Vladimir Putin
...musím citovat ještě jeden oficiální dokument, tentokrát to je Písemné memorandum USA ze 17. dubna 2009, předložené témuž Mezinárodnímu soudu v souvislosti se slyšením ohledně Kosova. Opět budu citovat: „Deklarace nezávislosti mohou, a často se to stává, porušovat vnitřní legislativu. To však neznamená, že dochází k porušování mezinárodního práva“.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Putin korektně popisuje část memoranda, které USA předložily Mezinárodnímu soudu v otázce Kosova.
Ve zmiňovaném memorandu (.pdf, str. 51) USA se uvádí doslova toto:
"It is certainly the case that declarations of independence may - and in their nature often do - violate domestic law. However, that does not mean that there has been a violation of international law." ("Je jistě pravdou, že deklarace nezávislosti mohou být – a ve své podstatě často jsou - v rozporu s domácí legislativou. Nicméně, to neznamená, že zde došlo k porušení mezinárodního práva.")
Pro porovnání uvádíme citaci z anglického překladu projevu Vladimira Putina, který byl zveřejněn na oficiálních stránkách Kremlu:
I quote:“Declarations of independence may, and often do, violate domestic legislation. However, this does not make them violations of international law.” ("Deklarace nezávislosti mohou, a často se to stává, porušovat vnitřní legislativu. To však neznamená, že dochází k porušování mezinárodního práva.“)
Vojtěch Filip
Ukázalo se, že regulační poplatky žádný regulační model nepřinesly. Nic nového v regulaci nebylo. Nesnížil se počet nemocných, nesnížily se výdaje na zdravotnictví.
Jak shrnuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, veřejné výdaje na zdravotnictví v letech se sice v roce 2009 (243,7 miliard korun) zvýšily oproti roku 2008 (218,7), kdy byly zavedeny zdravotnické poplatky. V letech 2010 a 2011 pak tyto výdaje v podstatě stagnovaly.
Server Medical Tribune pak přináší zajímavé srovnání počtu zdravotnických úkonů v letech 2007 vůči roku 2008 a nejaktuálnějších dat roku 2012. Z tohoto přehledu, sestaveného na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, mimo jiné vyplývá, že v roce 2008, bezprostředně po zavedení poplatků, klesly počty ošetřovacích dnů i jednotlivých ošetření (ošetřeních dospělých na pohotovosti kleslo až na 59 % stavu z předchozího roku), poklesl i počet předepsaných receptů (z 90 milionů na necelých 69 milionů), vzrostly však celkové náklady na léčiva.
Podobně vyznívá i srovnání stavu z roku 2012 vůči roku 2007 (před zavedením poplatků), z dat vyplývá nárůst stomatologických ošetření na pohotovosti na 107,3 % stavu z roku 2007 či nárůst nákladů na léčiva o 17 %. Ostatní veličiny vykazují pokles.
Server idnes.cz zase porovnal příjmy z poplatků s celkovými příjmy jednotlivých zařízení, například u léčeben dlouhodobě nemocných tvoří příjem z poplatku 9,2 % příjmů, naopak pro fakultní nemocnice je to necelé procento.
Netroufáme si však na základě těchto dat usuzovat na přímou souvislost mezi zavedením (a následnou úpravou) zdravotnických poplatků a vlivu na objem poskytované péče či její náklady. Výrok proto ponecháváme jako neověřitelný.
Miloslav Ransdorf
V průměru v každé smlouvě se přesouvá zhruba 11 % pravomocí směrem do Bruselu.
Nepodařilo se nám dohledat, zda se skutečně přesouvá v každé smlouvě 11 % pravomocí směrem do Bruselu. K rozšiřování pravomocí a záběru nadnárodní koordinace politik bezesporu dochází, stanovení 11 % se nám však nepodařilo z žádného dostupného zdroje ověřit. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Zdeněk Žák
„Já jsem např. slíbil, že se po dálnici z Vyškova do Olomouce bude jezdit 130kou, jezdí se tam 130kou.“
Právě v den televizní debaty ministr Žák symbolicky umisťoval první značku stanovující maximální povolenou rychlost 130 km/h na silnici R46 z Vyškova do Olomouce (iDnes.cz).
Zvýšení povolené rychlosti přitom ministr vyhlásil (Deník) již na začátku října. Podle zprávy Ministerstva dopravy však ke zvýšení rychlosti dojde pouze na několika úsecích, představujících (vizte mapku Deníku) méně než třetinu délky silnice.
Je tedy pravda, že ministr slíbil zvýšení rychlostního limitu na části R46 a tento slib dodržel, obecným zněním svého výroku, “ jezdí se tam 130kou ” , však zavádí.
Miloš Zeman
Vladimír KEBLÚŠEK: Vy jste jeden z mála politiků, kteří se rozhodli odletět na olympiádu do Soči. Co bylo tím důvodem? Kritika směrem k Rusku sílí kvůli dodržování lidských práv. Zvažoval jste, že byste nakonec neodjel? Miloš ZEMAN: Jak jste přišel na to, že jsem jedním z mála politiků? Doporučuji ... Vladimír KEBLÚŠEK: Myslím tím českých politiků, protože z vlády tam míří jenom ministr školství. Miloš ZEMAN: No dobře, ale přečtěte si, přečtěte si seznam zahraničních hostů na olympiádě v Soči a zjistíte, že velká část, například západoevropských politiků, bude přítomna.
Hodnocení výroku jsme změnili z původní nepravdy na neověřitelné na základě podnětů našich čtenářů, za které děkujeme.
Ruská tisková agentura RIA-Novosti zveřejnila seznam hlav států, které se měly zúčastnit oficiálního zahájení her. Seznam hojně citovala světová média, agentura AP s odkazem na RIA-Novosti publikovalaobdobný seznam s dovětkem, že účast všech jmenovaných nebyla schopna verifikovat. Z dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že ze státníků uvedených na seznamu se ceremoniálu nezúčastnil švédský král, který se do Soči chystá až později.
Z představitelů západoevropských států na tomto seznamu najdeme například nizozemského krále Willema-Alexandra spolu s premiérem Markem Ruttem, švýcarského prezidenta Didiera Burkhaltera, dánského korunního prince Fredericka, norskou premiérku Ernu Solbergovou, či premiéra Itálie Enrica Lettu.
Svoji neúčast naopak předem oznámili například Angela Merkelová či Joachim Gauck (z německých politiků však přislíbil účast ministr vnitra), François Hollande, David Cameron nebo Barack Obama.
Jedná se však o čelné představitele státu, zatímco Miloš Zeman hovoří o politicích obecně. Zda se skutečně zúčastnila velká část těch západoevropských nedokážeme na základě dostupných zdrojů posoudit. Nejasná je také definice „západní Evropy“, která se v různých zdrojích různí, necháme tedy čtenáře, ať si udělá představu sám.
Martin Pecina
A pak jsou tam v zásadě dvě otázky, je jich tam víc, ale jsou tam v zásadě dvě otázky zásadní politické a sice jakou sílu bude mít generální ředitel státní služby, pokud vůbec bude, a jakou sílu bude mít státní tajemník na ministerstvu, protože ten bude určitě. A v tom původním, v tom Nečasově návrhu bylo, že snad ten generální ředitel vůbec nebude nebo byla to jedna z variant.
Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě srovnání návrhů služebních zákonů.
V rámci výroku hodnotíme fakt, zda skutečně na rozdíl od původního (platného) zákona o státní službě v návrhu Nečasovy vlády absentuje pozice generálního ředitele státní služby.
V původním návrhu zákona, který předložila Zemanova vláda - byla jasně definovaná funkce (.doc, str.7) generálního ředitele.
Návrh služebního zákona předložený Nečasovým kabinetem neoperuje (.doc, str.3, hlava II. § 5 ) s pojmem generální ředitel státní služby, ale s pozicí "vedoucího úřadu státní správy".
Fakticky má tedy Pecina pravdu, neboť generální ředitel jako takový skutečně v návrhu Nečasovy vlády není. Pokud srovnáme generálního ředitele s vedoucím úřadu státní správy, mají každý jiné kompetence, resp. jsou jinak vymezeny. V případě "návrhu Nečas" je vymezení pravomocí oproti původnímu návrhu relativně vágní. Výrok tedy hodnotíme na základě tohoto porovnání jako pravdivý.
Oldřich Vlasák
V tomto ohledu (podmínky čerpání budoucích evropských fondů, pozn.) se podařilo pravidla výrazně zjednodušit a sjednotit tak, aby na rozdíl od současné situace měli všichni koneční příjemci rovné podmínky.
Dňa 20. novembra 2013 schválili europoslanci na plenárnom zasadnutí legislatívu upravujúcu podmienky čerpania európskych štrukturálnych a kohéznych fondov na budúce programové obdobie 2014-2020. Členské štáty si medzi sebou rozdelia 325 miliárd eur, Česká republika bude mať k dispozícii 20,5 miliard eur.
Medzi nejviditelnejšie novinky bude patriť delenie na tri regiony (momentálne sú len dva). K menej rozvinutým regionom pribudnú ešte regióny prechodné. Jednotlivé druhy regiónov budú mať rozdielnu výšku alokácií.
Jednou z ďalších noviniek bude, že investície z europskych fondov budú lepšie zamerané na dosiahnutie vyššej efektivity, tým že sa budú sústrediť na menší počet priorít. Medzi tieto priority patria: inovácia a výskum, digitálna agenda, malé a stredné podniky a nízkouhlíková ekonomika.
Približne 66 miliárd eur z Kohézneho fondu bude určených na podporu prioritného transeurópske dopravné spojenia a ďalšie infraštruktúrne projekty, napríklad v oblasti životného prostredia.
V rámci Európskeho sociálneho fondu bude podporená zamestnanosť a to z 20% v každom členskom štáte. Na záruky pre mladých pôjde minimálne 6 miliárd eur.
Pravidlá čerpania by mali byť značne zjednodušené a malo by dôjsť k minimalizácii byrokracie, napríklad zavedením elektronizácie. Avšak tieto nové pravidlá nezaručujú rovnosť všetkých konečných príjemcov. Vzhľadom k rozdielnym alokáciám pre jednotlivé regióny nebudú mať všetci príjemcovia rovnaké podmienky - nebude možné dosiahnuť na rovnakej čiastky. Výrok preto hodnotíme ako zavádzanie.
Jiří Pospíšil
A budovali jsme některé výrobní haly, jako třeba v areálu Oráčov a tak dále.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.
Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.
Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.
Andrej Babiš
Václav Moravec: Za měsíc budete prý mít šanci ukázat, jak se ve své dvojjediné roli politika a podnikatele nedostáváte do střetu zájmů, protože jde o tendr Státní správy hmotných rezerv na dodávku tisíce tun zmrazeného vepřového masa. Měla by se tohoto tendru podle vás zúčastnit firma, jejímž jste spoluvlastníkem, většinovým spoluvlastníkem, tedy firma Animalco? Andrej BABIŠ: Animalco skladuje pro stát maso, už nevím kolik, nevím, jestli deset let. Strašně dlouho. A já v tom nevidím problém, proč by nemohli skladovat dál. A já určitě do toho zasahovat nebudu. Není to moje kompetence. Pokud vím, tak Státní hmotný rezervy jsou pod panem Mládkem.
Je pravda, že firma Animalco skladuje již několik let pro Správu státních hmotných rezerv. Ovšem není zcela pravda, že by SSHR nebyla i v kompetenci Ministerstva financí. Ministr průmyslu a obchodu navrhuje předsedu SSHR po dohodě s ministrem financí. I některé další kroky musí být v souladu např. s Ministerstvem zahraničních věcí.
Správa státních hmotných rezerv (.pdf) je ústředním orgánem správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv (§ 1, odst. 1). Předsedu Správy jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí (§ 1, odst. 3).
Dále Správa např. společně s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra realizuje poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí.
Podle portálu E15 se dlouhá léta o maso staraly dvě firmy – Masoprogres Servis a Animalco.
Veřejná zakázka na pořízení masa do státních hmotných rezerv byla podána 19. září 2013, dodavatelé mohou podávat nabídky do 27. února 2014.
Václav MORAVEC: No dodnes se ale nepodařilo ani zkoordinovat třeba problematiku výstavby nových bloků jaderných elektráren se Slováky, kdy by mohla být výstavba Temelína podle zdrojů z ČEZu levnější, pokud by se nestavily dva bloky najednou v ČEZu, ale pokud by se to výběrové řízení zrušilo a nejdřív se soutěžil jeden blok a pak možná druhý. Vojtěch FILIP: Já myslím, že o tom mluvil pan prezident Zeman mimo jiné v pondělí v Českých Budějovicích na přímou otázku k Temelínu.
Dle námi dohledaných informací hodnotíme Filipův výrok jako zavádějící.
Prezident Zeman se k otázce dostavby Temelína v Českých Budějovicích opravdu vyjádřil. Avšak nejednalo se o změnu projektu ve smyslu dostavby nejdříve jednoho bloku a až poté, případně, druhého.
Zeman na přímou otázku týkající se dostavby Temelína odpověděl, že by uvítal úplné zrušení právě probíhajícího tendru a jeho opětovné vyhlášení, aby se mohla zúčastnit i francouzská společnost Areva. Ta byla ze současného tendru vyřazena, bez dalších podrobností, s odůvodněním, že nenaplnila zákonné požadavky na dostavbu dvou bloků v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín. Podle Zemana by skutečnost, že se tendru budou účastnit tři společnosti mohla snížit cenu až o 5%.
V každém případě by se jednalo o tendr na dostavbu dvou bloků JE Temelín.