Vojtěch Filip
Jak o těch církevních restitucích, nelegitimní, já neříkám, že nebylo zákonné, zákon byl přijat, Ústavní soud to dokonce posvětil, akorát z toho vyškrtnul, že to je spravedlivé.
Zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se skutečně zabýval Ústavní soud ČR na základě podání opozičních poslanců a senátorů. Nález byl vyhlášen na veřejném zasedání 3. června 2013. Ústavní soud svým nálezem „vyškrtl“ výraz „spravedlivé“ v § 5 zmíněného zákona, všechny další námitky zamítl.
Jaroslav Zavadil
Ten prodej zbytku akcií (MUS, pozn. Demagog.CZ) za 4,1 mld., myslím, že to bylo, (...) nebyl až tak nízký a bylo to dokonce víc, než tehdy odhadoval FNM.
Podle usnesení vlády z července 1999 byl zbývající 46% podíl státu prodán firmě Investenergy, v zastoupení Appian Group za 650 milionů korun. Odhad FNM se nám bohužel nepodařilo dohledat, kvůli výrazně přemrštěné částce hodnotíme nicméně výrok jako nepravdivý.
Za částku 4,1 mld. korun byl v roce 2004 prodán majetkový podíl státu ve společnosti OKD a to společnosti Karbon Invest, což je však odlišná transakce.
Miroslav Kalousek
Tak podle zákona musí být kandidátky odevzdány 38 dní před volbami.
V případě voleb do Poslanecké sněmovny se postupuje podle zákona o volbách do Parlamentu ČR. Podávání kandidátních listin je upraveno v § 31 (3): "Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice." § 55 zákona však uvádí lhůty pro případ, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Zde jde skutečně o Kalouskem uváděných 38 dní. Konkrétně: " Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle (...) § 31 odst. 3 na 38 dnů."
Jan Fischer
My jsme my, moje vláda v listopadu 2009 do Parlamentu, do sněmovny přinesla návrh zákona, který by stavěl ty, když to řeknu rychle ve zkratce, ty ceny (garantované ceny za výkup solární elektřiny, pozn.) z hlavy zase, zase na nohy. Naprosto racionální návrh. A je zajímavé, že tam ten zákon ležel, ležel a ležel. Takže to nešlo schválit na rok 2010, jak by bylo velmi žádoucí. A sněmovna to přijala v březnu následujícího roku, čili v roce 2010.
Vláda Jana Fishera předložila sněmovně návrh novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009. Zákon byl schválen sněmovnou 17. března 2010 a postoupen ke schválení v Senátu a podpisu prezidenta. Účinnost nabyl až 20. května 2010, přičemž se podle něho začalo řídit až 1. ledna 2011. Racionalitu nebo efekt zákona nehodnotíme.
Výrok ministra financí v demisi hodnotíme proto jako pravdivý.
Nikde na světě není ..., tam, kde byly ty registrační zavedeny, nikde není prokázáno, že by způsobily zvýšení výběru DPH.
Tento výrok není možné ověřit, neboť nelze analyzovat případy všech zemí, které registrační pokladny zavedly.
Vratislav Mynář
Já jsem tam kandidoval z 2. místa, jeden nestraník byl přede mnou, dva za mnou. (Při krajských volbách 2012 ve Zlínském kraji - pozn. Demagog.cz)
Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.
Jan Skopeček
Vznikají nové záchranné mechanismy, které znamenají nové a nepředpokládané finanční závazky pro stávající i nové členy eurozóny, omezuje se suverenita už i v oblasti fiskální politiky.
Krajský zastupitel za ODS Skopeček zde hovoří o vzniku Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a Paktu pro euro plus (EPP).
Na vzniku EFSF se v květnu roku 2010 dohodly státy eurozóny, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Tato instituce ve formě akciové společnosti sídlí v Lucembursku a má za úkol chránit státy eurozóny před finanční nestabilitou poskytováním finanční výpomoci.
Tento dočasný fond byl v září 2012 nahrazen stálým Evropským stabilizačním mechanismem (ESM, Aj.). Přispívají do něj všechny země eurozóny.
Další zmiňovaný nástroj, Pakt pro euro plus (EPP, Aj.), pak definuje mantinely fiskálních politik členských zemí.
Výrok Jana Skopečka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Václav Klaus
Propouštěl jsem lidi z vězení, co měli do 1 roku trest, to žádnej vrah nedostává. Taky se s kriminalitou nic nestalo. (Václav Klaus mluví o udělené amnestii - pozn. Demagog.cz)
Na základě textu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013 a statistik poskytnutých Policií ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.
Bod jedna prvního článku amnestie skutečně hovoří o trestech do jednoho roku. V bodu dvě se však píše „Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let."
Dle statistik poskytnutých Policejním prezidiem ČR se v období od ledna do května 2013 činil celkový počet kriminálních skutků 140796. Amnestovaní ve stejném časovém období spáchali 2208 kriminálních skutků, což znamená, že se podíleli na kriminalitě zhruba v 1,56 % případů. Z celkového počtu 6317 amnestovaných osob bylo k 31. 5. 2013 stíháno 1354 tj. 21,4 %. V jednotlivých krajích se pak kriminalita amnestovaných značně liší. Není tedy pravda, že by „se s kriminalitou nic nestalo“ jak tvrdí Václav Klaus, k jistému ovlivnění kriminality došlo.
Přikládáme některé statistky Policie ČR:
Skutky spáchané amnestovanými osobami za leden - květen 2013 rozdělení podle krajů
Název kraje
Počet skutků
Hl. město Praha
456
Jihočeský kraj
75
Jihomoravský kraj
232
Karlovarský kraj
118
kraj Vysočina
28
Královéhradecký kraj
76
Liberecký kraj
88
Moravskoslezský kraj
348
Olomoucký kraj
119
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
113
Středočeský kraj
142
Ústecký kraj
246
Zlínský kraj
91
celkem
2 208
Skutky spáchané amnestovanými osobami za leden - květen 2013 rozdělení podle druhu kriminality
Druh kriminality
Násilná kriminalita
165
Mravnostní kriminalita
6
Majetková kriminalita
1 321
Ostatní kriminalita
535
Zbývající kriminalita
132
Hospodářská kriminalita
49
Vít Bárta
Byť TOP 09 kupříkladu tady systematicky zvyšovala daně a přitom říkala, že je pravicovou stranou.
TOP 09 byla členem vládní koalice tzv. “vlády rozpočtové odpovědnosti” Petra Nečase, která daně několikrát zvýšila. Zvyšování daní ovšem nepodporovala jen TOP 09, ale i další politické strany - ODS nebo Věci Veřejné.
Pokud se podíváme na DPH, to bylo zvýšeno hned dvakrát. Od 1. ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 %. Od ledna 2013 došlo ke zvýšení DPH o jeden procentní bod, a to u obou sazeb - tedy ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %. (Aktualne.cz)
TOP 09 také navrhla a prosazovala tzv. daňový balíček, který obsahuje také zvýšení dalších daní.
Miroslav Kalousek stál rovněž za návrhem na tzv. povodňovou daň, známou také jako “povodňová stokoruna”. V tomto případě nešlo přímo o zvýšení daně, ale o snížení daňové slevy z daně z příjmu, a to o sto korun měsíčně na poplatníka této daně. Tato daň měla platit v letech 2011, 2012 a 2013 a sloužit na pokrytí škod způsobených povodněmi. (Aktualne.cz) Proti této dani se ale postavila ODS v čele s Petrem Nečasem a nakonec platila pouze v roce 2011. (viz. internetové stránky TOP 09 a server iDnes.cz)
Tomáš Hudeček
A mimochodem dopravní podnik na jízdném vybere 4 miliardy korun.
Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.
V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.
Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.
Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.
