Předvolební debata z Karlovarského kraje

Dálnice D6 má po svém dobudování zajišťovat spojení Prahy s Karlovými Vary a Chebem. První úseky o celkové délce přibližně deset kilometrů byly zprovozněny již v osmdesátých letech. Jedná se o úsek Kamenné Žehrovice – Kačice a Kačice – Nové Strašecí.

Poslední úseky této dálnice mají být skutečně dokončeny do roku 2026. Jedná se o úseky mezi Karlovými Vary a Boršovem v celkové délce více než 30 km a 12kilometrový úsek mezi Petrohradem a Lubencem, který by měl být dokončen už v roce 2025.

Dálnice D6 má po svém dobudování zajišťovat spojení Prahy s Karlovými Vary a Chebem. Její dostavba zároveň obstará mezinárodní propojení ČR s Německem. V současné době je zprovozněno 9 ze 17 úseků.

Letos má být zahájena výstavba v úseku Krupá, přeložka (.pdf), kde je vykoupeno více než 97 % pozemků. V roce 2022 má být zahájena výstavba dalších dvou úseků, jde o Hořesedly, přeložka (.pdf) a Hořovičky obchvat (.pdf). V prvním zmíněném úseku je vykoupeno téměř 80 % pozemků (.pdf, str. 4), ve druhém pak jen necelých 37 % (.pdf, str. 4).

U zbývajících pěti úseků má být stavba zahájena v roce 2023. V úseku Olšová Vrata – Žalmanov (.pdf) zatím výkup pozemků nezačal (str. 4). Ve zbylých úsecích je ve vlastnictví státu průměrně 8 % pozemků. Jedná se o úseky Karlovy Vary – Olšová Vrata (.pdf, str. 4), Žalmanov – Knínice (.pdf, str. 4), Knínice – Bošov (.pdf, str. 4) a Petrohrad – Lubenec (.pdf, str. 4).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož pozemky pro dostavbu dálnice D6 nejsou zcela vykoupeny.

Při ověřování jsme procházeli weby německých pojišťoven i německou legislativu. Nepodařilo se nám však najít informace, které by daný výrok potvrzovaly. Informace o nároku na lázně pro zaměstnance se nenachází v německém zákoníku upravujícím zdravotní pojištění, webech věnujícím se zdravotnímu pojištění v Německu ani na stránkách jednotlivých pojišťoven.

Kontaktovali jsme proto Pavla Hojdu s žádostí o zaslání zdroje, z nějž vychází. Ve své odpovědi nicméně Pavel Hojda pouze uvedl, že „je to osobní zkušenost a informace od pracovníků z Bavorského Německa. Informace je stará cca 3 roky.“

Německé pojišťovny pobyty v lázních proplácí, musí to ale být vždy na doporučení lékaře, ne plošně každému pracovníkovi po dvou letech. Většinou také poskytují příspěvky na tzv. cesty za zdravím, které kombinují relaxační pobyt s aktivním preventivním programem. Výše dotace přitom obvykle nepřesahuje 200 eur za rok.

Všechny dostupné zdroje hovoří jen o pobytech v lázních podmíněných doporučením lékaře a žádný z nich, včetně německého zákoníku, s nárokem na lázeňský pobyt po dvou letech zaměstnání nepočítá. Výrok Pavla Hojdy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že zmínku o možnosti každé dva roky získat příspěvek na pobyt ve wellness hotelu se nám podařilo dohledat pouze v případě některých rakouských pojišťoven. Zdůrazněme však, že se jednalo o komerční plány pojištění a příspěvek se týkal jen části nákladů (.pdf).

V roce 2019 tvořil cestovní ruch v Česku 2,9 % HDP, což odpovídá 165 miliardám korun. Vyplývá to z nejnovějších dat Českého statistického úřadu. Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu se přitom dlouhodobě drží na obdobných hodnotách.

V roce 2018 tvořil cestovní ruch v Karlovarském kraji 18 % HDP. Význam cestovního ruchu pro Karlovarský kraj lze zkoumat i pomocí jiného makroekonomického ukazatele, tzv. hrubé přidané hodnoty (tj. hodnoty, která byla podniky vytvořena nad rámec vstupních nákladů). Cestovní ruch v tomto regionu tvořil v roce 2019 5,4 % (4,9 miliardy korun) celkového objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví. V porovnání s ostatními kraji vykazuje Karlovarský kraj v této statistice dlouhodobě nejvyšší hodnoty. Například v roce 2018 tvořil cestovní ruch dokonce 5,6 % regionální hrubé přidané hodnoty.

V turismu je v Karlovarském kraji zároveň zaměstnaný přibližně každý jedenáctý pracující. Podle Českého statistického úřadu „vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí i s převážně lázeňskými službami“. V tomto ohledu tak Karlovarský kraj předčí nejen celorepublikový průměr, ale i Prahu, kde je v odvětví cestovního ruchu zaměstnán téměř každý patnáctý pracující.

Cestovní ruch tedy dlouhodobě tvoří přibližně 2,9 % HDP České republiky. V Karlovarském kraji ovšem dosahuje podíl cestovního ruchu na celkovém objemu hrubého domácího produktu vyšších hodnot, a to 18 % HDP.  Výrok poslance Třešňáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Třešňák mluví (video, čas 1:30:51) o tom, že v České republice chybí institucionální „uchopení“ cestovního ruchu. Poukazuje na to, že chybí náměstek na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), který by se věnoval výhradně cestovnímu ruchu. Také říká, že je potřeba se bavit o zákonu o cestovním ruchu, který by řešil „destinační management celé republiky jako celku, ve spolupráci právě s těmi jednotlivými samosprávami, ať už krajskými nebo přímo těmi městy“.

Na Ministerstvu pro místní rozvoj funguje sekce regionálního rozvoje, která se zabývá tématy spojenými s regionální politikou, cestovním ruchem a projektem RESTART. Jejím náměstkem je David Koppitz, vedoucí odboru cestovního ruchu je potom Renata Králová. Funkce náměstka pouze pro cestovní ruch tedy opravdu neexistuje.

Právě Ministerstvo pro místní rozvoj pak zřizuje i příspěvkovou organizaci CzechTourism, jejímž cílem je propagace Česka v zahraničí. V Česku funguje také tzv. destinační mangement, který slouží ke koordinaci a propagaci turismu v jednotlivých oblastech. Provádí jej oblastní agentury cestovního ruchu, které jsou zřizovány jednotlivými kraji či obcemi, přičemž jejich certifikaci zaštiťuje právě CzechTourism.

Cestovní ruch je upraven zákonem č. 159/1999, který bývá označován jako zákon o cestovním ruchu. Ten upravuje podmínky pro nabízení, prodej a zprostředkování zájezdů a spojených cestovních služeb, rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře a výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu. Zákon také definuje, jaké typy služeb v cestovním ruchu existují nebo co lze považovat za zájezd, cestovní kancelář a agenturu, a vymezuje některé jejich povinnosti. Dále pak například obsahuje vymezení základní činnosti horské služby. Oblast samotného cestovního ruchu však pojímá spíše okrajově, a vyjmenovává dokonce ty oblasti cestovního ruchu, na něž se vůbec nevztahuje. Otázku destinačního managementu ani spolupráci se samosprávami pak vůbec neřeší. Komplexně se tak tento ani jiný zákon cestovním ruchem nezabývá.

Petr Třešňák má tedy pravdu v tom, že oblast cestovního ruchu nemá na MMR svého náměstka, i v tom, že neexistuje zákon, který by tuto oblast komplexně upravoval.

O zařazení kulturních či přírodních památek na seznam světového dědictví rozhoduje každoročně Výbor pro světové dědictví sestávající ze zástupců 21 států.

Co se týče světového dědictví v Karlovarském kraji, v roce 2018 byla na tento seznam zařazena tzv. Kynžvartská daguerrotypie. Jedná se o jednu z nejzachovalejších fotografií pořízenou Louisem J. M. Daguerrem, vynálezcem první metody fotografování. Na zasedání v roce 2019 byla mezi světová dědictví zanesena také česko-saská Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří. 

Na prozatím posledním zasedání, konkrétně dne 24. července 2021, schválil výbor zařazení 11 evropských lázeňských měst na seznam světového dědictví. Mezi nimi byla také tři česká města – Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Karlovy Vary. Všech těchto 11 měst bylo do seznamu zahrnuto v rámci jedné položky pod názvem The Great Spa Towns of Europe.

Vouchery na pobyt v lázních poskytuje stát v rámci programu COVID – Lázně (.pdf, str. 3), který v polovině roku 2020 připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem programu je především „podpora lázeňského cestovního ruchu a nahrazení výpadku zahraniční klientely v lázeňských zařízeních v ČR“, který zapříčinila pandemie covidu-19. Upřesněme, že ministerstvo původně program COVID – Lázně vypsalo pro období od 1. července 2020 do 31. prosince 2020, v únoru 2021 však vláda rozhodla o jeho prodloužení (.pdf) až do konce letošního roku.

Turisté z České republiky, ale i ze zemí EU a Evropského hospodářského prostoru (.pdf, str. 6) mohou v rámci tohoto programu získat slevový voucher na pobyt v českých lázeňských zařízeních v hodnotě až 4 000 Kč. Pobyt přitom musí trvat nejméně 6 nocí a návštěvník během něj musí absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur. Lázeňské poukazy, které si mohou zájemci vygenerovat na stránkách agentury CzechTourism Kudyznudy.cz, pak již nelze dále kombinovat s jinými slevami (.pdf, str. 6).

V létě 2020 také vláda rozhodla (.pdf) o vytvoření dotačního programu COVID – Ubytování (.pdf), který následně Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo pro období od 7. září 2020 do 3. listopadu 2020. V tomto případě cílilo ministerstvo podporu přímo na provozovatele hromadných ubytovacích zařízení, kteří tak mohli získat dotační příspěvek až 330 Kč na jeden pokoj za noc (.pdf, str. 1).

Stejná maximální sazba za jeden pokoj byla poté stanovena (.pdf, str. 6) i pro dotační program COVID – Ubytování II (.pdf), který se týkal období od 25. ledna do 29. dubna 2021 (str. 1).

Podpora v rámci programů COVID – Ubytování I a II se tedy vztahovala k jednomu pokoji, nikoli k jednomu lůžku, jak ve výroku uvádí poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. I přes tuto nepřesnost v jejím vyjádření nicméně výrok celkově hodnotíme jako pravdivý. Doplňme, že stejná nepřesnost se objevovala také v některých médiích.

Institut lázeňství a balneologie je veřejná výzkumná instituce, kterou v roce 2019 zřídil Karlovarský kraj. Hlavní činností institutu je provádění výzkumných projektů, které „se soustředí zejména na zkoumání objektivních účinků lázeňské léčby na lidský organismus.“

Na financování Institutu lázeňství a balneologie se podílí Karlovarský kraj. Na rok 2021 kraj Institutu poskytl dotaci ve výši 5 mil. Kč (.pdf, str. 68). V dalších letech chce Karlovarský kraj rozpočet navyšovat, podle rozpočtového výhledu na roky 2022–2024 by měl v roce 2022 institutu poskytnout 7 mil. Kč (.pdf, str. 64) a v letech 2023 a 2024 vždy 8 milionů korun.

Poslankyně Maříková mluví o mzdách v souvislosti se zaměstnáním v oboru lázeňství v Karlovarském kraji. Při této příležitosti zmiňuje, že právě Karlovarský kraj má nejnižší celkové mzdy.

Dle zprávy o vývoji průměrných mezd za 2. čtvrtletí roku 2021 zpracované Českým statistickým úřadem (ČSÚ) je Karlovarský kraj krajem s nejnižšími průměrnými mzdami. Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí roku 2021 činila 33 636 Kč (.xlsx). Naopak v Praze dosahovala průměrná hrubá měsíční mzda 46 163 Kč a průměr pro celou ČR je 38 275 Kč.

Pokud srovnáme mzdy v posledních pěti letech, tedy za roky 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020 (vše .xlsx), kdy budeme uvažovat vždy průměrné mzdy za celý rok, zjistíme, že Karlovarský kraj je dlouhodobě krajem s nejnižšími mzdami a v těchto letech byl vždy na poslední příčce.

Na začátku října 2020 předložil ministr zdravotnictví a poslanec Adam Vojtěch návrh novely (.pdf) zákona o vzdělávání lékařů. Spolek Mladí lékaři se po seznámení s touto novelou rozhodl oslovit Pirátskou stranu a ve spolupráci s ní vypracovali několik pozměňovacích návrhů. V dubnu 2021 je na tiskové konferenci představil (video) místopředseda zdravotnického výboru, poslanec za Pirátskou stranu Petr Třešňák.

Mezi pozměňovací návrhy patří například požadavky, aby kmenové vzdělávání nepřesahovalo délku 30 měsíců (.pdf), čtrnáctidenní placené volno (.pdf) před kmenovou zkouškou a třicetidenní před atestační zkouškou nebo umožnění splnit podmínky pro přihlášení ke zkoušce třicet dní (.pdf) předem, nikoliv aktuálních šedesát.

Novela zákona byla doporučena k projednání organizačním výborem a první čtení mělo proběhnout na 111. schůzi Poslanecké sněmovny. Ta však byla 7. července přerušena a pokračovat měla od 14. září letošního roku. Schůze je nicméně stále přerušena. V programu aktuální schůze návrh novely není zařazen a Sněmovna se jím tedy do říjnových voleb pravděpodobně nebude zabývat. Dodejme, že již v dubnu 2021 nebylo jisté, zda poslanci stihnou návrh novely a s ním spojené pozměňovací návrhy do voleb projednat.

Stát od července 2020 poskytuje v rámci programu COVID – Lázně (.pdf, str. 3) finanční příspěvky na pobyt v českých lázeňských zařízeních, která se do tohoto projektu zapojila. Lidé starší 18 let tak mohou od státu získat poukaz v hodnotě až 4 000 korun na lázeňský pobyt, který musí trvat nejméně 6 nocí. Návštěvník při něm také musí absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur. Slevový voucher, který si může zájemce vygenerovat na stránkách agentury CzechTourism Kudyznudy.cz, pak nelze již dále kombinovat s jinými slevami.

Program COVID – Lázně, který schválila (.pdf) vláda v červnu 2020, připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho cílem je především „podpora lázeňského cestovního ruchu a nahrazení výpadku zahraniční klientely v lázeňských zařízeních v ČR“, který zapříčinila pandemie covidu-19. Ministerstvo pro místní rozvoj původně program vypsalo na období od 1. července 2020 do 31. prosince 2020, v únoru 2021 nicméně vláda rozhodla o jeho prodloužení (.pdf) až do konce letošního roku.

Jedno lázeňské zařízení může v rámci programu COVID – Lázně (.pdf, str. 4) získat maximálně 800 tisíc eur (.pdf, str. 6), tedy zhruba 21 milionů Kč. „To je dáno Evropskou komisí jako dočasný rámec pro rychlou podporu podnikatelských subjektů v souvislosti s pandemií covid-19,“ uvedla k tomu mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Při prodloužení programu poté došlo k navýšení maximální částky pro jeden podnik na 1,8 milionu eur (.pdf, str. 4), tedy na cca 49 milionů Kč. Lázeňská zařízení tak mohou přijmout pouze omezený počet voucherů. Jelikož řada z nich tento limit již vyčerpala, přestávají postupně státní vouchery přijímat.

Dále uveďme, že rovněž Karlovarský kraj vytvořil program, jehož cílem je obnovit cestovní ruch v regionu. Zvolil si pro to formu finančního příspěvku na ubytování. Lidé, kteří si objednají pobyt v Karlovarském kraji, v tomto případě mohou získat slevový voucher v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Délka pobytu se přitom musí pohybovat v rozmezí 3 až 6 nocí. Pomocí poukazu může být turistům, kteří si o něj zažádají, zpětně proplaceno až 50 % výdajů vynaložených na ubytování, a to ve všech typech ubytovacích zařízení v kraji. 

V roce 2020 Karlovarský kraj na tento program vyhradil ze svého rozpočtu částku 3 miliony korun (.pdf, str. 63). Vouchery bylo nejdříve možné získat na pobyt od 1. října 2020. Následně nicméně došlo k pozastavení programu kvůli vládním protiepidemickým opatřením, která omezovala možnost ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Částka 3 miliony korun byla na tento program v rozpočtu Karlovarského kraje vyčleněna i pro rok 2021. Během letošního roku tak bylo možné příspěvek na ubytování uplatnit během června, nyní ho turisté mohou využít od začátku září až do konce listopadu.

Na závěr shrňme, že vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj spustila program voucherů, díky němuž lze na lázeňský pobyt získat slevu až 4 000 Kč. Lázeňská zařízení ovšem mohou přijmout pouze omezený počet voucherů, přičemž řada z nich již tento limit vyčerpala. Rovněž Karlovarský kraj poskytuje turistům příspěvek na ubytování v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Výrok poslance Třešňáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Karlovarský kraj poskytuje turistům v rámci podpory obnovy cestovního ruchu v regionu finanční příspěvek na ubytování. Tento příspěvek má formu slevového voucheru v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Pomocí této poukázky může být turistům, jež si o ni zažádají, zpětně proplaceno až 50 % výdajů vynaložených na ubytování, a to ve všech typech ubytovacích zařízení v kraji. Délka pobytu se pak musí pohybovat v rozmezí 3 až 6 nocí.

V roce 2020 Karlovarský kraj na tento program vyhradil ze svého rozpočtu částku 3 miliony korun (.pdf, str. 63). Program byl spuštěn 1. října 2020. Následně byl nicméně pozastaven kvůli vládním protiepidemickým opatřením, která omezovala možnost ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Částka 3 miliony korun byla na tento program v krajském rozpočtu vyčleněna i pro rok 2021. Letos tak bylo možné příspěvek na ubytování uplatnit během června a nyní ho turisté mohou využít od začátku září až do konce listopadu.

Peníze na ubytování poskytovaly i samotné Karlovy Vary. Turistům město přispívalo na ubytování formou tzv. VARY°Voucheru (.pdf), který ovšem fungoval jinak než příspěvek poskytovaný Karlovarským krajem. VARY°Vouchery existovaly ve třech různých variantách v hodnotě 1 000 Kč, 2 500 Kč nebo 5 000 Kč. Hodnota obdrženého voucheru záležela na délce a typu pobytu (.pdf, str. 3). Slevové kupóny mohli turisté uplatnit pouze u poskytovatelů ubytování a služeb, kteří se do projektu zapojili (str. 4). 

První vlnu tohoto projektu, která probíhala od 25. května 2020 do 30. září 2020, financovalo město Karlovy Vary částkou 10 milionů korun. Projekt VARY°Voucher ovšem pokračoval i poté, co již nebyl městem finančně podporován.

Karlovarský kraj tedy poskytuje od podzimu 2020 turistům příspěvek na ubytování v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Slevové vouchery v loňském roce poskytovalo turistům i město Karlovy Vary. Výrok poslankyně Mračkové Vildumetzové proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda již v květnu 2021 připravila odměnu pro zdravotníky, kteří pracují v nemocnicích. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že tito zdravotníci budou mít nárok na voucher do lázní v hodnotě 8 000 korun. Příspěvek má být odměnou za práci v době pandemie covidu-19. Dle slov náměstka pro řízení sekce regionálního rozvoje a cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Davida Koppitze budou mít zdravotníci možnost si vybrat, do kterých lázeňských léčebných zařízení pojedou.

Nicméně některé lázně upozorňovaly, že tyto vouchery přijímat nebudou kvůli pravidlům pro vyplácení dotací. „Stát sbírá spoustu nepotřebných údajů a samotné kódy státních voucherů nemají v systému žádnou důležitou funkci. Nevýhoda je také zpětné proplácení. U běžných pobytů vyžadujeme platbu nejpozději v den nástupu. Zde musíme čekat na peníze až dlouho po pobytu, což je v dnešní složité ekonomické situaci problém,“ uvedla Michaela Pácalová z Lázní Poděbrady.

Na tyto komplikace reagoval mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček: „V tuto chvíli ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí řešíme, jakým způsobem nastavit lázeňské poukazy tak, aby měli zdravotníci co nejširší výběr, jak si svou odměnu za těžkou práci vyčerpat.“

Ministerstvo pro místní rozvoj následně oznámilo, že program voucherů na lázeňské pobyty bude spadat pod Ministerstvo zdravotnictví. To se souhlasem vlády ke konci června 2021 vypsalo dotační program pro zdravotníky, kteří pečovali o hospitalizované pacienty s covidem-19. O příspěvek mohou žádat nestátní poskytovatelé zdravotních služeb, u kterých byl v období od 1. března 2020 do 17. května 2021 hospitalizován alespoň jeden pacient s covidem-19.

Díky tomuto programu tak zdravotníci, kteří se starali o pacienty s covidem-19, mohou obdržet 8 000 korun na pobyt v lázních. O příspěvek lze žádat od 30. července 2021 až do konce roku 2021. Problémem je ovšem skutečnost, že vedení nemocnic nemůže uvolnit více zaměstnanců v jednom termínu, a také nedostatečná kapacita lázní.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová mluví o transformaci Regionálních operačních programů (ROP) na Integrovaný regionální operační program (IROP). ROP bylo v programovém období 2007–2013 celkem sedm, mezi nimi i ROP NUTS II Severozápad, pod který spadal vedle Ústeckého i Karlovarský kraj. Programy měly mimo jiné na starosti rozdělování prostředků z evropských fondů. Byly řízeny samostatně Regionální radou.

V programovém období 2014–2020 byly ROP zahrnuty do IROP spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Mezi třinácti tematickými cíli v nařízeních ohledně evropských strukturálních a investičních fondů však nenajdeme cestovní ruch. Dle Komise totiž cestovní ruch „spíše než cíl představuje prostředek resp. sektor. Zmíněná nařízení však předpokládají mnoho příležitostí pro inteligentní investice do cestovního ruchu“. Zdůrazněme, že Evropská komise tedy nezakázala z IROPu financovat cestovní ruch, jak tvrdí poslankyně Mračková Vildumetzová.

Ostatně z IROPu šly v období 2014–2021 peníze (.xlsx) na projekty například v rámci výzev zaměřených na revitalizaci památek, podporu muzeí nebo „zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví“. Jen v Karlových Varech došlo (.xlsx) z peněz IROPu k úpravě Mlýnské a Sadové kolonády nebo obnově fasády Městského divadla a Goethovy vyhlídky.

V období 2021–2027 je dle ministryně Kláry Dostálové v rámci IROP pro veřejnou infrastrukturu cestovního ruchu vyjednaná z fondů EU částka 1,417 miliardy korun. Částka je zmíněna i v revidované Strategii rozvoje cestovního ruchu do roku 2030 (.docx, str. 93).

V programovém období 2014–2020 tedy Evropská komise nezakázala financovat cestovní ruch. Částka 2 miliardy korun, kterou uvedla poslankyně Mračková Vildumetzová, se pak od vyjednané částky liší o více než 40 %, a výrok poslankyně z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Destinační agentury, někdy také nazývané destinační management, slouží k propagaci a koordinaci turismu v určitých oblastech a v Česku jsou zastřešeny národní agenturou CzechTourism. Od roku 2018 zastřešuje CzechTourism také agentury lokální, oblastní a krajské. Ty by měly pomoci se zvýšením kvality i efektivity marketingu turistického ruchu v České republice i jednotlivých krajích. 

CzechTourism definuje roli destinačního managementu jako „roli ‚prodloužené ruky’ národní turistické centrály v regionech. Pomocí krajských, oblastních i lokálních managementů cestovního ruchu agentura sbírá požadavky tamních podnikatelů, provozovatelů turistických cílů a dalších partnerů a implementuje je do své strategie".

Poslankyně Mračková Vildumetzová hovoří o agenturách krajských. Uveďme, že většina krajů má vlastní celokrajské agentury. Patří mezi ně kraje Karlovarský, Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský a také hlavní město Praha. 

V některých krajích nefungují celokrajské agentury, ale jsou zde přítomny agentury pro jednotlivé destinace či oblasti. Tato situace platí pro kraje Plzeňský, Liberecký a Ústecký. V rámci Plzeňského kraje jsou to například agentury pro Brdy a samotné město Plzeň. V kraji Libereckém pak pro Lužické a Žitavské nebo Jizerské hory. Portál Brána do Čech, který spadá do kompetence kraje Ústeckého, pak zahrnuje 4 destinace – České středohoří, Dolní Poohří, Krušné hory a České Švýcarsko.

Pro jasnost však uveďme, že pokud má kraj celokrajskou agenturu, neznamená to, že na jeho území nemohou působit také další destinační agentury. Celokrajské agentury zastávají spíše zastřešující funkci. Agentury mohou fungovat i napříč kraji, například Český ráj, Šumava a Krkonoše.

Dálnice D6 má po svém dobudování zajišťovat spojení Prahy s Karlovými Vary a Chebem. První úseky v délce přibližně deseti kilometrů byly zprovozněny již v osmdesátých letech.

V uplynulém volebním období byly skutečně zprovozněny tři nové úseky dálnice D6 o celkové délce 14,6 km. Byl postaven obchvat Řevničova o délce 4,2 km (.pdf, str. 2) a úsek Nové Strašecí – Řevničov o délce 5,55 km (.pdf, str. 2). Tyto dva úseky se začaly stavět současně v prosinci 2017 (.pdf, str. 4) a k otevření došlo také najednou – v listopadu 2020.

Dále se jedná o obchvat Lubence o délce 4,86 km (.pdf, str. 2). Stavba obchvatu začala v březnu 2018 (str. 4). Zprovoznění se pak úsek dočkal na konci srpna 2021.

O bezplatnosti úseku dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem se hovořilo už v době vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017). Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO) to pro Karlovarský deník zmiňoval již v říjnu 2017. Své rozhodnutí komentoval ministr následovně: „My jsme k znepoplatňování přistoupili už v minulém roce a začali s úseky, které slouží jako obchvaty velkých měst, nebo přes ně vedou silnice prvních tříd. Za loňský a letošní rok jsme vyjmuli ze zpoplatnění 145 kilometrů.“

Bezplatnost úseku pro osobní auta byla od roku 2018 pravidelně obnovována a platí i letos.

V roce 2017 bylo však rozhodnutí ministra Ťoka kontroverzním, neboť s ním přišel relativně krátce před volbami. Navíc se bezplatnost právě tohoto úseku dotýkala kraje, ve kterém do tehdejších voleb kandidoval. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) byla v Karlovarském kraji v této době hejtmankou. Ministr se však proti těmto komentářům bránil zdůrazňováním, že bezplatných dálnic ve stejné době přibylo také v dalších krajích, například v Jihočeském, Zlínském nebo Olomouckém.

Uveďme, že bezplatné úseky dálnic tvoří většinou obchvaty větších měst, popřípadě na ně navazují, aby usnadnily dopravu místním řidičům. Kompletní seznam bezplatných úseků lze nalézt na stránkách edalnice.cz.

Lex voucher je zákon, který umožňoval cestovním kancelářím vydávat poukazy na překlenutí kritické situace na trhu se zájezdy. Zákon měl pomoci vyřešit situaci, kdy kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením byla rušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měly cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří.

Z tohoto důvodu zákon, tzv. lex voucher, umožnil místo vrácení peněz vydat klientům speciální voucher v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použít k úhradě náhradního zájezdu. Vydat jej bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušeny z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně postižení, nezaměstnaní, nad 65 let, těhotné ženy, osoby na rodičovské dovolené, osamělí rodiče, zaměstnanci na překážce v práci). Je chráněn pojištěním pro případ úpadku cestovní kanceláře. Voucher bylo nutné využít do 31. srpna 2021. Pokud využit nebyl, má cestovní kancelář povinnost vrátit klientovi peníze za zrušený zájezd.

Zmíněný lex voucher, zákon č. 185/2020 Sb., upravuje mimo jiné podmínky vydávání těchto poukazů, jeho ochrannou dobu a odstupné.

Jana Mračková Vildumetzová reaguje na Petra Třešňáka, který kritizuje (video, čas 1:52:20) provedení lex voucher. Třešnák: „(…) a opět tady můžu zmínit, idea opět správná, a provedení opět špatné, protože skutečně tam vznikly některé některé nedostatky v tom, kdo skutečně na ní nárok má, a kdo ne. Některé cestovní kanceláře vydávaly (poukazy na odškodnění klientů, pozn. Demagog.cz) právě mimo ten zákon, a toto nikdo nesjednotil.“ Přímo před ověřovaným výrokem také zazní otázka moderátora, zdali se vláda poučila „z toho systému odškodňování klientů cestovních kanceláří?“

Zákon, tzv. lex voucher, měl pomoci vyřešit situaci, kdy byla kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením zrušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měli cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří. Z tohoto důvodu zákon umožnil místo vrácení peněz vydat klientům poukaz v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použit k úhradě náhradního zájezdu.

Vydat takový poukaz bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušené z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně handicapovaní, nezaměstnaní, lidé starší 65 let, těhotné ženy, osamělí rodiče, či osoby na rodičovské dovolené).

Doplňme, že tzv. lex voucher upravil také odstupné a vymezil ochrannou dobu, po kterou se odložilo vrácení plateb uhrazených za zrušený zájezd. Ochranná doba skončila 31. srpna 2021, poukaz tedy bylo nutné využít do tohoto termínu. Cestovní kanceláře nicméně vrátí peníze těm klientům, kteří poukaz v této době nevyčerpali.

Není zcela jasné, jakých 8 miliard Jana Mračková Vildumetzová má na mysli, protože do tzv. lex voucher žádné státní peníze přímo nejdou – jak již bylo popsáno výše, podstata voucherů je pouze možnost vydat klientovi poukaz na místo vrácení peněz. Objem vydaných poukazů za zrušené zájezdy, podle lex voucher i pravidel cestovních kanceláří, činí podle ředitele obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny Štěpána Landíka asi 2,4 miliardy korun.

Předpokládáme tedy, že poslankyně Mráčková Vildumetzová mluví o 8 miliardách Kč, které na konci ledna 2021 zmiňovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na Frekvenci 1, jako souhrnnou částku, kterou Ministerstvo přímo podpořilo obnovu cestovního ruchu po pandemii skrze dotační programy. Od té doby se částka, podle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, změnila na 8,5 miliardy korun.

Přímá podpora skrze dotační programy ovšem nesouvisí s lex voucher, o kterém byla v debatě řeč, a ke které se vztahuje další část výroku. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát vydávání voucherů cestovními kancelářemi nijak finančně nepodpořil a zmíněných 8,5 miliardy korun se pak týká obecně podpory cestovního ruchu.