Na tiskovém briefingu k dopisu Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), adresovaný Senátu Parlamentu České republiky, představil předseda Senátu Miloš Vystrčil jeho hlavní sdělení. Dopis obsahoval informace o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Dopis byl pak dle Miloše Vystrčila (video, čas 1:29) za Ústřední vojenskou nemocnici napsán a dále podepsán jejím ředitelem Miroslavem Zavoralem. 

V rozhovoru pro DVTV ze dne 20. října 2021 (čas 8:30) pak Miloš Vystrčil uvedl, že dopis je psán v množném čísle a že byl vypracován na základě stanoviska konzilia lékařů. To je prý evidentní i například z toho, že dopis obsahuje jednací číslo lékařské zprávy.

Vít Rakušan výrokem poukazuje na skutečnost, že dopis nebyl vypracován pouze jedním lékařem, což podle něj důležitost dopisu posiluje.

Doplňme, že předseda Vystrčil z dopisu přečetl tři hlavní sdělení týkající se zdravotního stavu prezidenta. Miloš Zeman nebyl podle ÚVN v polovině října schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Vzhledem k charakteru onemocnění je dlouhodobá prognóza zdravotního stavu prezidenta hodnocena jako krajně nejistá a možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je tedy málo pravděpodobná. Třetím bodem dopisu pak bylo to, že se stanoviskem ÚVN na zdravotní stav prezidenta republiky byl již ve středu 13. října seznámen prezidentův kancléř Mynář.

Vít Rakušan hovoří o setkání lídrů jednotlivých sněmovních stran s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, na němž 19. října 2021 řešili aktuální stav prezidenta republiky a případnou aplikaci článku 66 Ústavy. Na základě žádosti předsedy Senátu mu Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) poslala zprávu o zdravotním stavu prezidenta. V ní je uvedeno, že Miloš Zeman není aktuálně schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a zda bude schopen je vykonávat do budoucna, je krajně nejisté. Podle dosavadních jednání by Miloš Vystrčil měl požádat o aktualizované stanovisko ÚVN krátce před samotným hlasováním o čl. 66 Ústavy.

Jednání s předsedy sněmovních stran v Senátu se účastnil Jan Kysela, ústavní právník z právnické fakulty UK, a Milan Eberle, který je ředitelem legislativního odboru Senátu. Jejich jména nám poskytla tisková tajemnice Senátu na základě našeho dotazu. Kontaktovali jsme zároveň Jana Kyselu i Víta Rakušana s obdobným dotazem, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

V poslaneckém klubu Starostů a nezávislých patří mezi nově zvolené docent Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na mezinárodní právo veřejné, okrajově se věnuje i právu ústavnímu.

Vzhledem ke skutečnosti, že se nám podařilo potvrdit účast ústavního právníka i člověka „z legislativy“, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Předsedkyně TOP 09 zmiňuje fungování AntiCovid týmu jako důkaz toho, že koalice SPOLU má se záležitostmi ohledně řešení pandemie covidu-19 zkušenosti. Iniciativa AntiCovid tým funguje již od listopadu roku 2020. Hlavním úkolem týmu je připravovat návrhy postupu při boji s pandemií. Poslankyně Pekarová Adamová také kritizuje (video, čas 2:45) vládu za to, že se návrhy AntiCovid týmu neřídila: „Kdyby byla bývalá vláda některá z nich už dávno aplikovala, tak jsme se do té situace dnešní ani nemuseli dostat.“

Tzv. AntiCovid tým vytvořily politické strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Momentálně má osm členů. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala poslance Vlastimila Válka a také místopředsedu strany Lukáše Otyse. Dříve byl členem i bývalý poslanec Dominik Feri.

Tento tým koalice SPOLU se zavázal každý týden podávat konstruktivní návrhy, jak koronavirovou krizi řešit. Své návrhy také předkládali příslušným ministerstvům. Uveďme také, že členové své návrhy konzultují s odborníky.

20. října iniciativa oznámila, že se AntiCovid tým stane týmem nezávislých odborníků, který by měl být k dispozici současnému i nadcházejícímu vedení Ministerstva zdravotnictví. Na webu AntiCovid tým uvádí, že „úkolem odborného týmu bude konzultovat postup vlády především z odborného, ale také nezávislého a objektivního, hlediska. Jeho členy budou odborníci, kteří nejsou spojeni se žádnou politickou stranou. Tým se bude skládat výhradně z odborníků z akademické sféry, vědy a odborných institucí“. Jména členů by měla být zveřejněna během týdne od 25. října.

Uvést můžeme také některé z návrhů, se kterými AntiCovid tým přišel. V červenci 2021 to bylo například téma uznávání protilátek po prodělání onemocnění covid-19. Iniciativa zastávala názor, že by se dostatečná hodnota protilátek měla uznávat jako alternativa testů nebo očkování. Tým se však zabýval také finančními kompenzacemi pro podniky nebo způsobem, jakým fungují opatření na školách.

Závěrem uveďme, že tématem AntiCovid týmu koalice SPOLU jsme se zabývali již dříve.

K rušení protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví přistoupily soudy opakovaně. V listopadu 2020 bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení ministra Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení tehdejšího ministra Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Další zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví tři dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. Právě opatření týkající se povinnosti nosit ochranu úst a nosu tedy bylo soudem rušeno opakovaně, jak uvádí Markéta Pekarová Adamová.

Na fakt, že některá opatření byla rušena opakovaně, a to pro stejné vady, upozornil i sám Nejvyšší správní soud: „V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Soud po ministerstvu pouze vyžaduje naplnění požadavků na odůvodnění, které jasně stanoví pandemický zákon. Přesto tomuto požadavku není ministerstvo schopno dostát.“

Zatím naposledy zrušil pražský městský soud opatření Ministerstva zdravotnictví týkající se povinnosti vyplnit příjezdový formulář po návratu ze zahraničí a také část opatření, které nařizovalo pobýt minimálně pět dní po návratu v takzvané samoizolaci pro lidi vracející se ze zemí s vysokou mírou rizika nákazy.

Mezi opatření, o kterých Markéta Pekarová Adamová hovoří (video, 06:00), řadí například očkování u praktických lékařů, zřízení malých očkovacích center přímo v provozech velkých firem nebo vysokých škol. Zmiňuje také očkování cizinců, kteří mají na území České republiky pracovní povolení. Kromě očkování samotného zmínila také strategickou komunikaci. 

Za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) o těchto opatřeních hovořil před sněmovním jednáním 17. září 2021 poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Řekl, že ke zvýšení proočkovanosti v České republice by mohla pomoci právě spolupráce s vysokými školami nebo očkování cizinců zdarma. „Dokonce bych debatoval o tom, že pokud chtějí získat pracovní povolení, tak se musí naočkovat,“ řekl Válek. Pro kontext uveďme, že cizinci a Češi bez zdravotního pojištění se mohou nechat očkovat od června. Cena za očkování vakcínou Pfizer/BioNTech nemá přesáhnout 850 korun. V rámci univerzit zmiňoval Válek zřízení očkovacích center pro české i zahraniční studenty. Místopředseda TOP 09 Válek mluvil také o nutnosti nové očkovací kampaně, tedy jedné z možných forem strategické komunikace, kterou Markéta Pekarová Adamová také zmiňuje.

Hlavním tématem tehdejší schůze Sněmovny bylo uznávání protilátek jako alternativy k testům a očkování. Obě tehdy opoziční koalice se v tomto shodovaly a apelovaly na vládu, aby dostatečnou hladinu protilátek jako prokázání bezinfekčnosti přijímala.

O tom, že by stát měl do očkování rizikových skupin obyvatel více zapojit praktické lékaře, pak Markéta Pekarová Adamová veřejně mluvila (video, čas 1:43:29) například v polovině července 2021.

Koalice SPOLU se k opatřením vyjadřuje také skrze svůj AntiCovid tým. Ten konzultuje s odborníky návrhy na to, jak s pandemií bojovat, a následně je předkládá vládě. Už v březnu tento tým například představil vlastní schéma řešení epidemie. V červenci tým také přišel s tématem uznávání protilátek k prokázání bezinfekčnosti.

Jednou z hlavních otázek, kterou se po volbách koalice SPOLU a PirSTAN zabývají, je obsazení ministerstev a vytvoření nové vlády. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru zmiňuje, že pětikoalice zveřejní finální rozdělení ministerstev v médiích, až skončí všechna vyjednávání. Naznačuje ale, že Vlastimil Válek (TOP 09) by podle jejího názoru mohl být dobrým ministrem zdravotnictví, protože má dostatečné množství zkušeností, a to i v rámci epidemie covidu-19.

Jak vyplývá z informací na webu Poslanecké sněmovny, Vlastimil Válek skutečně byl v minulém volebním období (v letech 2017–2021) členem Výboru pro zdravotnictví a také členem Dočasné komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID.

Tzv. AntiCovid tým je iniciativa, která vznikla v rámci koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v listopadu 2020. Dle těchto tří stran je účelem AntiCovid týmu předkládání návrhů, které se týkají zastavení koronavirové krize, vládě a zodpovědným ministrům.

Zmiňme, že na stránkách AntiCovid týmu je Vlastimil Válek ve výčtu členů uveden na jednom z prvních míst, spolu s předsedy stran koalice SPOLU Petrem Fialou za ODS, Markétou Pekarovou Adamovou za TOP 09 a Marianem Jurečkou za KDU-ČSL. Seznam ostatních členů se poté objeví až po rozkliknutí další části webu. Iniciativa nicméně nemá žádnou oficiálně danou hierarchickou strukturu. Aby bylo možné výrok potvrdit či vyvrátit, je nutné se na činnost AntiCovid týmu podívat podrobněji.

Vlastimil Válek se často účastní tiskových konferencí AntiCovid týmu (například video zde a zde) a mluví na nich obvykle jako první, což může být důkazem jeho významné pozice při jednáních týmu a jeho prezentaci veřejnosti. Dále se Válek například účastnil (video) vyjednávání s minulým ministrem zdravotnictví Janem Blatným. K této příležitosti byla taktéž svolána tisková konference, kde byl Vlastimil Válek tiskovým mluvčím představen jako „neformální šéf AntiCovid týmu“ (čas 0:10). Doplňme, že jako šéfa AntiCovid týmu Válka označují i některá média.

Vlastimil Válek tedy skutečně je jednou z nejvýraznějších osob AntiCovid týmu koalice SPOLU a je považován za jejího šéfa, ačkoli sama iniciativa nemá jasně danou hierarchickou strukturu. Výrok proto celkově hodnotíme jako pravdivý.

Vlastimil Válek, kandidát koalice SPOLU, člen TOP 09 a možný budoucí ministr zdravotnictví, v rozhovoru pro CNN Prima News hovořil o zahlcenosti nemocnic, kterou je potřeba řešit.

Uvedl, že většina lidí chodí s neakutními zdravotními problémy do nemocnic místo toho, aby je prvotně řešili ambulantně u svých praktických lékařů, kteří pak mohou naplánovat případné přijetí v nemocnici. Šestihodinové čekání v nemocnicích Válek v rozhovoru porovnal s čtyřmi dny čekání v anglických nemocnicích. Uvedl, že to není „zas tak strašné“, avšak pouze v případě, že člověk nemá akutní zdravotní problém, ale přesto jde místo k obvodnímu lékaři na urgentní příjem, kde „soutěží“ s akutně nemocnými pacienty.

Vlastimil Válek tedy poukazoval na velké zatížení nemocnic, ke kterému dochází z důvodu upřednostnění urgentního příjmu v nemocnicích před návštěvou praktických lékařů, jejichž zdravotnické služby by podle něj lidé s možnými obtížemi primárně měli využít.

Součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) je usnesení, podle kterého se smluvní strany „zavazují, že budou vyjednávat o povolebním uspořádání společně“. Obdobná formulace zavazuje (.pdf, str. 6) ke společnému vyjednávání také zástupce koalice Pirátů a hnutí STAN: „Koaliční strany se dohodly, že po volbách vytvoří samostatné poslanecké kluby, které budou postupovat jednotně při vyjednávání o zastoupení koaličních stran ve vedení Poslanecké sněmovny a v jejích orgánech, ve vyjednáváních o vládní koalici (…).“

Jednotné vystupování různých poslaneckých klubů v rámci volby sněmovních funkcionářů umožňuje článek 7 volebního řádu Poslanecké sněmovny, který je součástí zákona o jednacím řádu dolní komory.

Co se týče situace v předchozím volebním období, po volbách v roce 2017 uzavřely ODS, TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN dohodu o sdružení jejich poslaneckých klubů pro volby do orgánů Sněmovny. Na ustavující schůzi v listopadu 2017 tak vystupovaly sdruženě pod názvem Demokratický blok.

Předně uveďme, že Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), u jejíhož založení na konci roku 1989 stál její nynější předseda Miroslav Sládek, je stranou nacházející se v pravé části politického spektra. Její představitelé ji pak označují jako stranu, která přímo navazuje na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu – tedy na tzv. Agrární stranu, jež byla v období první republiky jednou z nejsilnějších politických stran Československa (.pdf, str. 13–14).

SPR-RSČ bývá označováno za výrazně pravicovou a silně nacionalistickou stranu s protiunijní a antiliberální rétorikou. V roce 2013 byla strana Nejvyšším správním soudem rozpuštěna kvůli chybějícím výročním zprávám. K jejímu obnovení poté došlo v roce 2016 pod názvem Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.

Největší úspěchy zaznamenalo SPR-RSČ v 90. letech. Ve volbách v roce 1992 získala tato strana mandáty ve Federálním shromáždění (ve Sněmovně lidu i Sněmovně národů) a dále také v České národní radě, z níž se v lednu 1993 stala dnešní Poslanecká sněmovna. V Národní radě tehdy SPR-RSČ získalo celkem 14 mandátů z celkového počtu 200 křesel, což odpovídalo necelým 6 % odevzdaných hlasů. I přesto nicméně SPR-RSČ v roce 1992 nezískalo posty v předsednictvu České národní rady a následně ani v předsednictvu Poslanecké sněmovny po rozpadu Československa v roce 1993.

Podruhé zaznamenalo SPR-RSČ úspěch při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996, kdy získalo 8 % platných hlasů, které byly přepočteny na 18 mandátů. Stejně jako v předchozím volebním období nebyla strana ve vedení Sněmovny zastoupena. Doplňme, že v žádných dalších sněmovních volbách již SPR-RSČ neuspěla. Naposledy se strana těchto voleb účastnila v roce 2017, v letošních volbách poté byli tři její členové součástí kandidátky hnutí Prameny, které získalo jen 0,15 % hlasů.

V době, kdy mělo Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa v dolní komoře své zástupce, skutečně nebylo zastoupeno ve vedení České národní rady (1992) ani Poslanecké sněmovny (1993–1998).

Strana TOP 09, v jejímž čele nyní stojí Markéta Pekarová Adamová, byla založena v roce 2009. V rámci ověření tohoto výroku se tedy zaměříme na složení vedení Poslanecké sněmovny po volbách, které proběhly v letech 2010, 2013 a 2017.

Ve volebním období 2010–2013 žádný poslanec KSČM post předsedy ani místopředsedy Poslanecké sněmovny nezískal. Vojtěch Filip byl tehdy sice na pozici místopředsedy navržen, dostal však pouze 40 hlasů, což na jeho zvolení nestačilo. Poslanci o složení vedení Sněmovny hlasovali v tajném hlasováním, jak zmiňuje také zápis z tehdejší ustavující schůze dolní komory, konané v červnu 2010. Pravidlo, že volba předsedy a místopředsedů Sněmovny probíhá tajně, pak vyplývá přímo ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Odlišná situace poté nastala po volbách v roce 2013, kdy se již Vojtěchu Filipovi podařilo post místopředsedy získat. Zvolen byl tehdy na ustavující schůzi Sněmovny 151 hlasy ze 198. Volba byla i v tomto případě tajná. Poslanecký klub TOP 09, jehož součástí byli i poslanci Starostů a nezávislých, v té době čítal celkem 26 poslanců. Teoreticky je tedy možné, že nikdo z nich pro zvolení Vojtěcha Filipa na post místopředsedy Poslanecké sněmovny nehlasoval.

Také pro období 2017–2021 byl jedním z místopředsedů Poslanecké sněmovny zvolen předseda KSČM Vojtěch Filip, a to 121 hlasy ze 195 odevzdaných. Volba byla opět tajná, ani v tomto případě tedy není možné ověřit, jak poslanci TOP 09 hlasovali. Celkově tak výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Pro úplnost však doplňme, že například před volbou místopředsedů v roce 2017 vystoupil na plénu Sněmovny Miroslav Kalousek s prohlášením, že TOP 09 Vojtěcha Filipa při hlasování nepodpoří: „(…) nemůžeme volit do tak vysoké pozice, jako je pozice místopředsedy Sněmovny, zástupce stran, které v některých postojích podle našeho názoru jsou v rozporu se zásadami humanismu. Mám tím na mysli stranu komunistickou a stranu SPD,“ přednesl tehdy stanovisko klubu TOP 09 Kalousek.