Přehled ověřených výroků

Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.

Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).

Na základě přehledu ambasád v České republice poskytovaného Ministerstvem zahraničních věcí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z adresáře vyplývá, že v současné době sídlí Velvyslanectví Státu Palestina na adrese Na Kazance 634/7, 171 00 Praha 7 – Troja. Zmiňovaná událost se však odehrála v budově v Internacionální ulici v Praze – Suchdole.Tvrzení, že v současné době nešlo formálně o budovu ambasády potvrzují i některé zpravodajské články (např. zde a zde), kde se shodně hovoří o budově budoucí palestinské ambasády.

Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal.

26. října 2013 pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“.

V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť:
„Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě oběvýše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“

Na základě výše zmíněných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Již při prvním oznámení, že bude strana Úsvit za přímou demokracii kandidovat ve sněmovních volbách, předseda Tomio Okamura uvedl: "Neusilujeme o vstup do vlády, klidně budeme opoziční stranou, na které bude záviset vláda". V rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář 27. srpna předseda Okamura jasně prohlásil, že budoucí vládu hnutí podpoří pouze při splnění klíčové podmínky, že prosadí zákon o obecném referendu bez omezení otázek pro hlasování, ve kterém by pak hnutí chtělo prosadit přímou volbu poslanců a senátorů a odvolatelnost politiků.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Z programu Strany svobodných občanů a on-line rozhovoru předsedy strany Petra Macha skutečně plyne, že Svobodní jsou pro rušení dotací v objemu zhruba 100 miliard. Výhradu však máme k poslední části výroku, Petr Mach se totiž mýlí, když tvrdí, že se jedná o jednu patnáctinu rozpočtu.

Napříč programem Svobodných lze vysledovat snahu státní dotace omezovat či úplně rušit. V programu (.pdf) se např. píše: „Stát pokřivuje ceny selektivními daněmi, nařízenými výkupními cenami a dotacemi." (.pdf, s. 14) „Svobodní jsou pro uvolnění podnikání – tedy pro zrušení dotací, regulovaných cen a produkčních kvót." (.pdf, s. 14) „Stát není od toho, aby dotacemi podporoval vývoz zboží či příliv investic." (.pdf, s. 15)

„Příjmy, které stát nezíská na DPFO (daň z příjmu fyzických osob - pozn. Demagog.cz) , navrhujeme kompenzovat rušením státních výdajů, zejména dotací." (.pdf, s. 18)

Petr Mach se 3. 10. 2013 v on-line rozhovoru na iDNES.cz vyjadřuje takto: „Chceme zmenšit státní přerozdělování - které je prostorem pro korupci a ekonomickou stagnaci - o přibližně 100 miliard korun." V programu strany a v mediálních vystoupeních jejich zástupců je pak patrná rétorika snažící se omezit roli státu a zdanění. Na svém webu pak přímo tvrdí: „Svobodní jsou pro nízké daně a rušení nespravedlivých dotací, které se rozmohly v naší zemi jako mor. Svobodní prosazují zrušení daně silniční, daně z elektřiny a uhlí, daně dědické, daně z převodu nemovitostí. Svobodní prosazují zrušení daně z příjmu fyzických osob. Zrušení těchto daní doprovodíme zrušením dotací ve stejné výši.", což koresponduje s vyjádřením předsedy Macha „...chceme občanům tyto peníze nechat"
Výhradu máme k ztotžnění částky 100 miliard s jednou patnáctinou rozpočtu. Státní rozpočet nedosahuje výše zhruba 1500 miliard Kč, jak něpřímo říká Petr Mach. V r. 2010 např. výdaje státního rozpočtu činily přibližně 1156,8 miliardy Kč, v r. 2011 1155,5 miliardy kč, v r. 2012 1152,3 miliardy Kč a v r. 2013 by pak dle zákona o státním rozpočtu měly výdaje činit 1180,7 miliard Kč.*

* Částky jsou zaokrouhleny.

Podmínkou pro přijetí společné měny – eura je splňování tzv. konvergenčních neboli maastrichtských kritérií. Těchto kritérií je dohromady pět a lze je rozdělit na kritéria rozpočtová a měnová. Důležité je, aby tato kritéria byla udržitelná, nestačí tedy pouze jednorázové naplnění.

Přehled maastrichtských kritérií:

1. Kritérium vládního deficitu: vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 %.

2. Kritérium veřejného dluhu: veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

3. Kritérium cenové stability: roční průměrná inflace nejvýše 1,5procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

5. Kritérium stability měnového kurzu: minimálně dvouletý pobyt v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II) bez vnitřního pnutí.

Dle dokumentu (.pdf, str. 3–4) Ministerstva financí ČR a ČNB schváleného vládou ČR na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ je na tom ČR následovně:

V současnosti ČR plní kritérium cenové stability, kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium veřejného dluhu. Co však ČR neplní je kritérium vládního deficitu a kritérium stability měnového kurzu, neboť zatím ČR nevstoupila do ERM II.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, ČR v současnosti opravdu nesplňuje všechna maastrichtská kritéria.

Lídr hnutí Změna Jan Korytář se takto vyjádřil (23:35) v Interview Daniely Drtinové 11. listopadu 2013.

Hlavní bankovní účet politického hnutí Změna spolu s účty jeho krajských organizací najdete na tomto seznamu transparentních účtů. Podle výpisu z hlavního účtu poskytl miliardář Karel Janeček hnutí 26. 8. 2013 celkem 2 985 984 Kč s přáním „hodně úspěchů :)". V naší metodice tolerujeme u částek tohoto typu odchylku 10 %. Jan Korytář se v této toleranci pohybuje. Výpůjčku potvrzuje Janeček na svém blogu (informaci dále uvádějí např. i Parlamentní listy). Zdali Změna částku vrátí, samozřejmě ověřit nemůžeme.

Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.

JUDr. Alois Rašín byl dvakrát ministrem financí v samostatné Československé republice mezi léty 1918–1919 a 1922–1923, kdy 18. února podlehl zraněním atentátu. Absolvoval právnickou fakultu v Praze. Ve vězení (kam byl poslán během první světové války za vyzvědačství a velezradu) se zabýval ekonomickými tématy a z nich publikoval také studii Národní hospodářství. Několik zásadních prací ohledně státní ekonomické a finanční politiky publikuje na počátku 20. let. Můžeme zmínit Můj finanční plán (1920) nebo Inflace a Deflace (1922).

Prof. JUDr. Karel Engliš byl ministrem financí v meziválečném Československu šestkrát v letech 1920–1931. Do politiky se zapojil v roce 1913, odešel z ní v roce 1931. Vystudoval práva v Praze a Mnichově a později se zabýval otázkami hospodářské a obchodní statistiky jako koncipista Zemského statistického úřadu. Národní hospodářství a statistiku přednášel i na Vysokém učení technickém v Brně, kde získal roku 1917 titul profesora. Z jeho odborných publikací jsou uváděny například Finanční věda (1929), Teorie státního hospodářství (1932) a Soustava národního hospodářství (1938) nebo Národní hospodářství (1940).

Mezi těmito dvěma osobnostmi se vedly názorové spory především kvůli deflační politice, kterou Alois Rašín podporoval, Karel Engliš naopak odmítal. Oba však skutečně byli jak ekonomové, tak politici, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích, konkrétně § 17, lze za správní delikty spáchané potravinářskými podniky v souvislosti s porušením standardů udělit pokutu až do výše 50 milionů Kč.

Výroční zpráva (.pdf) Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 hovoří na straně 57 o celkově 1577 správních řízeních, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 64 271 500 Kč. Průměrně tedy připadá na jedno řízení sankce ve výši 40 755 Kč.

SZPI vytvořila pro server Aktuálně.cz v roce 2012 tabulku udělených pokut. Celková udělená částka byla oproti roku 2013 přibližně poloviční.

Seznam nejvyšších potravinářských pokut udělených v roce 2012 SZPI ve srovnání s maximální možnou pokutou[v Kč] Tesco Stores ČR a.s.760.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.750.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.600.0001.000.000Ahold Czech Republic530.00050.000.000Penny Market s.r.o.520.0001.000.000Spar Česká obchodní společnost500.00050.000.000Ahold Czech Republic500.0001.000.000

Přestože na první pohled působí pokuty jako vysoké, ve srovnání s maximální možnou pokutou, výdělky daných korporací a zohledníme-li, že toto jsou nejvyšší udělené pokuty, skutečně nejde o vysoké částky.

V duchu tvrzení Zuzany Roithové hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat, že by v některé zemi došlo ke zrušení daňových povinností prostřednictvím referenda, je výrok hodnocen jako pravdivý.