Většina ústavních právníků se na tom (že by se neměla zpřesňovat Ústava doplněním lhůt pro jmenování ministrů prezidentem, pozn. Demagog.cz) shodne.
Ústavní právníci a experti hovoří o zpřesnění Ústavy ve smyslu zavedení určitých časových lhůt pro nominaci, respektive jmenování předsedy vlády. Nepodařilo se nám ovšem dohledat dostatečný počet vyjádření k zavedení lhůt pro jmenování dalších členů vlády.
Marek Hilšer tímto výrokem odpovídá na otázku, zda by se měla Ústava ČR zpřesnit, aby neobsahovala pro činnosti prezidenta některé nejasné termíny. Marek Hilšer odpovídá, že by se Ústava neměla zpřesňovat v termínech, kdy má prezident jmenovat či nejmenovat ministry, na čemž se podle něj shodne většina ústavních právníků.
Pro začátek uveďme, že Ústava České republiky je ústavním zákonem přijatým 16. prosince 1992. Během let byla devětkrát novelizována, kdy se např. měnila v souvislosti se vstupem do Severoatlantické aliance (č. 300/2000 Sb.) nebo do Evropské unie (č. 515/2002 Sb.). Dodejme, že může být měněna pouze ústavními zákony, které musí schválit kvalifikovaná většina obou komor Parlamentu.
Vyjádření ústavních právníků
Ke lhůtám pro jmenování členů vlády prezidentem se v minulosti opakovaně vyjadřovali ústavní právníci, mj. v souvislosti s některými případy, kdy prezident Zeman odmítal jmenovat některého ministra. Jejich slova se často týkala skutečnosti, že Ústava neobsahuje výslovně uvedenou lhůtu pro takové jmenování, respektive jak je třeba absenci této lhůty interpretovat.
Veřejné zmínky ústavních právníků o tom, zda by se v případě jmenování ministrů měly, či neměly do Ústavy doplnit konkrétní lhůty, ale nejsou moc časté. V médiích se nám podařilo dohledat např. vyjádření (audio, čas 12:22) Marka Antoše v kontextu prezidentova odmítání jmenování některých ministrů. Podle Antoše je „vztah mezi prezidentem republiky a vládou (…) takovým místem, že by bylo užitečné o té ústavní změně diskutovat“. Ústavní právník Jan Wintr v roce 2021 mluvil o tom, že v případě, že by prezident odmítl jmenovat celou vládu, „lze uvažovat i o změně Ústavy, protože si myslím, že to jmenování vlády přináší skoro pořád nějaké problémy, které jsou úplně zbytečné, protože to zdržování jmenování vlády nepřináší vůbec nic pozitivního.“
Poměrně jasně se k otázce doplnění lhůt pro jmenování ministrů do Ústavy postavila platforma Rozumné právo, kam patří mj. ústavní právník Jan Wintr: „Průtahy při jmenování vlády či odvolávání a jmenování ministrů, existence vlády opírající se jen o důvěru prezidenta a faktická nemožnost podrobit sporné kroky prezidenta kontrole ze strany Ústavního soudu, ohrožují principy parlamentní republiky. Platforma Rozumné právo považuje za potřebné změnit Ústavu tak, aby nebylo možné relativně často porušovat Ústavu a principy parlamentní republiky a aby byla zajištěna účinná právní obrana proti takovému jednání prezidenta.“ Platforma také doporučuje, že by „jmenování vlády (…) mělo být svázáno pevnými lhůtami“.
Další vyjádření ústavních právníků, které se nám podařilo dohledat, se týkají výhradně prezidentova jmenování premiéra, nikoliv jmenování ministrů.
Závěr
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám tedy nepodařilo najít dostatečné množství vyjádření ústavních právníků, která by se týkala právě možné změny Ústavy ve věci lhůt pro jmenování ministrů prezidentem, abychom mohli výrok Marka Hilšera potvrdit či vyvrátit. Někteří ústavní právníci se k možné změně Ústavy a doplnění lhůt vyjádřili kladně, nicméně většina z dohledaných vyjádření ostatních právníků se této konkrétní úpravy netýkala. Nedokážeme tak říct, zda mezi ústavními právníky panuje většinová shoda. Výrok Marka Hilšera proto hodnotíme jako neověřitelný.
