Bohužel se nedá dohledat, zda Andrej Babiš na sobotním jednání mezi zástupci ANO a ČSSD opravdu navrhoval podpis koaliční smlouvy všemi poslanci a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. O vyjádření jsme však požádali vyjednavače z týmu ČSSD a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Andrej Babiš se však v podobném duchu vyjádřil 30. října, kdy po volbách probíhaly spory uvnitř ČSSD mezi křídlem Michala Haška a příznivci Bohuslava Sobotky. Babiš tehdy řekl, že bude chtít od sociálních demokratů podpisy poslanců, kteří budou podporovat vládu.

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Srovnání Michala Haška a supermana se ve spojitosti s množstvím Haškem zastávaných funkcí na internetu skutečně objevilo.

Téma zpracoval v srpnu 2013 časopis Reflex, který ve svém článku, vedle karikatury samotného politika, uvádí výčet jednotlivých funkcí. Pro upřesnění dodejme, že seznam již není v současnosti aktuální, jelikož zahrnuje i funkce spojené s poslaneckým mandátem, který v té době Michal Hašek vykonával.

Prezident Miloš Zeman explicitně nezakázal straně ČSSD uzavřít koalici s TOP 09, avšak kategoricky odmítl koalici na takovémto půdorysu v budoucnu jmenovat do úřadu (což by v důsledku znamenalo stejný efekt). Koncem srpna na adresu této koaliční alternativy prohlásil: "Pokud by byla uzavřena koalice mezi ČSSD a TOP 09, nejmenuji předsedou vlády ani Miroslava Kalouska, ani Bohuslava Sobotku, protože bych takovou koalici považoval za zradu na voličích obou těchto stran."Možnou spolupráci obou stran jejich vysocí představitelé jako Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Petr Gazdík vzápětí odmítli.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý.

ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.

Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je na základě dat z webu volby.cz hodnocen jako pravdivý.

Situaci v Jihomoravském kraji pojmenovává Sobotka přesně. Michal Hašek získal o zhruba 1200 preferenčních hlasů víc, tato část výroku je tedy pravdivá.

Preferenční hlasy (ČSSD - JMK 2010)B. Sobotka 23 962M. Hašek 25 181Rozdíl 1219

Co se týká postavení mezi třemi politiky ČSSD, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, tak i tato část výroku Sobotky je pravdivá a to v případě, že preferenční hlasy pojmeme jak absolutně, tak i percentuálně.

Pořadí politiků ČSSDpref. hlasy absolutněpref. hlasy v % 1. HašekParoubek 2.Sobotka Hašek 3. Zaorálek Sobotka4. ParoubekPecina

Ústavní soud Nálezem ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10) zrušil Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl přijat ve stavu legislativní nouze.

Výrok prvního místopředsedy ČSSD potvrzuje následující citace ze zmíněného Nálezu: "93. Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou."

Výrok Michala Haška hodnotíme jako zavádějící na základě výběru citací z Nálezů Ústavního soudu ČR, neboť ne všechny Haškem kritizované reálie fungování Poslanecké sněmovny popsal soud jako "ohýbání pravidel". Za pravdu (viz hodnocení níže) lze dát prvnímu místopředsedovi ČSSD ve věcech omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy. U zmíněných "nočních maratonů" však Ústavní soud uvedl, že je to "pouze" záležitost politické kultury a také již ústavně ustálená praxe.

Ve vztahu k uvedenému omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy se plénum ÚS skutečně kriticky vyslovuje např. ve svém Nálezu ze dne 27. 11. 2012 (Pl. ÚS 1/12). "214. Pokud jde o namítané sloučení rozpravy za současného omezení řečnické doby poslanců a počtu jejich vystoupení, Ústavní soud podotýká, že zákonodárce je při vytváření struktury právního řádu z hlediska jeho formálního rozdělení na zákony vázán atributy právního státu, mezi které patří zásady předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), též nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07]. Právě z nich lze dovodit požadavek, aby zákon ve formálním smyslu současně neupravoval více materií, jež nejsou vzájemně obsahově a systematicky provázány. Tomuto požadavku lze přiznat opodstatnění i ve vztahu ke způsobu, jakým jsou projednávány návrhy zákonů. Má-li totiž zákonodárná procedura umožnit jejich otevřené a kritické zhodnocení, je žádoucí, aby byl její předmět vymezen právě s ohledem na výše zmíněnou obsahovou souvislost, a k jeho projednávání tak došlo přehledným a srozumitelným způsobem. Z těchto důvodů sdílí Ústavní soud názor navrhovatelů, podle něhož je třeba § 54 odst. 8 jednacího řádu vykládat v tom smyslu, že sloučení rozpravy ke dvěma nebo více bodům pořadu předpokládá jejich vzájemnou věcnou souvislost. Její sloučení k více vzájemně nesouvisejícím bodům by naopak vedlo k absurdnímu důsledku všezahrnující rozpravy, která by právě pro rozsah svého předmětu postrádala jakýkoliv rozumný smysl."

Popř. také v Nálezu ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10). "99. Za této situace nebylo třeba se zabývat dalšími namítanými vadami procesu, který probíhal již v podmínkách legislativní nouze a ve zkráceném jednání. Zejména nebylo třeba zkoumat kompetenci Senátu v návaznosti na složení, v němž hlasoval o napadeném zákonu. Přesto Ústavní soud považuje za nutné dodat, toliko jako obiter dictum, že vady následného procesu v Poslanecké sněmovně tkvěly jednak v tom, že nebyla dodržena lhůta pro svolání mimořádné schůze, když návrh zákona předkládaný vládou k projednání v režimu legislativní nouze a ve zkráceném jednání byl dodán poslancům v takové časové tísni, že nejen opoziční, ale i vládní poslanci nebyli reálně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchozí předlohou vládního návrhu zákona, natož pak seznámit se podrobně s jeho obsahem, a posoudit tak jeho možné dopady (že se nejedná o pouhou hypotézu lze doložit i na vyjádřeních některých koaličních poslanců prezentovaných v médiích po přijetí jednoho z předmětných vládních návrhů zákonů v rámci legislativní nouze - viz výše rekapitulované ústní jednání před Ústavním soudem ze dne 22. 2. 2011). Dále byla bezpochyby krácena demokratičnost již omezené procedury přijímání napadeného zákona vypuštěním obecné rozpravy v rámci 2. čtení, a to navzdory usnesení č. 16, které bylo přijato výborem pro sociální politiku na jeho 4. schůzi konané dne 2. 11. 2010, který Poslanecké sněmovně doporučil projednat návrh napadeného zákona i v obecné rozpravě (viz bod 31)."

K otázce "nočních maratonů v Poslanecké sněmovně" však např. ve svém Nálezu ze dne 29. 5. 2013 (Pl.ÚS 10/13) zaujímá "nekritické" stanovisko. "88.Ústavní soud se rovněž neztotožňuje s námitkou o nepřípustnosti jednání Poslanecké sněmovny v nočních hodinách a ztotožňuje se s výkladem ustanovení § 53 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jak jej nastínila ve svém vyjádření Poslanecká sněmovna. Ústavní soud tedy považuje za ústavně konformní takový výklad zmíněného ustanovení, jenž Poslanecké sněmovně dává možnost v mimořádné situaci jednat a hlasovat i po 21. hodině večerní, neboť opačná, právo Poslanecké sněmovny omezující intepretace nevyplývá z žádného ustanovení ústavního pořádku. Schopnost vládních poslanců dopřát sobě i opozičním představitelům dostatek odpočinku je pak v principu znovu jen otázkou politické kultury v České republice. Jak ve svém vyjádření zdůrazňuje Poslanecká sněmovna, byl navíc takovýto postup v minulosti již několikrát praktikován a nebyly proti němu vzneseny žádné námitky. V tomto směru lze dle názoru Ústavního soudu hovořit o ústavně konformní ustálené praxi, kterou lze považovat za legitimní součást pravidel legislativního procesu [srov. bod 38 nálezu Ústavního soudu ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]."

Výrok hodnotíme podle informací z médií Lidovky.cz, iDnes.cz, Novinky.cz a Týden.cz jako pravdivý. Michal Hašek na tiskové konferenci 6. srpna 2013 ČSSD požadoval omluvu Jiřího Rusnoka za jeho výrok o "hvězdě pěchotě" v MF Dnes.

Rusnok tehdy uvedl: " No ano, sestavil jsem vládu za deset dnů. Jsem zvědavý, až bude Bohuslav Sobotka sestavovat vládu, co sestaví za hvězdnou pěchotu a za kolik dní. "

Jiří Rusnok se za daný výrok skutečně omluvil ještě daný den na jednaní poslaneckého klubu ČSSD.

Výrok hodnotíme na základě informací z usnesení předsednictva ČSSD a veřejných zdrojů jako pravdivý.

Text usnesení z předsednictva strany obsahuje podporu pro všechny všechny tři ve výroku zmíněné priority ČSSD, identifikuje Bohuslava Sobotku jako navrhovatele usnesení a uvádí také, že zmíněné body byly přijaty jednomyslně.

To, že stejný jednomyslný výsledek přijalo i grémium strany, potvrzuje např. Česká televize.