STAN

Na základě návrhu dlouhodobého rozpočtu EU (.pdf, str. 53) pro období 2021–2027 má Evropská komise v plánu mírně omezit dotace pro zemědělce a zároveň má za cíl je rozdělovat rovnoměrněji. Doposud dostávalo 80 % dotací pouze 20 % zemědělců.

Nový návrh počítá mj. se změnou, aby byly dotace zaměřeny především na podporu středních a malých zemědělců. Toho chce Evropská komise docílit zastropováním dotací odvíjejících se od velikosti farem nebo prostřednictvím degresivní výše plateb dotací v souvislosti s velikostí jednotlivých farem.

Podle zjištění serveru Neovlivni.cz došlo ke schůzce 2 senátorů a 2 poslanců (Jaroslav Faltýnek, Marian Jurečka) s generálním ředitelem pro zemědělskou politiku Jerzy Bogdanem Plewou.

Na této schůzce mělo být řešeno zastropování dotací pro velké farmy. Poslanci a senátoři, kteří byli přítomni na této schůzce, obhajovali stanovisko, že navrhované zastropování dotací by mělo negativní dopady pro české zemědělce. Senátor Orel, který byl na schůzce také přítomen, toto stanovisko odůvodňuje tím, že je to zejména z důvodu specifické situace v ČR, kde se průměrná výměra farem pohybuje okolo 133 hektarů. Vyjádření Jaroslava Faltýnka pak bylo takové, že Česká republika je ochotna jednat o navýšení plateb do rozpočtu EU za předpokladu, že k navrhovanému zastropování nedojde.

Současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš se k možnosti objednání trestního stíhání doopravdy vyjádřil, a to na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 19. ledna 2018:„My žijeme v zemi, kde si můžete stíhání objednat a pravděpodobně dostat někoho do vězení.“

V minulosti podobnou možnost naznačil v diskusi v otázkách Václava Moravce ze dne 19. června 2016 (čas od 49.52): „My jsme se samozřejmě báli, protože tady vás zavřou na objednávku pomalu.“

Ve stejné diskusi zmínil i možné napojení Ivo Rittiga na složky Policie (čas od 47.35):

„Mě zase zneklidňuje, že Čapí hnízdo vyšetřují policajti Rittiga.“

Co se týče Babiše a jeho vztahu s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem, tak ten se již od února 2018 začal zhoršovat. Babiš vytvářel tlak na Murínovo odvolání z funkce a podal podnět na kontrolu hospodaření GIBS. Babišova kritika nakonec Murína v dubnu 2018 dovedla k rezignaci na funkci ředitele GIBS. Tím nicméně Babišova kritika GIBS neskončila. Uvolněné místo ředitele GIBS se bude doplňovat na základě výběrového řízení v červnu 2018.

To, jestli Babiš napadá základy právního státu, ve smyslu rovnosti před zákonem (čl. 1 Listiny základních práv a svobod), je na pováženou. Znamenalo by to, že Babiš podporuje, či přímo používá dvojí metr v přístupu k právu, ať pro sebe či pro své kolegy. Podobně by se dalo hodnotit i veřejné pošpiňování systému a podrývání důvěry společnosti v justici. Všechny výše uvedené výroky mohou vytvářet dojem, že Andrej Babiš principy právního státu napadá. Proto je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Na billboardu hnutí ANO, který je ve výroku zmíněn stojí: „Makáme. 75% sleva jízdného pro důchodce a studenty.“

O tomto kroku bylo rozhodnuto dne 27. března 2018 na jednání vlády. Na tomto jednání bylo schváleno usnesení Vlády ČR č. 206, které zavádí nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Toto usnesení bylo vládou přijato jednomyslně (.doc, str. 5).

Dle § 21 zákona č. 2/1969 Sb. kompetenčního zákona řídí ministerstva veškerou svou činnost ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Schválené usnesení vychází z materiálu (.zip, Materiál.pdf) připraveného Ministerstvem dopravy. Tento dokument se odvolává na programové prohlášení vlády a navrhuje zavést 75% slevu z jízdného pro děti, žáky a studenty od 6 do 26 let a pro seniory od 65 let.

Usnesení mj. ukládá ministryni financí vydat novelu Výměru Ministerstva financí v souladu s materiálem připraveným Ministerstvem dopravy. Dále pak ukládá dalším dotčeným ministrům a vedoucím ústředních orgánu předložit žádosti o rozpočtová opatření Ministerstvu financí podle schváleného usnesení. Na závěr pak ukládá ministrovi dopravy, aby zajistil kompenzování ztrát, které tímto rozhodnutím vzniknou dopravcům.

Pro úplnost je také nutné podotknout, že ačkoliv byly vládou podniknuty kroky pro zmíněnou slevu na jízdném pro důchodce a studenty, její zavedení bylo odsunuto a dosud ke snížení, které je uvedeno na billboardech, nedošlo. Podle vyjádření Andreje Babiše byl termín posunut na základě požadavků hejtmanů na 1. září 2018.

Billboard hnutí STAN pro nadcházející volby skutečně obsahuje frázi„odvaha zastavit korupci“, jak správně poslanec Farský uvádí.

Jan Farský skutečně návrh zákona o registru smluv v roce 2012, jako zástupce předkladatelů a jako člen poslaneckého klubu koaliční strany, do sněmovny přinesl. V roce 2013 po pádu Nečasovy vlády byl podán znovu návrh zákona o registru smluv a opět byl jako zástupce předkladatelů, mezi kterými byli mj. Pavel Bělobrádek a Andrej Babiš, uveden Jan Farský.

Finální návrh, který nakonec vešel v platnost, byl několika pozměňovacími návrhy upraven. Poslanecký klub TOP 09/STAN, za který byl zvolen i Jan Farský, hlasoval počtem 18 z 26 poslanců pro návrh. Klíčový pak byli poslanci z vládnoucí koalice, jež si zákon o registru smluv dokonce vložila do programového prohlášení vlády.

Ze 111 poslanců vládnoucí koalice jich 78 hlasovalo pro finální návrh zákona o zveřejňování smluv. Bez podpory vládnoucí koalice by tak v aktuálním období návrh nemohl být schválen. Jan Farský byl sice první, kdo přinesl myšlenku transparentního zveřejňování smluv na českou politickou scénu, a je také pravdou, že jej prosazoval i během projednávání jako zástupce předkladatelů, avšak kdyby koalice KDU-ČSL, ANO a ČSSD nevytyčila zmíněný zákon jako jednu ze svých priorit, návrh by pravděpodobně nebyl schválen. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Oldřich Kužílek byl poslancem za Občanské fórum v České národní radě od roku 1990 do roku 1992. Následně usedl do Poslanecké sněmovny za Občanskou demokratickou alianci, kde strávil šest let mezi roky 1992 a 1998.

Zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, předložila skupina senátorů v čele s Michaelem Žantovským. Jako spoluautor se na tvorbě tohoto zákona podílel i Oldřich Kužílek, což vyplývá například z Analýzy zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 7, odst. 2).

Oldřich Kužílek v současnosti působí jako expert a koordinátor projektu Otevřená společnost zabývajícím se kontrolou otevřenosti veřejné správy. Oldřich Kužílek rovněž kandiduje za STAN v Praze ze třetího místa, jak tvrdí předseda Starostů Jan Farský.

Tlak státních a polostátních společností na orgány státní moci nelze z veřejných zdrojů nijak doložit, výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Proces přijímání zákonů souvisejících s registrem smluv stručně popsala organizace Rekonstrukce státu. Po přijetí koaličního zákona s výjimkami pro malé obce, Sněmovnu a Senát prosadili poslanci další výjimky pro státní a městské firmy, proti čemuž se však postavil Senát. Na aktuálním znění zákona se kromě poslanců TOP 09 podíleli zástupci všech stran a s ohledem na navrhované výjimky jde střední cestou (§ 3). Jak však správně informuje volební lídr Starostů, smlouvy stále nemusí zveřejňovat ČEZ ani Budějovický Budvar.

Jan Farský na konci července 2017 na tiskové konferenci, kde jej předseda hnutí Petr Gazdík představil jako nového celostátního lídra, skutečně uvedl, že sedm procent pro Starosty bere jako povinnost a deset procent jako úspěch.

Od roku 2016 se volby konají každý rok, a to až do roku 2026, resp. rok 2027 bude prvním rokem volebního klidu, na kdy žádné volby naplánované nejsou. Posledním rokem, kdy se nekonaly žádné volby, byl rok 2015.

Tento maraton je způsoben zejména tím, že zde máme mnoho typů voleb (prezidentské, parlamentní, senátní, krajské, komunální, evropské). Předpokládaný volební klid v roce 2027 ale může být samozřejmě narušen například kvůli konání předčasných voleb.

A jaké volby nás v následujících letech čekají?

• 2016: Zastupitelstva krajů, Senát
• 2017: Poslanecká sněmovna, Senát (opakované volby)
• 2018: Prezident, Senát, Zastupitelstva obcí
• 2019: Evropský parlament
• 2020: Zastupitelstva krajů, Senát
• 2021: Poslanecká sněmovna
• 2022: Zastupitelstva obcí, Senát
• 2023: Prezident
• 2024: Zastupitelstva krajů, Senát, Evropský parlament
• 2025: Poslanecká sněmovna
• 2026: Senát, Zastupitelstva obcí

Nutno podotknout, že senátní volby se konají každé dva roky, ale pouze ve třetině z 81 volebních obvodů, nevolí tak najednou celá Česká republika. Počet voleb se ale do jisté míry ještě navyšuje tím, že právě senátní volby a volby prezidenta republiky jsou dvoukolové.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovává finanční podporu z EU i národních zdrojů. Podle výroční zprávy (.pdf, str. 5) měl SZIF na konci roku 2016 celkem 1198 zaměstnanců. Na správní výdaje bylo vynaloženo 1,5 mld. Kč, přičemž zhruba třetina této částky byla použita na platy zaměstnanců.

Zdroje určené k financování společné zemědělské politiky dosáhly v roce 2016 výše 38,7 mld. Kč, vyplaceno pak bylo 34,5 mld. Kč (z toho 30 mld. Kč z rozpočtu EU).

Poslanci v prosinci 2016 rovněž projednali návrh rozpočtu fondu na letošní rok. V něm se počítá s celkovými výdaji ve výši 37,6 miliard. Neinvestiční výdaje tvoří zhruba 1,5 miliardy, personální výdaje jsou pak rozpočtovány ve výši cca 785 milionů korun.

Čísla, která zde Farský uvádí, jsou tedy mylná. Fond nerozděluje 50 miliard, jeho rozpočet je o více než 12 miliard nižší. Tedy i zmíněných 15 miliard, které se údajně nedostanou k zemědělcům, je hrubě nadsazených. Dodejme pro úplnost, že Farský použil podobný výrok asi před týdnem na svém Facebooku, zde byl ovšem fakticky přesný:

„Vždyť SZIF, úřad k tomu určený, rozděluje ročně 38 miliard a celá administrace, měření atd. vyjde na 1,8 miliard. To přece není možné. Úřad zaměstnává přes 1200 lidí.“

Takto formulované prohlášení odpovídá realitě a je pravdivé. To, které lídr hnutí STAN učinil v diskuzi Seznam Zprávy, kterou ověřujeme, ovšem přesné není, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok pochází z úst představitelů Estonska, potvrzuje jej OECD i týdeník The Economist.

O úspěchu digitalizace v nejmenší pobaltské zemi referoval bývalý předseda estonské vlády Taavi Rõivas 3. května 2016 během vystoupení na půdě Mezinárodního mírového institutu.

Informaci zopakoval v říjnu téhož roku také estonský poslanec Kalle Palling na berlínském summitu digitálních technologií pořádaném organizací Readie.

@KallePalling: „Estonia saves 2% GDP with#egovernmentevery year#readie4digital@ReadieEU“
— DELab UW (@DELabUW) 11. října 2016

Stejný údaj zmiňuje i týdeník The Economist a článek na blogu OECD.

Dodejme, že úspora 2 % HDP by v Česku znamenala skutečně asi 94 miliard korun.