Nejnižší pokuta jsou 2 a půl tisíce až 50 tisíc korun. Jedna z těch částí návrhu je, že se snižuje pokuta na 500 korun do toho 1 promile, ale původní můj návrh byl ten, že zůstane nulová tolerance, ale alkohol u cyklistů se bude řešit jen v tom případě, že jsou účastníci dopravní nehody.
Co se týče finančního rozmezí pokut, zákon č. 316/2000 Sb. (§ 125c odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. c) zákona o silničním provozu) hovoří o částkách 2 500 až 20 000 Kč pro fyzickou osobu, která „řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.
Pokuta ve výši 25 000–50 000 Kč postihuje pouze ty řidiče, kteří jsou vlivem alkoholu nezpůsobilí řídit vozidlo (§ 125c odst. 1 písm. c) a odstavec 4 písmeno a) zákona o silničním provozu), což se vztahuje i na cyklisty.
Návrh zákona (.pdf), který byl schválen Senátem dne 24. srpna 2016 skutečně snižuje pokutu z rozmezí 2 500–20 000 Kč na nejvýše 500 Kč. Netoleruje však množství maximálně jednoho promile, jak uvádí Zdeněk Škromach. Novela zákona vymezuje hranici 0,8 promile alkoholu v krvi pro cyklisty, kteří „pojedou na kole sami, tedy nepovezou ani děti, ani neřídí dvojsedadlové kolo“ (str. 4). Jelikož se však Zdeněk Škromach zmýlil o pouhé 0,2 promile, tuto drobnou nepřesnost tolerujeme.
„Další kumulativní podmínkou je, že toto bude umožněno jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích a silnicích třetí třídy.“ (str. 4) Alkohol navíc nesmí vyloučit schopnost řídit jízdní kolo.
Svůj původní pozměňovací návrh představil Zdeněk Škromach na schůzi horní komory Parlamentu ČR dne 17. června 2015. Ten skutečně navrhoval řešit požití alkoholu u cyklistů pouze v případě, že jsou účastníky dopravní hody. Návrh měl slovy pana Škromacha zavádět to, „aby nebyli cyklisté nebo řidiči nemotorových vozidel buzerováni tím, že budou kontrolováni na alkohol“. Původní návrh Zdeňka Škromacha však schválen nebyl.
Teď byl na návštěvě pan ministr Mládek. Řešili jsme otázku průmyslových zón, které jsou dneska koncipovány spíše na velké investorské celky, kdežto třeba v Kyjově potřebujou průmyslovou zónu, na kterou by bylo možné získat dotaci, která by byla pro místní firmy.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek navštívil na začátku září Hodonín a Kyjov. Jedním z témat návštěvy byla i podpora průmyslových zón a vedení města ministra požádalo o dotaci na rozvoj průmyslové zóny Traktorka.
Podle Deníku místostarosta Antonín Kuchař požádal Mládka, aby peníze z programu ministerstva mohla získat města i pro průmyslové zóny o velikosti jednoho hektaru a aby se to mohlo vztahovat i na pozemky soukromých vlastníků.
Vláda financuje průmyslové zóny skrze Program pro podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Průmyslové zóny s rozlohou menší než 5 ha přitom na dotace nárok nemají (.pdf, str. 10). V Kyjově se nachází plocha o velikosti 5,5 ha, nicméně pouze 2,4 ha patří městu a zbytek náleží soukromým vlastníkům. Ti přitom na podporu nárok nemají.
Vzhledem k tomu, že Zdeněk Škromach líčí problematiku průmyslových zón na základě správných údajů, výrok hodnotíme jako pravdivý.
Toto je jediná volba, 2. kolo senátních voleb, kdy voliči nedostanou domů volební lístky.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, při 2. kole senátních voleb nejde o jediné volby, kdy volič neobdrží lístky domů, ale dostane je až ve volební místnosti. Toto je také případ 2. kola prezidentských voleb.
V zákonu o volbách do Parlamentu České republiky podle § 76 odst. 4 je dáno, že „při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb“ .
Obdobný proces pak nastává při 2. kole prezidentských voleb. Zákon 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky uvádí v § 56 odst. 5:
„Při tisku hlasovacích lístků pro druhé kolo volby prezidenta se postupuje podle § 28 odst. 3 a 4 s tím, že hlasovací lístky všech kandidátů z prvního kola volby prezidenta budou vytištěny s označením ‚ druhé kolo volby prezidenta ' . Hlasovací lístky zašle Ministerstvo vnitra prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Okrskové volební komise před zahájením druhého kola volby prezidenta vyberou hlasovací lístky postupujících kandidátů. Volič obdrží hlasovací lístky ve dnech volby prezidenta ve volební místnosti.Pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích se použijí hlasovací lístky postupujících kandidátů z prvního kola volby prezidenta a opatří se otiskem razítka s textem ‚ 2. kolo ' .“
Ve Velké Británii je podmínkou, abyste mohl být ministrem, že musíte být členem dolní sněmovny nebo horní sněmovny. V České republice tato povinnost není.
Psaná ústava Spojeného království jako taková neexistuje, vychází se především ze zvykového práva. V praxi je nicméně dodržována zvyklost, že členové vlády ve Velké Británii musí být zároveň členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů (viz House of Commons Library dokument,.pdf, str. 3).
Naproti tomu Ústava ČR neukládá členům vlády povinnost být poslancem nebo senátorem. Čl. 32 Ústavy ČR pouze poukazuje na parlamentní funkce, jež nemohou poslanci a senátoři, kteří jsou zároveň členy vlády, vykonávat.
Hnutí ANO není žádné demokratické hnutí. Jeho majitel to řekl pro deník Financial Times. Řekl, že on je hnutí ANO a všichni členové v zásadě jsou podrobeni tuhé disciplíně (...) Chodím na vládu, jsou tam ministři za hnutí ANO, potkávám je a vidím, jak to funguje. Řada těch lidí není schopna rozhodnout důležité věci, dokud nemají posvěcení alespoň smskou od pana Babiše. A koneckonců kdybyste si přečetl rozhovor pana Babiše pro Financial Times, tak on to tam sám říká.
Předně uveďme, že nehodnotíme stav hnutí ANO z pohledu jeho (ne)demokratičnosti. Ověřujeme, zda předseda Babiš skutečně takové hodnocení pro zmíněný list sám provedl.
V rozhovoru pro Financial Times ze dne 19. února 2016 Andrej Babiš řekl: „I could not resign. Are you crazy?” I would have to leave the country. It would be the biggest treason for everybody. I cannot do this. I have to finish it. A lot of people have a hope that I will change things. And I am changing things. The party is connected to my person. The party is me.“
Kromě dalších tezí v textu, kdy Babiš popisuje např. svou motivaci jít do politiky, se k hnutí ANO vyjadřuje fakticky jen v jedné větě - tedy „Strana je propojena s mou osobou. Strana jsem já.“
Věci jako je tuhá stranická disciplína či posvěcování rozhodnutí pro ostatní členy vlády za ANO Babiš v textu nijak nekomentuje. Zde jde ze strany Mládka o čistou fabulaci a rozvíjení teze Andreje Babiše, že „strana je on“, Babiš o tomto sám nemluví.
Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Babiš ve zmíněném rozhovoru neuvádí to, co mu Mládek přisuzuje.
...oba příslušné kraje. Kraj Jihočeský a Středočeský (Mládek mluví o tom, že v obou krajích je vedena/má být dálnice D3 - pozn. Demagog.cz). Zejména kraj Středočeský je větší problém, protože Jihočeský má nastaveno, kudy to půjde. Ve Středočeském kraji je znovu pokus to nastavit D3 a už je opět zpochybňován.
Zásady územního rozvoje pro Středočeský kraj byly aktualizovány na základě souvisejících staveb na území kraje. První aktualizace ZÚR byla pořízena na návrh oprávněného investora – ŘSD. O vydání této aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 27. července 2015.
V této verzi je již zapracovaná trasa, kudy povede výstavba dálnice D3. Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno jako souhlasné, nicméně toto stanovisko je neplatné a bude muset být vypracován posudek nový. V seznamu prioritních staveb, které se budou moci stavět bez nového posudku EIA, se totiž nachází pouze úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín.
Evropská komise upozorňuje, že u staveb, které do tohoto seznamu nepatří, bude nutno vypracovat posudek nový. V současné době probíhá projektová příprava a tvorba dokumentace pro územní rozhodnutí. Žádost o něj bude podána začátkem května 2017. Zahájení prací je naplánováno na rok 2024 a zprovoznění na rok 2028.
Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj (ZÚR) schválilo zastupitelstvo dne 17. prosince 2015 a nabyla účinnosti 6. ledna 2016. V této aktualizaci je již zahrnuta trasa, kterou povede stavba dálnice D3.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě Středočeského kraje je aktualizovaná verze ZÚR, která jasně stanovuje, kudy povede dálnice D3 na území Středočeského kraje.
Česká republika je i zásluhou naší vlády 6. nejbezpečnější zemí na světě.
Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v červnu 2016 výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se skutečně umístila na 6. příčce ze 163 zemí. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný: tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Vliv na bezpečnost v zemi má pak vedle vlády velké množství dalších faktorů.
V roce 2015 obsadila Česká republika 12. místo, 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.
Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku 2 body z 5, přičemž 5 značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.
Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.
My (MPO - pozn. Demagog.cz) teď vedeme boj kolem Veselí nad Lužnicí, aby tam vznikla významná strategická zóna a máme trošku problém s Ministerstvem zemědělství, které má pocit, že by se tam asi mělo pěstovat zelí, jako se tam původně pěstovalo.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože při vytváření průmyslové zóny skutečně vyslovil ministr Jurečka své odmítavé stanovisko, jeho argumenty jsou ovšem širší než zachování možnosti "pěstování zelí".
Existuje záměr Ministerstva průmyslu na vybudování průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí, s nímž Ministerstvo zemědělství nesouhlasí. Ministr Jurečka pro server iHned uvedl konkrétní argumenty, proč se staví proti záměru MPO:
Dalo by se tak podle něj předejít například navrhované výstavbě průmyslové zóny ve Veselé nad Lužnicí - podle nové aplikace porušuje hned několik kritérií. Například leží na chráněné půdě, nachází se přímo v chráněné oblasti přirozené akumulace vod a hraničí s CHKO Třeboňsko. Tato oblast je pro vznik průmyslové zóny podle Jurečky naprosto nepřijatelná kvůli vysoké kvalitě půdy.
Návrh ministra Mládka na vybudování čtyř nových, státem podpořených průmyslových zón vláda projednávala na svém zasedání (bod 10) 12. 9. 2016. Vznik čtyř zón – u Chebu, ve Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí a v Moravských Budějovicích – je plánován na léta 2017-2022. Projednávání tohoto bodu bylo o měsíc přerušeno. Jurečka při své kritice vychází z informací webové aplikace vytvořené Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), která mapuje kvalitu půdy v ČR. Jurečka vyslovil přání, aby Ministerstvo průmyslu zvolilo pro vybudování průmyslové zóny jinou lokalitu.
Zhruba před rokem a půl v mé vlastní straně někteří zpochybňovali, zda mám silný politický mandát.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Mládkova pozice byla skutečně zhruba před rokem a půl zpochybňována, resp. probíhaly spekulace o jeho možném odvolání z vlády. Důvody se ovšem netýkaly síly jeho mandátu, ale jeho práce v jím svěřeném resortu. Tedy konkrétně neschopnosti prodávat výsledky, kterých zde měl dosahovat.
Mládek popisuje tento fakt v kontextu své potřeby si “potvrdit/posílit” mandát ve straně a také ve vládě, neboť jeho mandát byl zpochybňovaný. To by znamenalo, že by měl být vyzván, aby předstoupil před voliče a získal volenou funkci. Ovšem výtky k jeho osobě směřovaly na něco jiného. V červnu 2016 kolem Mládka skutečně ve veřejném prostoru zaznívaly spekulace, že by mohl být odvolán z Ministerstva průmyslu a obchodu. 6. června 2016 Sobotka totiž uvedl (Aktuálně/ČTK): " Sociálnědemokratický tým ve vládě musí zařadit vyšší rychlost, protože mezi ministry potřebujeme dravé štiky, ne nějaké líné spokojené kapry. ”
V létě 2015 premiér Sobotka řekl, že ministra Mládka vyzval k tomu, aby zlepšil komunikaci a prezentaci své práce. K explicitnímu zpochybňování Mládkova mandátu nedošlo, kritika směřovala k nedostatečnému mediálnímu obrazu Ministerstva průmyslu.
Server Neovlivní.cz také přinesl v této době informaci, že Sobotka požádal Mládka, aby sám rezignoval, ten to však odmítl. Důvodem byla opět jeho práce na MPO, resp. neuspokojivá marketingová komunikace navenek a nedůsledné vystupování proti rivalům z hnutí ANO.
HDP na vědu, výzkum a inovace vzrostlo za posledních 10 let zhruba z 1,8 na 3,8 %. To jsou i soukromé výdaje, výdaje soukromých firem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o dohledatelné údaje a statistiky z Jihomoravského kraje.
Strategie Evropské unie – Evropa 2020 stanovuje, aby výdaje na VaV dosáhly hranice 3 % hrubého domácího produktu. Česká republika docílila v tomto ukazateli v minulém roce rovných 2 %. V rámci jednotlivých regionů si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s 3,8 % HDP.
„O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli české vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak soukromého výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ řekl Marek Štampach z ČSÚ. V absolutních číslech je Praha stále dominantní, ovšem dynamika vývoje je vyšší v Jihomoravském kraji.
ČSÚ dále informuje, že se tyto výdaje v Jihomoravském kraji od roku 2009 zdvojnásobily.
Hašek správně zmiňuje i zdroje financování, které jsou kombinací soukromého i veřejného sektoru, jak ukazuje obrázek z dílny Českého statistického úřadu.
Co se týče vývoje, který Hašek zmiňuje, výdaje z roku 2006 se nám podařilo dohledat jen v absolutních číslech. Tvořily 5057 mil. Kč pro Jihomoravský kraj, což při HDP kraje v daném roce ve výši 346 438 mil. Kč (.xlsx) činí přibližně 1,46 %. To odpovídá Haškové argumentaci.
