Prováděla jsem mimořádné kontroly i prověřování a i v okamžiku zásahu policie, minimálně jeden člověk byl v hledáčku mém i policie.
Tvrzení Valachové nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Z logiky věci by mělo jít o skutečnosti, které nejsou veřejně příliš diskutované.
Valachová na tiskové konferenci (čas 0:45) 9. května oznámila, že v minulých měsících byl prováděn screening emailové komunikace a dále řešeno podezření na střet zájmů. Zda a jak konkrétně to probíhalo, není jasné.
Karel Březina se stal poradcem v situaci, kdy odešel pan Hulínský jako náměstek pro sport, už v době jeho nástupu jsem se dala slyšet, že jeho úloha jako nominanta ČSSD je jen politická a ne v dotačních řízeních.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože ač Valachová popisuje korektně to, co měl Březina údajně dle úřadu dělat, jeho reálné aktivity nelze nijak doložit.
Karel Březina se stal poradcem ministryně Valachové v červenci 2016. Petr Hulínský z postu náměstka na MŠMT odešel 30. června 2016. Přesídlil na Ministerstvo vnitra, kde působí v roli politického náměstka ministra Chovance.
Rolí Karla Březiny v resortu školství, alespoň soudě dle vyjádření ministerstva pro server Aktuálně.cz, mělo být následující:
„Pan Březina bude externí poradce, součást politického kabinetu paní ministryně. Jeho agenda bude komunikace s regiony.“
Je ovšem otázkou, co přesně Karel Březina v rámci své činnosti na ministerstvu reálně dělal. Zejména sám při nástupu uvedl:
„Budu poradce pro celou agendu ministerstva školství, ve které je i sport. Patří tam samozřejmě také regiony, protože mám zkušenosti z největšího regionu v Česku, hlavního města Prahy.“
Český rozhlas na začátku května požadoval od úřadu Valachové, aby doložil konkrétní práci, kterou Březina vykonával. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytlo nic s odůvodněním, že Březina poskytoval své služby formou ústní konzultace a neexistuje tedy žádný dokument, který by jeho práci dokládal.
Návrh MF (rozpočtu) nijak nereaguje na počty dětí ve záklandích školách, které jsou extrémně vysoké, a to je dané zákonem, který se musí dodržovat, takže MF nedodrželo základní pravidla.
Předně je třeba zdůraznit, že na přípravě návrhu rozpočtu spolupracuje ministr financí a správce rozpočtové kapitoly - v tomto případě MŠMT. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli (květen 2017) teprve probíhá sestavování rozpočtů, je nemožné s určitostí tvrdit, jakým způsobem výsledný rozpočet dopadne a rozpočet je v této chvíli ještě upravován.
MŠMT prozatím vydalo tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že po dohodě s vládou při přípravě rozpočtu se zohlední narůstající výdaje na školství. „MŠMT chce proto zvýšit podíl výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládež a tělovýchovy na HDP o více než 1 procentní bod do roku 2020, tj. o 60 mld. Kč. Investovat je přitom třeba do všech stupňů vzdělání a na konkrétní systémová opatření.“ Poslanecká sněmovna se v usnesení v bodě III. shodla na podpoře tohoto postupného navyšování a vyzvala vládu, ať tuto skutečnost zohlední (.pdf, bod III.).
Školský zákon č. 561/2004 v bodě 5, § 160, stanovuje, že prostředky ze státního rozpočtu se mimo jiné odvozují od skutečného počtu dětí ve škole. Při sestavení rozpočtu je tedy třeba tuto skutečnost zohlednit. Podle dat ČSÚ stoupá počet žáků v ZŠ, ve školním roce 2015/2016 bylo žáků 880 251, kdežto v roce 2014/2015 jich bylo pouze 854 137 a stoupající pokračuje již od roku 2010.
Návrh rozpočtu na rok 2018, který je nezřídka veřejně komentován, je teprve svého druhu výkopem ze strany Ministerstva financí. Běží legislativní proces, kdy je návrh poslán do připomínkového řízení a dále bude otázkou celé vlády, jak jej upraví. Aktuální návrh Ministerstva financí navíc není v celé své šířce veřejně dostupný, je tedy nemožné konkrétně sledovat, jak se zde pracuje s jednotlivými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.
Všichni víme, jaká je situace s přeplněností škol v Praze, v Brně, středních Čechách. (...) Nedostali jsme (v rámci návrhu státního rozpočtu) žádané investiční prostředky.
V přeplněností škol a mateřských školek má dlouhodobě Praha a její okolí, ale také Brno. Důvodem jsou populačně silné ročníky, ale také nárůst počtu obyvatel ve městech. V Brně například byl v roce 2016 na první pohled dostatek míst pro všechny budoucí žáky prvních tříd základních škol, ovšem z hlediska jednotlivých městských částí byla situace kritická. jistotu tak neměly ani děti ze spádových oblastí.
V roce 2016 musely některé obce začít brzdit developery, aby zamezily dalšímu plošnému rozšiřování zastavitelných ploch. Oblasti s novými domy a byty si totiž žádají také sociální obslužnost, do které spadají právě školy a školy. Dotace na stavbu škol a školek jsou ale omezené.
Karel Březina je regionální politik, aktivní ve vysokých funkcích hlavního města Prahy.
Karel Březina v současné době působí jako předseda zastupitelského klubu ČSSD v Praze. Kromě toho je předsedou výboru pro správu majetku a majetkové podíly pražského zastupitelstva, sedí ve výborech pro dopravu a sport a v neposlední řadě je předsedou komise Rady Hlavního města Prahy pro udělování grantů v oblasti tělovýchovy a sportu.
V rámci hlavního města působil Březina i jako náměstek primátora Bohuslava Svobody (ODS) po dobu jednoho roku v letech 2010–2011.
Karlu Březinovi je v rámci pražské politiky přisuzován také značný vliv, který se poměrně komplikovaně dokládá. Nicméně Březina je analytiky považován za jednu z hlavních sil pražské politiky. A to nejen sociálnědemokratické.
V letech 2000–2002 byl Březina členem vlády Miloše Zemana, kde zastával post ministra bez portfeje a také vedoucího Úřadu vlády.
Vláda Miloše Zemana (22. srpna 2001). Březina v prostřední řadě první zleva.
Aktuálně Březina v některé z celostátních funkcí (např. poslanec) nefiguruje. Dodejme, že to do jisté míry může být zapříčiněno tím, že řečený politik byl pravomocně odsouzen za podvod (jde o kauzu, kdy Březina neoprávněně pobíral odměny v Pražském dopravním podniku, ač na to neměl nárok).
My jsme jako sociální demokraté jasně řekli, že navrhujeme snížit daně pro čtyři miliony lidí. Každý si to může spočítat.
Ze zveřejněného návrhu ČSSD není jasné, zda by se změna týkala i OSVČ. Pokud by to tak bylo (i podle současné úpravy je sazba daně z příjmů společná pro zaměstnance i pro příjmy z podnikání), pak si podle odhadů skutečně polepší více než čtyři miliony osob. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jak vyplývá z kalkulačky zveřejněné ČSSD i z našeho grafu, podle reformy navrhované sociální demokracií by si polepšili ti, kdo mají hrubou mzdu pod 48 955, tedy více než 90 % zaměstnanců (podle ČSÚ je hranice desátého decilu, tedy deseti procent lidí s nejvyšší mzdou, částka 43 349 Kč).
Podle statistiky počtu zaměstnanců (ČSÚ) to bylo v třetím čtvrtletí 2016 celkem 4,066 milionů osob. Budeme-li pro zjednodušení počítat s 90 % zaměstnanců, kterým změna pomůže, jedná se přibližně o 3,660 milionů osob.
Stejným zákonem se řídí i výpočet daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), kterých je podle České správy sociálního zabezpečení necelý milion. Není bohužel veřejně k dispozici podrobnější statistika o rozvrstvení jejich příjmů. Pokud by to bylo podobně jako u zaměstnanců, polepšilo by si po daňové změně asi 900 tisíc osob. Dohromady by tedy změna skutečně pomohla více než čtyřem milionům lidí.
Graf založený na vlastním výpočtu za předpokladu, že poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani.
Dva miliony lidí v naší zemi mají mzdu, která je nižší než průměrná mzda 27 tisíc korun hrubého měsíčně. Čtyři miliony lidí má mzdu nižší než je 50 tisíc hrubého měsíčně.
Pokud budeme vycházet z údajů ČSÚ, tak je počet zaměstnaných osob v ČR ke čtvrtému čtvrtletí 2016 5,186 tisíc.
Na základě údajů Českého rozhlasu, který vycházel z dat MPSV (z roku 2015), má cca 58,58 % zaměstnanců mzdu méně než 27 tisíc korun. To je asi 3,038 tisíc osob. Podíl zaměstnanců s platem do 50 tisíc korun by podle těchto dat měl být 89,9 %, tedy cca 4,663 tisíc osob.
Dle zadaných údajů jsou čísla lidí spadajících do kategorií s příjmem do 27 tisíc a 50 tisíc korun vyšší. V prvním případě více než o milion a ve druhém o cca 663 tisíc. Jen pro srovnání, samotné MPSV (. xslx, záložka CR-M6p) řeší situaci pouze u zaměstnanců v roce 2015. Těch bylo 3,567 tisíc, z toho 93,4 % nedosáhlo na mzdu nad 50 tisíc korun.
Aktuálnější data bohužel nejsou dostupná a vzhledem k tomu, že v posledních letech mzdy rostou, počty lidí vydělávajících v různých relacích se mění. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný především z důvodu nedostupnosti čerstvých dat. Pokusili jsme se rovněž oslovit autory daných sociálnědemokratických návrhů s prosbou o poskytnutí jejich analýz a vstupních dat k danému výroku.
Medián hrubé mzdy zdravotní sestry je 31 tisíc. Zdravotní sestře snižujeme (návrh ČSSD, pozn. Demagog.cz) daně, ušetří 1200 korun. Učitel. Víte, jaký je medián? 29 tisíc korun hrubého. Policista. Medián je 31 tisíc hrubého. Policistovi, učiteli, zdravotní sestře naše návrhy snižují daně.
Výrok hodnotíme na základě údajů ČSÚ o hrubých měsíčních mzdách v jednotlivých zaměstnáních. Ty spolu s daňovou kalkulačkou potvrzují slova premiéra Sobotky.
Podle zatím posledních dostupných dat statistického úřadu za rok 2015 byl medián mezd u všeobecných sester se specializací 31 233 Kč, u učitelů na středních školách 28 215 Kč a u policistů 30 792 Kč.
Zadáme-li tyto hodnoty do kalkulačky ČSSD, zjistíme, že navrhované progresivní zdanění by skutečně znamenalo úsporu několika set korun měsíčně.
Průměrný zaměstnanec pošty má 15 tisíc korun.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože medián hrubé mzdy zaměstnanců pošty je vyšší, než uvádí Bohuslav Sobotka.
Jakkoliv je možno z výroční zprávy (.pdf, str. 27) České pošty z roku 2015 zjistit, že průměrná mzda činila 21 184 Kč, Bohuslav Sobotka o tomto číslu nehovoří. Ze záznamu Otázek Václava Moravce je patrné, že mluví o mediánu, tedy střední hodnotě hrubé mzdy, viz obrázek.
Na obrázku lze vidět, že je zde jako zdroj uveden Český statistický úřad. Z dokumentu ČSÚ pro rok 2016, který uvádí statistiky mezd včetně mediánů podle profesí, je však možno zjistit, že medián mzdy pracovníků poštovního provozu kromě úředníků na přepážkách je 18 466 Kč a pokladníků na poštách, finančních institucích a příbuzných oborech 22 395 Kč. V těchto dvou položkách nejsou uvedeny řídící pozice. Ty mají však mzdy vyšší a je tedy logické, že kdyby byly připočítány, medián by ještě vzrostl.
I přesto, že v dokumentu není uvedeno přímo „pošťák“ tak, jak má Bohuslav Sobotka ve své tabulce, je zřejmé, že se jedná o stejný zdroj. Medián mezd praktického lékaře je podle dokumentu ČSÚ skutečně zaokrouhleně 40 tisíc Kč a u policie 31 tisíc Kč. Medián učitelů, tedy profese na dalším řádku Sobotkovy tabulky, kolísá mezi 27 a 28 tisíci Kč podle toho, jakému stupni vzdělávání se učitel věnuje.
Z uvedeného je však jasné, že medián mzdy pošťáků je podsazen, a výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.
Já jsem daňový bonus jako ministr financí zaváděl.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Bohuslav Sobotka byl jako ministr financí skutečně předkladatelem zákona o daních z příjmů, který zavedl daňový bonus.
Od 1. ledna 2005 platila novela zákona o daních z příjmů. Tato novela v sobě mimo jiné obsahovala § 35, jenž zaváděl slevy na dani, respektive daňové zvýhodnění. V článku na webu Mzdovapraxe.cz je přehledně popsáno, co se touto změnou odehrálo na výplatních páskách zaměstnanců.
Jednoduše řečeno byl touto novelou zaveden institut daňového bonusu, který dával plátcům daně z příjmů možnost nechat si vyplatit rozdíl hodnot daňového zvýhodnění na vyživované dítě a daňové povinnosti. To znamená, že pokud by daňové zvýhodnění činilo 2000 Kč a daňová povinnost 1000 Kč, měl poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu ve výši 1000 Kč, tedy rozdílu.
Že Bohuslav Sobotka skutečně stál za touto novelou, je možno zjistit ze sněmovního tisku, dle kterého byl jejím předkladatelem jako ministr financí. Předmětnou pasáž pak obsahoval již původní návrh (.pdf, str. 47), výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
