Přehled ověřených výroků

Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2009, během českého předsednictví, firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku. Vyšetřování zakázky probíhající od roku 2011 prokázalo, že byla značně předražená a společnosti byly poskytnuty výhodnější podmínky než ostatním soutěžitelům. Za porušení rozpočtové kázně tak Úřad vlády obdržel 3. dubna 2014 pokutu od Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ve výši 550,896 milionu korun jako sankční odvod do státního rozpočtu.

Pro doplnění dodejme, že Úřad vlády má v plánu se proti této pokutě odvolat.

Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.

Výrok hodnotíme na základě informací z webu EU jako pravdivý. „Evropský jednotný trh má největší HDP ze všech ekonomik na světě,“ uvádí stránky. Překonává totiž všechny ostatní společné trhy, ekonomické a měnové unie i samostatné státy. Zároveň je v něm zapojeno nejvíce států.

Rozloha EU je přes 4 miliony km² a při 495 milionech obyvatel jde o třetí nejlidnatější oblast na světě po Číně a Indii. Přesto s pouhými 7 % světové populace evropský jednotný trh tvoří okolo 20 % světových vývozů a dovozů.

V rámci zachování národní daňové politiky TOP 09 ve svém programu píše: "V oblasti přímých daní podporujeme standardizaci účetních předpisů a postupů, které by přinesly snížení administrativních nákladů. Budeme však hájit právo členského státu stanovit si zcela nezávisle sazby i základy přímých daní."

Pro hájení zájmů České republiky je TOP 09 připravena udělat: "všechno pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU, hráčem schopným vytvářet funkční spojenectví k prosazování svých zájmů. Na druhou stranu se nebudeme rozpakovat použít právo veta v případech ohrožujících naše národní zájmy, pokud se nám nepodaří vyjednat řešení s těmito zájmy slučitelné. Za účelem účinného prosazování našich zájmů považujeme za důležitou spolupráci všech českých zástupců v institucích EU, tedy europoslanců, členů vlády zasedajících v Radě EU, českých diplomatů a expertů působících v pracovních skupinách Rady EU i Čechů působících jako kariérní úředníci v institucích EU. Budeme iniciovat vytvoření koordinačního mechanismu, který bude identifikovat témata společného zájmu důležitá pro ČR a doporučí českým zástupcům v institucích EU jednotný postup."

Všechny body, které Jiří Pospíšil zmínil ve svém výroku, jsou skutečně obsaženy ve volebním programu TOP 09, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nakolik je program "eurohujerský" či "eurooptimistický" nehodnotíme, jedná se o subjektivní konstatování. Hodnocení se týká toho, zda program TOP09 obsahuje zmíněné body.

Evropská bezpečností strategie (.pdf) z roku 2009 na str. 12 uvádí: "Terorismus zůstává v rámci Evropy i celosvětově významnou hrozbou pro naši existenci."

Ve Stockholmském programu (.pdf), který stanovuje priority v oblasti bezpečnosti pro roky 2010 - 2014, na str. 5 stojí: "Evropa jako ochránce: měla by být vypracována strategie vnitřní bezpečnosti s cílem dále zvyšovat bezpečnost v Unii, a chránit tak život a bezpečnost občanů Unie a řešit problémy související s organizovanou trestnou činností, terorismem a dalšími hrozbami."

Dokumenty Evropské unie skutečně zmiňují terorismus jako "celosvětově významnou hrozbu". Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů souvisejících se strategií Evropa 2020, informací ze serveru EurActiv a vystoupení Luďka Niedermayera. Dokumenty, o nichž se hovoří v tomto výroku, jsou doporučení Evropské komise pro jednotlivé členské státy v rámci strategie Evropa 2020. Ty mají pomoci státům dosáhnout požadovaných výsledků v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti, což povede k zotavení jejich ekonomik (např. doporučení z roku 2011). Dalším dokumentem, který s předchozím souvisí, je Národní program reforem ČR (opět příklad pro rok 2011). Doporučení se kontinuálně věnují například tématům veřejných financí, důchodům, trhu práce, veřejných služeb, vzdělávání či veřejné správy (srovnej např. doporučení 2011 (.pdf) a 2013). Co se týče účasti Luďka Niedermayera na různých diskusích ohledně strategie Evropa 2020 a působení České republiky, zmínit můžeme diskusi o strategii z dubna 2010, konferenci ze dne 6. května 2010 či debatu na téma "Evropský semestr: Doporučení pro ČR" z 26. června 2012. K problematice implementace a podoby vládních reforem se Luděk Niedermayer vyjadřoval kriticky například ve svých vystoupeních při prezentaci (video, např. od 25. minuty) nazvané "Globální ekonomika, Evropa, Česká republika" nebo v prezentaci (video) pro Unii vydavatelů ze dne 17. října 2012.

Zákon č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, s.12)

Zákon č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 (pdf, s.12)

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (Kč)

5 435 869 000

4 589 818 750

Výdaje na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Kč)

3 713 000 000

3 600 000 000

Z výše uvedené tabulky je patrné, že rozpočtované výdaje jak na státní politiku zaměstnanosti, tak na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, byly pro rok 2014 oproti roku 2013 sníženy. Ve schváleném zákoně o státním rozpočtu na rok 2014 jsou u obou kapitol uvedené stejné částky jako v původním návrhu tohoto zákona. V průběhu projednávání zákona tedy nakonec nedošlo k přijetí žádných pozměňovacích návrhů.

Dle záznamu (.doc) z jednání Výboru pro sociální politiku, na kterém byla projednávána kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu na rok 2014 a které se konalo dne 11. prosince 2013, nevyjádřili zástupci ODS konkrétní výhrady ke snižování obou částek. Poslanec Beznoska z ODS z jednání stáhl svůj návrh a uvedl, že jej předloží až při jednání na plénu Poslanecké sněmovny. Uvedený návrh není možné dohledat.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na plénu ve druhém čtení navrhli prostřednictvím pozměňovacích návrhů (.pdf) celkem dva poslanci navýšení výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Byly podány dva identické pozměňovací návrhy na zvýšení kapitoly o 113 milionů korun. Oba návrhy pocházely od ODS, jmenovitě od poslanců Beznosky a Stanjury (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4 a s. 2 oddíl B/7 dokumentu). Pokud by došlo k jejich přijetí, zachovaly by se výdaje na tuto kapitolu ve stejné výši jako v roce 2013. První polovina výroku je tedy dle dostupných zdrojů pravdivá.

V případě kapitoly výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byly podány celkem čtyři pozměňovací návrhy - poslanec Beznoska z ODS navrhl zvýšení výdajů na státní politiku zaměstnanosti o cca 310 milionů korun (viz příloha 2, s. 2, oddíl B/7 dokumentu), poslanec Stanjura (taktéž z ODS) přišel s identickým návrhem (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4), poslankyně Pecková za TOP09 s návrhem na zvýšení o cca 850 milionů korun (viz příloha 2, s. 4, oddíl B/12) a poslanec Radim Fiala za hnutí Úsvit navrhl zvýšení o 500 milionů korun (viz příloha 2, s. 6, oddíl B/22). Pokud by byl přijat návrh ODS, v kapitole by sice došlo k navýšení, ale konečná částka by nedosahovala úrovně z roku 2013.

Poslanci za ODS tedy skutečně jako jediní navrhovali zvýšení položky výdajů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhovali také zvýšení položky na aktivní politiku zaměstnanosti, v tomto případě ale nebyli jediní a jejich návrh nevyrovnával snížení oproti roku 2013. Proto hodnotíme výrok Lenky Kohoutové jako zavádějící.

Otázce vlivu Evropské unie na národní legislativu se věnovalo několik zahraničních článků. Vzhledem k tomu, že je obtížné definovat onen „vliv“, natož vyrukovat s konkrétními čísly, která by průkazně dokazovala konkrétní závěry, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Annette Elisabeth Toellerová ve svém článku zmiňuje fakt, že konkrétní hodnoty dávají smysl pouze v případě, že rozlišíme různé oblasti politiky. Dále tvrdí, že: „Současnéúdaje o evropeizaci v různých oblastech nejsou srovnatelné mezi zeměmi, protože jsou založeny na různě postavených portfoliích.“

Ve Velké Británii se touto otázkou zabýval také fact-check FullFact.org, který vycházel mj. ze studie knihovny Dolní sněmovny, která konstatuje, že „je možné odůvodnit jakoukoliv míru mezi 15 % a 50 %.“ A dodává: „Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií.“

K druhé části výroku se nám nepodařilo dohledat aktuální data. Server Euroskop.cz nabízí jen statistiku od našeho vstupu do EU po rok 2012.

Od 1. 12. 2013 byly zavedeny nové kolky pro certifikaci lihovin, které nahrazují ty s označením "NOVÝ", jež fungovaly provizorně po metanolové aféře v roce 2012. Tyto kolky obsahují QR kódy i hologramy, které jsou zlepšeny o překrytí měditiskem.

Marian Jurečka dále pravděpodobně odkazuje na zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., v němž se distributorům ukládá několik konkrétních povinností, namátkou např. oznamovat správci daně počet kontrolních pásek, informace o distribuovaném lihu, evropský zbožový kód (EAN) apod. Zákon rovněž zmiňuje maximální možný objem spotřebitelského balení, a to 1 litr, v případě skleněných nádob až 3 litry ‒ v tomto bodě není Marian Jurečka přesný. Tento objem se snížil z původního limitu 6 litrů.

Podíl na výši daní alokovaný pro kraje se skutečně v roce 2012 během funkce Miroslava Kalouska jakožto ministra financí snížil. Původní procentuální podíl pro kraje byl ve výši 8,92 % z celkově vybraného DPH, ten se však v roce 2012 a v následujících letech snížil na 7,86 %. To podle zdrojů Asociace krajů ČR znamená výpadek daňových příjmů z DPH pro kraje ve výši cca 3,3 mld. Kč pro rok 2014. Meziročně s vyšším výnosem DPH tento výpadek roste.

Dle současného návrhu by mělo skutečně krajům přibýt financování v odhadované výši zhruba 4 mld. Kč, a to v roce 2016, jak Babiš avizuje. Podmínkou je však zachování trendu zvyšování výběru DPH.