Ivan Bartoš
A ta sněmovna nemá žádný nástroj pro to, jakým způsobem tu vládu kontrolovat, maximálně tak interpelace, mimořádné schůze jsou dušeny.
Kontrola poslaneckou sněmovnou obecně funguje tak, že je vláda primárně odpovědná Poslanecké sněmovně a ta jí může vyjádřit nedůvěru. To v tuto chvíli není možné, protože kabinet Andreje Babiše vládne v demisi. Dále jsou zde jednotlivé výbory. Nicméně vláda má celou řadu exekutivních pravomocí, kde není třeba přijímat zákony a poslanci s tím reálně nic dělat nemohou, neboť nemají k dispozici hrozbu vyslovení nedůvěry.
Sněmovna tedy může interpelovat v různých věcech premiéra a další členy vlády, což jednotliví poslanci dělají. V neposlední řadě mohou také vyvolávat mimořádné schůze sněmovny k libovolným otázkám, pokud splní podmínky (50 sebraných podpisů). Takové schůze prozatím byly svolány 3, ani v jedné nebyl schválen program.
Nedošlo ke schválení programu mimořádné schůze ze 7. března, která byla navržena kvůli odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podpisy na žádost této schůze byly sesbírány poslanci za KDU-ČSL. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali především poslanci za hnutí ANO, KSČM a SPD, kde se většina zdržela.
Nebyl také schválen program mimořádné schůze z 9. března, která byla opozicí svolána kvůli personálním změnám vlády v demisi. Pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali rovněž především poslanci za hnutí ANO, SPD a KSČM, kde se většina zdržela.
Dále nebyl po neveřejném hlasování schválen ani program mimořádné schůze z 27. března svolané rovněž opozicí, která se týkala informace předsedy vlády o správním řízení s ředitelem GIBS.
To je i ta naše povolební strategie, kde není ten Andrej Babiš premiérem, ale není tam třeba pan Poche ministrem, protože ten také nemá zrovna dobrou historii v rámci třeba členských příspěvků sociální demokracie. Jsou to ty personální otázky. To je nějaká zásadovost.
V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.
Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.
A hlavně to jednání prostě probíhá přesně tak, jak bylo popsáno. A ta koalice SPD a KSČM, když vemu, že SPD je bývalý Úsvit, bohužel fungovala i v předchozím volebním období, když byla koalice KDU-ČSL a sociální demokracie, že kdykoliv Andrej Babiš potřeboval nějakou podporu, tak si tam velmi, a je to na webu Sněmovny, šáhnul do toho záložního portfolia.
V minulém volebním období byly síly v Poslanecké sněmovně rozloženy značně odlišně od současného stavu. Hnutí ANO mělo „pouze“ 47 poslanců a s komunisty a Úsvitem (ten byl navíc po velkou část období rozdělen) měl pouze 94 hlasů.
Oproti současnému stavu navíc fungovala vládní koalice, která měla pevnou většinu a po celé období ji využívala. Bartoš má nepochybně pravdu, že lze najít hlasování, kde se hnutí ANO potkalo s komunisty a Úsvitem (resp. s řadou nezařazených, kteří byli za Úsvit zvoleni), nicméně jeho vyjádření je pro nás neověřitelné, neboť analýza dané věci přesahuje možnosti našeho zhodnocení (museli bychom projít všechna hlasování a motivace hnutí ANO v nich).
Vy jste tady citoval část toho programového prohlášení, respektive tý koaliční smlouvy. A tam se hovoří ale, pokud vládní návrh. A jako že ve vládě je většina ANO a menšina ČSSD, logicky vládní návrh, jestli se nepletu, jako vychází ve prospěch ANO.
O podmínkách přijetí vládního návrhu hovoří článek 6. koaliční smlouvy, kterou zveřejnil 15. května 2018 server iROZHLAS.cz: „Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh, resp. takové usnesení vlády, které podpoří nadpoloviční většina ministrů z každé koaliční strany.“
Koaliční smlouva v článku 1 uvádí rozložení ministrů v poměru 10:5. Pro usnesení vládního návrhu je tedy nutný hlas alespoň 6 členů hnutí ANO a zároveň alespoň 3 členů ČSSD. Mechanismus přijetí vládního usnesení je dle smlouvy nastaven tak, aby nezvýhodňoval hnutí ANO.
Jinak v tom Pobaltí je 290, myslím, že teď vojáků. A to prodloužení je zrovna v případě toho Pobaltí (...), kde je 21 států, tak se jedná jenom o udržení toho kontingentu 290 vojáků.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se v návrhu jedná o udržení 290 vojáků.
V rámci vládního plánu posílení některých zahraničních misí Armády ČR a nového působení vojáků v Pobaltí to schválil Senát 54 hlasy z 57 přítomných členů. Souhlas ale musí dát také poslanci, jejichž branný výbor minulý týden žádné doporučení pro plénum nepřijal.
V návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 je přesně vymezen bod:
„V souladu s konceptem eFP a záměrem ČR dlouhodoběji vojensky přispívat k této formě alianční kolektivní obrany se navrhuje pokračovat ve vyslání sil a prostředků rezortu MO do Litvy, Estonska, Lotyšska a Polska v letech 2019 a 2020, a to v počtu do 290 osob. Zapojení sil a prostředků rezortu MO do eFP v roce 2021 se předpokládá v podobném rozsahu.“
Piráti podpoří tu mimořádnou schůzi? Ivan BARTOŠ: Podpoříme, my jsme to chtěli projednat prostě.
V hlasování o vyřazení bodu Novičok z jednání schůze Poslanecké sněmovny bylo 18 pirátských poslanců proti a 4 se zdrželi. Zdržení se je v logice tohoto hlasování stejné, jako kdyby poslanec byl aktivně proti. Tedy kompletní klub Pirátů byl pro projednávání bodu.
Já si moc nedokážu představit vlastně to ověření si, o kterém hovoří pan Hamáček, předseda Hamáček a o kterém vlastně i do médií hovořili před volbou předsednictva o jakémsi stranickém online referendu, dyť naprostá nebo velká část členů sociální demokracie vůbec nefunguje na internetu, že by někde hlasovala, jestli jim přijde e-mail nebo jim přijde nějaká obálka.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože nelze oveřit míru "fungování" na internetu více jak 18 tisíc členů strany ČSSD. Navíc je forma vnitrostranického referenda vymezena jen obecně, takže v tuto chvíli je možné jen potvrdit, že sjezd ČSSD v usnesení přijal provedení celostranického referenda v otázce přijetí výsledků jednání o vládě s ANO.
Zmiňované referendum se v rámci ČSSD má týkat možné účastit strany na společné vládě s ANO. Toto téma, možné budoucí účasti na vláde s ANO, bylo také předmětem debaty na posledním celostátním sjezdu ČSSD konaném dne 7. dubna 2018 v Hradci Králové. Tento sjezd následně přijal usnesení, které umožnilo vedení strany znovu zahájit jednání o vytvoření vlády s hnutím ANO. Možný výsledek takového vyjednávání a samotný vstup do vlády pak dle usnesení musí schvílit členové strany blíže nespecifikovanou formou vnitrostranického referenda.
„Sjezd ČSSD požaduje, aby o přijetí vyjednaných podmínek o případném vstupu sociální demokracie do budoucí vlády ČR, rozhodli všichni členové ČSSD v závazném vnitrostranickém referendu“.
Přístupu ČSSD k referendům, a obecně různým vnitrostranickým hlasováním jsme také částečně řešili v našem (DEMAGOG.CZ) výstupu zde.
Počet členů ČSSD oficiálně dohledatelný přímo není. S odkazem na tiskovou zprávu ČSSD uvádějí aktuálně media v únoru 2018 (například IHNED.CZ) počet aktivních členů ČSSD na 18 967 členů (data z konce roku 2017) a potvrzují tak pokračující propad členské základny strany.
Pan Babiš asi před dvěma měsíci říkal: premiérem budu, sociální demokracii nic nenabídnu. Teď se skutečně pravděpodobně jedná o posty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Andrej Babiš skutečně trval na tom, že bude premiérem a nechtěl ČSSD za podporu vlády nic nabízet. V současné chvíli se opravdu jedná o konkrétní vládní posty. Přibližně před dvěma měsíci poskytl Andrej Babiš rozhovor deníku MF Dnes, jehož přepis je nyní dostupný na webu ANO. Rozhovor byl dokonce přímo opatřen titulkem Premiér budu a nic ČSSD nenabídnu. Trvá v něm na tom, že za hnutí ANO nebude nikdo jiný premiér a že sám žádné ústupky ČSSD nenabídne. Andrej Babiš v rozhovoru předpokládá, že si budou klást sociální demokraté podmínky pro podporu vlády.
Jednání o vytvoření vlády mezi ANO a ČSSD poté pokračovala až do začátku dubna, kdy jednání zkrachovala. Důvodem krachu jednání byla neochota ANO a premiéra Babiše přenechat ministerstvo vnitra sociální demokracii, což byla jedna z jejích podmínek pro vytvoření společné vlády.
Minulý týden došlo k obnovení vyjednávání o vládě mezi ANO a ČSSD. Představitelé sociální demokracie potvrdili, že jim ANO nabídlo pět resortů, mezi nimiž bylo ministerstvo vnitra.
My jsme také byli ochotni jednat. Měli jsme podmínky, že tam nebude žádný člověk s korupční historií. To je mimo jiné teď i navrhovaný pan Poche, který operoval s dary jakožto členskými příspěvky. Nechtěli jsme majoritu ANO.
Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:
"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.
Sociální demokracie vzešla z voleb špatně a navíc je na politickou stranu nadmíru zadlužená.
ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami skutečně více zadlužená, což dokazuje například vyšší podíl cizích zdrojů na příjmech. Sociální demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 skutečně zažila pád, získala 7,27 % hlasů. V předchozích volbách v roce 2013 jí dalo hlas 20,45 % zúčastněných voličů.
Výroční zpráva ČSSD za rok 2017 uvádí záporný výsledek hospodaření 39,8 mil. Kč. Pro detailnější pohled se musíme podívat na dlouhodobé financování strany a především na strukturu tohoto financování. Podle Davida Klimeše z týdeníku Ekonom strana má vůči svým věřitelům závazky ve výši 620 milionů Kč. Dokládá to výroční zpráva ČSSD za rok 2017. Jedná se o závazky vůči vlastní akciovce Cíl ve výši 144,5 mil. Kč, Fio bance, u níž má momentálně úvěr ve výši 138 mil.Kč a přislíbený úvěr od Fio banky, který dosud nebyl čerpán ve výši 338 milionů Kč (pdf., str.22-23, kapitola Závazky).
Srovnání mezi jednotlivými stranami nabízí ukazatel finanční stability pole serveru Politické finance. Tento ukazatel měří podíl příjmů strany, které jsou financovány na dluh. ČSSD financuje 44,42 % příjmů na dluh. Podobný nebo větší podíl příjmů financovaných dluhem má už jenom ANO (40,64 %) a SPD (93,36 %). Tyto údaje jsou k poslednímu dni roku 2016. Podstatný rozdíl je ale v tom, že ČSSD letos v důsledku volebního propadu přijde o peníze za hlasy, což naruší její volební rozpočet. Naproti tomu SPD zřejmě úvěry splatí, jelikož dostane příjmy ze státního rozpočtu za získané mandáty a stejně tak hnutí ANO, jehož závazky jsou ale z velké části dluhem vůči Andreji Babišovi, takže zde zřejmě není riziko, že by se ANO dostalo do finančních potíží.
