiala mluvil o tom, že během „jednoho a  půl roku“ vzrostl důchod ze 40 na 50 % hrubé mzdy. V rámci našeho odůvodnění tak budeme srovnávat Fialou uvedené plánované navýšení v červnu 2023 a stav o rok a půl dříve, tedy na přelomu let 2021 a 2022.

Pro úplnost doplňme, že v průběhu roku 2021 k mimořádné valorizaci důchodů nedošlo (.pdf), a Petr Fiala tak zjevně nemluví o srovnání současné situace (po navýšení v lednu 2023) se stavem v červnu 2021.

Srovnání s průměrnou hrubou mzdou

Data o vývoji průměrné mzdy publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Data o růstu důchodů pak pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 

Na přelomu let 2021 a 2022 došlo k navýšení důchodů v pravidelném lednovém termínu. Ještě na konci roku 2021 průměrný důchod odpovídal 15 425 Kč, tedy 41 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Díky zvýšení o 805 Kč se pak na začátku roku 2022 zvedl zhruba na 16 200 Kč (.pdf). Kvůli následným mimořádným valorizacím se na konci roku 2022 vyšplhal na 18 061 Kč, tj. 45 % průměrné hrubé mzdy.

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2).

Na začátku letošního roku došlo k navýšení průměrné penze na 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což odpovídá 48 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Upřesněme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí při vyčíslení tohoto poměru pracuje s průměrnou hrubou měsíční mzdou za rok 2022, která činí 40 353 Kč.

Podle zákona o důchodovém pojištění dojde kvůli rostoucí inflaci k další mimořádné valorizaci v červnu 2023. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % hrubé mzdy. Vláda Petra Fialy nicméně nyní počítá s tím, že v Parlamentu dojde ke schválení jejího návrhu na úpravu parametrů valorizace (.pdf, str. 1), a průměrná penze se v polovině roku navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2). MPSV ve svém přehledu uvádí, že by tato částka odpovídala 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 322 Kč. Bez úprav by červnových 21 209 Kč odpovídalo 49 % hrubé mzdy, s úpravami by 20 188 Kč dosahovalo 46,6 % průměrné hrubé mzdy. Tento údaj by se tak od 50 %, jak zmiňoval Petr Fiala, nelišil o více než 10 %, a stále by se tak pohyboval v rámci naší 10% tolerance.

Srovnání s průměrnou čistou mzdou

Podívejme se dále i na srovnání průměrného starobního důchodu s průměrnou čistou měsíční mzdou. Přepočítáme‑li zmíněnou průměrnou hrubou mzdu z roku 2022 na mzdu čistou, dostaneme se na čistý příjem 32 424 Kč (zjednodušený přepočet zahrnuje jen základní slevu na poplatníka).

Vládou plánovaný červnový důchod ve výši 20 188 Kč by tak činil 62,3 % průměrné čisté mzdy. Bez zásahu vlády by se jednalo o 65,4 %.

Pokud budeme pracovat s průměrnou (hrubou) mzdou, jak ji pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 38), dostaneme čistou průměrnou mzdu 34 616 Kč. Vládou plánovaný červnový důchod by v tomto případě dosahoval 58,3 %, bez úprav vlády 61,3 %.

Petr Fiala, který u poměru důchodu k čisté mzdě mluvil o 65 %, tak v tomto případě uvádí mírně nepřesné procento, stále se nicméně pohybuje na hraně 10% odchylky. Z těchto důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala svým výrokem reagoval na slova redaktora o tom, že se otázkou důchodové reformy v minulosti zabývala řada komisí, ale celý důchodový systém se mezitím „nezadržitelně řítí do zdi“. Právě v této souvislosti Fiala zmínil „jako jediný relevantní pokus o důchodovou reformu“ kroky vlády Petra Nečase (2010–2013). V našem odůvodnění se proto zaměříme na tuto reformu a na to, zda v průběhu let některá z jiných vlád připravila a prosadila legislativu, která by přinesla zásadní změny v důchodovém systému a jeho financování.

Nečasův kabinet provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Malá důchodová reforma.

Návrh na úpravy důchodového systému, které vešly ve známost jako malá důchodová reforma, předložila Nečasova vláda ve Sněmovně v březnu roku 2011. Po schválení Parlamentem nakonec tato novelizace zákona o důchodovém pojištění vešla v účinnost v září 2011, a to i přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause.

V rámci této reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Pro mladší ročníky se měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž by se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak určena (.pdf, str. 99–100). V rámci novelizace z roku 2011 rovněž došlo ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Největší změny nicméně přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, zahájena byla v lednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Doplňme, že Nečasova vláda v roce 2012 také prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Kritika a zrušení reforem

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř stále počítal s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: nová vláda nastavila nový věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Dodejme, že zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106), byla tehdy částečně ponechána (vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy), což v minulosti kritizoval mimo jiné i sám předseda ODS Petr Fiala.

Další pokusy o reformy

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). Komise pro důchodovou reformu byla v Poslanecké sněmovně vytvořena například už v roce 2000 (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

V lednu 2019 za vlády Andreje Babiše vznikla Komise pro spravedlivé důchody. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2–3) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí komise schválila, následně vzešel návrh důchodové reformy. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně komise Danuše Nerudová jej společně představily v prosinci 2020.

Tento návrh však čelil kritice. Proti se vyjádřila jak opozice, tak odborníci, a dokonce i vládní hnutí ANO. Důchodovou reformu se tak Janě Maláčové nakonec prosadit nepodařilo. 

V dubnu 2022 vytvořil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nový poradní tým zabývající se přípravou důchodové reformy. 

Závěr

Druhý pilíř důchodového systému se vládě Petra Nečase podařilo v Parlamentu prosadit v roce 2012, od ledna 2013 pak tato tzv. velká důchodová reforma vstoupila v platnost. Kabinet Bohuslava Sobotky nicméně skutečně druhý pilíř, tedy hlavní bod dané reformy, následně zrušil. Upřesněme, že Sobotkova vláda zrušila také základní prvky malé důchodové reformy zavedené Nečasovou vládou v roce 2011. Žádné další vládě se už ucelenou reformu důchodového systému a jeho financování prosadit nepodařilo. Z těchto důvodů výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.

V první řadě vysvětleme, že dluh na důchodovém účtu se vytváří schodkem důchodového systému, tedy za situace, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy. Výdaje vycházejí z nákladů na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a zahrnují i náklady na správu systému. Stranu příjmů pak tvoří finance, které stát vybere na pojistném (a související penále a pokuty).

Dle dat Ministerstva financí dosáhl celkový schodek důchodového systému za minulý rok výše 21,5 mld. Kč. Zákon o státním rozpočtu na rok 2023 pak odhaduje, že výdaje na důchody a na správu důchodové agendy přesáhnou příjmy z pojistného na důchodové pojištění o přibližně 62,5 miliard korun (.pdf, str. 120 z 516). K datu vydání článku jsou dostupná pouze data za letošní leden, kdy deficit činil 8,4 mld. Kč. Ani dosavadní saldo důchodového účtu za letošní rok tedy nedosahuje 17 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byla měsíční salda značně proměnlivá, nelze předpokládat, že saldo za únor bude stejné jako to lednové.

Na konci loňského roku Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, upozornila na to, že aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku. Na podkladě odhadů NRR následně v lednu 2023 ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 82,8 mld. Kč (video, čas 2:31).

Doplňme, že právě vysokými výdaji na červnovou mimořádnou valorizaci penzí vláda Petra Fialy argumentuje ve svém návrhu (.pdf, str. 4), kterým chce navýšení důchodů zbrzdit. V návrhu z 20. února 2023 Fialův kabinet uvádí, že podle stávajících pravidel valorizace by kvůli červnové valorizaci došlo k navýšení výdajů o 34,4 mld. Kč (.pdf, str. 4). Schodek na důchodovém účtu by tak podle vlády dosahoval přibližně 95 mld. Kč. V případě, že dojde ke schválení navržených úprav, vláda odhaduje, že červnová valorizace vyjde jen na 15 mld. Kč. Podle těchto propočtů by tak schodek důchodového účtu dosahoval přibližně 75 mld. Kč.

Na závěr tedy shrňme, že už podle návrhu státního rozpočtu, který nepočítal s mimořádnou červnovou valorizací, měl deficit důchodového systému v roce 2023 dosáhnout výše 62,5 miliardy korun. Kvůli červnové valorizaci penzí dojde k dalšímu navýšení tohoto schodku. Ačkoli Petr Fiala poukazuje na to, že je schodek na důchodovém účtu vysoký, uvádí výrazně menší číslo, než se kterým počítal návrh rozpočtu i nynější návrh novely zákona o důchodovém pojištění.

Letošní schodek má být také sice vyšší než schodek za minulý rok, který činil 21,5 mld. Kč, v kontextu minulých let ale deficit důchodového systému nerostl, pouze zaznamenal řadu výkyvů. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Jedno z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce cca 6,5 a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Ministr financí Zbyněk Stanjura k návrhu na zavedení windfall tax na začátku loňského října řekl, že vláda plánuje pomocí mimořádné daně napřesrok vybrat přibližně 85 mld. Kč. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) přesněji mluví o 84,8 mld. Kč, v roce 2024 pak předpokládá výběr daně ve výši 38,6 mld. Kč a v roce 2025 25,4 mld. Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

Vláda Petra Fialy v původním programovém prohlášení z ledna 2022 (.pdf) v části věnované sociálním službám uvedla, že zajistí „propojenost resortních úřadů, online podávání žádostí a uveřejnění informací o systému pomoci a dostupnosti služeb, podpory a dávek“. Dále se také vláda zavázala zrychlit digitalizaci a zjednodušit „administrativu, včetně online formy a důsledné kontroly“ (.pdf, str. 13–14).

V květnu 2022 vláda spustila informační web Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc státu jednotlivým skupinám obyvatel. Jak název webu napovídá, jde především o reakci na růst cen. Jsou zde vysvětleny jednotlivé příspěvky, kdo na ně má nárok, co musí doložit a jak o ně zažádat. Pokud je žádost možné podat online, stránka rovnou poskytuje odkaz k podání této žádosti.

Fialův kabinet 3. června 2022 předložil Poslanecké sněmovně novelu zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi (.pdf, str. 1), kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením Mariana Jurečky. Tento návrh měl za cíl zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky, hlavně o příspěvek na bydlení, který byl předtím pro svou složitost kritizován. 

Novela například navrhla (.pdf, str. 10) snížit „administrativní zatížení” žadatelů, aby nově nemuseli dokládat náklady na bydlení a příjmy domácnosti vždy každé čtvrtletí, ale jen jednou za půl roku. Novela také počítala s tím (.pdf, str. 11, 19–24), že občané při prokazování nároku na dávky nebudou muset k žádostem přikládat originální dokumenty, ale jen jejich prosté kopie. To mělo zjednodušit především podávání elektronických žádostí.

Parlament novelu schválil v červnu 2022 a po podpisu prezidenta byla 30. června 2022 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 203/2022 Sb. Podle dat MPSV příjemců příspěvku na bydlení výrazněji přibylo, zvýšila se také průměrná částka vyplacená měsíčně domácnostem.

Prostřednictvím zjednodušeného online formuláře mohou lidé žádat o příspěvek na bydlení od července 2022. Od srpna loňského roku mohou občané žádat elektronicky např. o rodičovský příspěvek, od září i o přídavek na dítě. K podání žadatelé musí použít některou z forem elektronické identity občana, například datovou schránku, bankovní identitu (ověření totožnosti přihlášením do internetového bankovnictví) či občanský průkaz s elektronickým čipem.

Pro úplnost je vhodné dodat, že možnost komunikovat se státní správou prostřednictvím bankovní identity byla zavedena v lednu 2021, tedy ještě za druhé vlády Andreje Babiše. Během ní také došlo ke zjednodušení žádostí o některé sociální dávky také kvůli pandemii covidu-19, a to hned třikrát – v březnu/dubnu 2020 (zákon č. 160/2020 Sb.), v říjnu 2020 (zákon č. 437/2020 Sb.) a v březnu 2021 (zákon č. 136/2021 Sb.). Zjednodušení spočívala v tom, že rodiny a senioři pobírající přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči nemusely pro nárok na výplatu v dalším čtvrtletí dokládat Úřadu práce ČR příjmy a náklady na bydlení v uběhlých třech měsících. Tato opatření měla však vždy dočasnou povahu – vztahovala se pouze na následující čtvrtletí. 

Závěr

Od prosince 2021, kdy se stal ministrem práce a sociálních věcí Marian Jurečka, tedy skutečně došlo k některým úpravám pravidel podávání žádostí o sociální dávky, které vedly ke zjednodušení administrativy. Při prokazování nároku na dávky už občané například nemusí dokládat originální dokumenty, ale jen jejich kopie. V průběhu roku 2022 byla zavedena možnost online podávání žádostí např. v případě příspěvku na bydlení, rodičovského příspěvku či přídavku na dítě. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Proběhlé valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Plánovaná mimořádná valorizace

V lednu 2023 znovu míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Dodejme, že tento vládní návrh kritizují někteří ekonomové i opoziční poslanci. Ti se chystají projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovat, jelikož aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Závěr

Průměrná výše starobních důchodů tedy kontinuálně roste, a i v případě upravené valorizace by ve druhé polovině letošního roku podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla přesáhnout 20 tisíc korun. Poslankyně Eva Decroix (ODS) ve svém tweetu dále srovnává zvýšení průměrného důchodu za první dva roky Babišovy a Fialovy vlády. Během působení Fialova kabinetu důchody opravdu vzrostly více, srovnání je nicméně problematické, neboť se zvyšování důchodů váže na inflaci. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákona, a vláda tedy musí důchody zvýšit.

Babišův kabinet navíc v letech 2018 a 2019 zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace, což Fialova vláda neučinila. Jelikož poslankyně Decroix vyvolává dojem, že současná vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, kterou může pobírat osoba užívající byt, jejíž náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmu za podmínky, že se nejedná o vyšší částku, než je výše normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady jsou definovány jako průměrné celkové náklady spojené s užíváním bytu podle velikosti obce, v níž se byt nachází, a počtu členů domácnosti. O dávku může žádat vlastník, nájemce i podnájemník.

Za dosavadní Fialovy vlády (od 17. prosince 2021), došlo k několika novelizacím zákona o státní sociální podpoře.

Parlament na konci června 2022 schválil vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Cílem novelizace bylo zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky jako je např. příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení si lidé již nemusí žádat každý rok, ale dostávali by ho na dobu neurčitou. Doložení příjmů a nákladů díky novelizaci stačí podávat jednou za šest měsíců, nikoliv každé čtvrtletí jako dříve (.pdf, str. 19). Nově může vláda také upravovat normativní náklady na bydlení „s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie“.

Další vládní novelizace zákona o státní sociální podpoře, schválená v prosinci 2022 s účinností od 1. ledna 2023, přinesla několik změn. Úprava se týkala především normativních nákladů na bydlení, které jsou základem pro výpočet této dávky. Nově se obce z hlediska velikosti člení pouze do tří typů. První kategorie obsahuje Prahu a Brno, v druhé jsou města nad 70 tisíc obyvatel, ve třetí obce s menším počtem obyvatel. Ministr Jurečka k tomuto členění v tiskové zprávě ze 16. listopadu 2022 poznamenal (.pdf, str. 1): „Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější.“

Taktéž došlo ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dříve nárok na příspěvek vznikal, když náklady na bydlení přesáhly 30 %, v Praze pak 35 %. V současnosti je výpočet sjednocený na 30 % a dosáhne na něj tedy více žadatelů. Sjednocení Ministr Jurečka odůvodnil (.pdf, str. 1) tím, že mělo toto rozdělení negativní dopad na jednočlenné seniorské domácnosti v Praze.

Dále se nově při rozdělování skupin žadatelů podle počtu členů domácnosti řadí jednočlenné a dvoučlenné domácnosti do stejné kategorie, čímž se má podle důvodové zprávy příspěvek lépe zacílit (.pdf, str. 11) právě na méně početné nájemce a vlastníky bytů. Další změnou bylo zrušení fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení, což při žádosti o příspěvek na bydlení znevýhodňovalo (.pdf, str. 8) domácnosti, které měly příjmy nižší než životní minimum. Vláda také může za určitých podmínek zvyšovat výši částky, která se započítává za pevná paliva. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká na rok 2023 i vlastníkům rekreačních objektů (.pdf, str. 10–11) používaných k trvalému bydlení. Dodejme, že tento nárok měli žadatelé i roce 2022, novela zákona ho dále prodlužuje i na tento rok.

Změny, které souvisely s příspěvkem na bydlení, zahrnovaly také opakované navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení. Ke zvýšení došlo 28. ledna 2022 vládní novelou zákona o státní sociální podpoře, dále také od 1. října stejného roku nařízením vlády. Další navýšení přinesla již zmiňovaná novela zákona o státní sociální podpoře s účinnosti od 1. ledna 2023.

Z výše popsaného vyplývá, že Vláda Petra Fialy skutečně upravila parametry příspěvků na bydlení, a to opakovanou novelizací zákona o státní podpoře. Konkrétně sjednotila výpočet příspěvku pro Prahu a ostatní obce na 30 % nákladů na bydlení, čímž vznikl nárok na příspěvek na bydlení více žadatelům. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) na svém twitteru napsala, že současná vládní koalice není asociální, protože navýšila životní a existenční minimum, což pozitivně ovlivnilo výši sociálních dávek. Zaměříme se proto na to, zda vláda skutečně minima navyšovala, a na to, zdali došlo k ovlivnění sociálních dávek. 

Životní a existenční minimum

Současná vláda zvýšila prostřednictvím vládních nařízení životní a existenční minimum za dobu svého působení již třikrát. Částky, které v únoru 2020 nastavila vláda Andreje Babiše, současný kabinet od dubna 2022 navýšil o 10 %. O dalších 8,8 % životní a existenční minimum vzrostlo v červenci a na dalším navýšení životního a existenčního minima se Fialova vláda usnesla 14. prosince 2022 (.pdf), a to o 5,2 % (.pdf, str. 1) s účinností od 1. ledna 2023. Vláda tak za dobu svého působení celkově zvýšila životní a existenční minimum zhruba o 26 %.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšení souvisí s nárůstem spotřebitelských cen v roce 2022 (.pdf, str. 1). Vláda je totiž zmocněna životní a existenční minimum standardně zvyšovat od 1. ledna, pokud ve stanoveném období nárůst nákladů na základní osobní potřeby činí alespoň 5 procent. K tomuto kroku může nicméně přikročit i v mimořádném termínu.

Uveďme, že MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.

Vliv na dávky

Výše životního a existenčního minima pak opravdu ovlivňují výši sociálních dávek, popřípadě rozšiřují počet osob, které na ně mají nárok. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.

Jako příklad si můžeme ukázat přídavky na dítě. Podle MPSV kvůli zvýšení životního a existenčního minima vzroste počet příjemců přídavku na dítě o 15 000 (.pdf, str. 1). Nárok nově mají ti rodiče, kteří hospodaří s příjmy nižšími než 3,4násobek životního minima rodiny.

Jedna z dávek, která se přímo zvýšila, je mj. příspěvek na živobytí. Zde totiž stát doplácí příjmy do výše životního minima, jehož zvýšení tak ovlivňuje částku, kterou potřebná osoba bude pobírat. Další dávkou, která se přímo navýšila, byl např. příspěvek na pěstounskou péči, 

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy skutečně zvýšila životní i existenční minimum o desítky procent. Tím ovlivnila nejen výši samotných sociálních dávek, ale rozšířila také počet osob, které je mohou nárokovat. Výrok Evy Decroix tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí pak ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen (tedy inflace) dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února, meziměsíční inflace dle nich dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí však uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun, a celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů vzrostl na zhruba 80 miliard korun. Jelikož tedy Miloš Vystrčil ve výroku uváděl nepřesné, nižší číslo vycházející z tehdy již neaktuálních odhadů, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Pro úplnost je ještě třeba dodat, že na Vystrčilova slova o 60 miliardách Kč v debatě reagovala Alena Schillerová. Upozorňovala na to, že deficit důchodového účtu bude vyšší, a to „80 miliard“, což po její poznámce uznal i sám Vystrčil (video, čas 20:42).

11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Komise pro spravedlivé důchody (KSD) vznikla v lednu 2019 s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě ze 30. ledna 2019 (.pdf). Komise poprvé zasedala 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo dalších jedenáct jednání, poslední z nich se uskutečnilo 27. listopadu 2020.

Hned na druhém jednání v březnu 2019 (.pdf) Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (.pdf, str. 3) uvedl, že by se nemělo zrychlovat tempo zvyšování důchodového věku žen (.pdf, str. 3). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová na jednání komise v říjnu 2019 ovšem řekla, že podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše „žádná debata o zvyšování důchodového věku nebyla otevřena, (…) a důchodový věk se nemá zvyšovat, takže není správné tuto otázku otvírat ze strany KSD“ (.pdf, str. 5).

Dodejme, že Robert Jahoda z Masarykovy univerzity (.pdf, str. 3) se na stejné schůzi přiklonil ke znovuotevření otázky zvýšení důchodového věku (.pdf, str. 6). Podobně se vyjádřil i na jednání v lednu 2020 (.pdf, str. 6).

Předsedkyně KSD, tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, nicméně při debatě v komisi v únoru 2020 „konstatovala, že není tajemstvím určitý nesoulad mezi ní a ministryní v otázce zvyšování důchodového věku, nicméně pokud vláda rozhodla o zachování stávající úpravy důchodového věku, bylo by expertně nekorektní prodloužení věku kalkulovat“ (.pdf, str. 4).

Komise na schůzi v listopadu 2020 projednávala zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o budoucnosti důchodů v České republice (.pdf). OECD pro zlepšení finanční udržitelnosti českého důchodového systému navrhla, aby byl od roku 2030 zvyšován důchodový věk za hranici 65 let (.pdf, str. 2). Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová tehdy nicméně zdůrazňovala, že se „aktuálně (…) zvýšení důchodového věku neplánuje“ (.pdf, str. 3). Předsedkyně KSD Danuše Nerudová také upozornila, že případné úpravy věku odchodu do důchodu se budou posuzovat v rámci další zprávy o důchodovém systému, která se zpracovává každých pět let (.pdf, str. 3).

V rámci Komise pro spravedlivé důchody tedy probíhala diskuse o úpravě věku odchodu do důchodu, a to zejména na poslední schůzi, která proběhla v listopadu 2020. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.