TOP 09

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Evropský parlament 12. května hlasoval o rezoluci, ve které zdůrazňuje, že Čína není tržní ekonomikou. Europoslanec Pospíšil hlasoval (.pdf, str.40) pro přijetí tohoto usnesení.

Podle poslední zprávy Evropské komise z roku 2008 Čína kritéria tržní ekonomiky nesplňovala, i když mířila k většímu podílu tržního hospodářství.

Podle nařízení Rady (.pdf, s. 5 článek 2 odstavec 7 písmeno c) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, jsou kritérii pro uznání země jako tržní ekonomiky:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě,

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech,

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením,

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností, a

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

Poslední zkoumání stavu čínské ekonomiky vzhledem ke statutu tržního hospodářství provedla Evropská komise na žádost Číny v roce 2008. Z reportu (.pdf, s. 26) vyplývá, že čínská ekonomika nesplňuje žádnou z klíčových podmínek a nemůže být zatím považována za tržní. Je však patrný postup směrem k tržní ekonomice a některé nedávné (rozuměj v roce 2008) reformy, např. daňového systému, by mohly zemi posunout dále tímto směrem.

Pokud jde o kritérium nezasahování státu, podle zprávy je patrný trend odklonu čínského státu od zásahů do ekonomiky (s. 12), na druhou stranu však přetrvávala např. restrikce ve vývozu, čímž docházelo k umělému snižování cen některých produktů a také ovlivňování celosvětového trhu s těmito produkty (s. 7).

Čínská ekonomika je podle článku Xuepeng Liu z Chin Research Center nicméně také charakteristická velkým rozsahem státem vlastněného majetku a problémem tzv. "červeného" kapitalismu: "symbiózou mezi velkým byznysem a vysokými vládními úředníky, jejich delegáty či členy rodiny." To podporuje korupční prostředí a působí proti posilování role volného trhu.

Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, a to v obou dílčích aspektech hodnocení.

1. Čína skutečně nesplňuje podmínky EU pro to, aby mohla být označována za tržní ekonomiku. Podrobné zdůvodnění je možné nalézt v Demagogem ověřené debatě ministra Jana Mládka s ekonomem Luďkem Niedermeyerem ZDE.

2. Česká televize cituje vyjádření Jiřího Ovčáčka, podle kterého " pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je ".

Ačkoliv tedy prezident Zeman (pokud vyjádření jeho mluvčího budeme považovat za autentické vyjádření prezidentových názorů) nehovoří přímo o podmínkách EU, čínskou ekonomiku skutečně za tržní považuje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravdou to, že dne 18. května 2016 americké ministerstvo obchodu přijalo rozhodnutí ohledně stížnosti části amerických výrobců oceli na podezření z dumpingové ceny a státní dotační politiky v případě dovozu u části výrobců válcované oceli z Číny a Japonska. Ve svém setření ministerstvo navrhlo uvalení celní přirážky, která by měla u čínských výrobků dosahovat více jak 500 %.

Tvrzení je hodnoceno jako zavádějící, především proto, že rozhodnutí amerických úřadů není finální. Ze strany USA se čeká na rozhodnutí Americké obchodní komise, která má rozhodnout do 30. června 2016 zda navýšení cel potvrdit nebo zrušit. Cla proto nejsou v tuto chvíli platná.

Navíc ani uvalení cla na dovážené zboží nemusí být porušením dohod či ignorováním závazků WTO, neboť dle článku 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu má členský stát možnost, za splnění určitých podmínek, využít antidumpingová cla jako dočasné ochrany svého trhu.

Čína oficiálně popírá, že by ocel prodávala pod cenou, podle neoficiálních údajů se tak však pravděpodobně děje. Levná ocel z Číny destabilizuje trh s ocelí a ohrožuje producenty z ostatních zemí.

Podle článku BBC Čína zvedla svoji produkci oceli v souvislosti s velkým hospodářským růstem v posledních 25 letech. V současnosti však dochází ke zpomalení růstu, domácí poptávka po oceli klesá. Čínská ocel je proto prodávána na mezinárodním trhu, a to za velmi nízké ceny. Na ocel je navázáno velké množství pracovních sil, Číně tak jde také o sociální stabilitu. Čína však oficiálně odmítá, že by ocel byla prodávána pod výrobní cenou.

Agentura Reuters uvádí, že někteří producenti prodávají ocel pod cenou (se ztrátou až 32 dolarů za tunu) a se ztrátou prodávají i na domácím trhu. Producenti oceli z různých regionů se spojují a vydávají společné protestní zprávy (.pdf), ve kterých uvádějí, že Čína způsobuje nadprodukci a destabilizuje trh. V této souvislosti lobují proti přidělení statutu tržní ekonomiky, protože neregulovaný prodej levné oceli by tyto společnosti poškodil ještě více. Předseda OECD Komise pro ocel se vyjádřil, že „selhání zastavení zakřivení trhu vyústí v subvence a přežívání státem podporovaných společností na úkor soukromých a výkonných společností, které operují v prostředí s minimální státní podporou“ (s. 1).

V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.

Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.

Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 si sociální demokraté odsouhlasili rezoluci (pdf. str. 5), ve které se objevuje pasáž:

"Náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících současně firmy, média i politická uskupení. Proto, abychom tu brzy neměli jen parodii na demokratický systém, v níž místo politických programů a demokratických stran budou spolu o vliv na budoucnost státu soupeřit jen bohaté podnikatelské klany, potřebujeme v zákonech jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu."

Ačkoli v textu rezoluce není zmíněno jméno ministra financí Andreje Babiše,výše zmíněná pasáž je jasným popíchnutím směrem ke koaličnímu partnerovi a šéfovi hnutí ANO, majitele Agrofertu i mediálního domu Mafra.

V březnu sociální demokraté spustili kampaň"Stát není firma. Je to společenství lidí." Jak potvrdil ČTK místopředseda ČSSD Martin Starec, strana v březnu spustila jarní část kampaně před nadcházejícími krajskými volbami.

Volební heslo je narážkou na předvolební slogan hnutí ANO z roku 2013, ve kterém lidem slibovalo, že bude stát řídit jako firmu.

Sám Škromach na svém weby vyvěsil některé odkazy, které se vztahují právě k vymezování vůči Babišovi. Např. má nasdíleno video předsedy strany Sobotky s jeho rozhovorem "Stát není firma" (viz výše), stejně tak má umístěno na webu prohlášení jihomoravského hejtmana Haška, který říká:

" Burešův amok - vyjádření v Blesku??? Pan Babiš si zjevně myslí, že volby budou zase skok voličů na koblihu. Nejen, že je podceňuje, ale každý den dokazuje, že jim nerozumí. Stát není firma, Čapí hnízdo není čapí, a miliony na Babišových účtech rozhodne nejsou miliony v kapsách lidí.
Pan Babiš by měl na Moravě strávit delší čas než jeden víkend. Měl by vidět, jak nelehko zde mnozí lidé žijí, jak tvrdě musí pracovat, aby dobře uživili sebe a své rodiny. Neměl by jen přehrabovat Agrofertí miliardy vidlemi a dělat předem volební účet bez 'hostinského'. Ať už s EET, či bez ní. "

Házení vajíček na Jiřího Paroubka se odehrávalo v květnu 2009 před volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskutečnily 5. a 6. června 2009.

V různých městech České republiky byl během kampaně tehdejší předseda ČSSD cílem lidí, kteří na něj házeli vejce. Původ této záležitosti se odehrál v Kolíně, kde během mítinku strany (podle prohlášení ČSSD po skončení mítinku - tuto záležitost nejsme schopni doložit) byl Jiří Paroubek napaden vejcem ze strany jeho odpůrce. Veřejné komentování této věci eskalovalo v další podobné incidenty v různých městech - např. v Plzni, Písku či Litoměřicích.

Celá tato série napadení Jiřího Paroubka vyvrcholila 27. května v Praze během akce ČSSD na Andělu. Zde byli kandidáti a představitelé strany vystaveni obzvlášť velkému útoku vejci ze strany odpůrců. Předseda Paroubek uvedl, že morální vinu za tyto incidenty nese ODS. Konkrétně jmenoval pro Novinky.cz (video, čas 1:22) Mirka Topolánka, Ivana Langera a Marka Dalíka. ODS své zapojení v této věci odmítla.

Na výše uvedeném videu je také vidět část útoků na ČSSD na pražském Andělu.

TOP 09, které přisuzuje podíl na těchto činech Zdeněk Škromach, v té době ještě ovšem jako strana neexistovala. Ministerstvem vnitra, které má toto v kompetenci, byla strana zaregistrována až 26. června 2009, není tedy možné, aby měla podíl na událostech, které se odehrály o měsíc dříve. V dobových zdrojích také předseda Paroubek přisuzuje údajnou vinu za celou věc ODS.

Podobnou studii jako Jiří Pospíšil zmiňuje i jeho stranická kolegyně Markéta Adamová. "Takže to, do jaké míry lidé skutečně přecházejí nemoci nebo jako nemocní stále chodí do zaměstnání, není nikde změřeno, není k tomu žádný relevantní výzkum. Naopak jsou velmi relevantní výzkumy z jedné mnichovské univerzity, které srovnávají země OECD. Zaměřují se na to, že je dost zvláštní, že v některých zemích, ještě před zavedením karenční doby, docházelo k takové výrazné nemocnosti oproti porovnatelným zemím se zhruba stejnou zdravotní péčí, stejnou úrovní zdravotnictví,"řekla Adamová v Událostech, komentářích. Zmíněnou studii, ani žádnou podobnou studii zabývající se touto problematikou se však nepodařilo dohledat a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Věk dožití (naděje dožití při narození) se v České republice podle dat ČSÚ (.xlsx) skutečně zvyšuje každý rok s výjimkou zakolísání v letech 2001-2003. Ženy narozené v roce 2014 měly naději na dožití 81,7 roku, muži pak 75,8 let.