Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.

Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.

Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.

Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že snížením platové základny poslanců došlo zároveň i ke snížení náhrad na stravu reprezentaci a dopravu, což znamená celkové snížení platu poslanců ČR v průměru o 20 %.

Podle zprávy MediaFaxu uvedené na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byla platová základna v letech 2008 a 2009 56 847 Kč a v roce 2010 pak 54 573 Kč, přičemž současná platová základna stanovená na období 2011 - 2014 činí 51 731 Kč, jak je uvedeno v zákoně č. 236/1995 Sb. v paragrafu 3a.

Z toho vyplývá, že došlo ke snížení platové základny o 9% oproti letům 2008 a 2009. Tedy o 4% v roce 2010 a o dalších 5% v roce 2011.

O celkovém snížení příjmů, tedy včetně snížení náhrad, poslanců ČR informovala Česká televize, která ve své zprávě uvádí také konkrétní příklad rozdílu platu nejmenovaného poslance mezi lety 2010 a 2011. V roce 2010 činil jeho příjem 95 607 Kč a v roce 2011 75 981 Kč, což je přibližně o 20 % méně.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.

Poslanců a senátorů je dle hlavy druhé, článku 16 Ústavy ČR opravdu 281. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle správy Eurostatu (.pdf) Česká republika nezaznamenala v 3. a 4. kvartálu 2011 ani v prvních dvou kvartálech roku 2012 rast HDP. Německo ve stejném období rostlo vždy kromně posledního kvartálu roku 2011. Data představují procentuálni směnu vúči předchodzímu kvartálu.

Procentuálni směna HDP

3.kvartál 2011

4.kvartál 20111.kvartál 2012

2.kvartál 2012

Německo

0,4

-0,1

0,5

0,3

Česká republika

0,0

-0,2-0,8

-0,2

Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.

Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."

O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."

S využitím údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem jsme zpracovali tabulku s přehledem umístění všech kandidátů navržených KSČM v letošních volbách do Senátu.

Z tabulky vyplývá, že kandidáti navržení KSČM skutečně vyhráli první kolo senátních voleb ve čtyřech volebních obvodech (pro přehlednost jsou zvýrazněni tučně). Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako pravdivý.

volební obvodjméno kandidáta KSČMpočet hlasů v 1. kole%pořadí SokolovHolan Jiří Mgr.

468821,522. ChomutovHomolka Václav PaedDr.681524,621. RokycanyValenta Jiří PhDr. Ing. Mgr. et Mgr.

8830

24,912.DomažliceRejfek Jan RSDr.

617618,153.České Budějovice

Nohavová Alena

622615,154.Praha 12

Šimůnek Petr

378114,333.Praha 4

Skoupil Karel

319611,204. Praha 8Dolejš Jiří Ing.656822,051. Praha 2

Ambrož Pavel

235010,355.

LitoměřiceSachetová Jitka942224,531. TepliceDubský Jaroslav Ing.

575518,522.

Jablonec nad Nisou

Pešek František Ing.

4772

12,703.

Mladá Boleslav

Jakubec Václav

562413,833.BenešovCinka Ivan Mgr.

554314,483.ChrudimPlodík Milan

712716,903. NáchodMarková Soňa Mgr.565016,501. SvitavyBebarová Rujbrová Zuzka JUDr.

642418,662.TřebíčZahradníček Josef

894526,972.Břeclav

Tesařík Zdeněk

546618,172.Brno-město

Říha Martin

21157,647.Prostějov

Šlambor Jaroslav PaedDr.

631118,982.ŠumperkMencner František

572519,273.Opava

Opálka Miroslav RSDr.

559218,203.Ostrava-městoLuzar Leo

397915,103.KarvináHalíková Milada PaedDr.

911529,562.Vsetín

Místecký Vladimír

4244

12,30

4.

Zlín

Ransdorf Václav Ing.

2896

7,44

6.

KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.

Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.

Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.

KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.