Přehled ověřených výroků

Nově zvolený předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v kontextu rozhovoru kritizuje případné navyšování schodku státního rozpočtu na rok 2026 nově vznikající vládou Andreje Babiše. Tvrdí, že navyšování není na místě, protože Česko je v dobré ekonomické kondici. To ilustruje na vývoji schodku veřejných financí, který se podle něj během Fialovy vlády snížil z 5 na 1,9 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého, kromě hospodaření vládních institucí, spadá také hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP. V následujících letech klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu se v letošním roce tento deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11). V roce 2026 by měl deficit v poměru k HDP dle predikce zůstat stejný, tedy 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11).

Závěr

Vláda Andreje Babiše skončila v úřadu v roce 2021, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5 % HDP. V průběhu dalších let postupně klesal a v roce 2024 odpovídal 2 % HDP. Za rok 2025 tento deficit podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu činí 1,9 % HDP. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o státním rozpočtu na rok 2026 a reaguje na otázku, zda očekává, že hnutí ANO v příštím roce navýší jeho schodek. Havel odpovídá, že už plánovaných 286 miliard je podle něj vysoký deficit. Podotýká však, že jeho další zvyšování je možné, protože ANO mělo ve svém předvolebním programu finančně náročné závazky, které podle jeho slov někteří odborníci vyčíslili na 100 miliard korun.

Program hnutí ANO

Ve volebním programu hnutí ANO pro sněmovní volby 2025 se nacházel například slib zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, rozšíření daňových úlev nebo navýšení rodičovského příspěvku (.pdf, str. 10, 19, 20). Dále program počítal např. s investicemi do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury nebo s podporou dostupného bydlení.

Podle ekonoma Daniela Münicha takový program může celkem stát stovky miliard. Dodal, že pouze kapitola snížení daní může vyjít na 75 až 82 miliard korun ročně. Komentář šéfredaktora deníku Právo Petra Šabaty uvádí, že při dalším jednání o státním rozpočtu na rok 2026 bude koalice muset najít minimálně 100 miliard korun, aby pokryla závazky z programu ANO. Výpočet Seznam Zpráv odhadl, že plánované výdaje by mohly zvýšit státní deficit přibližně o 100 miliard korun. Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil pro ČTK uvedl, že negativní dopad na rozpočet by se v prvních letech vyšplhal do desítek miliard korun ročně a později až do stovek miliard za rok.

Závěr

Volební program hnutí ANO obsahuje sliby, jejichž pokrytí podle některých ekonomů a novinářů vyžaduje navýšení státních výdajů zhruba o 100 miliard korun. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na otázku moderátora ohledně kritiky návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany hnutí ANO. V návrhu, který připravila končící Fialova vláda, totiž podle zástupců ANO chybí prostředky na mandatorní výdaje některých resortů. Havel zmiňuje, že opozice vznášela podobné výhrady každý rok během celého volebního období 2021–2025, přičemž Fialova vláda podle něj rozpočty vždy zvládla dodržet.

Státní rozpočet na rok 2022

Vláda Petra Fialy byla prezidentem jmenována v prosinci 2021. Bylo to až poté, co předchozí vláda Andreje Babiše dvakrát schválila návrh rozpočtu na rok 2022, jelikož mezitím proběhly volby, a odeslala ho Poslanecké sněmovně. Vláda Petra Fialy původní návrh po svém nástupu přepracovala, Poslanecká sněmovna pak upravený rozpočet schválila v březnu 2022. Rozpočet počítal se schodkem 280 mld. Kč (.pdf, str. 1), vláda ale v červenci téhož roku schválila úpravu (.docx), na základě které plánovaný schodek narostl na 330 mld. Kč. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) úpravu okomentovala na svém facebookovém účtu slovy, že škrty v rozpočtu Fialovy vlády „neměly nikdy oporu v realitě“. Původní verzi rozpočtu Fialovy vlády z března 2022 označila za „cár papíru s imaginárními čísly“, nový schodek pak za „astronomický“.

Státní rozpočet na rok 2023

Rozpočet na rok 2023 z pera vlády Petra Fialy počítal se schodkem 295 mld. Kč, což podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové neodpovídalo skutečnosti. Schillerová během roku 2022 vícekrát zmínila, že deficit státního rozpočtu bude v následujícím roce činit 470 mld. Kč. Během projednávání návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně jej označila za rozpočet „na hranici legálnosti“ a o odhadovaných příjmech prohlásila, že „stojí zcela na vodě“.

Statní rozpočet na rok 2024

Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 mld. Kč. Alena Schillerová varovala, že vláda podle ní nadsadila očekávané příjmy nejméně o 7,5 miliardy korun a reálný schodek je už kolem 270 mld. Kč, což označila za „vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy“. Karel Havlíček návrhu vytýkal, že rozpočet není protiinflační a „hlavní úsporou je přesun výdajů na spotřebitele“. Klára Dostálová označila rozpočet ministerstva pro místní rozvoj, který dříve vedla, za naprosto nereálný, protože plánované výdaje podle ní neodpovídaly úkolům ministerstva. ANO také neúspěšně navrhovalo vrátit rozpočet k přepracování.

Státní rozpočet na rok 2025

Podobně ostrou rétoriku nasadilo ANO i o rok později vůči návrhu rozpočtu na rok 2025. Vláda koncem září schválila návrh státního rozpočtu, který počítá s deficitem ve výši 241 mld. Kč. Alena Schillerová v listopadu 2024 označila návrh za „neopravitelný“ a „postaven na písku“, protože podle ní obsahuje nadhodnocené příjmy ve výši 40 až 50 mld. Kč. Odkazovala se na stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), jehož závěry podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala zlehčovali. Mezi konkrétní nedostatky rozpočtu zařadila chybějící miliardy obnovitelné zdroje, nedostatečné financování nepedagogických pracovníků a nedostatek prostředků na výstavbu silnic druhé a třetí třídy.

Státní rozpočet na rok 2026

Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025 návrh státního rozpočtu na rok 2026. Představitelé hnutí ANO ho opět označovali za nerealistický. Andrej Babiš v listopadu 2025 tvrdil (video, čas 0:16), že „v návrhu chybí 85,4 miliardy na výdajích“ a „je v něm 15 miliard nafouknutých příjmů, které vlastně neexistují“. Alena Schillerová navržený rozpočet označila za „děravý jak cedník“ a prohlásila, že schodek je „desetinásobně vyšší než před covidem“, a naznačila tak, že schodek navrhovaného rozpočtu je ve skutečnosti výrazně vyšší, než návrh deklaruje. Karel Havlíček v září 2025 varoval, že rozpočet je neudržitelný a pro resort dopravy v něm chybí tolik financí, že by se podle něj zastavila výstavba.

Závěr

Hnutí ANO skutečně každý rok od nástupu vlády Petra Fialy kritizovalo předkládané rozpočty a zpravidla tvrdilo, že deklarované příjmy jsou nadhodnocené a neodpovídají realitě. Dále opakovalo, že plánované schodky rozpočtů mají být ve skutečnosti daleko vyšší, než je uvedeno v samotných rozpočtech. Nenalezli jsme vyjádření, kde by zástupci ANO explicitně označili schodky za „neudržitelné“, nicméně z jejich vyjádření toto tvrzení vyplývá. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu rozpočtu na rok 2026, který vláda Petra Fialy už jednou Sněmovně předložila, a to na začátku října 2025. Jelikož však mezitím skončilo volební období, nově složená dolní komora ho nemohla projednat. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dříve vyzval končící kabinet, aby návrh předložil podruhé. Dosluhující vláda jej předložit nejprve nechtěla, nakonec tak ale učinila 12. listopadu.

Havlovy výroky

Matěj Ondřej Havel komentoval situaci týkající se předložení rozpočtu například 22. října v pořadu Interview ČT24, kde nejdříve uvedl, že předložit návrh rozpočtu zatím nemá smysl, protože ještě nebyl ustanoven rozpočtový výbor. Zároveň ovšem dodal, že „by ho poté vláda poslat měla a nevidí důvod, proč by tak neměla činit“ (video, čas 20:03).

Havel se k rozpočtu vyjadřoval také 10. listopadu v debatě na CNN Prima News, kde řekl, že chce, aby ministr financí Zbyněk Stanjura rozpočet poslal i do nové Sněmovny (video, čas 13:18). Zmínil také, že doufá, že končící vláda rozpočet předloží, aby na něm Sněmovna mohla případně dál pracovat (video, čas 8:33). Stejný den Havel komentoval jednání o předložení rozpočtu také na České televizi, kde řekl, že se rozpočet zcela jednoznačně má poslat i do nové Poslanecké sněmovny (video, čas 10:09). Novinky.cz později napsaly, že „Matěj Ondřej Havel předpokládá, že vláda rozpočet pošle“.

Závěr

Matěj Ondřej Havel opakovaně vyjádřil svou podporu tomu, aby končící Fialova vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2026 nové Poslanecké sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Matěj Ondřej Havel svým výrokem reagoval na kritiku, že vláda odkládala zaslání návrhu rozpočtu na rok 2026 do nové Sněmovny vzešlé z voleb. Poukázal na to, že odeslání návrhu podle něj dávalo smysl teprve ve chvíli, kdy byl ustaven rozpočtový výbor, který má rozpočet projednávat. I kdyby byl rozpočet předložen dříve, v dolní komoře by jej podle Havla neměl kdo projednávat.

Zřízení a ustanovení rozpočtového výboru

Zřízení rozpočtového výboru stanovuje jednací řád Poslanecké sněmovny. Poslanci zřízení výboru společně s dalšími výbory odhlasovali ve středu 5. listopadu 2025 během ustavující schůze. Šlo pouze o zřízení výboru, jeho členové ještě zvoleni nebyli, a nemohl tedy vykonávat svou činnost.

V úterý 11. listopadu pak Sněmovna na své druhé schůzi projednala předložené kandidátky a schválila složení rozpočtového výboru. Výbor tak byl formálně ustanoven. Následující den, ve středu 12. listopadu, rozpočtový výbor na své ustavující schůzi zvolil za svého předsedu Vladimíra Pikoru z Motoristů sobě. 14. listopadu pak poslanci potvrdili Pikoru ve funkci předsedy.

Ve středu 12. listopadu rozpočtový výbor taktéž vyzval vládu, aby neprodleně předložila sněmovně návrh státního rozpočtu i návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Vláda rozpočet předložila tentýž den.

Závěr

Rozpočtový výbor byl oficiálně ustanoven již v úterý 11. listopadu 2025, kdy Poslanecká sněmovna schválila jeho zřízení. Ve středu 12. listopadu se výbor poprvé sešel na schůzi, kde zvolil svého předsedu a začal fakticky vykonávat svou činnost. I když byl výbor formálně ustanoven v úterý, projednávat rozpočet mohl až od středy po své první schůzi. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda strany TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na dotaz, jestli půjde TOP 09 do příštích voleb znovu v rámci koalice Spolu. Havel odpovídá, že strana bude podle něj za čtyři roky připravená kandidovat samostatně, nebrání se však ani možné koaliční spolupráci. Dodává ale, že byl jako předseda strany zvolen pouze na dva roky a o tom, jakou formou se bude TOP 09 účastnit dalších voleb, nemusí rozhodovat přímo on.

Mandát předsedy strany TOP 09

Podle stanov TOP 09 se každé dva roky koná celostátní sněm, na kterém jsou voleni předseda strany, první místopředseda a až čtyři další místopředsedové. Zároveň tento sněm schvaluje program strany, stanovy strany a jejich změny. Celkově měla strana TOP 09 za dobu své existence pět předsedů (včetně Matěje Ondřeje Havla), z nichž nejdéle sloužícím byl její první předseda Karel Schwarzenberg. Ten na tomto postu setrval celkem šest let. Takřka šest let ve funkci byla i Markéta Pekarová Adamová.

Na předchozím, celkově osmém celostátním sněmu v listopadu 2023 byla již potřetí za sebou na následující dva roky zvolena Markéta Pekarová Adamová. Ta se rozhodla napočtvrté nekandidovat a podle svého vyjádření odešla z politiky ze zdravotních důvodů. Na celostátním sněmu v listopadu 2025 se jako jediný o post předsedy strany ucházel Matěj Ondřej Havel. Nakonec byl zvolen na dvouleté funkční období 121 hlasy z možných 170 a jako místopředseda byl zvolen Jiří Pospíšil.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel odpovídal na otázku, jaké budou priority TOP 09 v Poslanecké sněmovně. Uvedl, že jednou z klíčových oblastí se stane zahraniční politika, protože je podle jeho názoru pověst Česka poškozená tím, že se předsedou dolní komory stal Tomio Okamura, který podle Havla sám řekl, že chce omezit zahraniční cesty.

Okamurovy plány

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura bezprostředně po zvolení předsedou Sněmovny 5. listopadu 2025 novinářům popsal své plány ve funkci. Pro ČT24 uvedl, že první zahraniční cestu plánuje směřovat na Slovensko, ale jinak chce své služební cesty omezit a koordinovat je v rámci vlády. Zároveň dodal, že nechce cestovat po světě, ale raději se chce věnovat práci v dolní komoře (video, čas 4:30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠6:29).

Okamura svůj záměr zopakoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy, ve kterém uvedl, že „zahraniční cesty prioritou nebudou, vyjma posilování vztahů.“ Jako důležitou prioritu zmínil posilování vztahů se státy Visegrádské čtyřky. O tom, že cesty do zahraničí nebudou prioritou, mluvil Tomio Okamura také v rozhovoru pro ČT24 (video, čas 13:05) nebo pro iDNES.cz.

Závěr

Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura krátce po svém zvolení do čela dolní komory uvedl, že chce zahraniční cesty omezit. To zopakoval i v pozdějším rozhovoru pro Seznam Zprávy. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka obhajoval rozhodnutí poslanců podpořit Tomia Okamuru jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Na otázku moderátora, zda mu nevadí podpora politika, který zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, Juchelka odpověděl, že toto téma mají v koalici vyřešené, jelikož je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že členství Česka v EU a NATO je nezpochybnitelné a že vystoupení z těchto organizací nebude předmětem celostátního referenda. Uvedl také, že kandidáti hnutí ANO vyjádřili nesouhlas s uspořádáním takového referenda již před volbami.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve svém návrhu programového prohlášení uvádí, že Česká republika je „svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“ (.pdf, str. 11). Dokument zároveň stanovuje, že vláda připraví zákon o celostátním referendu, a slibuje, že členství České republiky v EU a NATO nebude jeho předmětem (.pdf, str. 13).

Koalice ve svém prohlášení také píše, že EU by neměla členským státům vnucovat rozhodnutí, která se týkají jejich vnitřní suverenity (.pdf, str. 11). Podle koalice by měly státy EU spolupracovat jen tam, kde to dává smysl. Budoucí vláda chce zároveň zlepšit vztahy se zeměmi visegrádské čtyřky, která je podle ní založena na společných zájmech, vzájemném respektu a efektivní regionální spolupráci (.pdf, str. 11).

Vyjádření kandidátů ANO

Ve volební kampani se představitelé hnutí ANO opakovaně nechali slyšet, že uspořádání celostátního referenda o vystoupení z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance odmítají. Např. místopředseda hnutí Karel Havlíček se už v srpnu vyjádřil, že pokud by se ANO ujalo vlády, nepovede debaty o vystoupení z EU ani z NATO. Později řekl, že pokud by při sestavování kabinetu měly ostatní strany požadavky, které by ohrozily bezpečnost nebo geopolitické ukotvení České republiky v NATO nebo EU, ANO s nimi do vlády nepůjde (video, čas 25:42). Dodal, že referendum o vystoupení z těchto organizací nepřipadá v úvahu.

Obdobně předseda ANO Andrej Babiš v září slíbil, že referendum o vystoupení z NATO a EU jeho případná vláda neuspořádá. Podobně se vyjádřil i později, když uvedl: „V žádném případě za nás nebude žádné referendum o vystoupení z EU nebo NATO.“ (video, čas 2:22) V předvolební debatě s Petrem Fialou pak prohlásil, že zástupci hnutí opakovaně řekli, že nikdy nedovolí referendum o vystoupení z EU ani z NATO (video, čas 10:17).

Závěr

Návrh programového prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů skutečně obsahuje příslib, že vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance nebude předmětem celostátního referenda. Uspořádání takového referenda před volbami opakovaně odmítli místopředseda ANO Karel Havlíček a předseda hnutí Andrej Babiš. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) v debatě, která předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, reagoval na dotaz, zda ještě může proběhnout vyjednávání o tom, aby byl šéfem dolní komory zvolen někdo jiný než Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že koaliční smlouva přiřazuje tento post hnutí SPD, a proto že považuje celou záležitost za uzavřenou.

Podoba koaliční smlouvy

Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO, SPD a Motoristů 3. listopadu na půdě Poslanecké sněmovny. Dokument mj. obsahuje rozdělení ministerstev mezi jednotlivé partnery, postup při hlasování o klíčových zákonech nebo závazek ke koordinaci veřejných a mediálních vystoupení ke klíčovým otázkám, kterou zajistí předsedové koaličních stran nebo pověření mluvčí.

Na samotném začátku smlouvy stojí, že „součástí této koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž tato pozice na základě společné dohody koaličních stran náleží SPD“ (.pdf, str. 2). Vznikající koalice také ke smlouvě připojila dodatek, jehož podpisem se jednotliví poslanci zavázali dodržovat závazky z koaliční smlouvy, tedy včetně volby zástupce hnutí SPD na pozici předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 7–8).

Závěr

Koaliční smlouva ANO, SPD a Motoristů výslovně uvádí, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny náleží hnutí SPD. Výrok Aleše Juchelky tedy hodnotíme jako pravdivý.