Přehled ověřených výroků

Na základě dostupných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Mgr. Petr Pokorný, PhD., člen centra pro teoretická studia UK zabývající se kvartérní paleoekologií, sice zmiňuje ve své knize Neklidné časy větší výskyt povodní v 19. století:

Industrializace a nárůst populace v devatenáctém století vedly k výraznému snížení plochy lesů. To znamenalo pokles retenční schopnosti krajiny a povodně z této doby jsou v české historii nejextrémnější a nejčastější. Avšak nelze zároveň jednoznačně říct, že by se u nás ve 20. století povodně v nějakém větším měřítku nevyskytovaly, jak ukazuje i následující přehled největších povodní v 19. a 20. století.

Největší povodně v 19. století (.pdf, str. 49-61):

Březen 1830 Září 1831 Březen 1845 Srpen 1854 Červen 1879 Srpen 1880 Březen 1888 Červenec/srpen 1897

Největší povodně ve 20. století (.pdf, str. 65-89):

Červenec 1903 Srpen/září 1938 Březen 1941 Březen 1947 Červenec 1997

Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.

Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.

Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.

Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Privatizace Mostecké uhelné společnosti byla schválena na základě Usnesení vlády č. 819 ze dne 28. července 1999.

Výrok hodnotíme na základě informací z usnesení předsednictva ČSSD a veřejných zdrojů jako pravdivý.

Text usnesení z předsednictva strany obsahuje podporu pro všechny všechny tři ve výroku zmíněné priority ČSSD, identifikuje Bohuslava Sobotku jako navrhovatele usnesení a uvádí také, že zmíněné body byly přijaty jednomyslně.

To, že stejný jednomyslný výsledek přijalo i grémium strany, potvrzuje např. Česká televize.

Výrok Stanislava Humla je pravdivý. Ministr vnitra Jan Kubice skutečně dne 30. srpna 2012 pro ČTK prohlásil, " Pokud by se prokázalo, že odvolání policejního prezidenta bylo účelové, ve vteřině odstoupím..."

Ministerstvem zadaná Analýza možnosti pozastavení činnosti KSČM (.pdf, str. 12–13, 16, 27) dokládá pravdivost tohoto výroku.

Za spornou Analýza pokládá následující pasáž programu strany:

„Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.

Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.“

Analýza však tuto pasáž komentuje:„v případě výše citovaného programu KSČM chybí odkazy na leninismus, osobnosti typu Stalina a zejména pak k diktatuře proletariátu a vlády jedné strany. Přestože je v programu zmiňován marxismus, jsou zároveň zdůrazněny demokratické principy (vnitrostranická demokracie, občanská samospráva, pluralita atd.). Není tedy možné dovodit, že by marxismem tak, jak je obsažen v programu KSČM, byl marxismus stalinského typu.“

Marta Semelová se skutečně projevuje radikálně, pro Hospodářské noviny uvedla, že Klement Gottwald „udělal mnoho dobrého pro lidi. Dějiny se falšují, souzeni byli jen ti, co se opravdu provinili.“

Analýza možnosti pozastavení činnosti KSČM se rovněž vyjadřuje k výrokům Marty Semelové: „projevy poslankyně Semelové tedy mohou vzbuzovat obavy z porušování zákona, zejména pak z trestného činu schvalování komunistického genocidia (§ 405 trestního zákoníku). Za takové výroky je však primárně odpovědná poslankyně Semelová v rámci své trestněprávní odpovědnosti. Nutno podotknout, že na poslankyni bylo právě v souvislosti s jejími výroky podáno trestní oznámení, které však bylo shledáno jako neopodstatněné.“

Nejvyšší správní soud stanovil, že „důvod k rozpuštění politické strany tedy vyplývá z kumulativního splnění několika podmínek:
1) zjištěné chování politické strany je protiprávní,
2) je této straně přičitatelné,
3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a
4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tzn. není narušena proporcionalita mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot.“

Soukromé výroky Marty Semelové ani jiných radikálnějších členů KSČM tudíž skutečně nelze přičítat na vrub strany jako takové a nelze za to stranu zrušit.

ČSSD skutečně kritizovala některé změny ve firmách ovládaných státem. Předseda strany Bohuslav Sobotka vystupoval proti odvolání ředitele Národního divadla, které pokládal „za bezdůvodné a silně podivné.“ Změny ve vedení Českých Drah Sobotka považoval za signál, „že za Rusnokovou vládou existují konkrétní ekonomické zájmy a že tito lidé mohou podléhat pokušení ovládnout polostátní firmy a získat v nich vliv.“

Shodně se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka i první místopředseda Michal Hašek stavěli proti zásadním personálním krokům, které proběhly před hlasováním o důvěře vládě. Vláda (respektive její členové) zejména obměnila členy dozorčí rady a představenstva Českých drah, jmenovala nového ředitele ČD Cargo, odvolala a následně znovu jmenovala ředitele Národního divadla, vyměnila generálního ředitele společnosti CzechInvest a přeobsadila některé pozice ve Fondu dalšího vzdělávání.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru "Premiérem proti své vůli" v Mladé frontě Dnes z 29. června 2013, kde Jiří Rusnok říká následující:

"* Musel vás prezident Zeman dlouho přemlouvat, abyste teď vzal funkci premiéra v úřednické vládě? Váhal jste dlouho?

Samozřejmě jsem nějakou dobu váhal, byť ne dlouho. Jakmile padla vláda, tak jsem tušil, že se opět někde může něco dít a že zase bude moje jméno dáváno do těchto souvislostí. Stejně jako v minulosti, kdy padaly různé spekulace. Člověk už nějak preventivně tuší různá rizika, takže už přemýšlí, co by bylo, kdyby... Žádný dlouhý čas na rozmyšlenou jsem si nebral. Při samotném jednání s panem prezidentem už jsem víceméně věděl, že do toho půjdu.

* To bylo kdy?

Minulý pátek. Ještě před jeho jednáním v Lánech. Kývl jsem na to podmíněně... Pan prezident věděl, že ho čekají různé rozhovory, a nebylo jasné, jak to po těch rozhovorech dopadne. Ale tento scénář měl v hlavě a já tehdy tuto podmíněnou nabídku už tehdy pozitivně reflektoval."

Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.

Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.

Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.