Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.

Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.

Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Předseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Jens Geier skutečně uvedl na adresu Ingeborg Grässleové, že konflikt zájmů u Andreje Babiše v pozici ministra financí je jejím soukromým názorem, nikoli oficiálním stanoviskem výboru. Ministerstvo financí totiž výboru důkladně vysvětlilo, že Andrej Babiš jedná v souladu s českým právem. Předseda výboru pak uvedl, že "... výbor sám není oprávněn dávat Česku nějaké rady, jak má v této záležitosti postupovat ".

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předpokládáme, že Andrej Babiš má na mysli britského premiéra Davida Camerona a nikoliv oscarového režiséra a scénáristu Jamese Camerona.

David Cameron skutečně v roce 2010 obeslal státní instituce s dopisem žádajícím zveřejnění informací o jejich fungování, jak dokládá článek listu The Guardian, v němž je přiložen i premiérův dopis. Požaduje je v rámci vládního programu pro zpřehlednění a větší transparentnost práce státních orgánů, jehož výsledkem je mimo jiné webová stránka http://data.gov.uk/.

Nicméně premiér Cameron žádal po centrální vládě pouze zveřejnění informací o „nových výdajových položkách centrální vlády větších než£25,000, " nikoliv o "všem, co nakoupí." V přepočtu jde tedy o položky vyšší než 800 000 Kč. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Miroslav Kalousek je takto citován v článku deníku Právo z 21. ledna 2014, který je dostupný na webu TOP 09.

Není úplně jasné o jakých krocích Miroslav Kalousek hovoří a jeho výrok tedy dává značnou možnost interpretace. Faktem je, že KDU-ČSL již v době Kalouskova výroku byla součástí nynější vládní koalice. V současné vládě usedl jako ministr financí Andrej Babiš, který nemá negativní lustrační osvědčení, což je poněkud neobvyklá situace. Lustrační osvědčení v minulosti pravděpodobně podle svých slov nepředkládal také Pavel Blažek, který jím nicméně údajně disponoval. Odborníci v současnosti nejsou jednotní v otázce, zda je dnes povinnost předkládat lustrační osvědčení zakotvena v zákoně či nikoli. Výrok však hodnotíme jako zavádějící, protože samotná účast KDU-ČSL ve vládní koalici, kde jeden z ministrů lustraci nemá, nemusí nutně znamenat podporu vyřazení lustračního zákona z účinnosti na všech ministerstvech. Co se totiž týče samotného lustračního zákona, tak KDU-ČSL se výrazně vymezuje proti jeho zrušení.

Pokud by měl Miroslav Kalousek na mysli podporu novely (.pdf) služebního zákona, jehož projednáním v 1. čtení podmínil Miloš Zeman jmenování Andreje Babiše ministrem bez lustrace, pak je nutné podotknout, že tato novela v současné podobě lustrace nijak neřeší. Ještě v lednu neměli lidovci o případné budoucí modifikaci služebního zákona v otázce lustrací jasno.

Nedá se tedy říct, že by KDU-ČSL kromě účasti ve vládě, ve které je ministrem Andrej Babiš bez lustrace, podnikala kroky k tomu, aby byl lustrační zákon vyřazen z účinnosti na všech ministerstvech a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Miloše Zemana je hodnocen jako nepravdivý, neboť rozsah přijímané legislativy v rámci novely vysokoškolského zákona je značně rozsáhlejší, než uvádí prezident republiky.

Na tiskové konferenci konané 22. 5. 2013 se prezident Miloš Zeman a bývalý ministr školství Petr Fiala dohodli na podobě návrhu změny vysokoškolského zákona. Podle něj by pravomoc jmenovat profesory již nenáležela prezidentovi, nýbrž ministrovi školství. Podle České televize se Fiala rozhodl tento návrh předložit vládě jako součást novely zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Není však pravdou, že by tento návrh změny zákona (.docx) byl formulován jednou větou. Česká televize informovala 7. ledna 2014 o tom, že se Zeman dohodl s předsedy obou komor Parlamentu (a ministrem školství) na novém návrhu zákona o vysokých školách. Pravomoc jmenovat profesory by díky němu měla připadnout předsedovi Senátu. O tomto návrhu na svém jednání 8. ledna letošního roku rozhodla kladně také vláda Jiřího Rusnoka.

Tento návrh je dostupný v knihovně připravované legislativy. Nicméně ani tento návrh novely (.docx) neobsahuje v rámci novelizací pouze jednu jedinou větu.

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, dohodnutá novela vysokoškolského zákona (s Fialou i aktuální o jmenování předsedou Senátu) je značně rozsáhlejší, než uvádí Miloš Zeman.

Studii či článek institutu IDEA zaměřený na zadlužení Švédska se nám nalézt nepodařilo, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění přidáváme data Eurostatu, podle kterých se hrubý veřejný dluh Švédska snížil z 52,5 % HDP (2002) na úroveň 38,2 % HDP (2012). Tato čísla by tedy ukazovala na menší pokles, než o jakém mluví prezident Zeman, nicméně nemůžeme vyloučit, že společnost IDEA vydala odlišné údaje.

Služební zákon neboli zákon č. 218/2002 Sb., (pdf.) o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech byl vyhlášen ve Sbírce zákonů již 28. května 2002. Dle prohlášení Úřadu vlády ČR má nabýt úplné účinnosti skutečně až 1. ledna 2015.

V programovém prohlášení Vlády ČR z 4. srpna 2010 (pdf.) se vláda zavazuje mimo jiné, že: „Vláda bude usilovat o odpolitizování veřejné správy zaváděním moderních principů řízení orgánů veřejné moci a metod řízení kvality. Vláda předloží návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy.“

V červnu 2013 vláda schválila návrh zákona o státních úřednících, který by měl vézt mimo jiné k odpolitizování úřední správy a vznik pozice státního tajemníka.

Poslanecká sněmovna však tento návrh nemohla schválit v důsledku jejího rozpuštění v srpnu 2013.

S ohledem na tyto informace shledáváme výrok poslance Komárka jako pravdivý.

Výrok ministra financí hodnotíme jako zavádějící – korektně popisuje zavedení a úspěch účtenkové loterie, nicméně není pravda, že registrační pokladny jsou na Slovensku zavedeny deset let. Ve skutečnosti byly zavedeny již v roce 1995, v roce 2008 pak přibyla povinnost opatřit je fiskální pamětí.

Andrej Babiš mluví ve svém výroku o slovenské inspiraci v krocích, jež mají směřovat v lepšímu vybírání daní – v tomto případě konkrétně DPH.

Na Slovensku jsou skutečně zavedeny registrační poklady i tzv. účtenková loterie.

Povinnost mít registrační pokladny je dohledatelná ve slovenské legislativě. 22. února 1994 byla tato povinnost zavedena k 1. lednu 1995 vyhláškou Ministerstva financí Slovenské republiky. Vyhláška"o spôsobe vedenia evidencie tržieb elektronickou registračnou pokladnicou" to zcela jasně dokládá . V roce 2008 pak byl přijat zákon (.pdf), který nově ukládá povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí.

Účtenková loterie byla na Slovensku spuštěna v září 2013. Toto opatření má motivovat občany ke sbírání účtenek a tím omezovat možné krácení daní. Je pravdou, že tato akce má značný ohlas a úspěch, referuje o tom řada zpravodajských serverů – za všechny uvádíme Idnes.cz a Kurzy.cz (oba texty byly vydány na začátku prosince 2013). Oba zdroje (stejně jako řada dalších) referují o zvýšeném výběru DPH, např. Idnes píše o výběru 5 miliard korun navíc.

K možným výhrám lze dodat, že skutečně občané zapojení do této loterie mohou vyhrát 10 tisíc euro (každých 14 dní) a losuje se také 8 aut.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, byť s výhradou. Je pravda, že česká ekonomika v posledních letech spíše stagnuje a dle posledních dat je na úrovni roku 2008. Rusnok také korektně popisuje stav ekonomik sousedních zemí. Není však zcela přesné, že by naše ekonomika nevykázala žádný růst od roku 2008. Nicméně jako podstatnou hodnotíme část výroku, kdy premiér srovnává data z roku 2008 s aktuální situací.

Podle makroekonomických údajů z Českého statistického úřadu (.xls) ze dne 31. 12 2013 je tedy opravdu HDP České republiky na začátku roku 2014 mírně pod úrovní HDP z roku 2008.

Ukazatel reálné ekonomikyrok2006200720082009201020112012HDPmld. Kč3352,63662,63848,43759,03790,93823,43845,9HDP%, meziročně7,05,73,1-4,52,51,8-1,0

Pro srovnání se sousedními státy můžeme použít data Eurostatu, konkrétně HDP v porovnání s průměrným HDP zemí Evropské unie (EU28 = 100)

200720082009201020112012EU 28100100100100100100Česká republika838183818181Slovensko687373747576Polsko555661636567Německo116116115120123123Rakousko124125126127129130

Výrok tedy na základě výše uvedených dat hodnotíme jako pravdivý.

Na základě údajů ze statistické ročenky Vězeňské služby České republiky pro rok 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože ani jeden z údajů neuvedl Jiří Pospíšil správně.

Podle této ročenky tvořily výdaje Vězeňské služby v minulém roce 7,8 miliard (strana 20), výdaje na jednoho vězně ale nečiní denně tisíc korun, ale mnohem méně. V ročence se píše: "V roce 2012 byl průměrný denní náklad na 1 vězně za OJ 710 Kč (tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje a FKSP). Průměrný denní náklad za celou Vězeňskou službu na 1 vězně činil 916 Kč (tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP, kapitálové výdaje a sociální dávky)." (strana 22). Částka 916 korun se sice blíží zmíněné tisícikoruně, ale jedná se o přepočet celkových výdajů vězeňské služby na počet vězňů, rozpočítávají se tedy i režijní náklady (na údržbu budov, platy dozorců a podobně), které nejsou přímo úměrné počtu vězňů.