Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš

Někteří politici pětikoalice před tím, než je prezident Zeman přestal zvát, ostentativně dávali najevo, že by stejně nepřišli.
Mladá fronta DNES, 1. listopadu 2022
Pravda
Prezident Zeman nepozval na předávání státních vyznamenání například Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) či Miroslavu Němcovou (ODS), které v minulosti pozvání Hradu na tento ceremoniál odmítly kvůli jejich výhradám k Miloši Zemanovi.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš odpovídal na otázku, zda by zval jako případný prezident předsedu Senátu na Pražský hrad. Babiš řekl, že by zval všechny ústavní činitele a nikoho by nevynechával. Poté zmínil, že někteří politici vládní pětikoalice nicméně dávali najevo, že by se s nynějším prezidentem Milošem Zemanem na Hradě nesetkali, i kdyby dostali pozvání.

V minulosti nedostala pozvání na ceremoniál při příležitosti 28. října například někdejší poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Pozvánku, kterou jí Hrad poslal, v roce 2018 nejdříve odmítla s odůvodněním, že Miloš Zeman rozděluje společnost. O rok později už mezi oficiálně pozvané nepatřila. Pozvání podle svých slov Němcová neobdržela ani v březnu 2022, kdy v náhradním termínu proběhlo předávání státních vyznamenání za léta 20202021. „Už před pár lety jsem pozvánku písemně odmítla a od té doby mi už nikdy nepřišla. Ale i kdybych ji měla, tak tam nejdu,“ uvedla na jaře pro deník Právo.

V březnu 2022 se rozhodla odmítnout pozvánku na Hrad předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na svém twitteru k tomu tehdy 4. března napsala: „Slavnostního ceremoniálu při příležitosti předání státních vyznamenání se nezúčastním. Je dobře, že prezident Zeman otočil (ve svém postoji k podpoře Ruska, pozn. Demagog.cz), ale nemohu zapomenout, kdo u nás před agresivním a imperialistickým chováním Vladimira Putina dlouhá léta zavíral oči.“

Markéta Pekarová Adamová následně v říjnu pozvání na předávání státních vyznamenání neobdržela. „Pozvánku na Pražský hrad jsem nedostala, čehož si od pana Zemana velmi vážím,“ komentovala tuto situaci na svém twitteru.

Podobně jako Markéta Pekarová Adamová dostal v březnu 2022 pozvánku na Hrad i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), rozhodl se ji však odmítnout. Důvodem byl jeho nesouhlas s dřívějšími postoji Miloše Zemana k Rusku. Na svém twitteru k tomu Vystrčil 4. března konkrétně uvedl: „Trvá má připravenost se v zájmu ČR účastnit pracovních schůzek s prezidentem MZ (Milošem Zemanem, pozn. Demagog.cz). Na ty ale pozvánky nedostávám. Místo toho mě nyní MZ zve, abych podpořil jeho přístup ‚já nic, já muzikant‘. Omlouvám se, nemohu. Slavnostního večera na Hradě se nezúčastním.“

O více než půl roku později již Miloš Vystrčil na slavnostní ceremoniál, při kterém se při příležitosti 28. října na Pražském hradě rozdávala státní vyznamenání za rok 2022, pozvánku nedostal. Sám si to zdůvodnil tím, že v té době (po senátních volbách) nebyl předsedou Senátu a řadoví senátoři pozvánku neodstávají.

V případě Miloše Vystrčila nicméně jeho prvotnímu odmítnutí pozvánky na ceremoniál předávání státních vyznamenání předcházela situace ze září 2020. Tehdy Miloš Zeman uvedl, že již nebude zvát Miloše Vystrčila na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Tou podle čínské strany porušil zahraničněpolitický postoj ČR, tedy akceptování tzv. „principu jedné Číny“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by předseda Senátu Miloš Vystrčil předem uváděl, že se těchto pracovních schůzek s prezidentem nebude účastnit.

Jan Lipavský

Není to první pozvánka (na předávání státních vyznamenání, pozn. Demagog.cz), kterou jsem takto z Pražského hradu již neobdržel.
Press klub, 25. října 2022
Neověřitelné
Jan Lipavský neobdržel pozvánku na ceremoniál předávání státních vyznamenání už v roce 2019. Podle svých slov ji nedostal ani letos, hradní kancléř Mynář ale tvrdí, že ho Hrad pozval. Z veřejně dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, jestli byl Lipavský pozván či nikoliv.

Ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o tom, že tento rok, stejně jako již v minulosti, neobdržel pozvánku na předávání státních vyznamenání, které se běžně koná 28. října na Pražském hradě.

K pozvánce na letošní hradní ceremoniál se Jan Lipavský vyjádřil i pro jiná média, například pro web Seznam Zprávy, který s touto informací přišel 24. října. Údajně neobdrženou pozvánku ministr Lipavský zmínil i pro deník Právo, a to v článku, který vyšel 25. října, nebo pro server iDNES.cz, který o dané záležitosti informoval o dva dny později.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nicméně 26. října pro internetovou televizi XTV uvedl, že ministra zahraničí Pražský hrad zval (video). „Takže jestli pan Lipavský neobdržel pozvánku na slavnostní ceremoniál, tak to není naší vinou, ale buď pošty, nebo případně ministerstva,“ řekl (video) kancléř. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo zahraničí, zda mohou potvrdit, že pozvánka na Pražský hrad Janu Lipavskému skutečně nedorazila. Odpověď jsme ale doposud neobdrželi.

Pozvání podle svých slov neobdržela ani předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Miloš Vystrčil (ODS), který v uplynulých senátních volbách obhájil senátorské křeslo. Miloš Vystrčil v současnosti není předseda horní komory, očekává se však, že v této roli bude pokračovat.

Jan Lipavský se stal ministrem zahraničí v loňském prosinci, pozvání mohl ale dostat i jako poslanec, kterým byl od roku 2017. V roce 2019 pozvánku na hradní ceremoniál neobdržel nikdo z pirátských poslanců. Uvedla to tehdy mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. Pozvání tedy nedostal ani Jan Lipavský, který ale avizoval, že se zúčastní alespoň následné recepce ve Španělském sále. Kromě poslanců za Piráty nepozval Hrad ani další – tehdy opoziční – zákonodárce. Skutečnost, že tehdy Pražský hrad nepozval některé politiky na ceremoniál 28. října, potvrdil i prezident Zeman, ačkoliv nikoho konkrétně nejmenoval.

Pro úplnost uveďme, že v letech 2020 a 2021 byla předávání státních vyznamenání zrušena. V říjnu 2020 se prezident Miloš Zeman rozhodl slavnostní předávání přesunout o rok kvůli pandemii covidu-19. Hrad tehdy seznam vyznamenaných osob pouze zveřejnil na svých webových stránkách.

O rok později se předávání přesunulo kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Zemana. který byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Ceremoniál měl poté proběhnout 1. ledna 2022, Miloš Zeman ho ale kvůli nepříznivé epidemiologické situaci opět odložil a nakonec vyznamenání předal 7. března. Šéf diplomacie Lipavský se z události ovšem omluvil.

Na závěr shrňme, že Jan Lipavský podle mluvčí Pirátů neobdržel pozvánku na slavnostní předávání státních vyznamenání v roce 2019. Prezident Miloš Zeman tehdy potvrdil, že některé politiky skutečně nezval. Ministr zahraničí Lipavský podle svých slov pozvání nedostal ani letos, dle tvrzení hradního kancléře Vratislava Mynáře však Jan Lipavský pozván byl. Z veřejně dostupných zdrojů nelze jednoznačně zjistit, jestli byl ministr zahraničí na letošní ceremoniál zván či nikoliv. S upřesňujícím dotazem jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničních věcí, které nám ovšem doposud neodpovědělo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Lipavský

Jsme velmi rychle byli schopni jako česká diplomacie prosadit sankce proti některým íránským představitelům za to, že dodávají do Ruska ty sebevražedné drony, kterými Moskva tyranizuje ukrajinské obyvatelstvo a jejich města a elektrickou rozvodnou síť.
Press klub, 25. října 2022
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Zástupci České republiky, mimo jiné se zástupci Polska a pobaltských zemí, podporovali rozšíření sankcí proti Íránu za jeho vojenskou podporu Ruska, konkrétně za dodávky dronů. Ruská armáda jimi v posledních týdnech útočí napříč ukrajinským územím.

První zprávy o tom, že íránská vláda údajně plánuje dodat Rusku drony pro boj na Ukrajině, se v médiích objevily v červenci, kdy informaci zveřejnil americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Írán následně tvrzení americké strany popřel. V srpnu pak Spojené státy uvedly, že dle jejich zpravodajských služeb do Ruska dorazila první dodávka íránských dronů.

Součástí zmíněné srpnové dodávky z Íránu měly být mimo jiné i Janem Lipavským zmiňované sebevražedné drony, tedy poměrně levné bezpilotní letouny nesoucí trhavinu, které v podstatě plní stejnou roli jako raketa s hlavicí nižšího výkonu.

V polovině září ukrajinská armáda informovala o prvním úspěšném sestřelu této zbraně na území Ukrajiny. 25. září Rusko například využilo sebevražedné drony k útoku na ukrajinské přístavní město Oděsa a zasáhlo jimi jednu z tamních administrativních budov. Podle ukrajinské armády šlo o drony íránského původu. Na konci září zástupci ukrajinské armády uváděli, že se ruské útoky prostřednictvím íránských kamikaze dronů stupňují.

Na začátku října zaútočilo Rusko na cíle poblíž Kyjeva, gubernátor Kyjevské oblasti přitom uvedl, že útočily právě íránské drony. 10. října, dva dny po explozi na Kerčském mostě spojujícím okupovaný Krym s Ruskem, následovala série útoků napříč Ukrajinou. I v tomto případě se podle Ukrajiny jednalo o drony íránské výroby. Vlna ostřelování pomocí sebevražedných dronů pokračovala i v následujících dnech.

Rusko v říjnu popřelo, že by k útokům používalo íránské drony, ačkoli ho z využití těchto zbraní obvinily i Spojené státy nebo britské ministerstvo obrany. 18. října zároveň agentura Reuters informovala, že podle vyjádření některých vysokých íránských představitelů a diplomatů Írán Rusku přislíbil poskytnout střely i další drony. 

17. října Evropská unie schválila balíček sankcí proti Íránu ve spojitosti se smrtí Mahsy Amíníové, která zemřela bezprostředně po zatčení zdejší mravnostní policií, a ve spojitosti s brutální reakcí Íránu na následné protesty. Na sankční seznam bylo přidáno jedenáct osob a čtyři subjekty, které se na těchto činech podílely.

Ve stejný den, kdy byl schválen tento sankční balíček, podpořili zástupci České republiky, společně se zástupci dalších zemí včetně Polska a pobaltských států, potrestání Íránu kvůli zásobování Ruska bezpilotními letouny. Doplňme, že Česko v současnosti předsedá Radě EU, která o sankcích rozhoduje. „Írán se spojil s Ruskou federací ve válce proti Ukrajině. Začal dodávat významné množství vojenského materiálu, v současnosti vidíme například útoky dronů,“ řekl tehdy český ministr zahraničí Lipavský.

Sankce vůči Íránu, o kterých mluví Jan Lipavský, byly prosazeny hned 3 dny poté, tj. 20. října. Evropská unie přidala na sankční seznam tři osoby a jeden subjekt. Důvodem bylo jejich zapojení do vývoje a dodávek bezpilotních vzdušných prostředků, „které Rusko používá ve válce proti Ukrajině“.

Jan Lipavský

Když jsem ještě byl za Piráty ve Sněmovně, tak jsem bojoval právě proti tomu, aby Rusko a Čína byla v dostavbě toho našeho dukovanského reaktoru.
Press klub, 25. října 2022
Zahraniční politika
Energetika
Pravda
Jan Lipavský při projednávání tzv. lex Dukovany předložil dva pozměňovací návrhy, kterými se snažil zabránit tomu, aby se na výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany podílely Rusko a Čína.

Poslanecká sněmovna 16. června 2021 schválila návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice, tzv. lex Dukovany. Jeho původní verzi (.pdf) předložila tehdejší Babišova vláda a Jan Lipavský, který byl poslancem za Piráty, k němu spolu s Pavlem Žáčkem (ODS) podal dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh (.pdf) ve výsledném textu zákona rozšířil (.pdf, str. 2) definici nízkouhlíkové výrobny. Takovouto výrobnou se v návrhu rozumí výrobna, „při jejíž výstavbě byly užity pouze technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země“. Rusko ani Čína tuto dohodu nepodepsaly, proto by podle návrhu neměl stát využít jejich nabídek na výstavbu nového bloku Dukovan. Sněmovna tento pozměňovací návrh schválila.

Dodejme, že důvodová zpráva uváděla (.pdf, str. 3), že „je v ekonomickém zájmu České republiky, aby tato stavba byla realizována s dodavateli ze zemí, které mají ve své legislativě nejvyšší možnou právní ochranu a zároveň umožňují českým společnostem se ucházet o podobné veřejné zakázky a státní podporu v daných státech“.

Druhý pozměňovací návrh (.pdf) měl do zákona doplnit (str. 2): „Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu nepředloží, pokud by uzavření smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost nebo jiný životně důležitý zájem státu, životy, zdraví, významné majetkové hodnoty, energetickou bezpečnost státu a dlouhodobou stabilitu dodávek energií (…).“

Ustanovení bylo navrženo (.pdf, str. 3) kvůli tomu, že se Rusko a Čína dle Bezpečnostní informační služby (BIS) dlouhodobě snaží ovlivňovat rozhodování Česka v oblasti energetiky a mohou tak ohrozit bezpečnost státu. I tento návrh (.pdf, str. 2) poslanci odsouhlasili.

Zmiňme, že konečnou podobu odstavce, který chtěli Jan Lipavský a Pavel Žáček prosadit ve svém druhém pozměňovacím návrhu, ovlivnil Senát. Ten o zákonu jednalčervenci 2021 a vrátil jej s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Dodejme také, že tehdejší poslanec Lipavský se v obou případech, kdy Sněmovna zákon jako celek schvalovala, zdržel hlasování. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský tedy jako poslanec v minulém volebním období skutečně předložil dva pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo zabránit tomu, aby se Rusko a Čína zapojily do výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jan Lipavský

To, že (Český dům v Moskvě, pozn. Demagog.cz) nemá diplomatický status, nerozporujeme, ale je to majetek České republiky.
Press klub, 25. října 2022
Zahraniční politika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Český dům v Moskvě ani ostatní Česká centra, která jsou zřizována Ministerstvem zahraničí, nemají diplomatický status. Areál Českého domu je majetkem ČR, samotné pozemky vlastní ruská strana. Podle Ministerstva zahraničí je majetkem ČR i plot, který Rusko v říjnu odstranilo.

Jan Lipavský svým výrokem reaguje na otázku týkající se skutečnosti, že Rusko 17. října 2022 odstranilo část plotu, který obklopuje Český dům v Moskvě. 

Český dům je jedním z 26 tzv. Českých center, která jsou zřizována Ministerstvem zahraničních věcí. Jejich hlavním účelem je reprezentace země převážně skrze zprostředkovávání kontaktů, a to obzvláště v oblastech kultury, obchodu a cestovního ruchu. V tomto kontextu můžeme také zmínit, že se Česká centra občas označují (.pdf, str. 1) jako nástroj kulturní diplomacie.

Jak uvádí Strategie Českých center 2020–2023 (.pdf, str. 1): „Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jsou integrální součástí české zahraniční politiky, prosazují hodnotová stanoviska, formulovaná v preambuli Ústavy České republiky, a jsou stěžejním nástrojem kulturní diplomacie v rámci diplomacie veřejné, jejímž posláním je šíření a podpora dobrého jména České republiky ve světě a posilování kulturních vztahů mezi zeměmi.“

Co se týče statusu těchto center, na rozdíl od jiných organizací Ministerstva zahraničních věcí nemají Česká centra diplomatický status. Zmiňme, že se o této možnosti hovořilo, konkrétně v roce 2016 chtělo ministerstvo některá z center zařadit přímo pod ambasády. Z tohoto kroku však nakonec sešlo. 

Uveďme, že Český dům v Moskvě, který je už od března uzavřen, je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Samotné pozemky, na nichž stojí, nicméně vlastní ruská strana.

Podle ruského ministerstva zahraničí správa tverské městské části v Moskvě rozhodla o demontáži plotu, protože je podle ní postaven bez povolení, a to na pozemku nelegálně zabraném Českým domem. S odstraněním plotu nicméně české velvyslanectví ani české Ministerstvo zahraničí nesouhlasilo a hovořilo dokonce o porušení mezinárodního práva. Plot je totiž podle českého Ministerstva zahraničí majetkem České republiky. Doplňme, že Ruská strana upozorňovala na to, že Český dům v Moskvě nemá diplomatický status. Ministerstvo následně 19. října reagovalo zasláním diplomatické nóty, ve které požaduje nápravu situace.

Česká centra, včetně Českého domu v Moskvě, tedy skutečně nemají diplomatický status. Pozemky, na kterých budova stojí, sice vlastní Rusko, samotný Český dům je však majetkem České republiky. Podle Ministerstva zahraničních věcí je ve vlastnictví českého státu rovněž plot, který ruská strana 17. října odstranila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Jan Lipavský

Plot, i když to byl jiný plot, tam stál od samého začátku, kdy ta budova (Českého domu v Moskvě, pozn. Demagog.cz) byla postavena.
Press klub, 25. října 2022
Zahraniční politika
Neověřitelné
Český dům byl v Moskvě otevřen v roce 1986. Zda kolem celého areálu plot stál už od začátku jeho provozu, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Jan Lipavský zde reaguje na otázku týkající se skutečnosti, že Rusko 17. října 2022 odstranilo část plotu, který obklopuje Český dům v Moskvě. Ruské úřady tento krok konkrétně odůvodňovaly tím, že plot na daném místě údajně stojí nelegálně.

Český dům v Moskvě je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Postaven byl v roce 1986 a od té doby sloužil pro propagaci obchodu a české kultury v Rusku. V areálu se nachází více než stovka kanceláří a bytů, hotel, konferenční místnosti či restaurace.

Provoz restaurace a hotelu byl přerušen v červnu 2021. Stalo se tak kvůli diplomatické krizi po odhalení zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 (.pdf, str. 6). V březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedlo Ministerstvo zahraničí pro Seznam Zprávy, že se rozhodlo uzavřít i zbytek Českého domu.

Správa moskevské městské části, kde se Český dům nachází, v říjnu rozhodla o odstranění devatenácti metrů plotu, který kolem areálu stál. Zda se na jeho místě plot nacházel už v době vzniku areálu, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit.

Ministr Jan Lipavský zmiňuje, že jeho kolegové „oprášili technické plány“ z dob výstavby Českého domu, které dokazují, že kolem něj plot stál od samého začátku jeho provozu (audio, 8:39). S dotazem a žádostí o zaslání těchto dokumentů jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničí, to nám ale dosud neodpovědělo. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Lipavský

Oni (Rusko, pozn. Demagog.cz) zničili 30 % všech elektráren na Ukrajině.
Press klub, 25. října 2022
Energetika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ukrajinští představitelé skutečně informovali, že Rusko zničilo 30 % všech elektráren na ukrajinském území. O tomto údaji psala také zahraniční média. Útoky na energetickou infrastrukturu pak potvrdila i ruská strana.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský reaguje na otázku moderátorky, která zmiňuje, že ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková vyzvala v úterý 25. října Ukrajince pobývající v cizině, aby se na zimu nevraceli domů. Poškozené energetické sítě by dle jejího vyjádření nevydržely nápor v podobě návratu několika milionů osob.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o týden dříve, tedy 18. října, informoval o tom, že ruské síly zničily od 10. října 30 % elektráren na území země, což způsobilo výpadky dodávek elektrického proudu. Podle ukrajinských úřadů zůstalo kvůli raketovým útokům na elektrárny bez elektřiny téměř 1,5 milionu domácností.

Zmiňme, že vycházíme z oficiálních vyjádření ukrajinských zdrojů, které je – stejně jako informace z ruské strany – kvůli probíhající válce komplikované ověřit. Údaj zničení 30 % energetické infrastruktury nicméně uvádí např. také nezisková organizace Institut pro studium války (ISW) a stejné informace zveřejnila s odvoláním na ukrajinské činitele rovněž zahraniční média. Ruské Ministerstvo obrany navíc potvrdilo, že jeho vojska podnikla „vysoce přesné útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině“.

Podle informací dostupných z veřejných zdrojů tedy ruská armáda zničila 30 % ukrajinských elektráren. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Lipavský

Vyzvali jsme koneckonců i příslušné orgány, aby s tím majetkem (Ruska v Praze v Bubenči, pozn. Demagog.cz), aby se k němu chovaly jako k majetku Ruské federace, který nepodléhá té diplomatické ochraně.
Press klub, 25. října 2022
Pravda
Ministerstvo zahraničí vytvořilo v květnu pracovní skupinu, která se problémem majetku Ruské federace na území ČR měla zabývat. V červnu pak uvedlo, že nepovažuje většinu těchto budov za místa pod diplomatickou ochranou.

Ministr zahraničí Jan Lipavský již v květnu tohoto roku vytvořil pracovní skupinu, která se měla zabývat nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem, které v Česku využívá Ruská federace. Ministerstvo evidovalo zhruba 50 nemovitostí. „U řady z nich máme velké pochybnosti, zda skutečně stále slouží k diplomatické činnosti podle příslušných mezinárodních konvencí,uvedla tehdy mluvčí ministerstva Lenka Do. 

V červnu se Ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo, že už nepovažuje většinu budov Ruské federace za místa pod diplomatickou ochranou a požaduje jejich řádné danění. Důvodem je skutečnost, že Rusko budovy pronajímá, což však podle mezinárodního práva není možné. „Je řada objektů, u nichž máme důvodné podezření, že se používají v rozporu s Vídeňskou úmluvou a neslouží pro diplomatické účely,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. Patří mezi ně např. dvě vily v ulici Na Zátorce v Bubenči. Právě v Bubenči se nachází většina nemovitostí, které Rusko v ČR vlastní.

Již v červnu prezidentská kancelář Vladimira Putina podala k pražskému katastrálnímu úřadu návrh, aby celkem šestnáct nemovitostí zatížil věcným břemenem. Ztížily by se tak převody objektů, které v Česku využívá (k jiným než diplomatickým účelům). Zmíněné budovy, mezi které se řadí mimo jiné i bytové komplexy v pražské Bubenči, totiž stojí na pozemcích, které vlastní Česká republika. Ruská federace podala návrh na zřízení věcného břemene v reakci na výrok Ministerstva zahraničí, že bude z těchto budov požadovat nájem.

Na začátku srpna poté do řízení vstoupil také Finanční analytický úřad a Ministerstvo zahraničí. „Katastrální úřad v souladu se zákonem požádal o vzájemnou součinnost ministerstvo zahraničních věcí a Finanční analytický úřad,“ uvedla k tomu v srpnu ředitelka pražského katastrálního úřadu Jana Kyrály. Ruská strana ale na konci září svůj návrh stáhla.

Na závěr uveďme, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt informace o tom, zda Ministerstvo zahraničních věcí přímo „vyzvalo příslušné orgány“, aby považovaly ruské nemovitosti v pražské Bubenči za objekty, které nepodléhají diplomatické ochraně. S dotazem jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničních věcí a pražský katastrální úřad, prozatím jsme ale nedostali odpověď. Vzhledem ke skutečnosti, že však v červnu ministerstvo veřejně prohlásilo, že většinu budov Ruské federace za místa pod diplomatickou ochranou nepovažuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Jan Hrnčíř

Díky inflaci vláda vybere oproti předpokladu asi o 127 miliard navíc, především na DPH. Jedná se o velké peníze, se kterými na začátku roku vláda nemohla ještě počítat.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Ekonomika
Rozpočet 2022
Zavádějící
Příjmy, s nimiž počítá nynější novela státního rozpočtu na rok 2022, jsou vyšší o 127 miliard při srovnání s návrhem rozpočtu předešlé vlády z listopadu 2021. V porovnání s Fialovou vládou schváleným rozpočtem ze začátku roku 2022 ale rozdíl činí jen 65 miliard.

Předně uveďme, že zde Jan Hrnčíř reaguje na otázku, která se týkala projednávání novely zákona o státním rozpočtu, jejímž prostřednictvím chce vláda navýšit schodek rozpočtu na letošní rok. Ve své odpovědi Hrnčíř zmiňuje, že je nově navrhovaný deficit příliš vysoký, zvláště s ohledem k tomu, že stát díky inflaci vybere „oproti předpokladu asi o 127 miliard navíc“. Dle Hrnčířova vyjádření se přitom jedná o „peníze, se kterými na začátku roku vláda nemohla ještě počítat”.

Na začátku letošního roku hospodařilo Česko v rozpočtovém provizoriu a v Poslanecké sněmovně ležel návrh rozpočtu připraveného předchozí vládou Andreje Babiše. Nová vláda Petra Fialy jej ale odmítla, proto v průběhu ledna připravovalo Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury nový návrh rozpočtu. Ten byl Poslanecké sněmovně předložen v únoru a v platnost vstoupil v polovině března.

Odhady, že stát vybere na daních (včetně pojistného na sociální zabezpečení) zhruba o 100 miliard korun více, než s čím počítal schválený rozpočet, se v médiích objevily např. v květnu. Svůj model, který předpovídal nárůst těchto příjmů konkrétně o 97 miliard, tehdy zveřejnily Seznam Zprávy. Vyjádření o tom, že by díky inflaci mělo dojít k navýšení příjmů státního rozpočtu přibližně o 100 mld. Kč, v květnu zaznívaly také z řad z opozice, například od exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) či předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, jehož výrok jsme na základě tehdejších predikcí označili jako pravdivý.

Doplňme, že vláda Petra Fialy při schvalování původní verze státního rozpočtu vycházela (.pdf, str. 2) z lednové makroekonomické predikce (.pdf), která předpokládala průměrnou míru inflace za rok 2022 8,5 %. Ministerstvo financí ale od té doby postupně upravovalo své predikce míry inflace. V dubnu (.pdf) tak předpokládalo, že průměrná roční míra inflace letos dosáhne 12,3 %, poslední predikce (.pdf) z 19. srpna již počítá s nárůstem na 16,2 %.

Co se týče přímo částky 127 miliard, kterou ve výroku zmiňuje Jan Hrnčíř, jako „inflační příjmy“ státu, tak o té mluvila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Na konci července, tedy několik dní poté, co vláda zveřejnila návrh na změnu rozpočtu, Alena Schillerová hovořila konkrétně o „127,2 miliardách Kč“. Tato částka přesně odpovídá rozdílu v plánovaných příjmech mezi rozpočtem na rok 2022 (.pdf, str. 5), který již v listopadu 2021 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, a plánovanými příjmy (.pdf, str. 2) z nynější verze návrhu novely rozpočtu.

Pokud bychom ale srovnali výši příjmů ve vládou Petra Fialy schváleném návrhu (.pdf, str. 5) rozpočtu ze začátku roku s aktuálním návrhem (.pdf, str. 2) rozpočtové novely, zjistíme, že očekávané příjmy se navýšily „jen“ o 65 mld. Kč. Co se týče srovnání jen daňových příjmů (včetně započítání pojistného na sociální zabezpečení), činí rozdíl mezi původním schváleným rozpočtem (.pdf, str. 5) a nově navrženou verzí (.pdf, str. 2) 50,6 miliard Kč.

Jan Hrnčíř tedy uvádí částku, odpovídající rozdílu v příjmech mezi nynějším návrhem novely státního rozpočtu a návrhem Babišovy vlády z listopadu 2021. V současnosti vláda skutečně pracuje s příjmy o 127 miliard Kč vyššími, než kolik uváděl návrh rozpočtu na začátku roku. Vláda Petra Fialy je tehdy opravdu nemohla vzhledem k vývoji inflace očekávat. Jan Hrnčíř nicméně opomíjí to, že Fialova vláda na začátku roku 2022 připravovala vlastní rozpočet na letošní rok a jejím výchozím „předpokladem“ tak zjevně nebyl neschválený návrh předchozí vlády. Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Jan Hrnčíř

Schodky (plánované na rok 2022, pozn. Demagog.cz), které dosahují nějakých 375 miliard.
20 minut Radiožurnálu, 17. října 2022
Rozpočet 2022
Pravda
Navrhovaná novelizace letošního rozpočtu skutečně zvýšila schodek na 375 miliard korun. Vláda sice navrhovala deficit ve výši 330 miliard, pozměňovací návrhy poslanců vládních stran však schodek nakonec zvýšily celkem o dalších 45 miliard korun.

Z kontextu výroku vyplývá, že poslanec Jan Hrnčíř hovoří o navrhované novelizaci státního rozpočtu na rok 2022. Vláda 27. července 2022 schválila úpravu letošního rozpočtu, v rámci které navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. (.pdf, str. 1). 

Návrh novely rozpočtu předložila vláda Poslanecké sněmovně 17. srpna 2022. Sněmovna pak návrh 18. října, tedy den po odvysílání rozhovoru s poslancem Hrnčířem, schválila. Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. 

První z pozměňovacích návrhů podal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten navrhl zvýšit schodek o sedm miliard korun (.docx, str. 2), které by měly být využity na sociální výdaje, jako je nemocenské pojištění, dávky v hmotné nouzi, příspěvky na péči, podpora v nezaměstnanosti či dávky sociální podpory a pěstounské péče.

Druhý pozměňovací návrh (.docx) pak předložili poslanec a předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) spolu s poslancem Tomášem Müllerem (STAN), kteří navrhli dodatečné zvýšení deficitu o dalších 38 miliard korun (str. 2). Tyto státní výdaje podle nich mají pomoci domácnostem a firmám s vysokými cenami energií.

Sněmovna oba pozměňovací návrhy 18. října schválila. Pro návrh Mariana Jurečky se vyslovilo 156 poslanců, pro návrh Ivana Adamce a Tomáše Müllera pak hlasovalo 157 poslanců. 

Na závěr doplňme, že Sněmovna sice návrhy schválila až den po konání rozhovoru s poslancem Hrnčířem, ale předloženy byly již ke konci září. V době konání rozhovoru tedy navrhovaný schodek státního rozpočtu na letošní rok i s těmito pozměňovacími návrhy skutečně činil 375 miliard korun. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.