Pravda
Z rozsudku NSS vyplývá, že jedním z důvodů zrušení zásad územního rozvoje bylo nedostatečné vypořádání se s námitkami obcí a veřejnosti. Obdobně bylo důvodem pro zrušení aktualizací územního plánu nedostatečné zohlednění připomínek městských částí a veřejnosti.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Jedním z důvodů (pdf, str. 95-96, bod č. 448-449) zrušení ZÚR bylo právě nedodržení požadavků při vypořádání námitek obcí, zástupkyně veřejnosti a dalších fyzických osob. Dále Nejvyšší správní soud konstatoval, že důvodem pro zrušení ZÚR bylo nedostatečné projednání návrhu s veřejností a nedostatečný prostor poskytnutý občanům k vyjádření (pdf, str. 134, bod č. 624 a násl.).

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu právě z důvodu chybějících zásad územního rozvoje. Každý územní plán totiž musí být v souladu (§ 43, odst.3) se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

V odůvodnění (pdf, str. 24) tohoto rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že jedním z důvodů zrušení aktualizací územního plánu byly nedostatky ve „zohlednění individuálních podmínek jednotlivých částí území (městských částí, pozn. Demagog.cz).“ Jako problematické se mu zdálo také plošné odůvodnění námitek městem, které vyloučilo „účinné uplatnění individuálních námitek a připomínek proti podstatě jednotlivých změn v území.






Barbora Antonová

Nepovedlo se zřídit leteckou linku do Lvova.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Ačkoliv se zdálo, že se radnici podaří lety z Brna do Lvova domluvit, z dohody s aerolinkou Blue Air nakonec sešlo. Tuto domluvu vedlo město Brno společně s Jihomoravským krajem.

Přestože se hovory o přímé lince z Brna do ukrajinského Lvova vedly, z dohody s rumunskou společností Blue Air sešlo, a to kvůli neshodě ohledně podmínek spolupráce. Rumunský dopravce měl Brno propojit s Bruselem, Barcelonou, Milánem, Lvovem a Římem. Dnes už letenky najdeme pouze přestupní.

Petr Vokřál

Nepovedlo se vypořádat majetkové poměry za Lužánkami.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Za brněnský park Lužánky má směřovat fotbalový stadion pro brněnskou Zbrojovku. Dlouhodobě se však nedaří vykoupit pozemky a vyjasnit vlastnictví všech nemovitostí v oblasti, nepodařilo se to ani současné koalici města.

Peripetie spojené s rekonstrukcí historického stadionu za Lužánkami popisuje samo město. V průběhu vzniklo několik soudních i (zatím) mimosoudních sporů o nemovitosti v oblasti, kde by mělo město realizovat rekonstrukci. V současnosti se jádro sporů točí kolem podnikatele Libora Procházky. Jde například o vleklé spory s firmou LP Expo a dalšími firmami spojenými právě s Procházkou, jak popisuje v rozhovoru pro MF Dnes. Společnosti mají pod vykoupenými pozemky podzemní garáže. Město údajně neoprávněně zasahuje i do práv majitele tenisových kurtů a komunikace, přičemž ale oba tyto subjekty stojí na městských pozemcích. Právě spor s Procházkou, který v lokalitě skrze společnosti vlastní část infrastruktury, je v současné době hlavním problémem. Procházka obecně odmítá finanční kompenzaci, zatímco město není ochotno nabídnout takovou směnu nemovitostí, jakou by si Procházka představoval.

Ivan Fencl

Projekt Riviery, kde se rekonstruovaly bazény...
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
K rozsáhlé přestavbě areálu Riviery v tomto období opravdu došlo. Opraveny byly zejména netěsnící bazénové vany.

Rekonstrukce Riviery byla dokončena začátkem léta 2018 a je navržena na stavbu roku. Kompletní dokumentace (.pdf) svědčí o tom, že jednak byly rekonstruovány bazény, jednak také přibyla skluzavka a tobogán.

Pravda
Koláčným uváděná čísla přibližně odpovídají skutečnosti. Magistrát má zároveň omezené možnosti dispozice s byty, které spravují městské části. Míru však neurčujeme, neboť jde o hodnotový soud radního.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126), jde celkem o 28 696 obecních bytů. Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů. Zbývajících 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Co se týče vlivu magistrátu na nakládání s byty, jeho míru neověřujeme, nicméně uvádíme některé limity a naopak i pravomoci. Brněnské zastupitelstvo v červnu 2017 schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj". Dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné. Kritéria pro přidělení bytů do nájmu si však každá městská část určuje vlastní (např. Brno-sever zde, Brno-střed zde (.pdf).





Barbora Antonová

Každá městská část má svá pravidla pro přidělování bytů.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Jednotlivé městské části mají svá kritéria pro přidělování bytů.

Žádost o byt přijímá městská část, kterou si žadatelé zvolí, od listopadu roku 2014 je dále možno podat žádost na více městských částí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt. Tato kritéria jsou schvalována zastupiteli městských částí.

Vlastimil Válek

Židenice realizují sběr dešťové vody.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Podle mediálních zpráv zachytávají v Židenicích po opravě Juliánovského náměstí v tomto místě dešťovou vodu pro účely zavlažování.

Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice se zbudováním záchytu vody. O projektu Informovala převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Pravda
Příkladem aktivity radnice jsou např. právě Park pod Plachtami nebo nádrž v Brně-Židenicích.

Rekonstrukce Parku pod Plachtami byla dokončena v roce 2015, kořeny stavebního záměru však sahají do roku 2004. Klíčovým prvkem je právě jezero, které zachycuje vodu ze střech okolních domů. Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³.

​Druhým případem je záchyt vody vzniklý při rekonstrukci Juliánovského náměstí v Židenicích. Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice právě se zbudováním záchytu vody. Informovala o tom převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.




Petr Vokřál

V Králově Poli rezidentní parkování není zavedeno.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Primátor Vokřál má pravdu, v městské části Královo Pole rezidentní parkování dosud zavedeno není.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době (od 1. 9. 2018) pouze v užším historickém centru. Od 1. 11. 2018 přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice. Postoje městských částí k systému rezidentního parkování se však různí.



Oliver Pospíšil

191 parkovacích míst u Janáčkova divadla, které jsou zakonzervovány.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Pospíšil správně uvádí, že parkovací místa u Janáčkova kulturního centra existují, nicméně zatím se nevyužívají, neboť není dostavěn koncertní sál k nim náležející.

Garáže v Janáčkově kulturním centru jsou jedny z nejnovějších objektů hromadného parkování. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst, investorem jsou Brněnské komunikace, a.s.

Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované."