Přehled ověřených výroků

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan na to odpovídá, že STAN má za tři roky ve vládě pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od hnutí ANO či koaličních partnerů, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a odmítá tak, že by tato kauza hnutí STAN „pronásledovala“.

STAN a kauza Dozimetr

První informace o kauze Dozimetr se objevily v červnu 2022, kdy policie kvůli ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku, zahájila trestní stíhání jedenácti lidí. V červnu 2024 státní zástupce podal obžalobu na devět osob a u dalších dvou navrhl dohodu o vině a trestu.

Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Hned po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva a hnutí mu pozastavilo členství. V březnu 2023 pak rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento spor o ukončení členství začal řešit odvolací soud.

Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 ovšem policie zatím nikoho neobvinila.

Obvinění politici z hnutí ANO

• Parkovací dům v Pardubicích
  
  V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem devatenáct lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také dřívější primátor Pardubic Martin Charvát (ANO). Podle policie měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka tendru, konkrétně společnosti Chládek a Tintěra.
  
  Veřejnou zakázku původně vyhrála stavební firma PORR, která slíbila stavbu parkovacího domu dokončit o 100 dnů rychleji než ostatní soutěžící. Charvát se společně s Helenou Dvořáčkovou (SPD) domluvil, že si nechají zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že parkovací dům nelze postavit za tak krátkou dobu. Posudek to ovšem nepotvrdil a společnost PORR nakonec zakázku získala.
  
  Martin Charvát se po obvinění vzdal všech funkcí, které do té doby zastával ve vedení města Pardubic. Soud ho tehdy poslal do vazby. Státní zastupitelství ho z ní propustilo v lednu 2024, obviněný nicméně Charvát stále je. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem v jednom z pardubických městských obvodů a zároveň ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo.
  
   
• Primátor Chomutova z ANO
  
  V srpnu tohoto roku policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími třinácti lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, ujednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí až dvanáctiletý trest.
  
  Žalobce tvrdí, že podezřelé osoby či firmy záměrně vytvořily systém, který měl za cíl zvýhodnit určité stavební společnosti. Hrabáč v souvislosti s obviněními rezignoval na post radního i zastupitele Ústeckého kraje, byl odvolán z postu primátora a vyloučen z hnutí ANO. Už předtím ho hnutí vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana.
  
   
• Hejtman ANO a uplácení lékařů
  
  Letos v březnu soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině tehdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO). V letech 2009 až 2012 se Krkoška, tehdy coby manažer farmaceutické společnosti, zapojil do uplácení lékařů. Ti měli výměnou za úplatky předepisovat léky od společnosti, ve které Krkoška pracoval. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel.
  
  Od soudu odešel s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc Kč a následně se vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. V červnu 2024 Krkoškovi okresní soud v Bruntále trest na jeho žádost zahladil, a je tak opět považován za na bezúhonného.

Obvinění z ODS

• Bytová kauza
  
  Na počátku října 2022 zasahovala policie v Brně v souvislosti s tzv. brněnskou bytovou kauzou, která se týká manipulací s přidělováním městských nemovitostí. Policie po tomto zásahu obvinila celkem osm lidí. Mezi nimi byl i člen brněnské ODS a dřívější šéf bytové komise Brna-středu Otakar Bradáč.
  
  Původně byl mezi stíhanými i tehdejší člen hnutí ANO Radim Suchánek, který působil jako zastupitel v Brně-Černovicích. Nejvyšší státní zastupitelství v únoru 2023 jeho stíhání zrušilo s odůvodněním, že předložený důkazní materiál k obvinění nestačí. Ještě v průběhu roku 2023 Suchánka policie obvinila znovu. Jestli ale stále patří mezi stíhané, nelze z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství přesně určit.
  
   
• ODS a silnice v Olomouckém kraji
  
  V listopadu 2023 byla odhalena tzv. kauza Autostráda, která se týkala ovlivňování dopravních zakázek na Olomoucku. Mezi obviněnými byli podnikatel a dnes již bývalý člen regionálního sdružení ODS Robert Knobloch a tehdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje a radní v Přerově Michal Zácha (ODS). Ještě v listopadu 2023 Zácha na všechny veřejné funkce rezignoval, Knobloch v době obvinění žádnou veřejnou funkci nezastával. Oba po výzvě ODS ze strany odešli.
  
  Podle policie Knobloch a Zácha společně vybírali ředitele krajské správy silnic, řešili milionové půjčky a předávání peněz. Policie obvinila celkem třináct osob, které si měly rozdělovat až desítky milionů korun a zároveň šidili kvalitu staveb silnic na Olomoucku.
   
• Další obvinění politici ODS
  
  Mezi trestně stíhanými politiky z ODS je i nyní již bývalý náměstek libereckého primátora Petr Židek. V dubnu 2024 byl obviněn v rámci tzv. druhé větve liberecké kauzy, která se týká ovlivňování veřejných zakázek. Spolu s dalšími šesti obviněnými měl podle policie hájit zájmy firmy Syner při jejích developerských projektech. Židek v důsledku obvinění rezignoval na většinu svých veřejných funkcí a byl vyloučen z ODS.
  
  Také Petr Bursík, bývalý radní Karlových Varů za ODS, rezignoval na svou funkci v září 2024 po obvinění z ovlivňování veřejných zakázek. Šlo konkrétně o zakázku na sanaci svahu v jedné z karlovarských ulic v hodnotě zhruba 900 tisíc Kč. Policie tvrdí, že zakázku ovlivnil ve prospěch společnosti Rocknet. Bursík však obvinění odmítá a argumentuje tím, že v době zadání zakázky neměl na rozhodující odbor města žádný vliv a že se jednalo o řešení havarijního stavu.

KDU-ČSL

Policie v tomto volebním období vyšetřovala i současného ministra životního prostředí a bývalého náměstka primátorky Brna Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podezřívala ho z manipulace při privatizaci majetku města v již zmíněné brněnské bytové kauze. Policie mu zabavila mobil a prohledala kancelář, obviněný však nebyl.

Během zatýkání v kauze brněnských bytů policie v říjnu 2022 zadržela také Jiřího Hasoně, tehdejšího místostarostu Černovic za KDU-ČSL a jednatele městské firmy Pískovna Černovice. Právě ve spojitosti s děním v této společnosti byl Hasoň obviněn, později se k porušení zákona přiznal a požádal o status spolupracujícího obviněného.

TOP 09

V květnu 2021 – ještě v minulém volebním období – zveřejnili novináři Deníku N a Alarmu článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance a později vystoupil i z TOP 09. Policie ho ale ze znásilnění více žen obvinila až v březnu 2022, tedy v současném volebním období.

V souvislosti se zásahem v pražském dopravním podniku v říjnu 2024 byl obviněn z přijetí úplatku i člen dozorčí rady DPP a podnikatel Marek Doležal (TOP 09). Podle policie měl dostávat peníze za informace o průběhu několika jednání dozorčí rady. V době zásahu už politickou funkci nezastával, na svou funkci místostarosty na Praze 9 rezignoval už v červnu 2022 v návaznosti na kauzu Dozimetr a v následujících komunálních volbách nekandidoval. Policie obvinila také Jana Marka, který v radě DPP zastupoval TOP 09. Konkrétní informace o obviněných se objevily v médiích již před odvysíláním rozhovoru s Vítem Rakušanem.

Shrnutí

Během tohoto volebního období policie zahájila trestní stíhání jen v případě jednoho politika z hnutí STAN, a to náměstka pražského primátora a člena předsednictva Starostů Petra Hlubučka. Z hnutí ANO byli během současného období obviněni tři politici – bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Z ODS se jedná o čtyři politiky, konkrétně Otakara Bradáče, Michala Záchu, Petra Židka a Petra Bursíka.

Z TOP 09 byli obviněni dva politici. Jan Marek v souvislosti s nedávným zásahem v pražském dopravním podniku a Dominik Feri ze znásilnění. Jednoho obviněného stejně jako STAN má i KDU-ČSL, kde byl v tomto funkčním období obviněn dnes již bývalý místostarosta Černovic Jiří Hasoň. Hnutí STAN tak má nejméně obviněných politiků, není ale jediné. Výrok ministra vnitra proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Moderátor v kontextu výroku mluví o zásahu detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Dopravním podniku hl. města Prahy (DPP), na jehož základě policie obvinila 13 lidí za úplatkářské trestné činy. Ministra vnitra Víta Rakušana se následně ptá, jestli nejde o pokračování korupční kauzy Dozimetr, která se týkala i členů hnutí STAN. Rakušan na to reaguje tvrzením, že STAN má nižší počet trestně stíhaných politiků než konkurenční strany a následně dodává, že hnutí v Praze nemá na starosti dopravu.

STAN a doprava v Praze

Doprava v radě hlavního města spadá pod pirátského zastupitele a radního Zdeňka Hřiba (.pdf, str. 3), který je prvním náměstkem primátora pro dopravu. Ten zároveň předsedá dozorčí radě DPP, která se skládá ze zástupců pražské koalice i opozice a zástupců zaměstnanců.

Zásahy v dopravním podniku

Výše zmíněný zásah se týká úplatků souvisejících s plněním veřejných zakázek pražského dopravního podniku. Podle serveru iDNES.cz byli ze zasedání představenstva DPP odvedeni generální ředitel Petr Witowski, personální šéf Jiří Špička a člen představenstva Marek Kopřiva. Deník N pak napsal, že obvinění čelí bezpečnostní ředitel DPP Bohdan Frajt nebo podnikatel Jindřich Špringl, který je zapletený v kauze Dozimetr. Všichni obvinění jsou stíháni na svobodě. Šéf DPP Witowski obviněný není, v návaznosti na policejní razii ho ale dozorčí rada DPP odvolala z funkce.

Podle médií je možné, že tento případ souvisí právě s kauzou Dozimetr, kvůli které policie poprvé zatýkala v červnu 2022. Tehdejší případ se týkal ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými byl např. bývalý náměstek primátora a bývalý člen hnutí STAN Petr Hlubuček, lobbista Michal Redl či bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín. V návaznosti na tuto kauzu rezignoval tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN), který podle policejních spisů udržoval styky s obviněným Michalem Redlem.

Závěr

Doprava v Radě hlavního města Prahy opravdu nespadá pod hnutí STAN. Tu má na starosti pirátský zastupitel Zdeněk Hřib, který je prvním náměstkem primátora pro dopravu. Zároveň je i předsedou dozorčí rady DPP. Výrok ministra vnitra Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan odpovídá, že hnutí má za současné volební období pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od opozičního ANO, které má obviněné a trestně stíhané hned tři členy.

STAN a kauza Dozimetr

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022 a týkala se ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku. V červnu 2024 státní zástupce navrhl k obžalobě devět lidí a dvě dohody o vině a trestu. Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Již po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce, včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva, a měl pozastavené členství. Hnutí poté v březnu 2023 Hlubučka vyloučilo. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento případ začal řešit odvolací soud.

Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 policie zatím nikoho neobvinila.

Obvinění politici z hnutí ANO – parkovací dům v Pardubicích

V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem 19 lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také bývalý primátor Pardubic Martin Charvát (ANO), který měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka v pořadí, konkrétně společnosti Chládek a Tintěra.

Veřejnou zakázku původně vyhrála stavební firma Porr, která slíbila stavbu parkovacího domu dokončit o 100 dní rychleji než ostatní soutěžící. Charvát se společně s Helenou Dvořáčkovou (SPD) domluvil, že si nechají zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že parkovací dům za tak krátkou dobu nelze postavit. Posudek to ovšem nepotvrdil a společnost Porr nakonec zakázku získala.

Martin Charvát se po obvinění vzdal všech funkcí, které do té doby zastával ve vedení města Pardubic. Soud ho tehdy poslal do vazby. Státní zastupitelství ho z ní propustilo v lednu 2024, obviněný nicméně Charvát stále je. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem v jednom z pardubických městských obvodů a zároveň ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo.

Primátor Chomutova

V srpnu tohoto roku policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími 13 lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí až dvanáctiletý trest.

Žalobce tvrdí, že podezřelé osoby či firmy záměrně vytvořily systém, který měl za cíl zvýhodnit určité stavební společnosti. Hrabáč v souvislosti s obviněními rezignoval na post radního i zastupitele Ústeckého kraje, byl odvolán z postu primátora a vyloučen z hnutí ANO. Už předtím ho hnutí vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana.

Hejtman a uplácení lékařů

Letos v březnu soud uznal vinným z účasti v organizované zločinecké skupině tehdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO). V letech 2009 až 2012 se Krkoška, tehdy coby manažer farmaceutické společnosti, zapojil do uplácení lékařů. Ti měli výměnou předepisovat léky právě od společnosti, ve které tehdy pracoval. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní ale informovala až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel.

Od soudu odešel s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc korun a následně se vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. V červnu 2024 okresní soud v Bruntále Krkoškovi trest na jeho žádost zahladil a on je opět považován za na bezúhonného.

Závěr

Hnutí STAN má v současném volebním období jednoho obviněného politika za korupci. Petr Hlubuček po obvinění v rámci kauzy Dozimetr rezignoval na své politické funkce a hnutí STAN ho vyloučilo. Z hnutí ANO byli za úplatky či manipulaci s veřejnými zakázkami v tomto období obviněni tři politici, a to bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan reagoval na otázku týkající se kauzy Dozimetr. Mluvil o tom, že během tohoto volebního období má hnutí STAN jednoho trestně stíhaného politika, což je méně než hnutí ANO. Podle něj Starostové požadovali odchod tohoto politika z hnutí, stejně jako to vyžadovalo hnutí ANO od svých trestně stíhaných politiků.

Kauza Dozimetr a Petr Hlubuček

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. „Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala tehdy o akci ČTK.

Obviněno bylo 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN hned stejný den pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají.

V březnu 2023 rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. Ty totiž neobsahovaly možnost vyloučit člena kvůli trestnímu stíhání, jako je tomu dnes. Hnutí STAN se proti rozhodnutí soudu odvolalo, a tak případ začal řešit Vrchní soud v Praze.

Trestně stíhaní politici ANO

V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem 19 lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také bývalý primátor Pardubic Martin Charvát (ANO), který měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka v pořadí. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem první městské části Pardubic a ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo, a to hned následující den po jejich obvinění.

V březnu 2024 soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO), který se v letech 2009 až 2012 zapojil do uplácení lékařů. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel. Ihned v letošním březnu předseda hnutí Andrej Babiš řekl, že Krkoška v hnutí musí skončit. Ten se posléze vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO.

V srpnu 2024 policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími 13 lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby. Hnutí ho den poté vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana. Přibližně o týden později ho i vyloučilo ze svých řad.

Závěr

Hnutí STAN pozastavilo členství Petru Hlubučkovi ve stejný den, kdy ho policie obvinila. Hnutí ANO ze svých řad vyloučilo Martina Charváta a Michala Drenka hned den po jejich obvinění. Marka Hrabáče vyškrtlo z kandidátní listiny pro krajské volby také den poté, co jej policie obvinila, a o týden později ho vyloučilo. Krkoška z ANO odešel sám, předseda hnutí Andrej Babiš ale apeloval na to, aby své členství ukončil. Výrok ministra vnitra Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru reaguje na dotaz ohledně návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na zvýšení platu poslanců a dalších ústavních činitelů. Zmiňuje přitom, že by politici o svých platech neměli rozhodovat. V této souvislosti dodává, že se podle něj měla dodržet dohoda, kterou kolem roku 2015 uzavřela tehdejší vládní koalice a opozice a jejímž cílem bylo zautomatizovat růst platů politiků. Podle Rakušana měla tato dohoda zajistit, že platy v případě dobré ekonomické situace porostou, a naopak se zvyšovat nebudou, pokud by ekonomika klesala.

Ministr vnitra mluví o době vlády Bohuslava Sobotky, kdy vládní koalici tvořili sociální demokraté, ANO a lidovci. Starostové a nezávislí (STAN) a s nimi úzce spjatí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) byli tehdy součástí opozice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 konkrétně kandidovali na kandidátce TOP 09 a získali celkem čtyři mandáty. Poté, co se v roce 2014 jeden z poslanců STAN stal europoslancem, Starosty a SLK ve Sněmovně zastupovali jen Věra Kovářová, Petr Gazdík a Jan Farský.

Staronový automat

Platy poslanců a dalších ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci. Automatický mechanismus růstu těchto platů se stal součástí zákona v lednu 2004. Jeho tehdejší verze navázala platovou základnu, ze které se platy dále vypočítávají, na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. V dané době se tak ještě nejednalo o navázání platů na průměrnou mzdu v celém národním hospodářství.

Zákon tedy automatický mechanismus obsahoval už před rokem 2015, o kterém Vít Rakušan mluví, v některých letech ale využíván nebyl, protože se Parlament rozhodl platy zmrazit. Platová základna politiků se tak podle automatu nepočítala například v letech 2004, 2008 až 2010, zmrazené platy byly později i v letech 2011 až 2014.

Poslední zmíněné zmrazení pro roky 2011–2014 prosadila v době ekonomické krize někdejší Nečasova vláda (.pdf, str. 2, 9) a skončit mělo v lednu 2015. Pokud by do té doby zákonodárci neschválili další úpravu zákona, došlo by na začátku roku 2015 ke skokovému nárůstu platů ústavních činitelů o 26 %. Ve druhé polovině roku 2014, tedy během Sobotkova kabinetu, proto Sněmovna projednávala návrh novelizace, který měl vyřešit výpočet platů v roce následujícím.

Parlamentem nakonec prošla novela, která opět navázala platy politiků na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, a znovu tak po více než pěti letech zavedla do praxe automatický mechanismus pro výpočet platů. Na rozdíl od předcházející verze určoval tento staronový mechanismus dvě rozdílné platové základny, jednu pro soudce a druhou pro ostatní ústavní činitele, tj. poslance, senátory atp. Především ale stanovil, že místo dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy (v nepodnikatelské sféře) bude platová základna politiků od roku 2015 odpovídat 2,25násobku průměrné mzdy.

Pro následující tři roky novela nastavila postupný růst platové základny, která tak díky tomu v roce 2018 odpovídala 2,5násobku průměrné mzdy. Pro následující roky novela s dalšími úpravami nepočítala, což znamenalo, že by se od roku 2019 základna opět vrátila na 2,75násobek průměrné mzdy. (Stále se přitom jednalo o průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, ne přímo v národním hospodářství. Od ní se platová základna odvozuje až díky návrhu (.pdf) SOCDEM, ANO a Pirátů prosazenému v roce 2020.)

Dohoda a role STAN

Při hlasování o popisované novele z roku 2014 se všichni tři poslanci Starostů zdrželi. Stejně tomu bylo i v případě hlasování o pozměňovacím návrhu Jana Hamáčka (SOCDEM), který původní návrh novely přetvořil do její konečné podoby (.pdf, str. 3–4). Prvotní verze novely počítala jen s prostým zmrazením základny na zhruba 52 tisících Kč (.pdf, str. 3 z 8).

Ve hře tehdy byly i jiné pozměňovací návrhy. Hlavním z nich byl návrh sněmovního rozpočtového výboru, který také požadoval opětovné zavedení automatu. Prosazoval rychlejší růst platů, než jaký byl nakonec schválen (.pdf, str. 1–2). Už pro rok 2015 například počítal s platovou základnou dosahující 2,5násobku průměrné mzdy. Poslancům a senátorům by tak zajistil vyšší plat právě už od roku 2015.

V listopadu 2014, kdy novelu Sněmovna projednávala, některá média informovala, že se na pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru dohodly „poslanecké kluby“. Zároveň zpravodajské servery citovaly tehdejšího předsedu společného poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Miroslava Kalouska, který uváděl, že vládní koalice „učinila dohodu“ a TOP 09 a Starostové se k ní „přidali“. Později si Kalousek před konečným hlasováním o novele stěžoval, že SOCDEM předložením Hamáčkova návrhu tuto dohodu porušila.

Podobně jako Kalousek v prosinci 2014 mluvil i Marian Jurečka z tehdy koaliční KDU-ČSL. Podle jeho slov se na návrhu rozpočtového výboru dohodla nejdříve koalice mezi sebou a „nakonec (…) i ve Sněmovně se všemi kluby“. Tehdejší předseda rozpočtového výboru Václav Votava (SOCDEM) ale naopak zmiňoval, že pozměňovací návrh ve výboru vznikl na základě dohody, kterou „s ostatními předsedy klubů“ dojednal poslanec SOCDEM Roman Sklenák.

Z dostupných zdrojů nelze ověřit, jestli se původních jednání o podobě automatického mechanismu nějak účastnili či neúčastnili přímo poslanci hnutí STAN. Výslednou podobu novely, která automatický mechanismus znovu zavedla, při hlasování později nepodpořili ani nehlasovali proti ní. Není přitom jasné, jestli nesouhlasili se zavedením automatu jako takového, nebo s jeho parametry, které obsahoval prosazený návrh Jana Hamáčka.

Závěr

Ačkoliv média zveřejnila některé informace o tom, jak na přelomu roku 2014 a 2015 probíhala vyjednávání o automatickém mechanismu růstu platů politiků, na základě dostupných zdrojů nelze potvrdit ani vyvrátit, zda se zástupci hnutí STAN na těchto dohodách podíleli. Z tohoto důvodu výrok Víta Rakušana hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru reaguje na otázku moderátora, jestli podpoří návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, kterým by platy politiků vzrostly o 7 %. Odpovídá, že Jurečkův návrh je pro něj přijatelnější než předchozí návrh novely zákona o platech politiků, který počítal s nárůstem o 14 %. Takto vysoké číslo podle něj vzniklo zastropováním platů, na které reagoval automatický valorizační mechanismus. 

Zmrazení platů politiků

Zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 schválila Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). 

Platy soudců a představitelů státní moci

Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítá jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v národním hospodářství v předminulém roce. Platová základna představitelů státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců na základě novely z pera vlády Petra Fialy. Příslušný návrh (.pdf) prošel legislativním procesem v roce 2023.

Rozhodnutí Ústavního soudu 

Od roku 2021 se platová základna pro soudce počítala jako 3násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Vláda Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku pro rok 2024 snížila platy soudců, a platová základna tak klesla na 2,822násobek. Toto rozhodnutí však zneplatnil Ústavní soud a snížení koeficientu k 31. prosinci 2024 zrušil. Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věci (MPSV) by tak od roku 2025 měl zákon znovu obsahovat 3násobek (.docx, str. 1).

Jak jsme již zmínili, od výše platu soudců se odvíjí i platová základna představitelů státní moci, která dle platné úpravy činí 83,3 % platové základny soudců. Zásah Ústavního soudu tak způsobil, že by platy státních představitelů vzrostly o 13,7 % (.pdf, str. 1). MPSV však předložilo nový návrh, podle kterého by mohly platy stoupnout jen o necelých 7 %. 

Ústavní soud posuzoval také zmrazení platů v letech 2021 a 2022. V prvním případě rozhodl, že k omezením platů v covidovém období došlo řádnou legislativní cestou (.pdf, str. 1). Zmrazení platů v roce 2022 bylo podle soudu v rozporu s ústavou, protože vláda svůj krok nepodložila ekonomickým rozborem (.pdf, str. 1–3). Ústavní soud však přihlédl k energetické a humanitární krizi, kterou způsobila ruská invaze na Ukrajinu, a rozhodl, že nebude vyžadovat zpětné dorovnání platů (.pdf, str. 38–39).

Závěr

Ke zmrazení platů soudců a představitelů státní moci došlo v letech 2021 a 2022 kvůli ekonomické situaci způsobené pandemií covidu-19. Další zpomalení růstu platů plánovala vláda pro rok 2024 v rámci konsolidace veřejných financí. Ústavní soud však zrušil snížení koeficientu pro výpočet platové základny soudců, od které se odvíjí i výše platu politiků. Podle MPSV by to znamenalo růst platů o téměř 14 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluvil o plánovaném růstu platu poslanců a dalších ústavních činitelů, které se měly podle původního vládního návrhu v lednu 2025 zvýšit téměř o 14 %. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) místo toho navrhl navýšení „jen“ o 7 %, což Rakušan v rozhovoru označil za lepší řešení. V této souvislosti pak zmiňuje, že ve srovnání s poslanci vláda navýšila „objem platů“ státních zaměstnanců o 5 %.

Ministrovy pojmy

„Mzdové prostředky“ označují prostředky vynakládané na mzdy zaměstnanců v pracovním poměru a také na platy zaměstnanců ve služebním poměru, tj. na platy státních zaměstnanců. Termíny „mzda“ a „plat“ se běžně rozlišují podle toho, jestli zaměstnanec pracuje v soukromém, nebo veřejném sektoru, pojem „mzdové prostředky“ ale obecně popisuje prostředky na mzdy i platy (.pdf, str. 3). „Objem platů“, tedy druhý pojem, který ministr Rakušan zmiňuje, je z části shodný s předchozím. V tomto případě ale termín popisuje celkové prostředky určené jen na platy.

Zvýšení objemu platů

Na tom, že se v rozpočtu pro rok 2025 meziročně navýší objem platů státních zaměstnanců o 5 %, se vláda Petra Fialy dohodla s odbory na konci srpna 2024. Toto zvýšení poté kabinet skutečně zahrnul do návrhu (.pdf, str. 128, 133 z 358) zákona o státním rozpočtu na příští rok, který vláda ve Sněmovně předložila 30. září. V dolní komoře návrh rozpočtu ke dni vysílání rozhovoru ještě neprošel ani prvním čtením.

Při oznámení dohody s odbory zástupci vlády zdůrazňovali, že se ve srovnání s rozpočtem na rok 2024 v příštím roce o 5 % navýší celkový objem prostředků na platy. To přitom podle tehdejšího vyjádření vlády nemusí nutně znamenat, že se každému jednotlivému státnímu zaměstnanci zvýší plat o 5 % a že se plošně o 5 % zvýší platové tarify.

Přesnou výši platových tarifů, které tvoří základní složku platu státních zaměstnanců, stanovuje vláda skrze vládní nařízení. Tarif, do něhož zaměstnanec spadá, se odvíjí od platové třídy, zohledňující druh povolání a kvalifikaci, a od platových stupňů zohledňujících odpracovanou dobu. Kromě tohoto základního tabulkového platu tvoří další část platů nadtarifní složky, do kterých patří např. příplatky za práci přesčas nebo příplatky za vedení.

Obecně lze říci, že pokud stát rozhodne o zvýšení „objemu platů“, dojde ke zvýšení celkové částky, z níž se rozdělují finance na platové tarify a nadtarifní složky platů. Co se týče přímo změn v tarifech, na začátku října se vláda s odbory nakonec dohodla, že ve čtyřech nejnižších platových stupních se od ledna 2025 platy zvýší o 1 400 Kč.

Učitelé jako specifická kategorie

V případě učitelů návrh zákona o státním rozpočtu počítá s meziročním navýšením objemu na platy o 7 % (.pdf, str. 133 z 358), tedy více, než tomu je obecně u státních zaměstnanců. Přestože jsou učitelé zaměstnanci škol zřizovaných obci a kraji, prostředky na jejich platy putují ze státního rozpočtu přes Ministerstvo školství.

Zvýšení platů učitelů právě o 7 % podle odůvodnění vlády souvisí s novelizovaným školským zákonem, podle kterého má průměrný plat učitele dosahovat 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 133 z 358). Podle rozhodnutí vlády to v roce 2025 bude 130 % průměrné mzdy z roku 2023.

Shrnutí

Vít Rakušan ve svém výroku zmiňuje 5% navýšení objemu platových prostředků pro státní zaměstnance. Vláda toto zvýšení zahrnula do návrhu rozpočtu na rok 2025, o kterém Vít Rakušan v kontextu výroku mluví. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala původního plánu vlády, podle něhož se měly platy poslanců a dalších ústavních činitelů meziročně zvýšit o téměř 14 %. Moderátor zmiňoval, že podle opozice má vláda v době propadu reálných mezd „dýchat s národem“. Rakušan ve své odpovědi 14% navýšení označil za příliš vysoké a uvedl, že kvůli konsolidačnímu balíčku jsou platy politiků v roce 2024 dokonce nižší než v předchozím roce. Změna v pravidlech zdanění vysokopříjmových osob podle něj přitom znamenala, že se snížil i přímo jeho plat, který pobírá na postu vicepremiéra.

Konsolidační balíček

Konsolidační balíček, jehož cílem bylo snížit schodek státního rozpočtu, vláda představila v roce 2023. Při koaličních jednáních o podobě balíčku hnutí STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09 navrhovaly, aby se zpřísnila pravidla zdanění příjmů vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Podle původního znění zákona o daních z příjmů platily dvě sazby – na část příjmů do čtyřnásobku průměrné mzdy se vztahovala daň 15 %, na zbývající část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy pak sazba 23 %.

Hnutí STAN konkrétně navrhovalo zavést tři daňové sazby – základní 17% daň, 21% daň pro část příjmů přesahující dvojnásobek průměrné mzdy a 31% daň nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Tyto úpravy ale odmítala ODS. Nakonec se vláda dohodla na kompromisu, kdy došlo k zachování dvou pásem zdanění ve výši 15 % a 23 %, ale u vyšší sazby došlo ke snížení prahu ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Od ledna 2024 se tak vyšší 23% daň vztahuje na větší část příjmů vysokopříjmových osob, než tomu bylo dříve.

Plat Víta Rakušana

Výši platů ústavních činitelů a výši náhrad, které mohou čerpat, určuje zákon o platech představitelů státní moci. Podle jeho znění z roku 2023 se základní plat poslanců, senátorů a členů vlády odvíjel od platové základny, která dle tehdejších pravidel odpovídala 2,5násobku průměrné mzdy z roku 2021 (.pdf, str. 2, 5). Dosahovala tak přibližně 95 tisíc Kč. Základní plat Víta Rakušana jako místopředsedy vlády, v jehož případě se základna násobí koeficientem 2,49, proto v roce 2023 činil 236 tisíc Kč.

V roce 2024 se kvůli novelizaci zákona, kterou vláda prosadila v rámci konsolidační balíčku, změnil výpočet platové základny. Pro ústavní činitele (kromě soudců) tato základna v současnosti odpovídá 2,35násobku průměrné mzdy z roku 2022 (.pdf, str. 6), což je opět zhruba 95 tisíc Kč. Základní plat místopředsedy vlády proto letos zůstal ve výsledku stejný jako v minulém roce.

Co se ale skutečně změnilo, byla výše zmíněná pravidla zdanění příjmů fyzických osob. V roce 2023 se vyšší 23% sazba daně vztahovala na část příjmů, která (v měsíčním průměru) přesahovala čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy sumu 161 tisíc Kč. Část platu do tohoto limitu se danila sazbou 15 %. Pokud vezmeme v úvahu jen plat bez náhrad, dosahoval loni Rakušanův základní plat po zdanění cca 195 tisíc Kč. Letos, kdy se 23% sazba daně vztahuje na příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy (132 tisíc Kč), byl jeho plat cca 192 tisíc Kč. Mezi roky 2023 a 2024 si Rakušan v rámci základního platu „pohoršil“ o 2 350 Kč.

Kromě základního platu místopředsedovi vlády náleží i víceúčelová paušální náhrada, která činí 33 % z platové základny a je určena na výdaje na reprezentaci, dopravu a stravu. I tyto paušální náhrady přitom podléhají dani z příjmů – na rozdíl od nedaněných typů náhrad, kterými jsou náhrady za konkrétní prokázané výdaje a tzv. naturální plnění (např. využívání služebního auta, telefonu atp.).

Základní plat Víta Rakušana a paušální náhrady v roce 2023 dávaly dohromady částku 267 300 Kč. Po zdanění z této sumy tedy zůstalo necelých 219 tisíc Kč. Pokud by stejné náhrady pobíral i v letošním roce, i celkově by mu kvůli novým pravidlům zdanění příjem klesl o 2 350 Kč.

Platy poslanců

Základní platy řadových poslanců v letech 2023 a 2024 dosahovaly 102 400 Kč za měsíc. Nepřesahovaly tedy hranici, nad kterou se příjmy daní vyšší, 23% sazbou daně. Jak již bylo zmíněno výše, minulý rok byl tento limit 161 tisíc Kč za měsíc, letos je to 131 tisíc Kč. Pokud bychom posuzovali pouze základní platy, měly by změny ve zdanění vliv jen na plat prezidenta, členů vlády, předsedy a místopředsedy Sněmovny a Senátu a na plat předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací.

Při započtení dalších příjmů, včetně příplatků a náhrad, bude již situace odlišná. Podle přehledů, které zveřejnila Poslanecká sněmovna za rok 2023, drtivá většina poslanců pobírala příplatky za funkce ve vedení výborů, podvýborů, komisí nebo delegací (.pdf). Všichni členové Sněmovny také dostávali paušální náhrady na reprezentaci a na cestování, které vyčísluje tabulka níže.

Ostatní náhrady, které přehledy na webu Sněmovny (.pdf) zmiňují (.pdf, .pdf), spadají do nedaněné kategorie prokázaných výdajů nebo do nedaněné kategorie naturálního plnění (.pdf). Následující statistika proto tyto další náhrady neobsahuje. Nezahrnuje ani data za členy vlády, předsedu a místopředsedy dolní komory, u kterých se paušální náhrady vypočítávají jiným způsobem než u řadových poslanců (a u nichž je už samotný základní plat vyšší, než u ostatních členů Sněmovny).

U drtivé většiny poslanců součet základního platu s funkčními příplatky a paušálními náhradami v roce 2023 přesahoval hranici 161 tisíc Kč, nad kterou se tehdy z příjmů platila vyšší 23% sazba daně. Nižší byl jen u sedmi poslanců, u všech z nich ovšem celková suma přesahovala nynější, novou hranici 131 tisíc Kč. Pravidla pro čerpání náhrad ani výše příplatků za funkce se mezi lety 2023 a 2024 v zákoně nezměnila. Pokud tedy vyjdeme z předpokladu, že i letos jsou náhrady stejné, dotýká se změna ve zdanění všech poslanců.

Příjmy senátorů

V případě Senátu se nám nepodařilo dohledat, v jaké konkrétní výši jednotliví senátoři paušální náhrady dostávají. Ve veřejně dostupných zdrojích jsou k dispozici jen data vyčíslující všechny druhy náhrad dohromady.

Víme ale, že v roce 2023 i 2024 základní platy senátorů dosahovaly 102 400 Kč. K tomu každému senátorovi náleží paušální náhrada na reprezentaci ve výši 16 % platové základny, což bylo v obou letech 15 200 Kč. Dále mají senátoři nárok i na paušální náhradu na cestování, která se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu senátora od sídla Senátu nebo od města, ve které má senátor kancelář. Vždy ale náhrada na cestování činí nejméně 40 % platové základny, což je dalších 38 tisíc Kč.

Základní senátorský plat spolu nejmenšími paušálními náhradami tak dohromady dává téměř 156 tisíc Kč. Protože tato částka přesahuje hranici 131 tisíc Kč, nad kterou se nově od roku 2024 z příjmu platí 23% daň, dopadá tato daňová změna právě i na senátory.

Závěr

Hnutí STAN při vyjednávání o podobě konsolidačního balíčku v roce 2023 původně navrhovalo, aby místo dosavadních dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob platily sazby tři. Nejvyšší sazba podle návrhu STAN měla dosahovat 31 %. Změny ve zdanění navrhovali i lidovci nebo TOP 09, s navrhovanými úpravami ale nesouhlasila ODS, a vláda se tak nakonec dohodla na kompromisní variantě. Zachovala dvě sazby ve výši 15 % a 23 %, vyšší sazba se ale od roku 2024 nově začala vztahovat na větší část příjmů než dříve.

Plat Víta Rakušana, který pobírá ve funkci místopředsedy vlády, se kvůli této změně v roce 2024 meziročně snížil o přibližně 2 350 Kč.

Pokud bychom posuzovali jen základní platy řadových poslanců a senátorů, úpravy daní z příjmů by se jich nedotkly. Nepřekračují totiž hranici 131 tisíc Kč, nad kterou se z příjmu v roce 2024 platí vyšší, 23% sazba daně. Jestliže ale započítáme příplatky za funkce a paušální náhrady, které podléhají dani, byly celkové příjmy poslanců i senátorů v roce 2023 výrazně vyšší. Pokud vezmeme v úvahu, že se mezi lety 2023 a 2024 nezměnila pravidla pro čerpání náhrad, a vyjdeme z předpokladu, že je výše náhrad v roce 2024 stejná jako loni, dopadá změna zdanění na všechny poslance a senátory. Z uvedených důvodů proto výrok Víta Rakušana hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan slovy o „zastropování“ zjevně naráží na zpomalení růstu platů soudců, které přinesl konsolidační balíček, jejž vláda představila v květnu 2023. Platy ústavních i dalších soudců se totiž odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu. Ten v minulosti činil 3, zmíněný balíček ho však snížil na 2,822 (.pdf, str. 61 z 1312). Balíček upravil také výpočet pro platy vrcholných politiků tak, že v roce 2024 zůstaly skoro stejné jako v roce 2023.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Poslanecká sněmovna balíček schválila v říjnu 2023, jeho přijetí podpořili mj. všichni poslanci hnutí STAN. Soudcovská unie ČR se následně proti úpravě platů ohradila, jelikož by podle jejího prezidenta mohla snížit zájem o práci soudce. Soudci se proti úpravě bránili také žalobami a obrátili se na Ústavní soud, protože zpomalení platů dle nich zasahovalo do jejich nezávislosti.

Ústavní soud v květnu 2024 úpravu platů soudců vyhodnotil jako protiústavní a snížení koeficientu k 31. prosinci 2024 zrušil (.pdf, str. 1). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že „vláda a Parlament toto trvalé omezení platu soudců odůvodnily v rozporu s předchozí rozhodovací praxí, nepokusily se doložit potřebnost ani přiměřenost zásahu a omezení s justicí předem neprojednaly“.

Soudci mají dle rozhodnutí Ústavního soudu nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024 (.pdf, str. 30). Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka se resort se zástupci justice dohodl, že platy dle upraveného výpočtu dostanou od července, přičemž zpětné doplacení bylo zahrnuto v červnové výplatě.

Závěr

Vládou navržený konsolidační balíček, který v roce 2023 schválila dolní komora Parlamentu včetně všech poslanců hnutí STAN, zpomalil růst soudcovských platů. Ústavní soud ale v květnu 2024 rozhodl, že tato změna byla protiústavní a zrušil ji. Zároveň soudcům udělil nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok. Výrok ministra vnitra Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na slova moderátora, který popisoval, jak vláda dříve odůvodňovala původní plán na 14% navýšení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Zástupci vlády se konkrétně odvolávali na to, že k této změně (.docx) musí dojít kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z května 2024. Jak ale moderátor zmiňuje, proti takové argumentaci se Ústavní soud ohradil a zdůraznil, že ve svém rozhodnutí za protiústavní označil jen loni prosazené snížení platů soudců, nikoli výpočet platů poslanců. Vít Rakušan vládní argumentaci obhajuje a říká, že výklad byl vždy takový, že se platy poslanců a senátorů odvozují od platů soudců.

Přímé navázání platů platí od roku 2024

V rámci konsolidačního balíčku navrhla Fialova vláda v roce 2023 zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů. Počítala přitom s tím, že se platová základna, ze které se platy vypočítávají, sníží o 6 %.

V roce 2023, před prosazením této změny, zákon stanovoval, že platová základna pro soudce odpovídá vždy 3násobku průměrné mzdy za předminulý rok. U ostatních ústavních činitelů, včetně poslanců, senátorů, členů vlády atd., platová základna činila 2,5násobek průměrné mzdy za předminulý rok. V přepočtu tak dosahovala 83,3 % platové základny soudců, obě dvě základny ale byly v zákoně stanoveny odděleně.

Na podzim 2023 Fialův kabinet konsolidační balíček prosadil a zavedl tak již zmíněné snížení platové základny o 6 %. Zároveň přímo navázal výpočet platu poslanců na výpočet platu soudců. Od ledna 2024 se tak pro soudce základna snížila na 2,822násobek průměrné mzdy (.pdf, str. 61–62, 433 z 1312). U ostatních ústavních činitelů je to nově „83,3 % platové základny“ soudců.

Rozhodnutí Ústavního soudu a reakce vlády

Kvůli této změně byla nakonec platová základna soudců nižší, než by měla být podle dřívějších pravidel z roku 2023, konkrétně zůstala pod hranicí 114 tisíc korun. Ústavní soud ale v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci dostatečně nevysvětlili nutnost snížení „platové základny soudcovských platů“ a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, že se od ledna 2025 musí ze zákona vyškrtnout zmínka o „2,822 násobku“ průměrné mzdy (.pdf, str. 1).

Poslanecká sněmovna tak na základě tohoto rozhodnutí musí jednat o novém způsobu výpočtu, aby bylo možné určit platy ústavních činitelů pro příští rok. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v této souvislosti v září představil návrh novely (.docx), podle kterého měla od ledna 2025 platová základna soudců opět odpovídat 3násobku průměrné mzdy za předminulý rok. U ostatních ústavních činitelů návrh počítal se zachováním platové základny ve výši 83,3 % základny soudců (.docx, str. 4). To by přitom znamenalo, že by se platy poslanců a senátorů zvýšily v příštím roce téměř o 14 %.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto úpravu skutečně označovalo za jediné možné řešení (.docx, str. 4) vzhledem k tomu, že Ústavní soud nařídil zrušit dosavadní výpočet platů soudců. Na to vzápětí reagovala řada ústavních právníků, kteří uváděli, že rozhodnutí soudu nesouvisí se zvyšováním platů politiků. To potvrdila i mluvčí Ústavního soudu, podle níž soud rozhodoval pouze o platech soudců, a ústavností snížení platů u politiků se nijak nezabýval. Po této kritice i po kritice opozice a odborů následně ministr Jurečka přišel s návrhem, že se platy ústavních činitelů zvýší „jen“ o 6,9 %.

Proměnlivý poměr platů v minulosti

Přestože konsolidační balíček z roku 2023 zavedl doslovné provázání platů poslanců s platy soudců (.pdf, str. 172 z 502), v minulosti platové základny provázané nebyly a jejich poměr se navíc různě měnil. Příkladem je zejména novela z roku 2014. Ta platovou základnu soudců stanovila na 3násobek průměrné mzdy (tehdy ještě mzdy v nepodnikatelské sféře), základnu ostatních ústavních činitelů ale v letech 2015 až 2018 postupně zvyšovala z 2,25násobku až na 2,5násobek průměrné mzdy.

V roce 2015 tak například platová základna poslanců v přepočtu odpovídala 75 % platové základny soudců, o rok později 78 %. Na 83,3 % se dostala až v roce 2018.

Ústavní soud již v minulosti zrušil některá ustanovení, která se v zákoně snažila snížit platy soudců (.pdf, .pdf, str. 3 z 22). V roce 2010 například zrušil snížení u platů soudců, ale v platnosti jej nechal u ostatních ústavních činitelů, čímž se také ve výsledku změnil poměr mezi platy těchto dvou skupin. Dostupné nálezy Ústavního soudu týkající se zákona o platech ústavních činitelů neukazují, že by se soud někdy zabýval tím, jestli jsou na sebe platy soudců a poslanců navázané.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2023 prosadila snížení platové základny soudců na 2,822násobek průměrné mzdy za rok 2022. Spolu s tím od ledna 2024 platí ustanovení, podle kterého se nově od soudcovské platové základny odvozuje základna ostatních ústavních činitelů, např. poslanců, senátorů, členů vlády atp. Do té doby zákon obě základny stanovoval samostatně, poměr mezi nimi se navíc v minulosti různě měnil.

Ústavní soud již dříve zrušil některá ustanovení, kterými se minulé vlády snažily snížit platy soudců. V roce 2010 například zrušil snížení platů soudců, ale v platnosti nechal stejné snížení platů poslanců. Ani tehdy tak nerozhodl, že by se platy poslanců musely odvíjet od platů soudců a zachovávat stejný poměr. Letos v květnu Ústavní soud s platností od roku 2025 zrušil i současné nastavení platové základny soudců. Podle jeho pozdějšího vyjádření ale toto rozhodnutí neznamená, že se při zvýšení platů soudců musí zvyšovat platy poslanců. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako nepravdivý.