Přehled ověřených výroků

Zkoumané tvrzení Petra Macha pochází z jeho blogu zveřejněného 12. prosince 2013.

Je pravdou, že Evropská komise v roce 2006 hrozila ČR sankcemi z důvodu snížené sazby DPH na dětské pleny. Konflikt se konkrétně dotýkal zařazení plen jako hygienických potřeb, což prosazovala ČR (takové označení by umožňovalo sníženou sazbu), s čím ale Komise nesouhlasila.

V roce 2008 Komise problematiku znovu otevřela s novým návrhem, který již pleny řadil do kategorie snížené sazby. Členské státy se ale na věci neshodly a plenky skutečně nejsou na seznamu s možností snížené DPH.

Senátním obvodem, ve kterém byl Tomio Okamura v roce 2012 za Nezávislé kandidáty zvolen, je obvod č. 80 - Zlín a skutečně jej tvoří 79 územních celků. Výrok je tedy pravdivý.

Korupci je těžké změřit, neboť je většinou skrytá, uvádí Transparency International. Existuje tudíž několik odlišných způsobů, které se pro zjišťování korupce dají využít: měření jejího vnímání, zkoumání předcházení korupci, studium transparentnosti financí, apod.

V indexu vnímání korupce se Česká republika umístila na 54. místě ze 174 států. Velmi podobně skončila Rwanda, Gruzie, Seychely, Bahrajn, Lotyšsko, Malajsie, Turecko, Kuba, Jordánsko a Namibie.

Ve výzkumu (.pdf, str. 9) o prosazování protikorupčních opatření OECD byla ČR zařazena do skupiny států, které tato opatření vůbec neprosazují. Sem patří i Irsko, Polsko, Jižní Afrika, Izrael, Řecko, Nový Zéland a Estonsko.

Podle The World Justice Project (.pdf, str. 86) je Česká Republika v absenci korupce 32. z 97 zkoumaných států. Za pozornost však stojí, že mezi státy ve stejné příjmové skupině obsazuje ČR až třetí místo od konce.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v jednotlivých žebříčcích korupce podobných hodnot jako Česká republika dosahuje i mnoho jiných států. Oproti rozvinutým zemím má ale ČR výrazně podprůměrné výsledky.

K rozpuštění poslanecké sněmovny došlo 20. srpna, prezident Miloš Zeman toto rozhodnutí poslanců potvrdil 28. srpna a vyhlásil předčasné volby na 25. - 26. října.

Podle průzkumů veřejného mínění prováděné společností MEDIAN na přelomu červen-červenec (pdf.) a červenec-srpen (pdf.) byla strana ANO 2011 řazena spolu s dalšími stranami (např. Úsvit přímé demokracie, Česká pirátská strana) mezi ty, jejichž podpora se pohybovala kolem 2% (resp. méně než 2%).

Následující průzkumy byly již prováděny po vyhlášení předčasných voleb:

Průzkum společnosti MEDIAN z období září-říjen (pdf.) ukazuje již 13% podporu strany ANO.

Jiná společnost (TNS Aisa) zachytila průzkumy, jakým způsobem se vyvíjela podpora jednotlivých stran v období od začátku září do poloviny října. Podpora ANO se dle tohoto průzkumu (v daném období) vyšplhala ze 7% na celkových 16%.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak zmiňuje Václav Moravec v daném výroku, levicoví aktivisté, kteří demonstrovali v moskevských Lužinkách před sídlem ruského olympijského výboru, byli zadrženi soukromou bezpečnostní službou a následně předáni policii.

Výrok hodnotíme celkově jako pravdivý. Ministr Babiš hovoří o období 2007–2013, z něhož je nicméně možné čerpat finanční prostředky až do roku 2015. Částka, kterou uvádí, je celkové množství prostředků určených pro ČR pro celé období. Souhlasí, pokud jde o částku v eurech, nesouhlasí pouze přepočet na Kč.

V tomto výroku referuje ministr Babiš k využívání tzv. eurofondů. Fondy EU jsou rozdělovány na základě vypracovaných a schválených operačních programů v jednotlivých víceletých finančních plánech. Tato období, na kterých ČR participovala, byla 2004–2006, 2007–2013 a 2014–2020.

Když však Andrej Babiš hovoří o konci období v roce 2015, zahrnuje i pravidlo N+2, které z praktických důvodů umožňuje čerpat prostředky ještě dva roky po formálním konci programového období. (V tomto bodě bychom rádi poděkovali za faktickou připomínku našemu čtenáři Miroslavovi, výrok jsme na jejím základě upravili.)

Uplatnění tohoto pravidla můžeme nalézt třeba ve výročních zprávách OP, např. Výroční zpráva Operačního programu Podnikáni a inovace za rok 2012 (.pdf, str. 19, Tabulka 14).

V programovém období 2007–2013 bylo pro Českou republiku alokováno celkem 26,69 mld. EUR, tj. cca 752,70 mld. Kč.

Luděk Niedermayer měl pravdu jak s roamingem, tak v otázce pravomocí Evropského parlamentu a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanci zrušení roamingu již opravdu řeší: Výbor pro průmysl schválil 18. března legislativní návrh na zrušení roamingu v Evropské unii do 15. prosince 2015. Od tohoto data by tedy volání v Evropské unii mělo vyjít stejně "doma" i v zahraniční. Zrušení roamingu ještě bude projednávat plénum Evropského parlamentu a bude jej muset schválit také Rada EU.

Je také pravdou, že zrušení sídla Evropského parlamentu nemá EP ve svých pravomocech. Podle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, s. 129) je změna sídel Unie v pravomocech vlád členských států a mění se dohodou mezi těmito státy. Právě toto Parlament kritizoval v jednom ze svých usnesení (.pdf, s. 585; 1.-4.) o umístění sídel orgánů Evropské unie. Evropský parlament zde konstatoval, že současná praxe je nevyhovující a že by si Parlament měl o svých sídlech rozhodovat sám.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože samotná mnichovská dohoda otázku platnosti či účinnosti neřeší a odborníci na mezinárodní právo se v otázce její platnosti neshodují dodnes.

Za nulitní však byla mnichovská dohoda jednoznačně označena ve Vyhlášce ministra zahraničních věcí z roku 1974 o Smlouvě o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa. Z právního hlediska to označuje naprostou neplatnost smlouvy od samotného počátku (například v důsledku nedostatečných kompetencí či neexistenci vůle).

Již za války pak zpochybnili Britové závaznost dohody pro Velkou Británii, její závaznost podle nich zanikla jejím závažným porušením Hitlerem, když v březnu 1939 převzal vládu nad zbylým územím Československa.

K pochybnostem o neplatnosti smlouvy vedou i další důvody, především to, že byla tehdejšímu Československu „vnucena pod hrozbou síly“.

O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v Guatemale 4. července 2007. Podle serveru e15.cz se s výstavbou v Soči muselo začít skutečně téměř od nuly. Nehovoří se přitom pouze o sportovní infrastruktuře, jako například o zcela novém skokanském areálu, ale také o silnicích či železnicích. Totéž platí pro lyžařské středisko, které vzniklo až kvůli ZOH, přičemž jeho výstavba trvala pět let.

Odhad celkových nákladů ZOH v Soči se pohybuje okolo 51 miliard amerických dolarů, to jest přibližně 1 bilion a 30 miliard korun. LOH v roce 2008 v Pekingu, které dosud držely prvenství jako nejdražší OH v dějinách, vyšly na 40 miliard amerických dolarů, v přepočtu na asi 800 miliard korun.

CVVM potvrzuje, že všichni jmenovaní politici bývali nejdůvěryhodnějšími stranickými představiteli.

„Po dlouhý úsek 90. let byl u nás nejpopulárnějším politikem Vladimír Dlouhý,“ uvádí Jan Červenka (.pdf, str. 30). I důvěryhodnost Stanislava Grosse (.pdf, str. 2) byla dlouhodobě vysoká a v roce 2002 dosahovala dokonce 74 %. Pavel Bém (.pdf, str. 2) byl nejdůvěryhodnějším v letech 2006 a 2007 s nadpoloviční podporou.