Demagog.cz

Lukáš Mareš
Lukáš Mareš
Svaz průmyslu a cestovního ruchu předložil už během léta státu materiál, ve kterém ta opatření byla, bylo jich tam mnohem víc, byla komplexnější, a stát nechtěl v principu přijímat nic moc. Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Svaz obchodu a cestovního ruchu předložil již v dubnu sadu opatření na podporu cestovního ruchu. Jejich počet převyšuje počet opatření skutečně přijatých. Řada z nich pak byla vládou přijata pouze v omezeném režimu.

Předně uveďme, že Svaz průmyslu a cestovního ruchu neexistuje, Lukáš Mareš však mluví o opatřeních na podporu cestovního ruchu, pravděpodobně měl tedy na mysli Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ten již 31. března 2020 vydal Záchranný plán cestovního ruchu ČR COVID 2020. Dokument byl později aktualizován (.pdf) do podoby zveřejněné a předložené vládě 8. dubna 2020. V plánu svaz sdružující podnikatele v oblasti cestovního ruchu navrhuje vládě opatření, jež by měla pomoci podnikatelům v oblasti cestovního ruchu, kteří byli postiženi koronavirovými opatřeními.

Tento dokument obsahuje (.pdf, str. 7 a n.) řadu opatření rozdělených do 3 etap, a to opatření, která by se měla přijmout za trvání stavu nouze, opatření, která by se měla přijmout do 2 měsíců od konce stavu nouze, a opatření pro období 3–6 měsíců od skončení stavu nouze.

Pokud se podíváme na první skupinu opatření, navrhováno je např. rozšíření podpory Antivirus A tak, aby zaměstnanci pobírající náhradu mzdy mohli pracovat v rozsahu až do 20 % své pracovní doby. Dalším z opatření je také kurzarbeit, při kterém by se stát a zaměstnavatel podíleli na výplatě mzdy zaměstnance rovným dílem. Vláda přitom Antivirus A podle požadavků Svazu nerozšířila, kurzarbeit zaveden byl, avšak pouze pro zaměstnavatele do 50 zaměstnanců. Stát se pak na nákladech zaměstnavatelů podílí pouze tím, že odpouští platby sociálního pojištění.

Co naopak přijato bylo (.pdf, str. 7–8), je např. odložení placení nájmů, popřípadě státní podpora nájemcům i odložení splátek úvěrů. Přijat byl i „lex voucher“ a možnost operativně měnit rezervovanou kapacitu pro odběr elektrické energie, resp. snížení plateb za rezervované kapacity v případě odběratelů plynu. Ve velmi omezené formě pak byly vydány vouchery na podporu cestovního ruchu. Zatímco svaz požadoval (.pdf, str. 8) jejich univerzální platnost, stát vydal vouchery s menší hodnotou, uplatnitelné pouze v lázeňství. 

Ve druhé skupině (.pdf, str. 10–11), tedy z opatření pro období 0–2 měsíce po skončení nouzového stavu, nebylo např. sníženo DPH na služby cestovních kanceláří. Odpuštěna nebyla ani daň z příjmů za rok 2020, nebyl vytvořen kompenzační program pro škody způsobené přijatými opatřeními. Co se týče propagace domácí dovolené, připravovaný materiál byl ministryní pro místní rozvoj v červenci stažen.

Opatření navrhovaná svazem v poslední (.pdf, str. 12) skupině jsou pak podobná opatřením již zmíněným. Opět je navrhována marketingová podpora cestovního ruchu a poukázky na domácí dovolenou, zavedena nebyla ani možnost zaměstnavatelů přispět svým zaměstnancům na dovolenou v Česku, přičemž tato podpora by byla odepsatelná z daní.

Co se týče komplexnosti navrhovaných opatření, to je do značné míry subjektivním hodnocením, a proto nám nepřísluší ji hodnotit. Celkově pak hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť Svaz obchodu a cestovního ruchu sice navrhl přijetí opatření dříve než v létě, to však není jádrem výroku. Na druhou stranu můžeme říci, že svaz navrhl více opatření, než byl počet opatření schválených vládou, a v mnoha případech byly návrhy svazu přijaty pouze v omezené podobě.