TOP 09

Za působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí ČR opravdu došlo k mnohým personálním změnám a také strukturálním reorganizacím. Zda se však jedná o "decimaci" a největší výměny za posledních 20 let, nehodnotíme.

Podívejme se na souhrn některých významných změn, které se za Babiše na MF odehrály. Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí 29. ledna 2014. V únoru byli jmenováni mimo jiné náměstci Lukáš Wagenknecht (audit) a Simona Hornochová (daně). K 1. dubnu 2014 byla provedena organizační restrukturalizace a došlo k personálním změnám s cílem „zvýšení efektivity řízení ministerstva a zlepšení práce úřadu“, jak se píše v tiskové zprávě na webu MFCR.

Přehled změn na MF ČR v prvních třech měsících připravil web E15.cz:

"Pod Babišovým vedením se struktura MF zásadně proměnila:

29. ledna - Předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl jmenován do funkce vicepremiéra a ministra financí.
1. února - Vedoucím tiskového oddělení a tiskovým mluvčím ministerstva financí (MF) se stal Marek Zeman. Ve funkci nahradil Ondřeje Šrámka.
3. února - MF informovalo, že novými náměstky byli jmenováni Lukáš Wagenknecht (finanční řízení a audit) a Simona Hornochová (daně a cla).
7. února - Novým šéfem legislativního odboru MF se stal Robert Pelikán. Ve funkci nahradil Michala Švorce.
10. února - MF informovalo, že novým ředitelem Finančního analytického útvaru (FAÚ) byl jmenován Libor Kazda. Předchozí ředitel FAÚ Milan Cícer z rodinných důvodů požádal o přeřazení na českobudějovické územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
17. února - Funkce náměstka pro hazard a majetek státu se ujal Ondřej Závodský. Řízením úřadu MF byl pověřen Jiří Nováček. Ministr Babiš zároveň odvolal náměstka Radoslava Bulíře, jenž se přesunul na pozici ředitele odboru pro rozvoj informačních technologií.
26. února - Ministr Babiš odvolal ředitele Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jana Řeholu. Řízením odboru byl pověřen Karel Blaha, který přišel z úřadu vlády.
Polovina března - Byl odvolán ředitel ministerského Auditního orgánu Václav Štraser, který kontroloval rozdělování evropských dotací.
18. března - Ministr Babiš odvolal ředitele Státní tiskárny cenin Richarda Bulíčka. Řízením podniku byla dočasně pověřena zástupkyně generálního ředitele Olga Dudková.
21. března - V tisku byla zveřejněna informace o odchodu Jana Málka z funkce ředitele kontrolního odboru MF.
24. března - Ministr Babiš odvolal k 1. dubnu náměstka pro finanční trh Radka Urbana.
31. března - Ministerstvo financí informovalo, že generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk odstoupí k 1. dubnu z funkce. Vedením úřadu byl dočasně pověřen náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
1. dubna - Ministr Babiš odvolal náměstkyni pro mezinárodní vztahy Evu Anderovou, ředitele odboru Řízení a provoz ICT resortu Luďka Novotného, ředitele odboru Účetnictví a audit Petra Plesnivého a ředitele odboru Bezpečnost a krizové řízení Radomíra Kopa. Na ministerstvu financí skončil také ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu Igor Fojtík.
- Řízení sloučené sekce finančního trhu a mezinárodních vztahů se ujal Martin Pros, kterého nominovala na náměstka koaliční ČSSD. Agenda strategických společností a investičních pobídek byla převedena přímo pod ministra Babiše. Odbor Kabinet ministra byl zrušen a místo něj vzniklo samostatné oddělení, které spadá do sekce Kabinet a řízení úřadu."

Někteří z nových náměstků však na ministerstvu nevydrželi: po neshodách s Babišem odešel v červnu 2015 Lukáš Wagenknecht, který vedl auditorský tým a dostal se do sporu s Karlou Šlechtovou ohledně pochybení v zakázce na systém monitorující čerpání dotací. (Wageknechtovi byl nabídnut post politického náměstka, ten však odmítl.) Odešel také náměstek pro mezinárodní vztahy Martin Pros (nominován ČSSD), a to poté, co bez Babišova vědomí požádal Českou národní banku o prověření manipulace s pražskou mezibankovní sazbou. (Pros poté přešel na Ministerstvo zahraničních věcí.) Z funkce náměstkyně odešla také Simona Hornochová (na starost měla daně): nepřihlásila se do výběrového řízení, které požadoval nový služební zákon, údajně proto, že jí Babiš oznámil, že už ji jako náměstkyni nechce. Odešel také náměstek pro veřejné rozpočty Jan Gregor, působil na ministerstvu už před Babišovým nástupem a odešel do Evropského účetního dvora.

Kalouskova reakce na vyjádření pana prezidenta vychází z prezidentem vyjádřených obav o vytvoření monopolu, tedy excesu z hospodářské soutěže a pravidel konkurence. Dodáváme, že předmětem ověřování v tomto případě není otázka, zda by k vytvoření monopolu opravdu došlo. Je však pravdou, že prezident razí teorii konkurence represivních subjektů oproti Kalouskovu přesvědčení, že takového soutěže není třeba.

Výrok Jiřího Pospíšila je nepravdivý, neboť oba zmíněné resorty jsou legislativně činné (oproti minulosti méně, nicméně zákony předkládají), v resortu školství jde o návrhy, které ve veřejnosti silně rezonují.

Výrok je hodnocen na základě předložené legislativy, kterou do Poslanecké sněmovny poslaly oba jmenované resorty a to za období vlády Bohuslava Sobotky. Ta získala důvěru Sněmovny 18. února 2014.

Od této doby předložilo do Poslanecké sněmovny Ministerstvo spravedlnosti celkem 18 návrhů zákonů, z nichž jich bylo schváleno 6.

Legislativně se měnila např. výše soudních poplatků, upravoval se exekuční řád. V Poslanecké sněmovně leží hned 10 dalších zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Je tedy faktem, že, na rozdíl od minulých volebních období, nebyly předloženy zásadní změny jako byl nový občanský zákoník, nicméně není pravdou, že by byl tento resort zcela nečinný.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pak předložilo poslancům v rozhodném období 7 návrhů, z nichž jich 5 již platí.

Obrázky pocházejí z webu Poslanecké sněmovny - jako rozhodné období počítáme to po zisku důvěry pro Sobotkův kabinet. Pokud tedy vyjdeme z tohoto kvantitativního pohledu, je zřejmé, že jistou legislativní aktivitu oba resorty vyvíjejí. Pro srovnání uveďme, že během ministerského působení Pospíšila ve vládě Petra Nečase (byl ministrem 2 roky), předložil resort 35 návrhů zákonů, z nichž bylo 33 přijato. Byl tedy aktivnější ve srovnatelném období, ale není korektní tvrdit, že zmíněná ministerstva nedělají nic.

Ministerstvo školství např. předložilo již 2 novely školského zákona, které jsou poměrně rozsáhlé. První z nich zavádí např. registr pedagogických pracovníků, povinný rok školky nebo upravuje šířeji inkluzivní vzdělávání.

V platné a účinné verzi zákona o přestupcích se tento přestupek nevyskytuje. V připravovaném zákoně o některých přestupcích, který byl 19. května 2016 postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu, je v § 5 odst. 1 písm. b) (.doc) obsažen nový přestupek - znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci.

Za tento přestupek lze podle § 5 odst. 3 písm. b) tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.

Jeho konkréní znění je: " Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. "

Důvodová zpráva k návrhu zákona o některých přestupcích (.pdf, str. 43) uvádí důvod pro nový přestupek. " Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany, mnohdy i problematického chování, a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. "

Pospíšil hovoří o připravované novele zákona o střelných zbraních a střelivu (.doc), která v § 56 odst. 2 písm. a) zavádí možnost Policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob."

Následně pokud podle § 56 odst. 3 držitel zbrojního průkazu neprodleně neodevzdá zbraň nebo nesdělí místo uložení a neumožní její převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek a zbraň zadržet.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Možnost vtrhnout do bytu držitele legálně držené zbraně existuje, ale musí být předem splněny zákonem stanovené podmínky jako změna zdravotního stavu držitele a z ní vyplývající ohrožení života jeho okolí a držitel nechce zbraň odevzdat. Tyto okolnosti Pospíšil zcela opomíjí.

Navrhovaná směrnice Evropské komise zpřísňuje pravidla pro držení zbraní, a to ve snaze čelit teroristickým hrozbám. Součástí návrhu je i zákaz poloautomatických zbraní, které využívají myslivci. Jak ale Evropská komise upozorňuje ve své zprávě (.pdf, str. 1), zákaz se myslivců netýká.

Návrh Komise je však označován za velmi nejasný a od myslivců zaznívají obavy, že zákaz se může vztahovat i na velkou část loveckých zbraní. Směrnice se však netýká všech mysliveckých zbraní, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podobný výrok zazněl i z úst Zdeňka Škromacha, který jsme rovněž ověřili.

Návrh zpřísňující pravidla držení zbraní projednává Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, mezi jehož členy patří i Jiří Pospíšil. Na začátku května publikoval výbor tři dokumenty s pozměňovacími návrhy členů výboru. V těchto dokumentech se nám podařilo vyhledat celkem 15 pozměňovacích návrhů, pod kterými je Jiří Pospíšil podepsán. Jedná se o pozměňovací návrhy číslo 118, 125, 137, 196 a 206 (.pdf, str. 20, 24, 31, 62, 68), dále 389, 412, 427, 450, 541 (.pdf, str. 48, 61, 69, 83, 131) a 587, 605, 708, 719, 754 (.pdf, str. 8, 18, 82, 89, 108).

Vzhledem k tomu, že nebyl publikován dokument s pozměňovacími návrhy číslo 1 až 87 a Jiří Pospíšil hovořil o 16 pozměňovacích návrzích, je pravděpodobné, že zbývající je součástí právě této nepublikované skupiny návrhů. Jako šestnáctý pozměňovací návrh by se mohl považovat také výborem obecně přijatá připomínka (.pdf, str. 6) zavrhující návrh Evropské komise.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Evropský parlament 12. května hlasoval o rezoluci, ve které zdůrazňuje, že Čína není tržní ekonomikou. Europoslanec Pospíšil hlasoval (.pdf, str.40) pro přijetí tohoto usnesení.

Podle poslední zprávy Evropské komise z roku 2008 Čína kritéria tržní ekonomiky nesplňovala, i když mířila k většímu podílu tržního hospodářství.

Podle nařízení Rady (.pdf, s. 5 článek 2 odstavec 7 písmeno c) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, jsou kritérii pro uznání země jako tržní ekonomiky:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě,

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech,

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením,

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností, a

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

Poslední zkoumání stavu čínské ekonomiky vzhledem ke statutu tržního hospodářství provedla Evropská komise na žádost Číny v roce 2008. Z reportu (.pdf, s. 26) vyplývá, že čínská ekonomika nesplňuje žádnou z klíčových podmínek a nemůže být zatím považována za tržní. Je však patrný postup směrem k tržní ekonomice a některé nedávné (rozuměj v roce 2008) reformy, např. daňového systému, by mohly zemi posunout dále tímto směrem.

Pokud jde o kritérium nezasahování státu, podle zprávy je patrný trend odklonu čínského státu od zásahů do ekonomiky (s. 12), na druhou stranu však přetrvávala např. restrikce ve vývozu, čímž docházelo k umělému snižování cen některých produktů a také ovlivňování celosvětového trhu s těmito produkty (s. 7).

Čínská ekonomika je podle článku Xuepeng Liu z Chin Research Center nicméně také charakteristická velkým rozsahem státem vlastněného majetku a problémem tzv. "červeného" kapitalismu: "symbiózou mezi velkým byznysem a vysokými vládními úředníky, jejich delegáty či členy rodiny." To podporuje korupční prostředí a působí proti posilování role volného trhu.

Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, a to v obou dílčích aspektech hodnocení.

1. Čína skutečně nesplňuje podmínky EU pro to, aby mohla být označována za tržní ekonomiku. Podrobné zdůvodnění je možné nalézt v Demagogem ověřené debatě ministra Jana Mládka s ekonomem Luďkem Niedermeyerem ZDE.

2. Česká televize cituje vyjádření Jiřího Ovčáčka, podle kterého " pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je ".

Ačkoliv tedy prezident Zeman (pokud vyjádření jeho mluvčího budeme považovat za autentické vyjádření prezidentových názorů) nehovoří přímo o podmínkách EU, čínskou ekonomiku skutečně za tržní považuje.