Jiří Jureček
My tady máme organizace, které se tomu věnují (problémům s drogami, pozn. Demagog.cz), jako třeba Renarkon. V minulosti tady fungovala ještě křesťanská organizace Teen Challenge, která pomáhala taky drogově závislým.
Úbytek byl z toho důvodu, že byly (protidrogové organizace, pozn. Demagog.cz) finančně poddimenzovány.
V minulém volebním období, na přelomu v roce 2014, tady bylo Evropské město sportu. Pak následně jsme usilovali o titul Evropské město kultury. To se nepodařilo, v roce 2015.
Modernizace MHD, v loňském roce byla vyhlášena elektromobilita dotace z města i pro městské obvody.
Máme nedořešenou dopravní obslužnost. Chybí nám parkovací místa, Prodloužená Rudná a další stavby dopravního charakteru.
Ostravský tým se dostal podruhé po sobě do finále Czech Bowlu (česká liga amerického fotbalu, pozn. Demagog.cz).
Krajská vláda ČSSD a KSČM někdy kolem roku 2010 převedla 490 milionů z fondu na knihovny a převedla je do zdravotnictví, protože měla v programu, že bude financovat doplatky.
Ve švédsku v Göteborgu zavedli v roce 96 nízkoemisní zony a k dnešnímu dni byl pokles o 40 %. V loňském roce, tuším, tu proběhla studie, která ukázala, že u nás by byl vliv tak malý, že by to spíš způsobilo komplikace.
Petr Gazdík
... je to první vláda od revoluce, která bude nějakým způsobem podporována komunisty, a to zcela otevřeně.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když je pravdou, že poprvé od revoluce má vzniknout vláda s podporou KSČM, tak již v roce 2005 se vláda Stanislava Grosse opřela při hlasování o nedůvěře o komunisty, což jí umožnilo (na necelý měsíc) přežít.
V roce 2005 nebyla díky komunistické straně vyslovena nedůvěra vládě Stanislava Grosse. Šlo o případ, kdy po táhnoucím se skandálu tehdejšího premiéra, jenž nebyl schopen věrohodně vysvětlit, kde získal prostředky na nákup svého bytu, bylo vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě.
Hlasování proběhlo 1. dubna 2005 a proti vládě se postavila opoziční ODS, do té doby stále formálně koaliční KDU-ČSL (její ministři podali demise, v době hlasování je však prezident nepřijal) a jeden nezařazený poslanec. Proti vyslovení nedůvěry hlasovala ČSSD a část koaliční US-DEU. Rozhodující byl postoj komunistů, kteří se zdrželi hlasování, a tím pádem nebyla naplněna ústavní podmínka, že pro vyslovení podpory je třeba alespoň 101 hlasů.
Fakticky šlo o první případ, kdy se vláda opřela o podporu KSČM. Grossovi to ovšem pomohlo k udržení se v křesle předsedy vlády na necelý měsíc - 25. dubna 2005 podal demisi, a s ním tedy skončila celá vláda. Byla podepsána nová koaliční smlouva mezi ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, premiérem se stal Jiří Paroubek.
Byť šlo o jedno konkrétní hlasování v turbulentní situaci a vláda nepřežila ani další měsíc, fakticky jí komunistická strana umožnila fungování a striktně vzato šlo o podporu vládě.
Komunisté to té vládě nedají zadarmo, že za to chtějí, velmi pragmaticky soudruzi chtějí místa ve státních firmách, dobře placená místa ve státních firmách, dnes jsme se dozvěděli, že třeba v České poště je jeden z nich, který nikdo neví, co vykonává za 55 tisíc hrubého.
Petr Gazdík má na mysli Lubomíra Krejsu, ekonomického poradce předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Krejsa má s Českou poštou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na 55 tisíc Kč měsíčně. V rámci této smlouvy má pracovat v útvaru G-1, v sekci poštovní technologie na pozici specialista řízení požadavků. Není přitom jasné, co na tuto dohodu v podniku dělá. Náplň práce nevysvětlil sám Krejsa ani Česká pošta s ohledem na ochranu osobních údajů.
Vedle zmíněné dohody o pracovní činnosti pobírá Krejsa od České pošty i další peníze. Jako místopředseda dozorčí rady bere 60 tisíc měsíčně, dalších 30 tisíc Kč měsíčně dostává za předsednictví v dozorčí radě dceřiné firmy Česká pošta Security. Od této firmy dostal i mimořádnou odměnu přesahující 100 tisíc Kč za dobré ekonomické výsledky firmy.
Dodejme, že o případ Krejsy se zajímá a nechá ho prověřit ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, pod jehož úřad státní podnik Česká pošta spadá. Za podporu vlády chtějí komunisté zastoupení ve státních podnicích a mediálních radách. Tento jejich požadavek potvrdil v rozhovoru pro Právo předseda KSČM Vojtěch Filip, kde se vyjádřil ke sporu o nominaci lidí do státních podniků mezi ANO a KSČM:
„Na jedné straně je nominační zákon a na druhé náš názor, že politické strany by měly mít právo obsazovat funkce ve státních podnicích. To není jen otázka KSČM, ale všech politických stran. (…) Máme představu o tom, že musí být konec nepolitické politiky, která deformovala politický systém státu. Jestliže strany z tohoto procesu vyřadíme, dojde k poruchám fungování státního mechanismu.“
