Daniela DRTINOVÁ: Ano. Tak pojďme k vaší straně. Vy jste vznikli letos, o tom jsme už mluvili. Ale Romskou demokratickou sociální stranu už jste měli, ta vznikla v roce 2005, o 6 let později ji zrušil Nejvyšší správní soud kvůli nedodaným finančním zprávám. Poučili jste se? Miroslav TANCOŠ: Takhle nějak, já když tohle to Nejvyšší správní soud na to se zaměřil, tak já jsem byl, předsedou v Romské demokratické sociální straně jsem nebyl.
Romská demokratická sociální strana vznikla v roce 2005 a jejím předsedou se stal romský aktivista Miroslav Tancoš. Nejvyšší správní soud tuto stranu rozpustil z důvodu nedodaných finančních zpráv na počátku roku 2011. Rozsudek NSS o rozpuštění Romské demokratické sociální strany naleznete zde (pdf.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z toho důvodu, že na zpravodajském serveru ČeskéNoviny.cz je uvedeno, že po tuto dobu (2005 - 2011) byl předsedou Romské demokratické strany Miroslav Tancoš. .
Miroslav Tancoš je v současné době předsedou nově vzniklé Romské demokratické strany (RDS), která se hodlá ucházet o hlasy voličů v předčasných volbách.
No, tak, dneska je DPH 21 %. Jestliže v našem, v našem programu je napsáno 21 až 25.
Volební program SPOZ na jejích webových stránkách takovou formulaci neobsahuje, výrok Martina Peciny tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Od roku 2013 je skutečně základní sazba daně z přidaného hodnoty 21 %.
V programu SPOZ v kapitole "Veřejné rozpočty" (.pdf - str.4; případně web) strana deklaruje: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat sazby, tj. 10% a 21%." Dále na stejné místě strana uvádí, že: "Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní." - tento návrh však není nijak konkretizován.
Pro úplnost dodáváme, že se základní sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 25% počítal "Návrh tezí dlouhodobého programu" (.pdf - str.7), který vypracoval Miloš Zeman. Ani v tomto dokumentu však není napsáno 21 až 25 procentní sazba DPH, jak Pecina uvádí. Konkrétně se v tomto textu píše: "Zde navrhujeme ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 25 %."
Návrh sazby na základní sazbu DPH ve výši 21 - 25 % není ve Volebním programu na stránkách Zemanovců vůbec uveden. Ve vyrovnávací paměti webu jsme nalezli verzi programu, kde je ještě uvedeno citované rozpětí 21 až 25 %, ale tento dokument byl z oficiálních stránek smazán. V době hodnocení výroku (sobota 21. 9. 2013 - 12:00) však program SPOZ tento předvolební plán neobsahoval, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.
pokr. předchozího: Nicméně to byla doba, kdy ano, říkám upřímně, komunistická strana byla nejsilnější strana, podporována taky asi třetinou voličů.
Před Únorem 48 byli komunisté nejsilnější stranou - ve volbách v roce 1946 získali v Českých zemích 40,17 % hlasů, což znamenalo podporu více než jedné třetiny voličů. Sice není údaj Schwarzenberga zcela přesný, nicméně si jím nijak ve svém výroku nepřilepšuje, spíše naopak.
My v našem programu hovoříme i o elektronické ID kartě, v podstatě nějaké elektronické občance, která by byla samozřejmě dobrovolná.
Volební program Pirátů, který je dostupný na webu strany, popisuje zmíněné opatření následovně:
“Každý občan bude mít nárok na bezplatné vydání elektronického podpisu, který bude na jeho žádost součástí elektronického občanského průkazu. Zavedeme možnost elektronického občanského průkazu, což bude čipová karta a každé jiné zařízení, které bude obsahovat elektronický podpis s osobními údaji, který stát ověřil.”
Bartoš tedy popisuje korektně jak přítomnost bodu v programu, tak i dobrovolnost zmíněného opatření.
Vláda se odpovídá Poslanecké sněmovně, pan prezident vládu najmenuje, ale všechny další pravomoci, ať již vyslovení důvěry, ať již pravomoci kontrolní, ať již pravomoci vyplývající z rozpočtových pravidel republiky, ať již pravomoc schvalovat rozpočet, všechny tyto další pravomoci má poslanecká sněmovna.
Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Ovšem vláda je podle článku 68 odstavec 1 odpovědná Poslanecké sněmovně, kterou také žádá o důvěru. Poslanecké sněmovně pak náleží pravomoc schvalování zákona o státním rozpočtu. Dále pak zřizuje (§32) kontrolní a jiné výbory.
Minulý týden jsme si poslechli nebo tento týden to bylo, jsme si poslechli, že Česko je vůbec nejhorší ze všech stávajících zemí Evropské unie, pokud se týká kontroly ze strany ministerstva financí, že je vůbec nejhorší pokud se týká z pohledu čerpání.
Web Českého rozhlasu informoval 3. července 2013 o výroční zprávě (en, .pdf) Evropské komise, která hodnotí průběh čerpání dotací, ale i funkčnost dozorových orgánů v jednotlivých národních státech. Právě v části věnované auditním orgánům (strana 38) výslovně zmiňuje české orgány jako „v podstatě nefunkční (it essentially does not function)“. Na informačním webu ministerstva pro místní rozvoj se pak můžeme dočíst, že „auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů (…) je pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.“
Jak navíc můžeme vidět v grafu na straně 11 výroční zprávy (en, .pdf), objem vyčerpaných prostředků v České republice je na velmi nízké úrovni.
Z výše uvedeného se dá potvrdit, že Česká republika skutečně selhala v dozoru nad dotačními programy a hodnotíme proto výrok Martina Peciny jako pravdivý.
Od té doby byl využit (Fond solidarity EU od svého vytvořené - pozn. Demagog.cz) již v 52 případech přírodních katastrof, přičemž pomoc pro 23 evropských států dosáhla 3,2 miliardy eur.
Při hodnocení toho výroku vycházíme ze souhrnných informací o Fondu solidarity na webu Evropské komise, kde se v textu skutečně píše, že „fond byl využit při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3.2 miliardy eur.“
Toto potvrzuje i přiložený seznam událostí (.doc, eng), kde například zjistíme, že fond byl využit již ve třech případech v České republice.
Tak s druhým pilířem, my jsme byli zásadně proti druhému pilíři.
Na základě informací z blogu předsedy strany LEV 21 Jiřího Paroubka hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Paroubek na svém blogu během schválování důchodové reformy uvedl následující:
"Současná tzv. důchodová reforma byla vypracována pouze jednou stranou politického spektra a akceptovala vlastně stoprocentně návrh lobbistů penzijních fondů seskupených v tzv. Bezděkově komisi č. 2. Rozhodně nenaplňuje tolik potřebnou podmínku široké společenské a politické shody."
A dále:
"Národní socialisté chtějí jít cestou ochranou zájmů českých občanů, nikoli ochranou zájmů majitelů soukromých penzijních fondů, jak to učinila Nečasova vláda."
Když jsme my opouštěli koalici, kdy pan zastupitel Svoboda říkal, že je ta koalice nefunkční právě vzhledem k tomu, že sociální demokracie chce zadlužovat město, tak ten dluh města byl 25,8 miliard.
Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."
Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.
Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ve Švédsku nejbohatší příjmové skupiny platí dań z příjmů 56 %, opakuji 56 % a Švédsko prosperuje.
Je pravdou, že nejvyšší sazba u daně z příjmu fyzických osob ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta. Stejně tak je pravdou, že Švédsko krom prvních dvou let krize vykazuje stále pozitivní hospodářský růst:
rok: 2008 2009 2010 2011 2012
vývoj HDP: -0,6 % -5,0 % 6,6 % 3,9 % 1,1 %
Podle nejnovějších prognóz tamnější vlády poroste švédská ekonomika o 1,2 % v roce 2013, poté mírně vzroste v roce následujícím, a to až na 2,2 %, a konečně o 3,6 % v roce 2015.
