Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, Schwarzenberga před druhým kolem podpořila Zuzana Roithová i celostátní vedení KDU-ČSL, nepodařilo se nám ale potvrdit ani vyvrátit, že by jej podpořili všechny krajské organizace.

Zuzana Roithová skutečně podpořila před druhým kolem kandidaturu Karla Schwarzenberga (učinila tak ovšem pouze sama za sebe, své voliče k podpoře konkrétního kandidáta nevyzvala). Voliče naopak k podpoře opravdu vyzvalo celostátní vedení KDU-ČSL.

Z vedení krajů pak podpořilo kandidaturu Karla Schwarzenberga kraj Jihočeský a Královéhradecký, deklarovanou podporu ostatních krajských organizací se nám nepodařilo dohledat.

Kořeny KDU-ČSL lze hledat již na přelomu 19. a 20. století. (např. Katolická národní strana na Moravě či Strana katolického lidu v Čechách apod.). Ustavující zemský sjezd Československé strany lidové v Čechách se konal ve dnech 5. a 6. ledna 1919 v Praze. První zemský sjezd na Moravě, který se konal 26. ledna 1919 v Brně, schválil návrh výkonných výborů křesťansko-sociální a katolicko-národní strany z 10. 9. 1918 na sloučení a přejmenování na Československou stranu lidovou. V důsledku rozchodu se Slovenskou ľudovou stranou došlo ke sloučení českých a moravských organizací v roce 1922 vznikem Ústředního výkonného výboru Československé strany lidové (ze zdrojů např. web KDU-ČSL, cs.wikipedia.org či knižní publikace Český politický katolicismus v letech 1848 - 2005, Politický systém českých zemí 1848-1989 a další). Historii lidové strany tedy můžeme hledat od roku 1919, což je zhruba 93 let.

Co se počtu členů týká, nejaktuálnější dohledatelnou informaci (3.6.2012) nabízí článek uveřejněný na serveru aktuálně.cz. Dle mluvčí strany Alexandry Alvarové mají lidovci 33,5 tisíce členů.

Senátorka Miluše Horská byla zvolena do Senátu za odvod 43 – Pardubice v roce 2010. Podle tisku i podle oficiálního volebního seznamu ČSÚ kandidovala za hnutí Nestraníků jako bezpartijní. Podle vyjádření Romana Línka z KDU-ČSL měla od začátku podporu strany jako kvalitní kandidát.

Po svém zvolení se stala členkou Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí, jehož členem je nyní například i Libor Michálek.

Výrok předsedy Bělobrádka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dostupných rozhovorů s Milošem Zemanem, v rámci nichž explicitně uvádí, že by se o jmenování ústavních soudců radil se stávajícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.

Například na webu Britských listů je uvedeno následující: ”(...) Při výběru ústavních soudců považuji za důležité dvě věci: radit se s kvalifikovaným předsedou ústavního soudu – což Pavel Rychetský splňuje – a předjednávat to – možná i spolu s ním – s jednotlivými senátory.“ Obdobný výrok lze nalézt například také na webu České televize.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Čl. 84 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let. Z přehledu současných soudců Ústavního soudu je zřejmé, že v roce 2013 končí mandát osmi ústavním soudcům, jmenovitě JUDr. Pavlu Rychetskému, prof. JUDr. Pavlu Holländerovi, DrSc., JUDr. Vojenu Güttlerovi, JUDr. Jiřímu Muchovi, JUDr. Miroslavu Výbornému, JUDr. Dagmar Lastovecké, prof. JUDr. Janu Musilovi, CSc. a JUDr. Jiřímu Nykodýmovi.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jak vyplývá z rozhovoru s Milošem Zemanem v Lidových novinách ze dne 8. listopadu 2004, Pavel Rychetský byl právníkem, který za něho v roce 1989 podával žalobu na Rudé právo, a to z důvodu neotisknutí reakce Miloše Zemana na nařčení z manipulace statistických dat.

Pavel Rychetský kritizoval zákon o přímé volbě prezidenta i prováděcí zákon například už v únoru 2012, kdy prohlásil, že tento zákon: “... Je špatný, má řadu chyb a neřeší problematické kompetence hlavy státu.” V prosinci 2012 nebo v lednu 2013 v rozhovorech pro Český rozhlas “kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky”.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace o působení Zdeňka Koudelky na Ministerstvu spravedlnosti. Dle životopisu (posl. úprava 12. ledna 2013) je stále státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství (dle webu instituce jako člen analytického a legislativního odboru), krom toho má působit pouze na Justiční akademii v Kroměříži.

Bohužel se nám nepodařilo zjistit žádné informace, které by tuto věc potvrzovaly či vyvracely. Hodnotíme proto výrok jako neověřitelný.

Podali jsme žádost o tuto informaci na Nejvyšší státní zastupitelství. Jejich odpověď citujeme níže, výrok však zůstává neověřitelný.

Vážený pane,

na základě Vaší žádosti byl prozkoumán spisový přehled Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2008, ze kterého nevyplývá, že by takový spis byl na NSZ veden. Tím však nelze vyloučit, zda v této záležitosti nevyvíjel JUDr. Koudelka mimopracovní aktivitu.

S pozdravem

PhDr. Helena Markusová

tisková tajemnice nejvyššího státního zástupce
a tisková mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství

Dle obchodního rejstříku (jelikož nelze odkázat přímo na konkrétní zápis, zadejte do vyhledávání "Víno Marcinčák", a poté přejděte na "úplný výpis") spolu Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka v roce 2001 založili společnost Vysoké učení Brno, a.s. Předsedou představenstva byl v době založení firmy Pavel Blažek, členy představenstva pak Zdeněk Koudelka a Radovan Novotný. Pavel Blažek ostatně společné působení ve společnosti se Zdeňkem Koudelkou přiznal i ve studiu OVM: " (...) my (myšlen Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka, pozn.) jsme před asi 12 lety, nebo kolik to je, jsme s dalšími osobami založili akciovou společnost".

Výrok Jiřího Dienstbiera na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.