Přehled ověřených výroků

Většinu energetického sektoru v Ruské federaci má v rukou vláda. Jedná se například o Gazprom, který je největším exportérem plynu na světě aj e akciovou společností, kde kontrolní balík 50,01 % akcií vlastní ruská vláda. Dalším příkladem je například Rosněfť, který je akciovou společností, kdy 69,50 % akcií vlastní státní společnost OJSC ROSNEFTEGAZ. Jedinou výjimkou je ropná společnost Lukoil, která je akciovou společností, jejíž akciový kapitál je v držení převážně minoritních akcionářů. Hlavou Lukoilu je Vagit Alekpetrov.

Z těchto informací vyplývá, že pouze Lukoil je nestátní společnost, zbývající dvě jsou z většiny vlastněny státem, z čehož vyplývá, že jsou jistě s prezidentem Putinem zadobře. Je zvláštní, že i přesto, že je Lukoil soukromou společností, nemá problém se svým fungováním, jak vyplývá z článku v časopise Global Politic, Lukoil sice není státní společnost, ale někdy tak mluví, jedná i vypadá.

Ministr Martin Pecina byl do funkce jmenován 10. července 2013. O důvěru vláda požádala 7. srpna 2013 a poté, co jí nebyla vyslovena, podala 13. srpna 2013 demisi.

Ve funkci ministra je tedy Pecina téměř přesně 5 měsíců a výrok Ivana Langera je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dat z Eurostatu jako nepravdivý.

Není pravda, že Česká republika patří mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (HDP). Nejnovější statistika HDP na obyvatele Eurostatu z června 2013 řadí Českou republiku na 17. místo z 28 zemí EU, ČR dosahuje 79% evropského průměru.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to na základě dohledaných informací o různých faktorech, které jsou v gesci MO a o kterých Stropnický mluví (byť i nejasně). Výhrada se týká faktu, že nejméně 1 případ velkých sporných zakázek již byl vyšetřen a probíhá soudní proces. Nicméně v této části výroku nastupující ministr své tvrzení relativizuje, tudíž je výrok i tak hodnocen jako pravda.

Ministerstvo obrany (MO) vypisuje značné množství nákladných veřejných zakázek spojených např. s nákupem vojenské techniky, údržbou a zabezpečením objektů apod. (viz přehled veřejných zakázek MO od roku 2007). Mezi nejdiskutovanější zakázky spojované s možným korupčním jednáním patří především rozsáhlé pronájmy a nákupy vojenské techniky.

Jako první můžeme uvést desetiletý pronájem stíhacích letounů Gripen v ceně 19,6 mld. Kč. S průběhem výběrového řízení je však spojována rozsáhlá korupční kauza vyšetřovaná v několika evropských zemích. V České republice však bylo vyšetřování kauzy několikrát odloženo a ani v současné době není nikdo obviněn.

Dalším známým případem může být nákup obrněných vozidel Pandur v hodnotě 14,4 mld. Kč. V této souvislosti je pro podezření z korupce vyšetřován lobbista Marek Dalík.

Mezi sporné zakázky dále patří např. nákup dopravních letounů Casa v hodnotě bezmála 3,6 mld. Kč nebo v současné době soudně prošetřovaný nákup nákladních vozidel Tatra v ceně přesahující 2,6 mld. Kč. Právě v kauze Tatra jde již konstatovat, že vyšetřování případu bylo ukončeno, což je v kontrastu s tvrzením Stropnického, že se nedošetřilo nic.

Nevyjasněné okolnosti a úmrtí, na něž Martin Stropnický odkazuje, se opět mohou týkat několika kauz. V letech 2000 a 2001 došlo k úmrtím několika vojenských pilotů, přičemž jako možná příčina byly identifikovány vadné výškoměry zakoupené v rámci neprůhledné veřejné zakázky.

Podobným případem může být též nákup nekvalitních padáků firmy Anex, kdy při cvičném seskoku došlo k úmrtí jednoho z výsadkářů. Mediálně známou kauzou je také úraz Pavla Musely, vlivného zbrojaře spojovaného s významnými zakázkami pro MO, který po pádu utrpěl poškození mozku a následnou ztrátu paměti. Jednou z vyšetřovacích verzí celé události byl i pokus o vraždu, konkrétní okolnosti se však objasnit nepodařilo.

Jana Lorencová opravdu figurovala na druhém místě kandidátky hnutí ANO v Moravskoslezském kraji jako nezávislá.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.

Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).

V kontextu diskuse nemůže být výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož Nečasova vláda rozhodně nebyla "první", která by přišla s protikorupčními opatřeními, jak tvrdí senátor Vystrčil.

Vláda P. Nečase přijala zákon regulující anonymní akcie 5. května 2013. Protikorupční vládní strategie na období 2013 -2014 byla schválena 16. ledna 2013, návrh připravila a předložila K. Peake.

Nedá se ale říci, že se jedná o první protikorupční zákon v České republice. Mnoho protikorupčních zákonů a opatření ČR přijala v souvislosti se vstupem do EU. Několik příkladů (pdf. 185): "Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č.320/2001 Sb.), Novela zákona č.61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (zákon č. 159/2000 Sb.) či zákon o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (zákon č.137/2001 Sb.). "

Existují minimálně dvě veřejná vyjádření ze strany STAN a přímo Miroslava Kalouska, které se otázkou lídrovské pozice TOP 09 na pravici věnovaly.

Starostové a nezávislí jako hnutí podporující TOP 09 zveřejnili po volbách v roce 2010 článek stavějící TOP 09 do pozice lídra.

Bývalý ministr Kalousek navíc v rozhovoru s Lenkou Pastorčákovou pro nedělní Partii říká: „Na pravici je jediným nezpochybnitelným lídrem Karel Schwarzenberg."

Ve věci stíhání policejního prezidenta Lessyho rozhodoval v květnu Obvodní soud pro Prahu 7, ten zprostil Petra Lessyho obžaloby.

Odvolací Městský soud v Praze, o kterém mluví Ivan Langer, však v říjnu konstatoval, že dle zásady ne bis in diem, tedy ne dvakrát o tomtéž, již v této věci potrestal policejního prezidenta ministr vnitra v kázeňském řízení a celé trestní stíhání tedy bylo nezákonné, svým rozhodnutím tedy zrušil i původní osvobozující rozsudek obvodního soudu.

Výňatky z odůvodnění rozsudku zveřejnil server ihned.cz. Z nich vyplývá, že ministr Kubice se o potrestání policejního prezidenta Petra Lessyho pokoušel nejdříve v kázeňském řízení (strana 9), které bylo nařízeno po tom, co se měl Petr Lessy dopustit zneužití pravomocí a pomluvy. Kázeňské řízení ale bylo zastaveno, protože vinu se nepodařilo prokázat (strana 10).

Později Jan Kubice pověřil GIBS prověřením těchto činů a na základě výsledků šetření inspekce odvolal Petra Lessyho z funkce policejního prezidenta (strana 11) a plukovník Lessy byl tedy za uvedené činy potrestán (strana 20). Jak konstatoval městský soud, “(...) zejména rozhodnutím o skončení služebního poměru, resp. ve věcech služebního poměru, které má jinak obdobné náležitosti a atributy jako rozhodnutí ve věcech kázeňského řízení, byl obžalovaný svým způsobem zjevně bezprostředně postižen přinejmenším ve svých důsledcích a dopadech /osobních, personálních, finančních/ obdobným způsobem, jakoby mu byl např. v trestním řízení uložen trest zákazu činnosti, případně trest ztráty vojenské hodnosti či s ohledem na vedlejší dopady zejména rozhodnutí ve věcech služebních právě tohoto druhu, respektive vzhledem k použití právě těch zákonných ustanovaní v tomto rozhodnutí citovaných, případně i trest penězitý.”

Soud se tedy samotnou skutkovou podstatou vůbec nezabýval, konstatoval pouze, že Petra Lessyho již potrestal ministr Kubice a soud tedy v této věci rozhodovat vůbec neměl.

O různých způsobech majetkového vyrovnání s církvemi zpracovalo publikaci (.pdf). Ministerstvo kultury ČR. Církevních restitucí v Maďarsku se týkal zákon č. XXXII/1991 o vypořádání stavu státního vlastnictví bývalých církevních nemovitostí (s. 6). Tento zákon umožnil církvím navrátit budovy, které byly zestátněny bez náhrady po 1. lednu 1948.

Jak tvrdí Kateřina Konečná, z restitučního procesu byly vyloučeny pozemky. Zákon se týká pouze budov, které církve a náboženské společnosti používaly pro účely jako k životu z víry, ke vzdělání a výchově nebo k sociálním službám.

Kateřina Konečná uvedla jen jednu nepřesnost - maďarský zákon kombinuje metody obecného restitučního zákona s prvky výčtového restitučního zákona. Toto však neovlivňuje hlavní sdělení, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.