ODS

Předně je dobré uvést, že ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na otázku, kdo všechno by v případě mobilizace mohl být odveden a dodává, že z tohoto ohledu si nikdo nemůže stěžovat na genderovou nerovnost. Podle zákona se mobilizací rozumí „povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu“. Vojákem v záloze se stává i občan, který prošel odvodním řízením. Povinnost podrobit se tomuto řízení má přitom za stavu ohrožení státu či za válečného stavu každý občan, na kterého se vztahuje branná povinnost.

Branná povinnost v rámci Rakouského císařství byla pro muže ve věku od 20 do 27 let zavedena již v roce 1858 (.docx, str. 12–13), obsahovala však řadu výjimek (.pdf, str. 18). Všeobecná branná povinnost pak byla plně zavedena (.pdf, str. 18) o deset let později. Podle ní se k odvodu museli dostavit muži ve věku 20 až 22 let.

V samostatném Československu se podle zákona č. 193/1920 Sb. branná povinnost počítala od roku, kdy občan dosáhl 20 let, do roku, ve kterém dovršil 50 let. V případě mobilizace pak k obraně vlasti museli přispívat občané ve věku od 17 do 60 let.

Podmínky vojenské služby poté byly vícekrát upraveny. Např. branný zákon č. 92/1949 Sb. z roku 1949 stanovil brannou povinnost pro muže ve věku od 17 do 60 let. Zákon dále obsahoval klauzuli, která se samostatně věnovala ženám, přičemž jejich povinnosti omezovala na dobu branné pohotovosti. Při tomto stavu mohl prezident na návrh vlády nařídit mimořádné odvody osob, které branné povinnosti podléhaly, tedy i ženám (.pdf, str. 24).

Od roku 2004 je branná povinnost zakotvena v tzv. branném zákoně. Jedná se tedy o povinnost občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky, která vzniká dovršením 18 let a zaniká dosažením 60 let. Branná povinnost může zaniknout i z jiných důvodů, které upravuje § 7 (jde např. o pozbytí státního občanství nebo zbavení svéprávnosti). I podle tohoto zákona se branná povinnost týká jak mužů, tak i žen. Tehdejší mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek k zákonu uvedl: „Paradoxně nic nového pro ženy nepřináší. Spíše pro muže, protože pro muže už neplatí povinnost jít k odvodu a neplatí povinnost absolvovat základní službu.“

Branná povinnost pro muže ve věku od 17 do 60 let tedy platí již od roku 1949. Na základě tehdy přijatého zákona přitom mohly být odvedeny i ženy, které branné povinnosti také podléhaly. Branný zákon z roku 2004 pak stvrdil brannou povinnost pro muže i ženy ve věku od 18 do 60 let. Lze tedy říci, že tento závazek platí „historicky“, jak uvádí ministryně Černochová. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Z kontextu výroku vyplývá, že ministryně Černochová mluví o návrhu vlády (.pdf), který by novelizoval několik zákonů týkajících se obrany a bezpečnosti. V rozhovoru zmiňuje, že cílem tohoto návrhu není „děsit lidi mobilizací“. Následně odpovídá na otázku, kdo by v případě mobilizace mohl být odveden, a přitom opakuje, že zmíněný návrh se netýká mobilizace.  

Pro úplnost je vhodné uvést, že mobilizací se podle zákona rozumí „povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu“. Vojákem v záloze se stává i občan, který prošel odvodním řízením. Povinnost podrobit se tomuto řízení má přitom za stavu ohrožení státu či za válečného stavu každý občan, na kterého se vztahuje branná povinnost. Tu mají v současnosti všichni muži a ženy ve věku od 18 do 60 let a její podmínky upravuje tzv. branný zákon.

Mezi změny, které by novela přinesla, patří především vytvoření institutu dobrovolného předurčení (.pdf. str. 6, 46–47). To by v praxi znamenalo vznik nové skupiny osob, která by doplnila již existující aktivní zálohy a profesionální armádu. Občané ČR by se tzv. dobrovolnými předurčenci stali z vlastní iniciativy (.pdf, str. 6), a to bez nutnosti podstoupení několikatýdenního cvičení, jak je tomu například u aktivních záloh.

Namísto toho by pro vstup do dobrovolného předurčení stačilo absolvování zdravotní prohlídky, k výcviku samotnému by pak došlo pouze za zhoršení bezpečnostní situace (.pdf, str. 6–7). Takzvaní předurčenci by se zavázali k povinnosti „vykonat vojenské cvičení na základě mimořádného opatření vlády mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav“ (str. 46). Toto mimořádné opatření by však Poslanecká sněmovna mohla do třiceti dní od jeho vyhlášení zrušit (.pdf, str. 7, 22).

Mezi další navrhované změny patří např. úprava financování příslušníků aktivních záloh, pro které by novela mj. zavedla náborový příspěvek 24 000 Kč za rok (.pdf, str. 13–14, 28) či stabilizační příspěvek ve stejné výši. Návrh nicméně nijak neupravuje podmínky pro mobilizaci.

Vláda tento legislativní návrh schválila 4. ledna 2023 (.pdf) a zároveň navrhla, aby jej Poslanecká sněmovna schválila už v prvním čtení. Kabinet Petra Fialy poté návrh předložil dolní komoře. Poslanci opozičního hnutí ANO ale žádost o schválení rovnou v prvním čtení zablokovali. K 12. dubnu 2023 již návrh prošel prvními dvěma čteními v Poslanecké sněmovně a jeho další projednání je možné od 20. dubna v rámci 63. schůze.

Předložená novela tedy nemění (.pdf, str. 5–12) podmínky mobilizace ani např. nezpřísňuje podmínky branné povinnosti (.pdf, str. 16–32). Výrok ministryně Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová poukazuje na to, že se lidé v současné době mohou zapojit do armády prostřednictvím aktivních záloh. Vstup do záloh je přitom dle ní již poměrně velký závazek, jelikož se jejich členové musí účastnit vojenských cvičení a mají smlouvu s armádou.

Aktivní záloha vznikla branným zákonem, který nabyl účinnosti 1. ledna 2005 a podmínky pro zařazení upravuje i zákon o službě vojáků v záloze z roku 2016. Aktivní zálohy dle Ministerstva obrany slouží především k podpoře ozbrojených sil během ohrožení státu, za válečného stavu, nebo při nevojenských krizových situacích, např. živelních katastrofách.

Do aktivních záloh se může přihlásit každý občan starší 18 let a pro vstup musí žadatelé mj. úspěšně absolvovat vyšetření ve vojenském zdravotnickém zařízení. Do záloh pak zájemce zařazuje krajské vojenské velitelství, ke kterému se přihlásil, a to na na dobu nejdéle tří let. Právě na tři roky členové záloh podepisují s armádou smlouvu, přičemž služba je finančně kompenzována (.pdf, str. 5).

Již jako vojáci pak lidé v aktivní záloze dostanou povolání na Kurz základní přípravy ve Vyškově v délce čtyř týdnů. Následně jsou každoročně povinni procházet cvičeními, která mohou trvat až šest týdnů.

Dodejme, že ministryně obrany Černochová v kontextu výroku hovoří i o vládním návrhu novely, která by zavedla tzv. dobrovolné předurčení, v rámci kterého by se mohl občan dobrovolně zapojit do obrany státu. Rozdíl oproti aktivním zálohám je v tom, že voják v dobrovolném předurčení by službu vykonával pouze mimořádně při ohrožení ČR nebo za válečného stavu (.docx, str. 22).

Kabinet Petra Fialy se na tomto návrhu shodl 4. ledna letošního roku (.pdf) a ke 12. dubnu 2023 návrh prošel prvními dvěma čteními v Poslanecké sněmovně.

V případě vstupu do aktivních záloh jsou tedy lidé skutečně součástí armády, se kterou uzavírají smlouvu. Při vstupu do záloh se zájemci musí účastnit úvodního cvičení v délce čtyř týdnů. Poté musí každoročně procházet cvičeními v délce až šesti týdnů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. V kontextu výroku reaguje na slova Petra Pavla, který na počátku ledna letošního roku uvedl, že by takový nákup měl být podepřen komplexní analýzou. Ministryně podotýká, že Pavel se takto vyjádřil, aniž by měl k dispozici potřebné informace, které již nyní jako prezident má. Dále Jana Černochová uvádí, že jednání o nákupu F-35 stále probíhají a potrvají ještě několik příštích měsíců.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který měl jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Z usnesení kabinetu Petra Fialy pak vyplývá, že ministryně obrany má povinnost vládě předložit informace o výsledcích jednání do 1. října 2023 (.pdf). Dodejme, že americké stíhačky mají nahradit švédské gripeny, na jejichž využívání má Česko smlouvu do roku 2027.

Vrchní ředitelka ekonomické sekce Ministerstva obrany Blanka Cupáková, která vyjednávací tým vede, v lednu letošního roku řekla, že jsou jednání „v plném proudu“. Přiblížila, že český a americký tým spolu jednají prostřednictvím videokonferencí, na kterých se řešily především finanční a technické detaily, jako např. otázky výcviku, servisu, oprav a údržby.

Na začátku února 2023 se pak zástupci české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace ohledně způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

3. až 6. dubna se pak v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), jehož výsledky Ministerstvo obrany zveřejnilo až po námi ověřované debatě. Jednání se dle resortu „týkala všech aspektů potenciální akvizice“ a český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak z firmy Lockheed Martin.

Vláda Petra Fialy tedy v červenci 2022 pověřila ministryni obrany Janu Černochovou sestavením týmu, který se zástupci americké vlády jedná o potenciálním nákupu stíhaček F-35. Zároveň jí uložila povinnost, aby nejpozději do 1. října 2023 kabinet informovala o výsledcích vyjednávání. Až na základě toho se vláda rozhodne, zda letouny pořídí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. V kontextu výroku reaguje na slova Petra Pavla, podle kterého by takový nákup měl být podepřen komplexní analýzou. Ministryně podotýká, že se Pavel takto vyjádřil, aniž by znal potřebné informace, které již nyní jako prezident má. Dále uvádí, že se smlouvy na nákup F-35 uzavírají v posledních dvou letech, kdy již Pavel nebyl předsedou vojenského výboru NATO, a proto dle ní „nemohl mít vhled do hloubky“.

Rozpočtový výbor německého Spolkového sněmu schválil nákup stíhaček F-35 v prosinci 2022. Díky tomuto schválení tak definitivnímu podpisu smlouvy na pořízení F-35 nic nebrání. Dodejme, že Německo za 35 letounů zaplatí přes 10 miliard eur.

Finská vláda pak nákup letounů F-35 schválila v prosinci 2021, v tomto případě objednávka obsahuje 64 stíhaček F-35. První smlouvy pak finská strana se společností Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí, uzavřela v únoru 2022. Smlouvu na nákup 36 stíhaček F-35 v posledních dvou letech uzavřelo také Švýcarsko, a to konkrétně v září 2022. O nákup stíhaček F-35 v posledních dvou letech projevilo zájem např. také Řecko, které však kontrakt prozatím nepodepsalo.

Dodejme, že v současné době o nákupu stíhaček F-35 vyjednává také česká vláda. „Vláda ČR tím reagovala na zhoršující se bezpečnostní prostředí způsobené invazí Ruské federace na Ukrajinu, která vypukla téměř před rokem,“ stojí v tiskové zprávě Ministerstva obrany. Šéfka rezortu Jana Černochová má nejpozději do 1. října 2023 kabinet informovat o výsledcích vyjednávání (.pdf). Až na základě toho se vláda rozhodne, zda letouny nakonec pořídí.

Některé smlouvy na nákup stíhacích letounů F-35 se tedy uzavírají v posledních dvou letech. Německo uzavření smlouvy schválilo v prosinci 2022. Finská vláda pořízení F-35 schválila již ke konci roku 2021 a první smlouvu podepsala v únoru 2022. V září 2022 pak kontrakt uzavřelo i Švýcarsko. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluví o mimořádné valorizaci důchodů, jejíž pravidla vláda navrhla upravit, aby výdaje na zvýšení penzí v červnu 2023 nebyly tak velké (.pdf, str. 4). Zmiňme, že k mimořádnému zvýšení penzí se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při stanovení předchozí valorizace. Předseda vlády ve výroku omlouvá vyhlášení legislativního stavu nouze prohlášeními opozičních stran, které dle něj předem tvrdily, že se proti návrhu postaví.

Fialův kabinet se na úpravě parametrů, která by se měla promítnout v červnové valorizaci, shodl 15. února (.pdf, str. 1). Podle vládního plánu by průměrný měsíční důchod vzrostl o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

Definitivní podobu návrhu novely pak vláda schválila 20. února. Zároveň navrhla, aby byl vyhlášen stav legislativní nouze (.pdf), a aby se tak zkrátil proces projednávání novely. Doplňme, že aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ještě 20. února stav legislativní nouze vyhlásila (.pdf) a poslanci jeho trvání později 1. března v dolní komoře potvrdili. Při hlasování se proti tomu vymezili poslanci hnutí ANO a SPD.

Už předtím však opoziční strany dávaly najevo svůj nesouhlas s navrhovanou úpravou a předem avizovaly, že se chystají projednávání návrhu obstruovat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš 18. února uvedl: „Musejí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, které ještě nezažili.“ O den později pak místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl: „Pro nás je to opravdu nepřijatelné. Uděláme vše pro to, aby se to neschválilo. Uděláme vše. Budeme mluvit, obstruovat. Vláda si nemůže dělat, co chce.“

Úpravu parametrů valorizace kritizoval např. také poslanec SPD Radovan Vích, který 16. února prohlásil: „Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené.“ Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že tato změna je pro hnutí nepřijatelná, a uvedl: „Je to změna uprostřed hry. Je tu platná legislativa, která počítá s navýšením o celou částku.“ Opoziční strany se pak 21. února na schůzi Poslanecké sněmovny neúspěšně pokoušely stav legislativní nouze zrušit.

I přes obstrukce (video) nicméně Sněmovna 4. března po více než 97hodinové schůzi vládní návrh novely schválila. Poté putoval do Senátu, který se jím zabýval na schůzi od 8. března, následně jej musí podepsat prezident. Dodejme však, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura prezidenta Petra Pavla vyzval, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednávání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a žalobu k Ústavními soudu plánují podat společně.

Představitelé opozičních stran tedy ještě před projednáváním vládního návrhu veřejně prohlašovali, že s plánovanou změnou valorizačního mechanismu nesouhlasí. Jak zástupci hnutí ANO, tak hnutí SPD dopředu avizovali, že se návrh chystají obstruovat. Tato prohlášení přitom padla ještě před tím, než Markéta Pekarová Adamová na návrh vlády vyhlásila stav legislativní nouze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) reaguje na otázku moderátorky, proč se vláda snaží upravit parametry pro mimořádnou valorizaci důchodů na poslední chvíli, když je inflace vysoká dlouhodobě. Premiér odpověděl, že vláda počítala s červnovým zvýšením penzí a původně valorizaci upravit nechtěla, jelikož i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě v prosinci minulého roku údajně říkal, že důchody vzrostou o 700 až 900 korun. Do zvýšení tak Fialův kabinet dle jeho slov zasahovat nechtěl. K úpravě pak vláda přistoupila kvůli „skokovému nárůstu inflace“.

Marian Jurečka 25. prosince 2022 v České televizi prohlásil, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což, jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. 

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. 

Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu průměrný měsíční důchod vzrostl jen o 760 Kč (.doc, str. 4) Po schválení vládou návrh zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž např. předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin. Dodejme, že předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. O navržené změně se tak jednalo ve zrychleném režimu.

Ministr práce a sociálních věcí tedy ještě v prosinci 2022 předpokládal, že důchody v létě 2023 kvůli mimořádné valorizaci vzrostou o 670 až 700 korun. Tyto hodnoty se mírně liší od částek uváděných Petrem Fialou, který ovšem správně poukazuje na to, že Marian Jurečka nedávno předpokládal nižší nárůst důchodů kvůli inflaci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, ke kterému má dojít v polovině letošního roku. Dle současných zákonných pravidel by průměrná penze měla v červnu vzrůst o 1 770 Kč. Předseda vlády v kontextu výroku mluví o vládním návrhu, který plánuje toto zvýšení omezit, a to kvůli vysokým výdajům, na které Fiala poukazuje.

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

K mimořádné valorizaci se pak přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023

Národní rozpočtová rada (NRR) již v prosinci 2022 upozorňovala, že dle odhadů by v červnu 2023 mělo dojít k mimořádné valorizaci důchodů kvůli předpokládanému lednovému nárůstu spotřebitelských cen o minimálně 5 %. Výdaje na toto zvýšení vyčíslila na přibližně 20 miliard korun nad rámec rozpočtu (.pdf, str. 2–3). 

Ještě v lednu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uváděl, že by průměrný důchod mohl růst zhruba o 750 až 1 000 korun. Dle jeho slov ale bylo potřeba počkat na údaje o růstu inflace za leden, které měly být dostupné v polovině února.

Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová mimořádná valorizace vycházet, nakonec zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč. V první polovině února 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo (.pdf, str. 1), že mimořádná valorizace by kvůli růstu inflace za leden znamenala růst deficitu státního rozpočtu o 34 miliard.

Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady, a hlavní analytik NRR Michal Hlaváček, v rozhovoru z 1. března 2023 pro server Seznam Zprávy potvrdili, že by tato mimořádná valorizace představovala pro rozpočet na rok 2023 zátěž ve výši přibližně 35 miliard, pro rok následující pak 60 miliard. Rozdíl v sumách je přitom dán tím, že částka 35 miliard je počítána pro sedm měsíců platnosti (tedy od června), kdežto částka 60 miliard je již počítána pro celý příští rok.

Úprava parametrů valorizace

Vláda se však v únoru shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem. I přesto by měl průměrný důchod podle odhadu MPSV přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). V případě schválení této úpravy by se tak podle MPSV pro tento rok jednalo o rozpočtovou zátěž ve výši přibližně 15 miliard korun (.pdf, str. 1). 

Dodejme, že vládní návrh úpravy valorizace důchodů kritizovali někteří ekonomové i opoziční poslanci. 

Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely (tedy včetně podepsání prezidentem) dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4). Z tohoto důvodu se vládnoucí koalice uchýlila (.pdf) k projednání novely ve stavu legislativní nouze, proti čemuž se rovněž ohradila opozice či ústavní právník Marek Antoš. Opoziční poslanci proto projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovali (video).

I přes zmiňované obstrukce ale poslanci po více než 97hodinové schůzi v režimu legislativní nouze vládní návrh schválili a nyní putuje k projednání do Senátu. Předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následně spojila a podnět k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr 

Pokud by tedy mimořádná červnová valorizace proběhla podle aktuálně platných paramentů, průměrný důchod by se skutečně zvýšil o přibližně 1 800 Kč. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí i členů Národní rozpočtové rady by takovéto zvýšení důchodů představovalo pro státní rozpočet na rok 2023 výdaje ve výši 34 až 35 miliard korun, pro rok 2024 pak analogicky 60 miliard korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro doplnění je také vhodné zmínit, že pokud bude schválena úprava valorizačních mechanismů, mělo by se pro rok 2023 jednat o částku přibližně 15 miliard korun.

Zvyšování důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

V lednu 2023 míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel dokonce přinesla mírně větší zvýšení než bez přijetí změny. Konkrétně jde o navýšení o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7).

Vedle starobních důchodů se budou zvyšovat i důchody invalidní a pozůstalostní. V případě pobírání dvou důchodů naráz, se o 400 Kč zvýší (.pdf) pouze jeden.

Projednání návrhu ve Sněmovně

Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Jedním z důvodů vyhlášení legislativní nouze byl předpoklad, že ke schválení celé novely musí dojít do 22. března, aby se tato legislativní změna týkala červnového zvýšení důchodů (.doc, str. 4). Pokud by návrh neprošel, stále bude platit mimořádná valorizace v současně platné zákonné podobě.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec schválili. Návrh však musí posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Pro úplnost je třeba dodat, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a podání k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr

Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1). Pakliže návrh projde Senátem a prezident jej podepíše, průměrný důchod vzroste o 760 korun. Průměrná penze pak dle odhadu MPSV přesáhne 20 tisíc Kč. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o průměrné výši starobního důchodu vyjádřené v poměru k výši průměrné mzdy. V rozhovoru zmiňoval, že pokud projde vládní návrh zákona na úpravu valorizací důchodů, dojde v červnu 2023 na základě zákona o důchodovém pojištění k mimořádné valorizaci průměrného důchodu na přibližně „20 tisíc“ korun. V této souvislosti poté Fiala mluvil o tom, že během „jednoho a  půl roku“ vzrostl důchod ze 40 na 50 % hrubé mzdy. V rámci našeho odůvodnění tak budeme srovnávat Fialou uvedené plánované navýšení v červnu 2023 a stav o rok a půl dříve, tedy na přelomu let 2021 a 2022.

Pro úplnost doplňme, že v průběhu roku 2021 k mimořádné valorizaci důchodů nedošlo (.pdf), a Petr Fiala tak zjevně nemluví o srovnání současné situace (po navýšení v lednu 2023) se stavem v červnu 2021.

Srovnání s průměrnou hrubou mzdou

Data o vývoji průměrné mzdy publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Data o růstu důchodů pak pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 

Na přelomu let 2021 a 2022 došlo k navýšení důchodů v pravidelném lednovém termínu. Ještě na konci roku 2021 průměrný důchod odpovídal 15 425 Kč, tedy 41 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Díky zvýšení o 805 Kč se pak na začátku roku 2022 zvedl zhruba na 16 200 Kč (.pdf). Kvůli následným mimořádným valorizacím se na konci roku 2022 vyšplhal na 18 061 Kč, tj. 45 % průměrné hrubé mzdy.

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2).

Na začátku letošního roku došlo k navýšení průměrné penze na 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což odpovídá 48 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Upřesněme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí při vyčíslení tohoto poměru pracuje s průměrnou hrubou měsíční mzdou za rok 2022, která činí 40 353 Kč.

Podle zákona o důchodovém pojištění dojde kvůli rostoucí inflaci k další mimořádné valorizaci v červnu 2023. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % hrubé mzdy. Vláda Petra Fialy nicméně nyní počítá s tím, že v Parlamentu dojde ke schválení jejího návrhu na úpravu parametrů valorizace (.pdf, str. 1), a průměrná penze se v polovině roku navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2). MPSV ve svém přehledu uvádí, že by tato částka odpovídala 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 322 Kč. Bez úprav by červnových 21 209 Kč odpovídalo 49 % hrubé mzdy, s úpravami by 20 188 Kč dosahovalo 46,6 % průměrné hrubé mzdy. Tento údaj by se tak od 50 %, jak zmiňoval Petr Fiala, nelišil o více než 10 %, a stále by se tak pohyboval v rámci naší 10% tolerance.

Srovnání s průměrnou čistou mzdou

Podívejme se dále i na srovnání průměrného starobního důchodu s průměrnou čistou měsíční mzdou. Přepočítáme‑li zmíněnou průměrnou hrubou mzdu z roku 2022 na mzdu čistou, dostaneme se na čistý příjem 32 424 Kč (zjednodušený přepočet zahrnuje jen základní slevu na poplatníka).

Vládou plánovaný červnový důchod ve výši 20 188 Kč by tak činil 62,3 % průměrné čisté mzdy. Bez zásahu vlády by se jednalo o 65,4 %.

Pokud budeme pracovat s průměrnou (hrubou) mzdou, jak ji pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 38), dostaneme čistou průměrnou mzdu 34 616 Kč. Vládou plánovaný červnový důchod by v tomto případě dosahoval 58,3 %, bez úprav vlády 61,3 %.

Petr Fiala, který u poměru důchodu k čisté mzdě mluvil o 65 %, tak v tomto případě uvádí mírně nepřesné procento, stále se nicméně pohybuje na hraně 10% odchylky. Z těchto důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.