Prodat Budvar je, jako by Saúdové prodali ropná pole.
Saúdská ropná pole mají určitou ekonomickou hodnotu. Dle vyjádření mnoha českých politiků o rodinném stříbru, zlatu, klenotu a zlatém vejci jsme ale došli k závěru, že prodejem Budvaru by Česko přišlo o něco mnohem důležitějšího: část své duše.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula svým výrokem poukazuje na údajně klíčovou roli státem vlastněného pivovaru pro českou ekonomiku. Upozorňuje, že Národní podnik Budějovický Budvar v roce 2021 hospodařil se ziskem 305 milionů Kč, a jeho privatizace by proto pro stát a jeho hospodaření mohla být likvidační. Zaměřme se tedy na to, jaký je význam ropných polí v Saúdské Arábii a jak na tom je Budějovický Budvar ve vztahu k české ekonomice.
Ekonomika Saúdské Arábie je z velké části závislá na produkci fosilních paliv, zejména ropy a zemního plynu. Velkou roli v petrochemickém průmyslu hraje stát, který vlastní mj. také společnost Saudi Aramco, největšího (.pdf, str. 30) producenta ropy na světě a celkově třetí nejhodnotnější firmu světa. Vzhledem k tomu, že Saudi Aramco zajišťuje velkou část (tabulka 4.1) těžby ropy ze saúdských ropných polí, která obsahují téměř 270 miliard (tabulka 3.1) barelů ropy (po Venezuele nejvíce na světě), je vlastnický podíl státu v této firmě skutečně významný.
Podobně bychom mohli zhodnotit také hospodářský význam a výsledky Budějovického Budvaru a posoudit, zda je pro daný stát ekonomicky důležitější Saudi Aramco, nebo Budějovický Budvar. S ohledem na silné emoce, které Češi k pivu a tuzemským pivovarům chovají, si ale uvědomujeme, že Budvar pro Česko nemá jen ekonomický, ale především duchovní význam. Proto se zaměříme spíše na to, co čeští politici o Budvaru říkají a zda má pivovar v jejich srdcích alespoň takové místo, jako ropná pole v srdcích Saúdů.
Mnoho politiků v minulosti označovalo Budějovický Budvar za rodinné stříbro: například místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, bývalí ministři Richard Brabec a Alena Schillerová, poslanci Karel Tureček či Michal Hašek (video, čas 0:28). Toto označení nicméně nestačilo Jiřímu Paroubkovi, podle nějž Budějovický Budvar „není rodinné stříbro, ale rodinné zlato“. Za zlatý, nikoliv stříbrný, považuje Budvar také náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Talíř, který mluví o „národním zlatu“. Zlaté přirovnání v minulosti použila také poslankyně Monika Oborná, která v souvislosti se státním pivovarem mluvila o slepici, která „snáší zlatá vejce“. Robert Šlachta (video, čas 3:56) pro popis Budvaru nepoužil žádný cenný kov, ale i podle něj se jedná o klenot, který by měl zůstat v rukou státu.
Čeští politici se tedy zjevně neohlížejí jen na ekonomickou hodnotu Budějovického Budvaru, ale vnímají jej srdcem. Jejich přístup dobře ilustruje František Talíř, podle nějž „Budvar není jen o penězích, ale taky o ❤️🍺“. A tak to má být.
Byť Budějovický Budvar na rozdíl od Saudi Aramco není ani v první desítce nejhodnotnějších firem na světě, jeho duchovní hodnota je pro Čechy nevyčíslitelná. Srovnání Zdeňka Nekuly je tak naprosto přiléhavé – Saúdové by prodejem ropných polí přišli o možnost těžit své zásoby (tabulka 3.1) ropy, jejichž hodnota činí (dle cen roku 2021) téměř 19 bilionů dolarů, Česko by prodejem Budějovického Budvaru přišlo o něco mnohem cennějšího: část své duše.
