ODS

Vláda Petra Fialy v původním programovém prohlášení z ledna 2022 (.pdf) v části věnované sociálním službám uvedla, že zajistí „propojenost resortních úřadů, online podávání žádostí a uveřejnění informací o systému pomoci a dostupnosti služeb, podpory a dávek“. Dále se také vláda zavázala zrychlit digitalizaci a zjednodušit „administrativu, včetně online formy a důsledné kontroly“ (.pdf, str. 13–14).

V květnu 2022 vláda spustila informační web Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc státu jednotlivým skupinám obyvatel. Jak název webu napovídá, jde především o reakci na růst cen. Jsou zde vysvětleny jednotlivé příspěvky, kdo na ně má nárok, co musí doložit a jak o ně zažádat. Pokud je žádost možné podat online, stránka rovnou poskytuje odkaz k podání této žádosti.

Fialův kabinet 3. června 2022 předložil Poslanecké sněmovně novelu zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi (.pdf, str. 1), kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením Mariana Jurečky. Tento návrh měl za cíl zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky, hlavně o příspěvek na bydlení, který byl předtím pro svou složitost kritizován. 

Novela například navrhla (.pdf, str. 10) snížit „administrativní zatížení” žadatelů, aby nově nemuseli dokládat náklady na bydlení a příjmy domácnosti vždy každé čtvrtletí, ale jen jednou za půl roku. Novela také počítala s tím (.pdf, str. 11, 19–24), že občané při prokazování nároku na dávky nebudou muset k žádostem přikládat originální dokumenty, ale jen jejich prosté kopie. To mělo zjednodušit především podávání elektronických žádostí.

Parlament novelu schválil v červnu 2022 a po podpisu prezidenta byla 30. června 2022 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 203/2022 Sb. Podle dat MPSV příjemců příspěvku na bydlení výrazněji přibylo, zvýšila se také průměrná částka vyplacená měsíčně domácnostem.

Prostřednictvím zjednodušeného online formuláře mohou lidé žádat o příspěvek na bydlení od července 2022. Od srpna loňského roku mohou občané žádat elektronicky např. o rodičovský příspěvek, od září i o přídavek na dítě. K podání žadatelé musí použít některou z forem elektronické identity občana, například datovou schránku, bankovní identitu (ověření totožnosti přihlášením do internetového bankovnictví) či občanský průkaz s elektronickým čipem.

Pro úplnost je vhodné dodat, že možnost komunikovat se státní správou prostřednictvím bankovní identity byla zavedena v lednu 2021, tedy ještě za druhé vlády Andreje Babiše. Během ní také došlo ke zjednodušení žádostí o některé sociální dávky také kvůli pandemii covidu-19, a to hned třikrát – v březnu/dubnu 2020 (zákon č. 160/2020 Sb.), v říjnu 2020 (zákon č. 437/2020 Sb.) a v březnu 2021 (zákon č. 136/2021 Sb.). Zjednodušení spočívala v tom, že rodiny a senioři pobírající přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči nemusely pro nárok na výplatu v dalším čtvrtletí dokládat Úřadu práce ČR příjmy a náklady na bydlení v uběhlých třech měsících. Tato opatření měla však vždy dočasnou povahu – vztahovala se pouze na následující čtvrtletí. 

Závěr

Od prosince 2021, kdy se stal ministrem práce a sociálních věcí Marian Jurečka, tedy skutečně došlo k některým úpravám pravidel podávání žádostí o sociální dávky, které vedly ke zjednodušení administrativy. Při prokazování nároku na dávky už občané například nemusí dokládat originální dokumenty, ale jen jejich kopie. V průběhu roku 2022 byla zavedena možnost online podávání žádostí např. v případě příspěvku na bydlení, rodičovského příspěvku či přídavku na dítě. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Proběhlé valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Plánovaná mimořádná valorizace

V lednu 2023 znovu míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Dodejme, že tento vládní návrh kritizují někteří ekonomové i opoziční poslanci. Ti se chystají projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovat, jelikož aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Závěr

Průměrná výše starobních důchodů tedy kontinuálně roste, a i v případě upravené valorizace by ve druhé polovině letošního roku podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla přesáhnout 20 tisíc korun. Poslankyně Eva Decroix (ODS) ve svém tweetu dále srovnává zvýšení průměrného důchodu za první dva roky Babišovy a Fialovy vlády. Během působení Fialova kabinetu důchody opravdu vzrostly více, srovnání je nicméně problematické, neboť se zvyšování důchodů váže na inflaci. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákona, a vláda tedy musí důchody zvýšit.

Babišův kabinet navíc v letech 2018 a 2019 zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace, což Fialova vláda neučinila. Jelikož poslankyně Decroix vyvolává dojem, že současná vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, kterou může pobírat osoba užívající byt, jejíž náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmu za podmínky, že se nejedná o vyšší částku, než je výše normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady jsou definovány jako průměrné celkové náklady spojené s užíváním bytu podle velikosti obce, v níž se byt nachází, a počtu členů domácnosti. O dávku může žádat vlastník, nájemce i podnájemník.

Za dosavadní Fialovy vlády (od 17. prosince 2021), došlo k několika novelizacím zákona o státní sociální podpoře.

Parlament na konci června 2022 schválil vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Cílem novelizace bylo zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky jako je např. příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení si lidé již nemusí žádat každý rok, ale dostávali by ho na dobu neurčitou. Doložení příjmů a nákladů díky novelizaci stačí podávat jednou za šest měsíců, nikoliv každé čtvrtletí jako dříve (.pdf, str. 19). Nově může vláda také upravovat normativní náklady na bydlení „s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie“.

Další vládní novelizace zákona o státní sociální podpoře, schválená v prosinci 2022 s účinností od 1. ledna 2023, přinesla několik změn. Úprava se týkala především normativních nákladů na bydlení, které jsou základem pro výpočet této dávky. Nově se obce z hlediska velikosti člení pouze do tří typů. První kategorie obsahuje Prahu a Brno, v druhé jsou města nad 70 tisíc obyvatel, ve třetí obce s menším počtem obyvatel. Ministr Jurečka k tomuto členění v tiskové zprávě ze 16. listopadu 2022 poznamenal (.pdf, str. 1): „Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější.“

Taktéž došlo ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dříve nárok na příspěvek vznikal, když náklady na bydlení přesáhly 30 %, v Praze pak 35 %. V současnosti je výpočet sjednocený na 30 % a dosáhne na něj tedy více žadatelů. Sjednocení Ministr Jurečka odůvodnil (.pdf, str. 1) tím, že mělo toto rozdělení negativní dopad na jednočlenné seniorské domácnosti v Praze.

Dále se nově při rozdělování skupin žadatelů podle počtu členů domácnosti řadí jednočlenné a dvoučlenné domácnosti do stejné kategorie, čímž se má podle důvodové zprávy příspěvek lépe zacílit (.pdf, str. 11) právě na méně početné nájemce a vlastníky bytů. Další změnou bylo zrušení fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení, což při žádosti o příspěvek na bydlení znevýhodňovalo (.pdf, str. 8) domácnosti, které měly příjmy nižší než životní minimum. Vláda také může za určitých podmínek zvyšovat výši částky, která se započítává za pevná paliva. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká na rok 2023 i vlastníkům rekreačních objektů (.pdf, str. 10–11) používaných k trvalému bydlení. Dodejme, že tento nárok měli žadatelé i roce 2022, novela zákona ho dále prodlužuje i na tento rok.

Změny, které souvisely s příspěvkem na bydlení, zahrnovaly také opakované navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení. Ke zvýšení došlo 28. ledna 2022 vládní novelou zákona o státní sociální podpoře, dále také od 1. října stejného roku nařízením vlády. Další navýšení přinesla již zmiňovaná novela zákona o státní sociální podpoře s účinnosti od 1. ledna 2023.

Z výše popsaného vyplývá, že Vláda Petra Fialy skutečně upravila parametry příspěvků na bydlení, a to opakovanou novelizací zákona o státní podpoře. Konkrétně sjednotila výpočet příspěvku pro Prahu a ostatní obce na 30 % nákladů na bydlení, čímž vznikl nárok na příspěvek na bydlení více žadatelům. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) na svém twitteru napsala, že současná vládní koalice není asociální, protože navýšila životní a existenční minimum, což pozitivně ovlivnilo výši sociálních dávek. Zaměříme se proto na to, zda vláda skutečně minima navyšovala, a na to, zdali došlo k ovlivnění sociálních dávek. 

Životní a existenční minimum

Současná vláda zvýšila prostřednictvím vládních nařízení životní a existenční minimum za dobu svého působení již třikrát. Částky, které v únoru 2020 nastavila vláda Andreje Babiše, současný kabinet od dubna 2022 navýšil o 10 %. O dalších 8,8 % životní a existenční minimum vzrostlo v červenci a na dalším navýšení životního a existenčního minima se Fialova vláda usnesla 14. prosince 2022 (.pdf), a to o 5,2 % (.pdf, str. 1) s účinností od 1. ledna 2023. Vláda tak za dobu svého působení celkově zvýšila životní a existenční minimum zhruba o 26 %.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšení souvisí s nárůstem spotřebitelských cen v roce 2022 (.pdf, str. 1). Vláda je totiž zmocněna životní a existenční minimum standardně zvyšovat od 1. ledna, pokud ve stanoveném období nárůst nákladů na základní osobní potřeby činí alespoň 5 procent. K tomuto kroku může nicméně přikročit i v mimořádném termínu.

Uveďme, že MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.

Vliv na dávky

Výše životního a existenčního minima pak opravdu ovlivňují výši sociálních dávek, popřípadě rozšiřují počet osob, které na ně mají nárok. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.

Jako příklad si můžeme ukázat přídavky na dítě. Podle MPSV kvůli zvýšení životního a existenčního minima vzroste počet příjemců přídavku na dítě o 15 000 (.pdf, str. 1). Nárok nově mají ti rodiče, kteří hospodaří s příjmy nižšími než 3,4násobek životního minima rodiny.

Jedna z dávek, která se přímo zvýšila, je mj. příspěvek na živobytí. Zde totiž stát doplácí příjmy do výše životního minima, jehož zvýšení tak ovlivňuje částku, kterou potřebná osoba bude pobírat. Další dávkou, která se přímo navýšila, byl např. příspěvek na pěstounskou péči, 

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy skutečně zvýšila životní i existenční minimum o desítky procent. Tím ovlivnila nejen výši samotných sociálních dávek, ale rozšířila také počet osob, které je mohou nárokovat. Výrok Evy Decroix tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí pak ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen (tedy inflace) dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února, meziměsíční inflace dle nich dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí však uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun, a celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů vzrostl na zhruba 80 miliard korun. Jelikož tedy Miloš Vystrčil ve výroku uváděl nepřesné, nižší číslo vycházející z tehdy již neaktuálních odhadů, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Pro úplnost je ještě třeba dodat, že na Vystrčilova slova o 60 miliardách Kč v debatě reagovala Alena Schillerová. Upozorňovala na to, že deficit důchodového účtu bude vyšší, a to „80 miliard“, což po její poznámce uznal i sám Vystrčil (video, čas 20:42).

11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Komise pro spravedlivé důchody (KSD) vznikla v lednu 2019 s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě ze 30. ledna 2019 (.pdf). Komise poprvé zasedala 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo dalších jedenáct jednání, poslední z nich se uskutečnilo 27. listopadu 2020.

Hned na druhém jednání v březnu 2019 (.pdf) Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (.pdf, str. 3) uvedl, že by se nemělo zrychlovat tempo zvyšování důchodového věku žen (.pdf, str. 3). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová na jednání komise v říjnu 2019 ovšem řekla, že podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše „žádná debata o zvyšování důchodového věku nebyla otevřena, (…) a důchodový věk se nemá zvyšovat, takže není správné tuto otázku otvírat ze strany KSD“ (.pdf, str. 5).

Dodejme, že Robert Jahoda z Masarykovy univerzity (.pdf, str. 3) se na stejné schůzi přiklonil ke znovuotevření otázky zvýšení důchodového věku (.pdf, str. 6). Podobně se vyjádřil i na jednání v lednu 2020 (.pdf, str. 6).

Předsedkyně KSD, tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, nicméně při debatě v komisi v únoru 2020 „konstatovala, že není tajemstvím určitý nesoulad mezi ní a ministryní v otázce zvyšování důchodového věku, nicméně pokud vláda rozhodla o zachování stávající úpravy důchodového věku, bylo by expertně nekorektní prodloužení věku kalkulovat“ (.pdf, str. 4).

Komise na schůzi v listopadu 2020 projednávala zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o budoucnosti důchodů v České republice (.pdf). OECD pro zlepšení finanční udržitelnosti českého důchodového systému navrhla, aby byl od roku 2030 zvyšován důchodový věk za hranici 65 let (.pdf, str. 2). Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Maláčová tehdy nicméně zdůrazňovala, že se „aktuálně (…) zvýšení důchodového věku neplánuje“ (.pdf, str. 3). Předsedkyně KSD Danuše Nerudová také upozornila, že případné úpravy věku odchodu do důchodu se budou posuzovat v rámci další zprávy o důchodovém systému, která se zpracovává každých pět let (.pdf, str. 3).

V rámci Komise pro spravedlivé důchody tedy probíhala diskuse o úpravě věku odchodu do důchodu, a to zejména na poslední schůzi, která proběhla v listopadu 2020. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uvedena jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu nevypracovala, což mj. v námi ověřované debatě přiznala i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (video, čas 27:35). Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z činnosti a výstupů důchodové komise se však zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Skutečnost, že minulá vláda nestihne připravit důchodovou reformu, připustil i tehdejší předseda vlády Babiš při interpelacích ve Sněmovně už v září 2020.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Zmiňme, že vláda Andreje Babiše první programové prohlášení schválila již v lednu 2018, kde je slib uskutečnit důchodovou reformu také zmíněn. Pro druhou Babišovu vládu bylo nicméně závazné až programové prohlášení z června 2018, které je ovšem takřka totožné.

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy druhá vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Programové prohlášení druhá Babišova vláda během svého působení opravdu nezměnila, nepochází ovšem z roku 2017. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019, tedy během vlády Andreje Babiše a v době, kdy post ministryně tohoto resortu zastávala Jana Maláčová za ČSSD. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2–3) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Jedním ze 44 řádných členů byl i nynější předseda horní komory Miloš Vystrčil (.pdf, str. 2).

Komise poprvé zasedla 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo jedenáct dalších jednání, z nichž poslední se odehrálo 27. listopadu 2020 (.pdf). Podle zápisů z těchto jednání vystoupil Miloš Vystrčil v diskusi na třech z nich, a to v květnu (.pdf, str. 1, 4, 6) a červnu 2019 (.pdf, str. 2–⁠3, 5–⁠6) a v lednu 2020 (.pdf, str. 5–⁠6). Podle zápisu ze schůze konané 6. září 2019 byl na jedné schůzi zastoupen poradcem senátorského klubu ODS Miroslavem Škaloudem (.pdf, str. 2), který v diskuzi na daném jednání vystoupil s několika dotazy.

Informace o přesné docházce jednotlivých členů komise nicméně nejsou ve veřejných zdrojích k dispozici. Nelze tedy dohledat, zda se Miloš Vystrčil účastnil i dalších jednání. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že se schůzí vícekrát zúčastnil, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová působila jako ministryně financí od 13. prosince 2017 do 17. prosince 2021. Roky 2020 a 2021, o kterých Miloš Vystrčil mluví, byly z pohledu růstu státního dluhu rekordní.

Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Pro úplnost uveďme, že na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvyšovat i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.

Z hodnoty 1,6402 bilionu Kč, kterou měl státní dluh dle údajů Ministerstva financí České republiky v roce 2019, se o rok později v roce 2020 vyšplhal na 2,0497 bilionu Kč. Schodek státního rozpočtu tehdy činil 367,4 miliardy korun a byl nejvyšší od vzniku České republiky. Za rok 2021 byl deficit rozpočtu ještě vyšší, a to 419,7 mld. Kč. Státní dluh tehdy dosáhl hodnoty 2,4657 bilionu korun.

Součet schodků tedy za oba roky dohromady čítal 787,1 mld. Kč a celkový státní dluh za tu dobu vzrostl o 825,5 mld. korun.

Pro úplnost dodejme, že za ministra financí Stanjury v roce 2022 stoupl podle jeho vyjádření státní dluh na 2,895 bilionu Kč a schodek činil 360,4 mld. Kč, a byl tak po zmíněných letech 2020 a 2021 třetím největším.

Je nutné zmínit, že ekonomická situace v Česku byla v letech 2020 a 2021 výrazně ovlivněna pandemií covidu-19, nicméně dle Nejvyššího kontrolního úřadu ne všechny státní výdaje souvisely s koronavirovou pandemií a na schodku rozpočtu se podílely jen z části.

Vzhledem k tomu, že se v roce 2020 a 2021, kdy byla ministryní financí Alena Schillerová, státní dluh zvýšil za jmenované roky o 825,5 mld. korun a schodky státního rozpočtu dohromady činily 787,1 mld. Kč, hodnotíme výrok Miloše Vystrčila jako pravdivý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém výroku porovnával tempa růstu vládních dluhů zemí Evropské unie. Dále uvedl, že Česká republika byla v roce 2021 nejrychleji se zadlužující zemí z celé EU.

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ten v dubnu 2022 vydal zprávu (.pdf), která obsahuje srovnání tempa růstu vládního dluhu zemí EU za poslední čtvrtletí let 2021 a 2020. Podle těchto dat vládní dluh ku HDP v Česku za rok 2021 v meziročním srovnání skutečně rostl nejrychleji ze všech zemí EU. Konkrétně se zadlužení ČR v roce 2021 zvýšilo o 4,2 procentního bodu ku HDP, zatímco dluh zemí EU celkově v průměru klesl (.pdf, str. 4) o 1,9 procentního bodu.

O tempu růstu vládního dluhu tehdy informovalo na twitteru také Ministerstvo financí ČR.

Na základě dat Eurostatu bylo Česko v roce 2021 v meziročním srovnání skutečně nejrychleji zadlužující se zemí EU. Stejně tak Miloš Vystrčil správně uvedl, že ČR zvýšila svůj dluh ku HDP o 4,2 procentního bodu, a také, že průměrné tempo zadlužování zemí EU kleslo o 1,9 p. b. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.