Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě hlasování Evropského parlamentu a mediálních vyjádření jako pravdivý.

Funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou zastává Catherine Ashtonová, byla zřízena Lisabonskou smlouvou.

Při jejím hlasování Zahradil vystoupil na rozpravě s příspěvkem, v němž považuje jeden bod smlouvy za „velkou chybu“, a jeho „podporu tedy tato část rozhodně nemá“. Hlasování se poté zdržel (.pdf, str. 76). Evropský parlament přesto Lisabonskou smlouvu 20. února 2008 schválil většinou 525 hlasů.

Jan Zahradil kritizuje, že se EU „léta snaží arbitrárně – a neúspěšně – uplácat cosi jako společnou zahraniční politiku“ a „vytváří pro ni nové funkce (naposled tzv. ‚vysoký představitel‘).“ Jednotnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku odsoudil i při dalších příležitostech [1] [2].

Česká republika se skutečně již od roku 2009 v žebříčku propadá. Podle poslední zprávy (.pdf) Světového ekonomického fóra (WEF), které také sestavuje žebříček konkurenceschopnosti zemí, se Česká republika propadla o 7 míst na 46. příčku ze 148 hodnocených zemí.

WEF uvádí (.pdf, str. 6) i důvody tohoto pádu: "Přetrvávají obavy o kvalitu veřejných institucí v zemi. Co se týče důvěry občanů v politiky se Česká republika zařadila na 146. místo, níže se umístila jen Argentina a Libanon. Z důvodu rostoucího zadlužení se mírně zhoršilo makroekonomické prostředí, avšak vzhledem k dosaženému 55. místu, lze Českou republiku ve srovnání se zbytkem Evropy hodnotit jako stabilní. České podniky lze díky zavádění nových technologií hodnotit jako poměrně sofistikované a inovativní. Celková konkurenceschopnost by mohla vzrůst v případě zkvalitnění vzdělávacího systému a zavedením větší flexibility na trhu práce."

Podle zprávy (.pdf, žebříček na str. 29) pro roky 2012-2013 se Česká republika nacházela na 39. místě a v předešlém období na 38. místě.

Na webových stránkách Europarlamentu je k dispozici dokument, jehož název by se dal přeložit jako "Zahraniční politika EU vůči zemím BRICS a dalším rychle se rozvíjejícím mocnostem: cíle a strategie", která v poslední kapitole obsahuje i politická doporučení. Není tedy pravdou, že by nebyla vymezena žádná politika vůči zemím BRICS.

Jednání ohledně TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership, Translatlantické obchodní a investiční partnerství) započala v roce 2013 a očekává se, že by mohla být dokončena do dvou let.

Z uniklého návrhu (.pdf, anglicky, str. 46-47) bodů k jednání vyplývá, že bylo plánováno zavedení tzv. investor-state principu řešení sporů. To by znamenalo, že jednotlivé společnosti by byly iniciátory řešení sporů, resp. by vznášely stížnosti na jednotlivé státy (či EU jako celek). Nejednalo by se tedy o jednání na úrovni dvou států.

Z dostupných vyjádření Evropské komise však vyplývá, že zmíněná situace nevpuštění na trh s nabídkou nekvalitních výrobků (tedy problematika ochrany spotřebitele, životního prostředí a zdraví) by neměla být předmětem sporů, protože daná smlouva by se měla zaměřit spíše na technická specifika (.pdf, anglicky, str. 5-6) výrobků a služeb a nikoliv na rušení regulace směřující k vyšší úrovni ochrany spotřebitele, životního prostředí a zdraví.

Celý proces dohadování smlouvy TTIP je však stále v běhu, nejsme schopni předpovědět výsledný kompromis a také to, zda ne/povede k Bartošem zmíněné možnosti žalovat jednotlivé členské země ze strany USA. Konkrétní tlak Spojených států při dohadování zmíněného dokumentu, jak o něm předseda Pirátů mluví, není možné z veřejně dostupných zdrojů korektně popsat a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Smlouva o fungování Evropské unie (.pdf) (SFEU) skutečně rozlišuje tři typy pravomocí a pro každou z nich uvádí neúplný seznam příslušných oblastí:

• výlučné pravomoci (článek 3 SFEU): v těchto oblastech smí jako jediná vydávat a přijímat závazné akty pouze EU. Úloha členských států se tu omezuje na pouhé provádění těchto aktů s výjimkou případu, kdy je Unie zplnomocní k přijetí určitých aktů;
• sdílené pravomoci (článek 4 SFEU): v těchto oblastech je k přijímání závazných aktů oprávněna EU i členské státy. Členské státy ale mohou vykonávat své pravomoci pouze do té míry, do jaké EU nemá, nebo se rozhodla nevykonávat své pravomoci;
• podpůrné pravomoci (článek 6 SFEU): EU může jednat pouze za účelem podpory, koordinace nebo doplnění činností členských států. Nemá tedy v těchto oblastech žádnou zákonodárnou pravomoc a nesmí zasahovat do výkonu pravomocí vyhrazených členským státům.

První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa obcanskyzakonik@msp.justice.cz" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.

V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.

Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.

Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.

Evropská centrální banka skutečně snížila na zasedání 13. listopadu 2013 svoji hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %. Touto sazbou se úročí likvidita poskytnutá bankám ve formě úvěrů.

Bohužel se nám nepodařilo najít v dostupných zdrojích zmínku o mateřských školách v programu či vystoupení členů Strany zdravého rozumu v roce 2002. V programových bodech představených na stránkách této strany v daném roce je pouze uvedena obecná podpora vzdělávání. První dohledatelná zmínka je spojena s představením programu k volbám do zastupitelstev krajů v roce 2004, ve kterém je v sekci Školství uvedeno:

Strana zdravého rozumu prosazuje, aby obec (ne ministerstvo) měla pravomoc ponechat si MTŠ a základku bez ohledu na počet dětí.

S ohledem na neúspěšnost nálezu zmínky o mateřských školách v roce 2002 hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Za posledních deset let se ceny řepky na burze ICE měnily v několika různých vlnách. Za rok 2013 dochází navíc k výraznému propadu ceny.

Jedná se však pouze o jeden druh obchodované řepky (.pdf, str. 5) a nepodařilo se nám najít vývoj event. jiných burzovních indexů této komodity, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako pravdivý. Popisuje korektně kroky své strany před volbami, výsledný koaliční kompromis i rezervovaný postoj MFČR v otázce možnosti dát dětské pleny do snížené DPH.

ČSSD návrh na snížení DPH na léky a knihy měla ve svém volebním programu (.pdf - str.8 ) do předčasných parlamentních voleb. Sociální demokraté doslova uváděli: " Budeme usilovat o zlevnění léků snížením daně z přidané hodnoty na léky nebo jejich osvobozením od tétodaně."

Před volbami také sociální demokraté (konkrétně šlo o senátora Chládka, nynějšího ministra školství) navrhli snížit spodní sazbu DPH na 10 %, konkétně jde (ve zkratce) o knihy, noviny, časopisy a zdravotnické pomůcky a služby. Kompletní seznam obsahuje příloha 2 návrhu.

Co se týká výsledků jednání, tak je pravdou, že se strany současné koalice shodly na snížení DPH na dětské pleny.V koal. smlouvě (str. 11) je k tomu uvedeno: " Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015."

V Otázkách Václava Moravce se 27. dubna 2014 k otázce plen ve snížené sazbě DPH vyjádřila Simona Hornochová, náměstkyně ministra pro daně a cla. Uvedla:

"Václav MORAVEC, moderátor--------------------
Uvažuje se o tom (myšleno je opuštění konceptu pleny do nižší DPH a nahrazení odpočitatelnou položkou na dítě - pozn. Demagog.cz) ?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Samozřejmě, že o tom uvažujeme, zatím v návrhu zákona, který je připravený, tuto položku nemáme. A v rámci koaličních vyjednávání chceme navrhovat skutečně nějakou podobnou cestu, protože se domníváme, my jsme si to spočítali, kolik by tak přibližně rodina s dítětem ušetřila, přitom jsme brali plus minus šest plen denně, pět korun za plenu průměrná cena a zjistili jsme, že za rok na tom rozdílu sazeb by to bylo asi 995 korun, takže tisíc korun za rok, které by rodina s dítětem ušetřila na rozdíl od těch sazeb na dětských plenách a přišlo nám to skutečně poměrně neadekvátní k tomu, pokud bychom to do toho zákona dali a porušili vědomě právo Evropské unie, tak můžeme ztratit vyjednávací pozici jako Česká republika v jiných věcech.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže uvažujete, že pleny nebudou v té třetí sazbě daně z přidané hodnoty, ale že byste šli cestou úlev a odpočitatelné položky, když to zjednoduším, tisíc korun na dítě od 0 do 3 let?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí pro daně a cla
--------------------
Ministerstvo financí nebo minimálně zatím za mě, protože jaksi nemáme dohodnutou pozici, ale já jsem přítel téhle cesty a v rámci vyjednávání to budeme navrhovat."