Když jsme tady měli ROPy, ROP severozápad, (...) tak když se to pak přeměnilo na ty IROPy, které teď má na starosti paní ministryně pro místní rozvoj, tak samozřejmě Evropská komise zakázala dát na cestovní ruch už ani korunu, takže jsme neměli teď nic. A v tom novém programovacím období, které bude 2021–2027, tak se paní ministryni podařilo dojednat, že budou dvě miliardy.
Evropská komise pro rozpočtové období 2014–2020 financovat cestovní ruch z IROPu nezakázala, cestovní ruch jen nebyl jedním z tematických cílů. Peníze na projekty spojené s turismem ale šly. Pro období 2021–2027 vyjednalo MMR na cestovní ruch prostředky ve výši 1,4 mld. Kč.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová mluví o transformaci Regionálních operačních programů (ROP) na Integrovaný regionální operační program (IROP). ROP bylo v programovém období 2007–2013 celkem sedm, mezi nimi i ROP NUTS II Severozápad, pod který spadal vedle Ústeckého i Karlovarský kraj. Programy měly mimo jiné na starosti rozdělování prostředků z evropských fondů. Byly řízeny samostatně Regionální radou.
V programovém období 2014–2020 byly ROP zahrnuty do IROP spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Mezi třinácti tematickými cíli v nařízeních ohledně evropských strukturálních a investičních fondů však nenajdeme cestovní ruch. Dle Komise totiž cestovní ruch „spíše než cíl představuje prostředek resp. sektor. Zmíněná nařízení však předpokládají mnoho příležitostí pro inteligentní investice do cestovního ruchu“. Zdůrazněme, že Evropská komise tedy nezakázala z IROPu financovat cestovní ruch, jak tvrdí poslankyně Mračková Vildumetzová.
Ostatně z IROPu šly v období 2014–2021 peníze (.xlsx) na projekty například v rámci výzev zaměřených na revitalizaci památek, podporu muzeí nebo „zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví“. Jen v Karlových Varech došlo (.xlsx) z peněz IROPu k úpravě Mlýnské a Sadové kolonády nebo obnově fasády Městského divadla a Goethovy vyhlídky.
V období 2021–2027 je dle ministryně Kláry Dostálové v rámci IROP pro veřejnou infrastrukturu cestovního ruchu vyjednaná z fondů EU částka 1,417 miliardy korun. Částka je zmíněna i v revidované Strategii rozvoje cestovního ruchu do roku 2030 (.docx, str. 93).
V programovém období 2014–2020 tedy Evropská komise nezakázala financovat cestovní ruch. Částka 2 miliardy korun, kterou uvedla poslankyně Mračková Vildumetzová, se pak od vyjednané částky liší o více než 40 %, a výrok poslankyně z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.
