STAN

Kometa Brno získala mistrovský titul extraligy v letech 2017 a 2018. Město Kometu podpořilo příspěvkem ve výši 16 milionů korun v roce 2018. 

Do resortu školství skutečně plyne z města více finančních prostředků. V roce 2014 připadlo na vzdělávání a školské služby 143 mil. korun, zatímco v roce 2018 investovalo město 176 mil. korun (list Výdaje).

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz i svým městským částem. V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,083 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery).

Brněnské veletrhy město koupilo v roce 2016 od původního většinového vlastníka Messe Düsseldorf, nabylo tak 95% podílu akcií. Brno postupně vytlačilo menšinové akcionáře a v současnosti je 100% držitelem akcií veletrhů.

Petra Quittová je místostarostkou Brna-Černovic od roku 2010. Mezi její kompetence patří mimo bytovou politiku také např. školství nebo kultura.

Co se týče žádostí o městský byt – žádost přijímá městská část, kterou si žadatel zvolí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt, která schvalují zastupitelé jednotlivých městských částí. Od listopadu roku 2014 je také možno podat žádost o byt na více městských částech.

Brněnské zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) v červnu 2017 změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj".

Zatímco dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné, po zavedení změn tato kompetence patří magistrátu, jenž stanovuje minimální nájemné pro všechny městské části. Minimální nájemné v jednotlivých městských částech se skutečně velmi lišilo. Na Vinohradech se platilo přibližně od 43 korun za metr čtvereční. Jiná situace byla např. v Brně-střed nebo v Jundrově, kde nájemníci platili za metr čtvereční nejméně 90 korun.

Od března roku 2012, kdy zastupitelstvo městské části Černovice schválilo bytovou koncepci (.pdf), byla výše nájemného v obecních bytech 62,24 Kč (.pdf, str. 8) za metr čtvereční. Z úřední desky městské části Černovice a na ní vyvěšených výzev (pdf, 1., 2., 3.) vidíme, že v současné době nabízí městská část novým nájemníkům obecní byty za cenu 78,85 Kč za metr čtvereční.

Z kontextu diskuze vyplývá, že předmětem řešení jsou městské mateřské školky. Podle aktuálních dat ze stránek zapisdoms.brno.cz byl v Bystrci podstatný převis zájemců nad skutečně přijatými dětmi. Přestože některé školky braly dokonce více dětí, než kolik je deklarovaná kapacita, desítky dětí byly odmítnuty. Řešením jsou pak školky soukromé, ty jsou však řádově o několik tisíc korun dražší.

Nejnovější z městem spravovaných mateřských škol je mateřská škola Zvídálek, založená v roce 2013, i v ní bylo odmítnuto 92 dětí.

Tým Ostrava Steelers v červenci 2018 jako finalista dokonce hostil finále tzv. Bitters ligy. Skončil nakonec na druhém místě, když s Prague Black Panthers prohrál v poměru 30:7. Do finále se tento tým dostal i o rok dříve. I tehdy prohrál s pražskými Pantery, a to poměrem 28:0.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to zejména proto, že Jureček mluví o převedení peněz vyčleněných na knihovny do zdravotnictví. Převod měl mít souvislost s platbou regulačních poplatků krajem. Ve skutečnosti však byla pouze menšina částky použita ve zdravotnictví, podle dostupných zdrojů navíc šlo hlavně o peníze na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok Jurečka se vztahuje k výstavbě nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Plánovanou výstavbu zrušilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vedené ČSSD a KSČM v roce 2009. Situaci blíže popisuje zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13: "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.
Jureček navíc ve svém výroku není přesný v uvedené částce. Převedených 600 milionů korun byly prostředky z fondů EU a kraj rozhodl o tom, že je využije jinak, než dříve plánoval. Do zdravotnictví mělo jít pouze 100 milionů, a ne celá částka. Nad to peníze neputovaly z "fondu na knihovny", ale v rámci druhé prioritní osy ROP Moravskoslezsko – Podpora prosperity regionu, v níž lze podpořit širokou škálu zařízení od nemocnic přes penziony až po sportoviště. Nešlo tak o finance nezbytně vázané na podporu knihoven a byly přesunuty pouze v rámci téže kapitoly.

Podle zprávy (.pdf, str. 17) Assessment of environmental zone in Göteborg byl pokles emisí pevných částic mezi lety 1996 a 2004 33,2 %. Podle publikace (.pdf, str. 12) z roku 2010 Ekologického institutu Veronica, spolufinancované Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí se pak emise pevných částic v Göteborgu snížili o 40 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf), kterou zmiňuje Jiří Jureček a která se zabývala vytvořením nízkoemisní zóny (NEZ) ve dvou lokalitách v Ostravě, konkrétně Ostrava-Centrum a Ostrava-Poruba, pak zkoumá několik druhů emisí – emise prachových částic PM10, PM2,5, emise oxidu dusičitého a emise Benzo(a)pyrenu. Studie pracuje s několika scénáři – Scénář 1 ukazuje stávající situaci, Scénář 2 situaci, pokud by vjezd do nízkoemisní zóny měly povoleny jen automobily splňující normu EURO 3 a vyšší, a Scénář 3, ve kterém mají vjezd do zóny povoleny jen automobily splňující normu EURO 4 a vyšší.

Přiložená tabulka, resp. její první a třetí sekce, ukazují procentuální průměrný pokles emisní zátěže spojené s oběma scénáři. Je z ní jasné, že oproti Švédsku je vliv opravdu velmi malý.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy, str. 122

Komplikací pak může být, jak vysvětluje studie, zvýšení některých emisí především v okrajových částech NEZ. Toto zvýšení je způsobeno tím, že objízdné trasy pro automobily, které by měly do NEZ zakázán vjezd, jsou vedeny v těsné blízkosti nízkoemisních zón. Další komplikací jsou i finanční náklady.

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".

Křesťanská organizace Teen Challenge, která se snaží pomáhat drogově závislým lidem, podle svých oficiálních stránek navázala první kontakt v České republice už v roce 1987. Školení pracovníků začalo v roce 1989 a první středisko bylo otevřeno v roce 1994 v Beskydech. V průběhu let otevřeli v České republice několik dalších kontaktních center a středisek. Kontaktní centrum v Ostravě spolupracovalo s psychiatrickou léčebnou v Opavě. Poskytovalo poradenství rodinným příslušníkům drogově závislých a zajišťovalo nástup do středisek (.pdf, str. 3). Toto centrum bylo zrušeno během roku 2007 z důvodu nedostatku personálu pro zajištění chodu (.pdf, str. 4). Podle výroční zprávy z roku 2017 by mělo být Kontaktní centrum v Ostravě znovu v provozu a křesťanská organizace Teen Challenge podle ní navázala spolupráci s Církví Nová naděje sbor Ostrava (.pdf, str 2).

V podle posledních informací za rok 2015 působí v Ostravě několik organizací zabývající se protidrogovou tématikou (.pdf, str. 11, tab.1).

Organizace Teen Challenge, kterou Jiří Jureček zmínil jako zrušenou, ukončila provoz (viz bod 4, str. 3) svého Kontaktního centra v Ostravě v roce 2007. Jako důvod nicméně udává nedostatek personálu. V roce 2017 navíc obnovila provoz, jak uvádíme v jiném výroku.

Ukončení činnosti dalších subjektů z této oblasti se Demagog.cz nepodařilo zjistit.

Společnost Renarkon, která je v Ostravě největším poskytovatelem služeb v této oblasti, ve své výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2017 uvádí, že se jí podařilo zajistit dostatek finančních prostředků.

Na druhou stranu ve Strategii protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 se hovoří o tom, že "v kraji je nedostatek specifických služeb či léčebných programů pro děti a mladistvé a pobytové léčebné zařízení pro tuto cílovou skupinu zcela schází." (.pdf, str. 24, kapitola 11: Zdravotní a sociální služby pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí."), a dále také, že "s ohledem na skutečnost, že objem prostředků vynakládaných na protidrogovou prevenci ze státních prostředků má klesající tendenci, pociťují někteří poskytovatelé služeb pro uživatele návykových látek ohrožení, že své služby nebudou schopni poskytovat v potřebném rozsahu a odpovídající kvalitě," (.pdf, str. 16).

Podle vládní Souhrnné zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích v roce 2016 (str. 56, odst. 3.2) je Moravskoslezský kraj jedním z mála, kde objem finanční podpory ze strany obcí na protidrogovou politiku přesahuje objem podpory ze strany kraje (106 % krajského příspěvku).

Celková částka v Moravskoslezském kraji za rok 2016 byla 31,5 milionu korun, což bylo druhé největší číslo po Praze (63,4 milionu korun). Obce v Moravskoslezském kraji se na financování podílí celkovou měrou ve výši 51,5 %, přičemž celorepublikový průměr je 25,9 %.