Česká pirátská strana

Piráti

Česká pirátská strana
Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Karel Schwarzenberg skutečně krátce před volbami řekl, že by voliči neměli volit strany, u kterých je riziko, že by se nedostaly do sněmovny a hlasy voličů by tak přišly vniveč. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na svém twitterovém účtu 25.9 připomněl tato slova Karla Schwarzenberga, když ze zveřejněného průzkumu CVVM vyplynulo, že by TOP 09 měla získat pouze 4,4 procenta.

Karel Schwarzenberg 26.7.2017 v rozhovoru pro server E15 řekl " V Praze bude tvrdý souboj, to je naprosto jasné. Samozřejmě Piráti jsou nový fenomén a spoustu hlavně mladších lidí přitahují podobně jako kdysi zelení. Přesto doufám, že ctění voliči nebudou plýtvat svými hlasy v situaci, která je tak vážná. Neměli by volit strany, kde je riziko, že jejich hlasy propadnou. Navíc Piráti mají bohužel jednu chybu, kterou je trochu slabý vztah k právu."

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného 25.9 vyplynulo, že TOP 09 by získala pouze 4,4 procenta a nedostala by se tak do Poslanecké sněmovny. Piráti měli získat podle průzkumu 6,4 procenta. Podle průzkumu agentury Median ze stejné doby vyšlo, že by TOP 09 získala 7 procent a Piráti 6 procent.

Parlamentní volby se uskutečnily 20. a 21. 9. TOP 09 ve volbách získala na poslední chvíli 5,31 procenta hlasů a Piráti skončili na třetím místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. Vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta hlasů.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož ve své povolební strategii Piráti vylučují podporu vlády s účastí dvou subjektů - a to KSČM a SPD. Zmiňují i hnutí ANO, avšak pouze jeho převahu, čímž Piráti Hnutí nevylučují.

„…. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Na svém veselém vězeňském autobuse měli Piráti vyobrazeno pět politiků (resp. 4 politiky a Janu Nečasovou). Kromě Babiše, Ratha, Sobotky a Kalouska tam byla vyobrazena ještě Jana Nečasová (Nagyová) kvůli údajnému zneužití vojenské rozvědky. Nečasová podala na Piráty kvůli své karikatuře na autobuse žalobu, tu však později stáhla. Dodejme, že uvedené kauzy nebyly rozhodnuty pravomocným rozhodnutím soudu, Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka navíc nejsou v daných věcech vůbec obviněni a stíháni.

Zdroj

Neověřitelné

Výrok předsedy Pirátů Bartoše je hodnocen jako neověřitelný, jelikož do databáze přestupků, ze které čerpal on i poslanec Feri, nemáme přístup.

Navrhovatelé novely (.pdf) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích za TOP 09 takto hodlali zrušit ustanovení o znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci, za které následně hrozí uložení pokuty do výše až 10 000 korun. Navrhovatelé argumentovali existencí ochrany úřední osoby v jiných právních odvětvích (správní a trestní právo) nebo i dosavadním využitím konkrétního ustanovení.

Zástupce navrhovatelů, poslanec Feri, na plénu Sněmovny přednesl, že z Informačního systému evidence přestupků (ISEP) vyplývá, že od účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. (1. července 2017) do poloviny března bylo využito této zmíněné podstaty pro 456 pokut a 29 napomenutí.

Bohužel, do aplikace ISEP mohou nahlížet jenom její registrovaní uživatelé, tedy pouze orgány veřejné moci. Demagog.cz do této skupiny nespadá, nemůžeme proto objektivně zhodnotit pravdivost či nepravdivost výroku pirátského předsedy.

Neověřitelné

Piráti svolali schůzku opozičních stran na 8. listopadu. Na toto jednání dorazili nakonec zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Tzv. demokratický blok vznikl o týden později. Šlo o uskupení zmíněných stran, které bylo vytvořeno s cílem získat odpovídající zastoupení v orgánech dolní komory. Nyní již nefunguje.

Zda na jednání přišli předsedové klubů ODS a TOP 09 s tím, že blok zakládají, není možné zjistit, protože jednání nebylo veřejné. Je otázkou, zda mohla být tato iniciativa úspěšná jako jediná, to je spíše úhle pohledu předsedy Pirátů. Navíc pokud na schůzku nedorazili zástupci SPD, KSČM a ČSSD, je otázkou, zda mohla mít reálný význam, i pokud by zbývající subjekty neutvořily zmíněný Demokratický blok.

Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť samotná schůzka nebyla veřejná. Piráti po ní vydali tiskovou zprávu i zápis na svém fóru, zmínka o tom, že pánové Kalousek a Stanjura ohlásili vznik Demokratického bloku, zde chybí.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože nelze oveřit míru "fungování" na internetu více jak 18 tisíc členů strany ČSSD. Navíc je forma vnitrostranického referenda vymezena jen obecně, takže v tuto chvíli je možné jen potvrdit, že sjezd ČSSD v usnesení přijal provedení celostranického referenda v otázce přijetí výsledků jednání o vládě s ANO.

Zmiňované referendum se v rámci ČSSD má týkat možné účastit strany na společné vládě s ANO. Toto téma, možné budoucí účasti na vláde s ANO, bylo také předmětem debaty na posledním celostátním sjezdu ČSSD konaném dne 7. dubna 2018 v Hradci Králové. Tento sjezd následně přijal usnesení, které umožnilo vedení strany znovu zahájit jednání o vytvoření vlády s hnutím ANO. Možný výsledek takového vyjednávání a samotný vstup do vlády pak dle usnesení musí schvílit členové strany blíže nespecifikovanou formou vnitrostranického referenda.

„Sjezd ČSSD požaduje, aby o přijetí vyjednaných podmínek o případném vstupu sociální demokracie do budoucí vlády ČR, rozhodli všichni členové ČSSD v závazném vnitrostranickém referendu“.

Přístupu ČSSD k referendům, a obecně různým vnitrostranickým hlasováním jsme také částečně řešili v našem (DEMAGOG.CZ) výstupu zde.

Počet členů ČSSD oficiálně dohledatelný přímo není. S odkazem na tiskovou zprávu ČSSD uvádějí aktuálně media v únoru 2018 (například IHNED.CZ) počet aktivních členů ČSSD na 18 967 členů (data z konce roku 2017) a potvrzují tak pokračující propad členské základny strany.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Andrej Babiš skutečně trval na tom, že bude premiérem a nechtěl ČSSD za podporu vlády nic nabízet. V současné chvíli se opravdu jedná o konkrétní vládní posty. Přibližně před dvěma měsíci poskytl Andrej Babiš rozhovor deníku MF Dnes, jehož přepis je nyní dostupný na webu ANO. Rozhovor byl dokonce přímo opatřen titulkem Premiér budu a nic ČSSD nenabídnu. Trvá v něm na tom, že za hnutí ANO nebude nikdo jiný premiér a že sám žádné ústupky ČSSD nenabídne. Andrej Babiš v rozhovoru předpokládá, že si budou klást sociální demokraté podmínky pro podporu vlády.

Jednání o vytvoření vlády mezi ANO a ČSSD poté pokračovala až do začátku dubna, kdy jednání zkrachovala. Důvodem krachu jednání byla neochota ANO a premiéra Babiše přenechat ministerstvo vnitra sociální demokracii, což byla jedna z jejích podmínek pro vytvoření společné vlády.

Minulý týden došlo k obnovení vyjednávání o vládě mezi ANO a ČSSD. Představitelé sociální demokracie potvrdili, že jim ANO nabídlo pět resortů, mezi nimiž bylo ministerstvo vnitra.

Pravda

Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:

"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.

Pravda

ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami skutečně více zadlužená, což dokazuje například vyšší podíl cizích zdrojů na příjmech. Sociální demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 skutečně zažila pád, získala 7,27 % hlasů. V předchozích volbách v roce 2013 jí dalo hlas 20,45 % zúčastněných voličů.

Výroční zpráva ČSSD za rok 2017 uvádí záporný výsledek hospodaření 39,8 mil. Kč. Pro detailnější pohled se musíme podívat na dlouhodobé financování strany a především na strukturu tohoto financování. Podle Davida Klimeše z týdeníku Ekonom strana má vůči svým věřitelům závazky ve výši 620 milionů Kč. Dokládá to výroční zpráva ČSSD za rok 2017. Jedná se o závazky vůči vlastní akciovce Cíl ve výši 144,5 mil. Kč, Fio bance, u níž má momentálně úvěr ve výši 138 mil.Kč a přislíbený úvěr od Fio banky, který dosud nebyl čerpán ve výši 338 milionů Kč (pdf., str.22-23, kapitola Závazky).

Srovnání mezi jednotlivými stranami nabízí ukazatel finanční stability pole serveru Politické finance. Tento ukazatel měří podíl příjmů strany, které jsou financovány na dluh. ČSSD financuje 44,42 % příjmů na dluh. Podobný nebo větší podíl příjmů financovaných dluhem má už jenom ANO (40,64 %) a SPD (93,36 %). Tyto údaje jsou k poslednímu dni roku 2016. Podstatný rozdíl je ale v tom, že ČSSD letos v důsledku volebního propadu přijde o peníze za hlasy, což naruší její volební rozpočet. Naproti tomu SPD zřejmě úvěry splatí, jelikož dostane příjmy ze státního rozpočtu za získané mandáty a stejně tak hnutí ANO, jehož závazky jsou ale z velké části dluhem vůči Andreji Babišovi, takže zde zřejmě není riziko, že by se ANO dostalo do finančních potíží.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v posledních měsících veřejně tlačil na Murínovo odvolání. A to ať například tím, že dal podnět k vyslání kontroly z ministerstva financí na GIBS, nebo tím, že navrhoval jeho kázeňské šetření. Přímo Murína neodvolal, nicméně veřejně o jeho skončení ve funkci mluvil Babiš nezřídka.

Záležitost ohledně možného tlaku na rezignaci ředitele GIBS Michala Murína se poprvé na veřejnosti objevila v článku na Aktuálně.cz dne 27. února 2018; následně byla potvrzena i tiskovou zprávou GIBS, která se vyjadřuje ke schůzkám ředitele Murína s premiérem v demisi Babišem a také potvrzuje zahájení kontroly GIBS ze strany ministerstva financí:

„Ředitel GIBS plk. JUDr. Michal Murín se v průběhu tohoto měsíce opakovaně sešel na Úřadu vlády ČR s předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem. Premiér pozval ředitele na dvě schůzky, na kterých ho vyzval k rezignaci. Důvodem k odstoupení z čela Generální inspekce bezpečnostních sborů je údajná ztráta důvěry ze strany premiéra. Jako vhodné datum navrhl premiér konec února letošního roku, což by se údajně obešlo bez dalších skandálů.

V pondělí 26. 2. 2018 byla v hlavním sídle Generální inspekce bezpečnostních sborů v Praze zahájena kontrola z Ministerstva financí ČR, které se účastní jejich devět kontrolorů. GIBS těmto zástupcům resortu poskytuje veškerou potřebnou součinnost a vstřícnost. Kontrola je všeobecného charakteru a vzhledem ke značnému množství vyžádaných dokumentů a podkladů je jim poskytováno zázemí pro práci na plánovaných pět týdnů.“

K této kontrole doplňme, že odpověď na otázku, kolik podnětů ministerstvo financí dostalo, vypátral server iROZHLAS. Ministerstvo mluvilo o „celé řadě podnětů“ –reálně však mělo před samotnou kontrolou pouhé dva podněty, z nichž jeden byl anonymní a druhý pocházel přímo od Babiše.

K věci se vyjádřil premiér v demisi na tiskové konferenci následujícího dne, 28. února 2018, v tomto smyslu:

„Co se týká pana Murína, mohu konstatovat, že mám vážné a důvodné pochybnosti o jeho profesionální a morální integritě v postavení ředitele GIBS.“

V rámci této konference se Babiš také vyjádřil v tom smyslu, že záležitost chce předložit na jednání Bezpečnostní rady státu a také by rád věc probral i s bezpečnostním výborem Parlamentu. Bezpečnostní rada státu byla svolána až 27. března 2018, ale situace kolem ředitele GIBS se dle programu jednání na radě neřešila.

Parlamentní výbor pro bezpečnost se záležitostí zabýval následně hned dvakrát, kdy 8. března na vlastní žádost před výborem přednesl své stanovisko Murín, a týden na to (15. března) svoji verzi představil i Babiš. Znovu zopakoval, že v ředitele Murína ztratil důvěru, a odkazoval se na kritiku práce GIBS ze strany stáního zastupitelství. Premiér v demisi také oznámil, že hodlá učinit kroky k tomu, aby ředitel Murín byl zproštěn výkonu služby.

V mezidobí proběhla i interpelace premiéra v demisi na téma GIBS na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. března 2018. V ní se Babiš vyhnul odpovědi, zda na počátku jednání s Murínem požadoval jeho rezignaci; na druhé straně potvrdil, že se mu nelíbilo fungování GIBS, a to po především hospodářské stránce.Konečně Babiš přiznal, že o kontrolu GIBS ze strany ministerstva financí požádal on sám.

Dne 19. března 2018 došlo na popud Babiše k zahájení řízení o kázeňském přestupku vůči Murínovi. Toto řízení může být podkladem pro zproštění Murína výkonu služby. K neveřejnému kázeňskému řízení se GIBS i její ředitel odmítli vyjadřovat.

Celá situace vyvrcholila oficiální rezignací ředitele Murína, kterou veřejně oznámil 17. dubna 2018 a ve které se k okolnostem vyjádřil takto:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti nad Murínem vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože někteří členové poslaneckého klubu během projednávání skutečně Ondráčka ve svém vystoupení podpořili.

V průběhu rozpravy o volbě předsedy Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů podpořil Zdeňka Ondráčka poslanec Bláha z poslaneckého klubu hnutí ANO:

„To, že máme každý v životě nějaký škraloup, tak se zamyslete nad tím, co jste dělali vy celý život. Já jsem třeba v době komunismu byl na vojně a dneska by mi mohl někdo vyčítat, že jsem sloužil lidu prostřednictvím vojenské základní služby. Byl jsem v Pionýru, mohlo by mi být vyčítáno, že jsem souhlasil s režimem? Byl jsem v SSM - to samé. Takže pojďme, pokud se chceme hodnotit, oprostit se od minulosti.“

Dalším příkladem je poslanec Hájek:

„Vážím si těch, kteří skutečně bojovali a byli vězněni za komunistů. Ale nevážím si těch, kteří určitým způsobem dnes, v době tedy, kdy už žijeme v jiném společenském zřízení, kritizují tu dobu.“

Naopak ministr zahraničních věcí za ANO Martin Stropnický nepřímo vyzval Ondráčka k tomu, aby se za svoje působení u pohotovostních pluků omluvil:

„Ale já si myslím, že stačí poměrně jedná krátká věta. Tedy aspoň mně. Všichni jsme se v životě někdy sekli, všichni jsme udělali nějakou chybu, speciálně v mladém a nezralém věku, a stačí tohle přiznat a říct: ‚Promiňte, já jsem se tehdy spletl.‘ Mně by to stačilo.“