TOP 09

​Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavení okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky nynější Povltavskou ulicí, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej mám v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Současný náměstek Ing. Jaroslav Kacer letos kandiduje na kandidátce SMART MORAVSKÁ METROPOLE jako nezávislý kandidát. V roce 2014 kandidoval z prvního místa TOP 09.

Současná koncepce rezidentního parkování přijatá městskou částí Brno-střed doopravdy počítá jen s fungováním v centru, do budoucna se však nevylučuje rozšíření na celé Brno.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době pouze v užším historickém centru. Od 1. listopadu přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice.

Od 1. září 2018 v centru Brna funguje nový způsob parkování. Hlavním cílem projektu, schváleného na mimořádném jednání městských radních 18. prosince 2017 (Zápis ze 170. jednání; .pdf, str. 15), bylo usnadnit parkování rezidentům, ale také regulovat dlouhé stání vozidel na potřebných místech, jako jsou úřady či pošty. Jako jeden z hlavních problémů zavedeného systému se jeví nedostatečná informovanost obyvatel o tom, jak dané parkování funguje, a také značná chaotičnost. Přesto by se tento způsob parkování měl do budoucna rozšířit i v okolí centra Brna.

Vlastimil Válek, náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Brně, vstoupil do politiky v roce 2010 jakožto zastupitel městské části Brno-Líšeň za TOP 09. V letech 2012–2016 byl i jihomoravským krajským zastupitelem, nicméně součástí Rady města Brna, která stojí za tímto projektem, nebyl.

Proti tehdy ještě jen plánovanému projektu se vyslovili představitelé TOP 09 v Brně-střed. Podle jejich názoru by měla být pozornost upřena zejména na nevyužité plochy, které by umožnily snazší parkování pro všechny. Na facebookovém profilu v komentáři k tématu z 30. srpna zástupci strany tvrdí, že se vůči projektu rezidentního parkování vymezili již v době jeho projednávání.

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz svým městským částem.

V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,091 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery). 

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice se zbudováním záchytu vody. O projektu Informovala převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Dle zápisů ze zastupitelstva města nevyplývá, že by zastupitelé za TOP 09 upozorňovali na korupční kauzy ve městě na zasedání zastupitelstva.

Brněnští zastupitelé za TOP 09 však byli aktivní například v rámci brněnské kauzy Bytasen. Bývalé vedení radnice MČ Brno-sever mělo uzavřít nevýhodné smlouvy se společností Bytasen, která spravovala městské byty. Aktivita zastupitelů za TOP 09 spočívala v apelu na odvolání tehdejší starostky Sabiny Tomíškové (ODS) a místostarosty Ivana Svobody (ODS). Tomíšková i Svoboda byli totiž v rámci kauzy obžalováni, nakonec ale byli zproštěni obžaloby. V případě Tomíškové došlo v roce 2013 kvůli kauze k její rezignaci na post starostky MČ Brno-sever.

Dále byli zastupitelé za TOP 09 aktivní v kauze s veřejnými zakázkami v MČ Brno-Židenice z volebního období 2010–2014. Tehdejší místostarosta Jiří Nesiba (ČSSD) a radní Marián Hnát (ČSSD) měli dle zjištění iDnes.cz manipulovat s veřejnými zakázkami a domlouvat předem výsledky ve prospěch vybraných firem. Opoziční zastupitelé za TOP 09 dle zjištění iDnes.cz kritizovali během tohoto funkčního období podezřelou zakázku na demolici hřiště v Krokově ulici. Na zasypání povrchu hřiště měla radnice objednat nepřiměřeně velké množství rašeliny. Podle vyjádření Petra Kunce (TOP 09) z roku 2013 by objednaných 801 tun hnojiva při pokrytí hřiště o rozměru 801 metrů čtverečních vytvořilo vrstvu vysokou cca 2,5 metru. Další nesrovnalosti v zakázce se týkaly částek za odvoz suti a cenu vody na zalévání.

Nesiba a Hnát, kteří v dalším volebním období 2014–2018 skončili v opozici, byli pravomocně odsouzeni v roce 2017 k 2,5 letům vězení s podmínkou 4 roky. Místostarosta MČ Brno-Židenice Petr Kunc (TOP 09) vyzval oba k odstoupení z funkce.

TOP 09 předložila návrh novely trestního zákoníku, která obsahuje zpřísnění postihů za týrání zvířat, definici tzv. množíren a nový trest v podobě zákazu chovu zvířat. Tento návrh předem podpořili Piráti a STAN. TOP 09 také oznámila, že navrhne změnu daňového řádu, podle které by o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud namísto úředníků. Stát postupuje podle TOP 09 často nespravedlivě tvrdě a mnohdy se mýlí.

Mimo zmíněné návrhy se podařilo TOP 09 získat podporu pro své návrhy například ve věci vyšší mateřské pro rodiny se středními a vyššími příjmy. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM se postavila neutrálně k návrhu volby poštou na dálku ze zahraničí. Naopak zamítnuty byly vládou návrhy TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud, nebo návrh na zrušení pravomoci finanční správy prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Ve sněmovně neprošel například návrh na zpřesnění pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť TOP 09 předložila zmíněné návrhy a předkládá i další zákony a novely. Největší pozornost médií vzbudilo téma ochrany zvířat a s ním spojená novela trestního zákoníku. Podle aktuálních předvolebních průzkumů CVVM i Median se pohybuje podpora opoziční TOP 09 okolo hraničních 5%.

Jiří Pospíšil skutečně získal největší počet preferenčních hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Jiřího Pospíšila tehdy zakroužkovalo 77 724 voličů. Pospíšil kandidoval na druhém místě za lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Ten ovšem v žebříčku preferenčních hlasů skončil až na 4. místě.