Přehled ověřených výroků

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu rozpočtu na rok 2026, který vláda Petra Fialy už jednou Sněmovně předložila, a to na začátku října 2025. Jelikož však mezitím skončilo volební období, nově složená dolní komora ho nemohla projednat. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dříve vyzval končící kabinet, aby návrh předložil podruhé. Dosluhující vláda jej předložit nejprve nechtěla, nakonec tak ale učinila 12. listopadu.

Havlovy výroky

Matěj Ondřej Havel komentoval situaci týkající se předložení rozpočtu například 22. října v pořadu Interview ČT24, kde nejdříve uvedl, že předložit návrh rozpočtu zatím nemá smysl, protože ještě nebyl ustanoven rozpočtový výbor. Zároveň ovšem dodal, že „by ho poté vláda poslat měla a nevidí důvod, proč by tak neměla činit“ (video, čas 20:03).

Havel se k rozpočtu vyjadřoval také 10. listopadu v debatě na CNN Prima News, kde řekl, že chce, aby ministr financí Zbyněk Stanjura rozpočet poslal i do nové Sněmovny (video, čas 13:18). Zmínil také, že doufá, že končící vláda rozpočet předloží, aby na něm Sněmovna mohla případně dál pracovat (video, čas 8:33). Stejný den Havel komentoval jednání o předložení rozpočtu také na České televizi, kde řekl, že se rozpočet zcela jednoznačně má poslat i do nové Poslanecké sněmovny (video, čas 10:09). Novinky.cz později napsaly, že „Matěj Ondřej Havel předpokládá, že vláda rozpočet pošle“.

Závěr

Matěj Ondřej Havel opakovaně vyjádřil svou podporu tomu, aby končící Fialova vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2026 nové Poslanecké sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka obhajoval rozhodnutí poslanců podpořit Tomia Okamuru jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Na otázku moderátora, zda mu nevadí podpora politika, který zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, Juchelka odpověděl, že toto téma mají v koalici vyřešené, jelikož je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že členství Česka v EU a NATO je nezpochybnitelné a že vystoupení z těchto organizací nebude předmětem celostátního referenda. Uvedl také, že kandidáti hnutí ANO vyjádřili nesouhlas s uspořádáním takového referenda již před volbami.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve svém návrhu programového prohlášení uvádí, že Česká republika je „svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“ (.pdf, str. 11). Dokument zároveň stanovuje, že vláda připraví zákon o celostátním referendu, a slibuje, že členství České republiky v EU a NATO nebude jeho předmětem (.pdf, str. 13).

Koalice ve svém prohlášení také píše, že EU by neměla členským státům vnucovat rozhodnutí, která se týkají jejich vnitřní suverenity (.pdf, str. 11). Podle koalice by měly státy EU spolupracovat jen tam, kde to dává smysl. Budoucí vláda chce zároveň zlepšit vztahy se zeměmi visegrádské čtyřky, která je podle ní založena na společných zájmech, vzájemném respektu a efektivní regionální spolupráci (.pdf, str. 11).

Vyjádření kandidátů ANO

Ve volební kampani se představitelé hnutí ANO opakovaně nechali slyšet, že uspořádání celostátního referenda o vystoupení z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance odmítají. Např. místopředseda hnutí Karel Havlíček se už v srpnu vyjádřil, že pokud by se ANO ujalo vlády, nepovede debaty o vystoupení z EU ani z NATO. Později řekl, že pokud by při sestavování kabinetu měly ostatní strany požadavky, které by ohrozily bezpečnost nebo geopolitické ukotvení České republiky v NATO nebo EU, ANO s nimi do vlády nepůjde (video, čas 25:42). Dodal, že referendum o vystoupení z těchto organizací nepřipadá v úvahu.

Obdobně předseda ANO Andrej Babiš v září slíbil, že referendum o vystoupení z NATO a EU jeho případná vláda neuspořádá. Podobně se vyjádřil i později, když uvedl: „V žádném případě za nás nebude žádné referendum o vystoupení z EU nebo NATO.“ (video, čas 2:22) V předvolební debatě s Petrem Fialou pak prohlásil, že zástupci hnutí opakovaně řekli, že nikdy nedovolí referendum o vystoupení z EU ani z NATO (video, čas 10:17).

Závěr

Návrh programového prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů skutečně obsahuje příslib, že vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance nebude předmětem celostátního referenda. Uspořádání takového referenda před volbami opakovaně odmítli místopředseda ANO Karel Havlíček a předseda hnutí Andrej Babiš. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) v debatě, která předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, reagoval na dotaz, zda ještě může proběhnout vyjednávání o tom, aby byl šéfem dolní komory zvolen někdo jiný než Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že koaliční smlouva přiřazuje tento post hnutí SPD, a proto že považuje celou záležitost za uzavřenou.

Podoba koaliční smlouvy

Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO, SPD a Motoristů 3. listopadu na půdě Poslanecké sněmovny. Dokument mj. obsahuje rozdělení ministerstev mezi jednotlivé partnery, postup při hlasování o klíčových zákonech nebo závazek ke koordinaci veřejných a mediálních vystoupení ke klíčovým otázkám, kterou zajistí předsedové koaličních stran nebo pověření mluvčí.

Na samotném začátku smlouvy stojí, že „součástí této koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž tato pozice na základě společné dohody koaličních stran náleží SPD“ (.pdf, str. 2). Vznikající koalice také ke smlouvě připojila dodatek, jehož podpisem se jednotliví poslanci zavázali dodržovat závazky z koaliční smlouvy, tedy včetně volby zástupce hnutí SPD na pozici předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 7–8).

Závěr

Koaliční smlouva ANO, SPD a Motoristů výslovně uvádí, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny náleží hnutí SPD. Výrok Aleše Juchelky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor se Aleše Juchelky (ANO) ptá, jak vnímá dřívější výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech. Juchelka odpovídá, že jsou podle něj za hranou a představují pro něj velký problém. Zároveň uvedl, že už tyto Okamurovy výroky v minulosti sám odsoudil.

Výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech

Tomio Okamura (SPD) se o koncentračním táboře v Letech vyjadřoval několikrát. Poprvé se tak stalo v srpnu 2014, kdy v anketě serveru Parlamentní listy uvedl, že „mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež“ nebo že „oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu“.

Okamura poté v roce 2018 v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané. Historický ústav Akademie věd se ale proti Okamurově tvrzení vymezil.

Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu vězňů. Kromě jiného napsal, že „podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal“. Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky z rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Ratajovy argumenty však později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Reakce Aleše Juchelky

V roce 2018 rozeslal zpravodajský server iROZHLAS.cz e-mail všem poslancům hnutí ANO s otázkou, jaký je jejich postoj k možnému odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny právě kvůli jeho slovům o koncentračním táboře v Letech. Juchelka tehdy uvedl, že se Okamura „spíše vymlouvá, než omlouvá“. Zároveň dodal, že Okamurovy výroky sice nepovažuje za nebezpečné, ale označil je „za drzé, hloupé a neznalé historických faktů“.

Závěr

Tomio Okamura se opakovaně vyjadřoval k romskému koncentračnímu táboru v Letech, přičemž poprvé ho v roce 2014 označil za „mýtus“ a zpochybnil, že by jeho obyvatelé patřili mezi oběti holokaustu. V roce 2018 Okamura v rozhovoru pro DVTV řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený a lidé tam měli možnost volného pohybu. Aleš Juchelka v roce 2018 pro iROZHLAS.cz označil Okamurovy výroky za hloupé a neznalé historických faktů.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz, jak vnímá situaci, že budoucím předsedou Sněmovny by mohl být Tomio Okamura, u kterého soud žádá vydání k trestnímu stíhání. Juchelka odpovídá, že i takový člověk má právo volit a být zvolen a že mu „moralizování“ od dosluhující vládní koalice přijde za hranou. Podle něj totiž tito politici nevyzývali k odstoupení své vládní kolegy, když figurovali v různých kauzách.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy za ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Tomáš Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba tří miliard korun. Tomáš Jiřikovský se následně po dohodě s ministrem Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat Ministerstvu spravedlnosti. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz.

Hnutí STAN premiéru Petru Fialovi (ODS) hrozilo odchodem z vlády, pokud by Pavla Blažka neodvolal. Blažkovu rezignaci žádali (video) i bývalí vládní kolegové z Pirátské strany, tehdy už působící v opozici. Kromě Blažka navíc požadovali i rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové a bývalého předsedy Ivana Bartoše nebyl důvod, aby setrvával na svém postu. Olga Richterová prohlásila, že Stanjura o kauze „musel vědět“, což se podle ní neslučovalo se setrváním v ministerském křesle. 

Dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tehdy uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nehodlá ministra financí Stanjuru vyzývat k vyvození odpovědnosti v bitcoinové kauze. Např. poslankyně Naiclerová (STAN) ale v souvislosti s kauzou prohlásila, že by Eva Decroix (ODS) měla odstoupit kvůli údajně špatné komunikaci ohledně vypracování závěrečné zprávy koordinátora této kauzy.

Předchozí výzvy k odstoupení Pavla Blažka

Piráti navíc vyzývali Pavla Blažka k odstoupení i před vypuknutím samotné bitcoinové kauzy, kterou Aleš Juchelka zmiňuje. V únoru 2023, kdy ještě působili ve vládě, požadovala europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová rezignaci Blažka kvůli jeho roli v bytové kauze v Brně.

V září 2023 pak Piráti na základě stranického hlasování žádali Blažkovo odvolání po jeho setkání s bývalým poradcem prezidenta Zemana Martinem Nejedlým. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se vyjádřil slovy: „Pro nás je klíčové, aby mohli mít občané na rozdíl od éry Andreje Babiše důvěru ve stát, systém a spravedlnost.“

Kauza Dozimetr a rezignace Petra Gazdíka

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. Podle policie docházelo k systematickému obsazování klíčových pozic v dopravním podniku organizovanou skupinou, aby pak dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

Obviněno bylo celkem 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Petr Gazdík (STAN) oznámil 19. června 2022, že se chystá rezignovat na funkci ministra školství i místopředsedy hnutí STAN. Důvodem byly jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze. Svou rezignaci odůvodnil slovy: ,,Mé styky s některými lidmi však vrhají stín i na hnutí STAN. Nechci rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví EU“. Premiér Petr Fiala tento krok ocenil, ale např. pro rezignaci předsedy STAN Víta Rakušana neviděl důvod. 

Tehdejší předseda Pirátů Ivan Bartoš Gazdíkovu rezignaci označil za „jedinou možnou věc“, protože „styky a kontakty s hlavou zločinecké organizace jsou prostě nepřípustné“. Piráti, kteří v době vypuknutí kauzy byli součástí vládní koalice, požadovali také rezignaci europoslance a náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09), který měl rovněž vazby na již zmíněného Michala Redla.

Kauza Kampelička

Končící premiér Petr Fiala (ODS) měl v družstevní záložně mezi červnem 2015 a listopadem 2020 vedený běžný účet s částkou 950 tisíc korun. Tento podíl však nezahrnul do svého majetkového oznámení. Později uvedl, že šlo o nedopatření, protože si neuvědomil, že vlastnictví běžného účtu v záložně znamená zároveň i majetkový podíl. Server Neovlivni.cz pak přišel v únoru 2025 s informací, že do záložny vkládal peníze i muž obviněný v kauze zakázek ve Fakultní nemocnici v Motole.

Opozice se snažila v březnu 2025 prosadit sněmovní schůzi, na které by se právě kauza Kampelička řešila. To se však nepodařilo, a tak k projednání této kauzy v Poslanecké sněmovně nedošlo. Téměř všichni poslanci vládní koalice hlasovali proti návrhu o bodu jednání na návrh Aleny Schillerové (ANO) s názvem „Role Fialovy kampeličky v korupční kauze Motol“. V dubnu letošního roku se opozice podruhé pokusila ve Sněmovně otevřít téma Kampeličky, ale opět neúspěšně. Nenalezli jsme žádné vyjádření vládních politiků, ve kterém by premiéra Fialu vyzývali kvůli figurování v kauze k rezignaci.

Kauza IKEM

V kauze pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) čelil bývalý ředitel Michal Stiborek a aktuálně čelí jeho náměstek Jiří Malý a šéf IT odboru Petr Raška obžalobě z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuka a nátlaku na ně. Podle obžaloby měli používat padělané dokumenty a vyvíjet tlak, aby veřejně nekritizovali vedení ústavu.

Od září 2025 se v kauze IKEM spekuluje o zapojení ODS, a to i skrze premiéra Fialu. Podle novináře Jaroslava Kmenty se měl premiér Petr Fiala angažovat ve výběrovém řízení na pozici ředitele IKEM vyhlašovaném ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle Kmenty mělo také dojít ke schůzce Fialova poradce Ivana Netuky, jenž byl podle vyšetřovatelů v kauze vydírán, s bývalým ředitelem Stiborkem. Po schůzce dnes již zesnulý Stiborek podle Kmenty napsal SMS: „ODS jde o peníze z nemocnice, ale jinak než ofiko“. Údajné vyplácení peněz politickým stranám však Ivan Netuka odmítl.  

Kvůli schůzce a údajnému získávání peněz z nemocnice zkritizoval ODS opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO). Ke kauze se vyjádřil tehdy již opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti), který zmínil, že je potřeba ,,protikorupční úklid“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám však nepodařilo dohledat, že by některý z vládních politiků požadoval odstoupení premiéra Petra Fialy v souvislosti s kauzou.

Závěr

Nepodařilo se nám dohledat, že by vládní politici v souvislosti s kauzami Dozimetr, IKEM nebo Kampelička požadovali rezignaci některého ze svých kolegů na vládní úrovni. Kvůli tzv. bitcoinové kauze ale hrozilo hnutí STAN, že z vlády vystoupí, pokud Blažek nerezignuje. Piráti v době, kdy ve vládě působili, vyzývali Pavla Blažka k rezignaci v souvislosti s bytovou kauzou v Brně a také kvůli jeho schůzce s Martinem Nejedlým, bývalým poradcem prezidenta Zemana.

Bývalý předseda Pirátů Bartoš rovněž označil rezignaci tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka (STAN) kvůli kauze Dozimetr za „jedinou možnou věc“ a doplnil, že „styky a kontakty s hlavou zločinecké organizace jsou prostě nepřípustné“. I přímo v případě některých z kauz, které Aleš Juchelka jmenuje, tedy došlo k rezignaci ministrů a k výzvám vládních politiků, aby tak učinili. Juchelkův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz týkající se volby předsedy Sněmovny a žádosti soudu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Juchelka uvedl, že žádost do Sněmovny dorazila. Podle něj to však nebrání Okamurově účasti ve volbě předsedy dolní komory.

Vydání Okamury k trestnímu stíhání

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie následně žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání, ta ho k němu vydala v únoru 2025.

Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se jeho poslanecká imunita obnovila. Vzhledem k tomu doručil Obvodní soud pro Prahu 1 žádost o vydání 7. října 2025 končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové.

Možnost omezení volebního práva

Fungování Poslanecké sněmovny se řídí Ústavou České republiky a jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Podle článku 25 ústavy mandát poslance nebo senátora zaniká uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, rozpuštěním Poslanecké sněmovny, odepřením poslaneckého slibu, vznikem neslučitelnosti funkcí (např. zvolení prezidentem), nebo ztrátou volitelnosti. Jiné omezení funkce není uvedeno. Ztráta volitelnosti by znamenala, že politik přestal splňovat podmínky pro to, aby mohl být volen – například by byl omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, o čemž musí rozhodovat soud.

Ve Sněmovně existuje také institut disciplinárního řízení, který se vztahuje na projevy poslanců na půdě dolní komory. Poslanci může být uložena povinnost se za pronesený výrok omluvit nebo zaplatit pokutu do výše jednoho měsíčního platu. Žádná jiná možnost omezení výkonu poslaneckého mandátu v českém právním řádu zakotvena není a na předsedu Poslanecké sněmovny může kandidovat poslanec, který byl navržen poslaneckým klubem. Vydání k trestnímu stíhání není překážkou pro výkon funkce.

Závěr

Žádost o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání byla do Poslanecké sněmovny doručena 7. října, protože jeho opětovné zvolení mu obnovilo imunitu. Mandát poslance zaniká například vzdáním se mandátu, vznikem neslučitelnosti funkcí nebo ztrátou volitelnosti. Vydání k trestnímu stíhání mandát neomezuje a kandidátem na předsedu Sněmovny může být kterýkoliv poslanec navržený poslaneckým klubem. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý.

V kontextu výroku se poslankyně Michaela Šebelová (STAN) ohrazuje proti volbě Tomia Okamury do čela Poslanecké sněmovny a mj. uvádí, že je Okamura autorem xenofobních a rasistických výroků, a jeho zvolení by podle ní Česku uškodilo v mezinárodním měřítku i na národní úrovni. Poslanec Aleš Juchelka (ANO) následně reaguje na moderátorovu otázku, jak by obavy z Okamurova nástupu zmírnil. Juchelka připomíná „plakát“, který podle něj ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zveřejnil na svých sociálních sítích a který byl dle něj také xenofobní a rasistický. Dodává, že tento příspěvek poté Jurečka odstranil.

Příspěvek ministra Jurečky

Příspěvek s fotografií Roma držícího plechovku piva zveřejnil dosluhující ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na svém Instagramu ke konci července 2023. Příspěvek zveřejněný s titulkem „Konec zneužívání dávek!“ nastiňuje plán sloučení čtyř sociálních dávek do jedné a pokračuje popiskem: „Kdo se snaží podvádět nebo je zdravý a nechce pracovat, na toho si posvítíme. Je mnohem lepší více podporovat pracující rodiče a vše jim zjednodušit než ty, kteří chtějí jen žít z práce ostatních.“ 

Dále se Jurečka v popisku odkazuje na „pána s pivem“, který se dle jeho slov dožadoval dávek na demonstraci proti vládě a Ukrajincům a doporučuje mu „najít si rychle řádné živobytí“. Použitá fotografie pochází z videa z brněnského pietního aktu za romského občana zabitého Ukrajincem, kde si Rom s plechovkou piva v ruce stěžuje na zpožděné vyplácení sociálních dávek.

Jurečka ve stejné době zveřejnil příspěvek na téma zneužívání sociálních dávek a sloučení několika dávek do jedné také na svém facebookovém profilu, kde už ale snímek Roma s plechovkou piva nepoužil. V popisku mj. zmínil, že „kdo má zdravou hlavu, ruce a nohy, ten by měl pracovat. Dávky mají pomáhat v těžké situaci, ale nemají poskytovat lidem živobytí“. Na X (dříve Twitter) jsme podobný příspěvek pocházející z Jurečkova profilu nedohledali. Příspěvek se neobjevil ani na webu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), ani na oficiálních účtech ministerstva na sociálních sítích. Jurečka ve svých veřejných vyjádřeních dále nezmiňoval, že by grafické zpracování obrázku mělo pocházet od MPSV, jak uvádí Aleš Juchelka. Samotný instagramový příspěvek je navíc doplněn logem KDU-ČSL, nikoliv logem ministerstva.

Ohlasy na Jurečkův příspěvek

K Jurečkovu příspěvku se pro server Romea.cz vyjádřil ředitel organizace RomanoNet Michal Miko, podle kterého ministr Jurečka šířil škodlivé stereotypy místo řešení příčin chudoby a sociálního vyloučení. Podle Mikových slov Jurečka ztotožnil Romy se závislostí na sociálních dávkách a přispěl k negativnímu vnímání romské komunity, předsudkům a diskriminaci.

Zveřejněný příspěvek kritizovali také tehdejší vládní kolegové Jurečky. Zatímco podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se Jurečkovi nepovedla reklama na jednodušší čerpání státní podpory, podle tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) příspěvek přispíval k rozdělení společnosti, které „škodí celé zemi“. Tehdejší europoslanec a první místopředseda Pirátů Marcel Kolaja řekl, že taková marketingová komunikace byla „absolutní dno“. 

Marian Jurečka se vyjádřil, že příspěvek měl upozornit na Ministerstvem připravované změny v sociálním systému. Prostřednictvím tiskového mluvčího KDU-ČSL ministr uvedl, že se vymezoval vůči konkrétnímu případu a člověku, který podle něj šířil nepravdivé informace o jeho resortu. Odmítl, že by se vymezoval vůči etnické či sociální skupině a řekl: „Bohužel příspěvek na sociální síti je někdy vztahován i na lidi, kteří systém nezneužívají. To nebyl jeho záměr a mrzí nás to.“ Stejný komentář umístil pod původní post na Instagramu, samotný příspěvek ale ze svého profilu neodstranil.

Shrnutí 

Marian Jurečka v červenci 2023 na svém instagramovém profilu zveřejnil grafiku s fotografií Roma držícího plechovku piva. V příspěvku upozorňoval na zneužívání sociálních dávek a nastiňoval plánované sjednocení dávek v jednu. Příspěvek ovšem Jurečka nesmazal. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová reaguje na tvrzení poslance Aleše Juchelky (ANO), podle kterého byli někteří zahraniční partneři znepokojeni z toho, že čeští politici údajně chtějí zlegalizovat eutanázii od 14 let. Podle slov Michaely Šebelové hnutí STAN legalizaci od 14 let nenavrhuje.

Eutanázie v Česku

Eutanázie je možnost úmyslně usmrtit nevyléčitelně nemocného pacienta na jeho vlastní žádost za účelem zkrácení utrpení. Na rozdíl od asistované sebevraždy, která může probíhat v domácím prostředí a při které si smrtící prostředek připravený lékařem pacient aplikuje sám, při eutanázii aplikuje lékař smrtící dávku léčiva. V Evropě je v současnosti eutanázie legální v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Španělsku a Portugalsku, v Česku jsou eutanázie i asistovaná sebevražda protiprávní.

Věková hranice u eutanázie podle STANu

Koncem května 2025 Seznam Zprávy napsaly, že hnutí STAN je v Česku první politický subjekt, který ve svém předvolebním programu navrhuje legalizaci eutanázie. Starostové v předvolebním programu slíbili (.pdf, str. 27), že připraví „novelu zákona o zdraví, která zavede pojem důstojná smrt, případně plánovaný odchod ze života (příp. jiné termíny), jako možnost medicínského ukončení života člověka na jeho vlastní žádost“. Z textu programu tak není zcela jasné, zda mluví o legalizaci eutanázie, nebo asistované sebevraždy. Hnutí STAN později na svém facebookovém účtu upřesnilo, že součástí jeho programu je „uzákonění eutanázie pro nevyléčitelně nemocné a trpící“ a že chce o tomto tématu otevřít veřejnou debatu. Program ani facebookový profil Starostů nezmiňují věkovou hranici 14 let.

Během rozhovoru s Aktuálně.cz v polovině července 2025 Michaela Šebelová uvedla, že Starostové nemají žádný konkrétní návrh, jak by pravidla pro provádění eutanázie měla vypadat. Dodala, že podle ní by měl eutanázii provádět pouze proškolený personál ve speciálních zdravotnických zařízeních. Ve stejném interview také zmínila věkovou hranici pro eutanázii, kterou by dle svých slov zpočátku nastavila na 18 let. „Teprve až bychom si to vyzkoušeli v praxi a nabrali nějaké zkušenosti, začala bych uvažovat o mladších pacientech,“ řekla k tomu tehdy Šebelová a doplnila, že by poté podle ní mohla platit hranice 14 let. Zároveň podotkla, že je to ale nutné „nejprve prodebatovat“.

Vyjádření Michaely Šebelové následně kritizovali zástupci KDU-ČSL. V reakci na to Šebelová ještě v červenci 2025 uvedla, že hnutí STAN „nenavrhuje eutanázii pro mladistvé, nezletilé, a vůbec ne od 14 let“.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v červenci 2025 řekl, že by Starostové zpočátku zvolili nejkonzervativnější variantu legalizace pro pacienty „v terminálním stádiu, bez prognózy zlepšení, mnohokrát lékařsky potvrzenou“, kteří by s úkonem opakovaně vyjádřili souhlas. Vyjádření jiných členů hnutí STAN k věkové hranici eutanázie se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují.

Shrnutí

Hnutí STAN ve svém předvolebním programu slíbilo připravit novelu zákona o zdraví, která zavede pojem důstojná smrt, případně plánovaný odchod ze života, „jako možnost medicínského ukončení života člověka na jeho vlastní žádost“. Na facebooku STAN také upřesnil, že součástí jeho programu je uzákonění eutanázie pro nevyléčitelně nemocné a trpící a otevření debaty o tomto tématu. V programu Starostové neupřesňovali konkrétní věkovou hranici.

Hranici 14 let zmínila v červenci 2025 poslankyně Šebelová. Zároveň ale tehdy uvedla, že by o tomto věkovém limitu bylo nutné nejdříve debatovat, a to až po uzákonění eutanázie pro dospělé. Následně v létě 2025 přímo odmítla, že by hnutí STAN navrhovalo zavést možnost eutanázie pro mladistvé. Výrok Michaely Šebelové hodnotíme jako pravdivý.

Michaela Šebelová (STAN) v kontextu výroku kritizuje Tomia Okamuru (SPD) za to, že ačkoliv podle ní před parlamentními volbami v říjnu 2025 označoval zákon o všeobecném referendu a možnost hlasování o vystoupení z EU jako podmínku účasti SPD ve vládě, po volbách hnutí od tohoto požadavku ustoupilo. Šebelová to označuje za „podvod na voličích“, ačkoliv dodává, že sama vnímá kladně, pokud se o setrvání v EU hlasovat nebude.

Podmínka všeobecného referenda

Hnutí SPD Tomia Okamury dlouhodobě prosazuje přijetí zákona o celostátním referendu včetně možnosti hlasovat o vystoupení z Evropské unie. Už v roce 2017 připravilo návrh ústavního zákona o celostátním referendu a předložilo ho Poslanecké sněmovně (.pdf). Ta se jím zabývala od roku 2018, avšak během funkčního období Sněmovny návrh stihl projít pouze prvním čtením. Prosazení zákona o obecném referendu mělo SPD i ve svém programu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Hnutí konkrétně uvádělo, že se „zasadí o přijetí zákona o obecném a závazném referendu, včetně možnosti hlasování o zásadních mezinárodních smlouvách a závazcích“ (.pdf, str. 19).

Tomio Okamura před volbami zdůraznil, že z požadavku na zavedení celostátního referenda neustoupí. V předvolební debatě ČT ze 14. září na otázku, zda by byl ochoten tuto podmínku kvůli možné koalici s hnutím ANO opustit, odpověděl (video, čas 59:17): „My na to připravení nejsme.“ Dodal, že pokud by po volbách měly SPD a ANO ve Sněmovně většinu, bez SPD by nešlo sestavit vládu a do hry by vstoupil nějaký třetí subjekt, který by referendum prosazoval, muselo by podle něj hnutí ANO ustoupit a požadavek na referendum přijmout. Koncem září 2025 prohlásil, že možnost referenda o případném vystoupení z Evropské unie bude podmínkou pro účast SPD ve vládě.

Představitelé hnutí ANO Andreje Babiše už před volbami uváděli, že nepřipustí referendum o členství Česka v EU ani v NATO. Karel Havlíček prohlásil, že ANO nevstoupí do vlády s žádným subjektem, který požaduje vystoupení Česka z EU či NATO, ani nepodpoří referendum, jež by takový krok umožnilo. Po volbách Tomio Okamura připustil, že kvůli výsledku hlasování a postoji ostatních stran bude muset SPD od požadavku na referendum o EU a NATO ustoupit a přistoupit na kompromisy.

Závěr

Hnutí SPD má prosazení zákona o všeobecném referendu včetně možnosti hlasovat o vystoupení z EU ve svém volebním programu. Tomio Okamura před volbami opakovaně prohlašoval, že tento požadavek je podmínkou účasti SPD ve vládě, a až po volbách z tohoto požadavku při vyjednávání o vládě ustoupil. Výrok Michaely Šebelové proto hodnotíme jako pravdivý.