Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože vzhledem k povaze fenoménu, jehož se výrok týká, není možné zjistit relevantní informace.

První a zatím poslední sčítání bezdomovců, proběhlo v roce 2011. Počet bezdomovců v Praze byl podle údajů ČSÚ 1 254. Sčítání neposkytuje informace o reálném počtu bezdomovců, protože bylo prováděno především v azylových domech. Někteří bezdomovci se odmítli do sčítání zapojit. Předpokládá se, že dvě třetiny bezdomovců nejsou ve statistice vůbec zahrnuty. Průzkum z roku 2009 ukázal na vzorku 157 bezdomovců dočasně ubytovaných v azylových domech, že 43,9 % osob z této skupiny bylo závislých na kouření, 7,6 % bylo závislých na alkoholu, 0,6 % bylo drogově závislých a 20 % osob kombinovalo tyto tři závislosti (.pdf, str. 9).

Tento vzorek a jeho výsledky nelze aplikovat na jinou skupinu bezdomovců, neboť se změnily podmínky bezdomoveckého prostředí. Z informací ohledně počtu drogově závislých zase nelze odvodit procento bezdomovců ve skupině uživatelů drog.

Odhaduje se, že v zemích EU je 25 až 40 % bezdomovců s duševními problémy. Přikládáme rovněž statistiku z USA.

Na základě níže uvedených informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

Přestože zákon o rodině osvojení dítěte manžela umožňuje, zákon o registrovaném partnerství tuto možnost nezná. Na tuto nesrovnalost upozorňuje i ombudsmanka Anna Šabatová, podle níž zákon o registrovaném partnerství homosexuály v tomto ohledu diskriminuje a navíc je kvůli nesrovnalosti se zákonem o rodině i protiústavní.

Brněnské zastupitelstvo schválilo 11. listopadu 2008 vyhlášku (.pdf) o regulaci provozu výherních hracích přístrojů, která zakazuje provozovat výherní automaty v místech vyjmenovaných v příloze (.doc). Mezi nimi však Onderkou jmenované ulice Cejl ani Bratislavská nejsou. Na mapě brněnských městských částí jde vidět, že ulice Cejl a Bratislavská spadají do MČ Brno-Sever. Příloha dané vyhlášky na poslední straně přitom explicitně říká, že "v této části není provozování výherních hracích přístrojů touto vyhláškou omezeno."

Matěj Hollan se opravdu podle svého vyjádření ze stejného pořadu (čas 12:00) 5 let hazardu věnuje.

Ohledně osm let staré schůzky jsme kontaktovali primátora s žádostí o doplňující informace.

V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.

Tomáš Hudeček ve svém výroku patrně naráží na zákaz veřejné podpory – tedy čl. 107 smlouvy o fungování EU, který hovoří o státních podporách. Evropské právo zde pracuje s nedovolenou (veřejnou) podporou. Město např. nemůže majetkově podpořit obchodní společnost, pokud by tím mohlo narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitého podniku (jenž by tak mohl například mít zvýhodněné postavení při získání nějaké zakázky). Na druhé straně zná "evropská právní úprava" výjimky z této nedovolené podpory (tj. podpora může být za určitých okolností v souladu s právem EU).

V otázce, zda je možné vložit majetek do vlastní akciové společnosti, je situace komplikovanější. Města zakládají vlastní obchodní společnosti, včetně akciovek – například městská část Praha 4 založila 4-Majetkovou, a.s. Města také vstupují do právnických osob, např. koupí podíl ve společnosti vlastnící fotbalový klub apod. Samozřejmě město může nakoupit akcie jako investici. Nelze si například představit situaci, že by město nemohlo sanovat vlastní akciovou společnost, která jako jediný subjekt poskytuje veřejnou dopravu ve městě apod.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, přičemž: a) není jasné o jakém "vyvádění majetku" (typu podpory) primátor Hudeček hovoří, b) i přesto, že je v kontextu evropského práva striktně zakázána veřejná podpora, existují z tohoto pravidla výjimky.

Např. server Aktuálně.cz skutečně již na začátku kampaně informoval o tom, že ODS vyčlenila pro první kolo senátních voleb 100 tisíc korun pro každého kandidáta. Na začátku října informoval Idnes.cz o tom, že úspěšní kandidáti dostanou dalších 100 tisíc.

V současné době stále neexistuje samostatný zákon o sociálním bydlení, je však mezi prioritami MPSV. Jeho potřebu zdůrazňovala a vznik iniciovala již vláda Mirka Topolánka, jak prohlášení MPSV zdůrazňuje. Je třeba proto vycházet z obecných zákonů, vztahujících se na byty a ubytovací zařízení.

Počet osob na určité ploše však neupravuje ani zákon o ochraně veřejného zdraví, ani vyhláška o hygienických limitech chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (včetně ubytovacích zařízení) a vyhláška o technických požadavcích na stavby, ani zákon o sociálních službách.

(Nejen) o "bezzubosti" obce v případě sociálních ubytoven pak obsáhle pojednává analýza ing. Lubora Hrušky a kol. z roku 2013 (.pdf, str. 10-15).

Martin Piperek má tedy pravdu, když říká, že zákony umožňují soužití např. 11 lidí na ploše dvoupokojového pokoje.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje stát, jenž hospodaří se státním majetkem a státním rozpočtem. Resortní program hnutí ANO pro předčasné volby 2013 do Poslanecké sněmovny se zmiňuje v bodě 1 o dosavadním špatném státním hospodářství. Jejich cílem bylo tuto situaci zlepšit. Zvýšení pravomocí NKÚ se dále projednávalo v Poslanecké sněmovně, přičemž mezi navrhovatele patřilo mimo jiné hnutí ANO. V současné době se novela projednává v Senátu. Snahu o zvýšení pravomocí NKÚ ze strany ANO zmiňují také mediální zprávy. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Doplatek na bydlení, jak uvádí portál Ministerstva práce, je skutečně dávkou, která je poskytována ze systému státní sociální podpory.

Starostou Ostravy-Poruby je skutečně Lumír Palyza. V Moravské Ostravě a Přívozu, kde je Lukáš Semerák členem zastupitelstva, jsou skutečně tito "prachožrouti" využíváni ke sběru prachu. Pravdou také je, že technika na snížení prašnosti, kterou pořídily Technické služby Moravská Ostrava a Přívoz, p.o., byla z velké části kofinancována z dotací (.xls) ze Státního fondu životního prostředí a Fondu soudržnosti, jehož realizačním orgánem je také SFŽP.

Mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková popsala fungování prachožroutu následovně: "Místa, kde uklízí, nejdříve pokropí, poté je zamete a následně vysaje." Dochází tedy také k postřiku chodníků vodou. Ve dnech, kdy panovalo tropické počasí, byl využíván také stroj „prachostřik“, který kropil chodníky a silnice. Podle slov místostarosty Dalibora Mouky je však k tomuto účelu v Moravské Ostravě a Přívozu využívána užitková voda.

O kropení silnic informovala radnice na svém webu například v roce 2010, zde se však informace o tom, jaká je k těmto účelům využívána voda, neobjevila. Tato informace se vyskytuje ve zprávě z roku 2009, kdy výrobní náměstek Ostravských komunikací Antonín Bína řekl: "Ke splachování silnic využíváme vodu z vlastní vodárny, která se kvalitou blíží pitné vodě.“ O kropení silnic v Porubě informovala např. i Česká televize v roce 2008, kdy jí náměstek měl sdělit, že se ke kropení používá pouze pitná voda a ke splachování vozovek voda užitková. Naše hodnocení vychází z těchto informaci, jelikož aktuálnější zprávy o využívání vody v Porubě jsme nenalezli. Výrok Lukáše Semeráka tedy hodnotíme jako pravdivý.