Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dat Eurostatu jako pravdivý.

Míra nezaměstnanosti do věku 25 let ve Španělsku dosáhla v roce 2012 výšky až 53,2 %. To je mírně sice o tři procentní body více, ale Martin Kuba svému výroku nepřidává a vůči celkové míře nezaměstnanosti téhle věkové skupiny je to odchylka velmi mírná.

Na základě dat publikovaných ministerstvem financí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí v květnu 2013 zveřejnilo Fiskální výhled České republiky, v němž je predikován nárůst deficitu státního rozpočtu na 104,1 mld. Kč oproti původně předpokládaným 100,6 mld. Kč (.pdf, str. 17).

Německý profesor ekonomie Christian von Weizsäcker (Nj.) ve svém článku (17. odstavec, Nj.) z 10. května letošního roku zveřejněném na webovém portálu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mimo jiné uvádí :

"Ve všech zemích eurozóny jsou v podmínkách prosperity soukromé úspory podstatně vyšší, než trvale očekávané soukromé investice." Z kontextu diskuze vyplývá, že Vladimír Dlouhý hovoří o ekonomické situaci v Evropě. Jeho výrok (respektive volnou citaci) tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle každoroční zprávy (.pdf; a.j.) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Health at a Glance, vydané v roce 2012, dávalo Německo celkově do zdravotnictví v roce 2010 11,6% svého HDP, Česká republika pak 7,5% (viz. str. 123 citovaného materiálu). Na základě této publikace hodnotíme výrok bývalého ministra Hegera jako pravdivý.

V době, kdy byl Jan Fischer premiérem a Eduard Janota ministrem financí, skutečně došlo k ekonomickému propadu. HDP v prvním pololetí roku 2009 meziročně poklesl o 5 procentních bodů. (.pdf, str. 18). Podle predikce ministerstva financí ČR byl tento pokles opravdu nečekaný. V červenci 2008 byla vydána makroekonomická predikce, podle které byl v letech 2008 až 2011 očekáván průměrný stabilní růst HDP od 4,5 do 5,0 % (.pdf, strana 22).

Den po hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka (tedy 8. srpna) podepsalo 126 poslanců žádost o vyvolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, jejímž cílem je sněmovnu rozpustit. Tuto listinu (.pdf - kompletní znění i s podpisy jednotlivých poslanců) ve zmíněný den podepsali poslanci klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a část poslanců klubu VV.

Dodáváme, že 126 hlasů pro rozpuštění PS PČR stačí, je nutných nejméně 120 hlasů - tedy ústavní většina. Jiří Dolejš tak korektně pojmenovává fakta ve svém výroku.

Pravdivost tohoto tvrzení dokládáme na mediálních výrocích představitelů TOP 09 v uplynulých týdnech.

Již 16. června, tedy bezprostředně po oznámení rezignace Petra Nečase na post premiéra, řekl Miroslav Kalousek pro server Lidovky.cz: „Chceme učinit vše pro to, abychom získali důvěru Sněmovny a vláda rozpočtové odpovědnosti mohla pokračovat. Pokud by se to nepodařilo, pak jistě budeme hledat rychlou dohodu o předčasných volbách.“

Stejně se vyjádřil předseda strany Karel Schwarzenberg 17. června pro Aktuálně.cz: „Preferované je pokračování vlády ve stejné koalici s jiným premiérem, pokud se to nepodaří, pak by měly být co nejdřív předčasné volby.“

V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 27. června prohlásil předseda poslaneckého klubu Petr Gazdík: „My jsme řekli zcela jasně, že pokud nebude ve sněmovně většina, která by jaksi naši kandidátku na premiérku podpořila, pak jsou předčasné volby nejlepší, nejlepší řešení a nechtěli jsme protahovat agonii. Ty předčasné volby jsou určitě lepší, než úřednická vláda.“

Poslanec TOP 09 Jan Farský odpovídal na dotazy diváků v pořadu České televize Hyde Park 12. července mimo jiné těmito slovy: „(...) Jestli je ze zde důvod pro rozpuštění sněmovny já si myslím, ten důvod je a nastane ve chvíli, kdy tady není většina, která může schvalovat zákony a udržovat legislativní chod. Dokud je, tak není důvod rozpouštět sněmovnu“.

Petr Gazdík se pak vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“

Ještě v předvečer hlasování o důvěře vlády, 6. srpna, prohlásil Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Hradecký deník: „Náš pan předseda nemluví do větru. Kdyby se Poslanecká sněmovna něčeho takového dopustila (vyjádřila důvěru Rusnokově vládě, pozn. Demagog.cz), tak to nejlepší, co se s ní dá udělat, je okamžitě ji zrušit.“

Jan Korytář, neuvolněný člen zastupitelstva města, má jakožto předseda protikorupční komise, který je členem zastupitelstva, podle Směrnice Zastupitelstva Libereckého kraje č. 1/2013 (příloha č.1) skutečně nárok na odměnu ve výši 6.600 Kč.

Mezi tzv. "bohatý sever evropský" řadíme Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko.

Definovat a operacionalizovat pojem sociální stát není jednoduché, jelikož se k problematice váže řada modelů a vysvětlení. Pro naše účely ovšem můžeme použít statistiky OECD, které mapují podíl sociálních výdajů na HDP země:

zeměPodíl sociálních výdajů na HDP zeměDánsko30,8 % Finsko30,5 %Norsko22,9 %Švédsko28,6 %ČR21,8 %Slovensko17,9 %Průměr OECD21,9 % (data jsou k roku 2013)

Základní sazba zdanění pro rok 2013 je podle dat Eurostatu ve výše uvedených zemích následující:

ZeměMíra zdaněníDánsko25,0 %Finsko24,0 %Norsko28,0 %Švédsko25,0 %ČR21,0 %Slovensko20,0 %EU2721,3 %Data pro Norsko nebyla zahrnuta ve statistikách eurostatu, ale jsou ze serveru nordisketax.net

Země "bohatého severu" mají společnou tu vlastnost, že se dají považovat za země s poměrně rozvinutým sociálním státem a s vyššími přímými daněmi, než je průměr EU. Na základě výše uvedených informací tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.