Například opět na rozdíl od mých předchůdců jsem neprodal jednu jedinou pohledávku s takzvaným disážiem.
Tzv. "emisní disážio" znamená např. dle slovníku na serveru businesscenter.cz " rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou cenného papíru, pokud je emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota cenného papíru ". Pokud prodáme cenný papír s emisním disážiem, znamená to, že tržní hodnota emitovaného cenného papíru (měnící se v závislosti na nabídce a poptávce po tomto cenném papíru) je nižší než jeho nominální hodnota. Pro prodávajícího je tedy výhodné prodat cenný papír s emisním ážiem, nikoliv s disážiem.
Bohužel se nám v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, zda bývalý ministr Kalousek prodal či neprodal pohledávky s disážiem, a proto musíme jeho výrok hodnotit jako neověřitelný.
My jsme slyšeli vyjádření v tom smyslu (od vlády Jiřího Rusnoka - pozn. Demagog.cz), že by deficit neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu
Premiér Rusnok a jeho vláda si takový cíl skutečně stanovili. Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) říká: "Vláda je odhodlána udržet schodek vládního sektoru pod 3 % HDP,..." Poslanec Sobotka sice hovoří především o rozpočtu, jehož schodek se od vládního deficitu odlišuje, v ověřovaném výroku však typ deficitu nespecifikuje a výrok tak s vládním prohlášením souhlasí.
Ústy pana Sobotky bylo deklarováno, že jsou to přeběhlíci (Regec, Dryml, Koníček…) a neumíme (SPOZ - pozn. Demagog.cz) sehnat vlastní kandidáty.
Bohuslav Sobotka k přestoupení senátora J. Regece uvedl: “ Zemanovci dlouhodobě staví na přeběhlictví, které je podvodem na voličích. Prokazují tím nedostatek slušnosti a malé sebevědomí.”
Podle reakcí F.Koníčka a V.Drymla lze usoudit, že výrok se dotkl, byť nepřímo, i jejich osob. Ačkoliv Bohuslav Sobotka neřekl výslovně, že si SPOZ neumí sehnat vlastní kandidáty, dá se tak interpretovat, že podle něj SPOZ staví na přeběhlících.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V Libereckém kraji, kde máme tamního hejtmana, tam se už to provádí (myšlen je registr smluv) a funguje to.
Zavedení registru smluv v Libereckém kraji potvrzuje samotný web kraje. O zavedení registru kraj informoval v únoru roku 2013. Samotný registr je dohledatelný na stránkách portálu veřejné správy.
Registr byl zaveden skutečně tedy za působení hejtmana Martina Půty. Ten byl zvolen v krajských volbách za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kdy s tímto sdružením v kraji vyhrál volby. Následně ustavil radu kraje společně s hnutím Změna pro Liberecký kraj.
Kandidátní listina TOP 09 pro předčasné volby ukazuje, že Starostové pro Liberecký kraj kandidují spolu s členy TOP 09, dá se tedy říct, že si oba subjekty jsou personálně velmi blízké.
O ekonomických výhodách zavedení tohoto opatření obecně (na základě zkušenosti ze Slovenska) informuje Česká televize, které potvrzuje výhodnost zavedení registru i bývalá premiérka Radičová. Liberecký kraj také získal za zavedení registu ocenění v anketě veřejnosti Otevřeno - zavřeno, která je udělována za transparentnost.
Na základě těchto dohledaných informací o registru smluv v kraji a politické příslušnosti hejtmana Půty je výrok hodnocen jako pravdivý.
V každém kraji existuje položka, která se týká krizového řízení, týká se zvládání mimořádných událostí. Myslím si, že v jednotlivých krajích je to v rozmezí od jednotek do desítek milionů korun pro aktuální pomoc.
V rámci ověřování výroku poslance Haška jsme prošli rozpočty všech krajů a Hlavního města Prahy a do financí, o nichž mluvil poslanec Hašek, jsme zahrnuli vše, co souvisí s krizovým řízením - řešením mimořádných událostí. To zahrnuje jak přípravu, tak připravené finance na opravy či akutní výdaje. Dané součty jsme dali to tabulky dle krajů a pro korektnost uvádíme i rok, ze kterého jsou. (ne ve všech krajích byly rozpočty rok 2013 dostatečně konkrétní, např. aplikace Prahy)
Kraj Rok Odkaz Částka (v tis. Kč) Hlavní město Praha 2012 aplikace* 3 000Středočeský2013 list 01 (.xls) 2 500Jihočeský2013 str. 14 a 15 (.pdf) 6 395Plzeňský2012 str. 25 a 26 (.pdf) 8 820Karlovarský2013 str. 5 (.pdf) 3 513Ústecký2013 str. 50 (.pdf) 1 000Liberecký2013 list 904 (.xls) 2 204Královehradecký2013 (.xlsx) 152**Pardubický2013 (.zip) P6_P7... 5 422Vysočina2013 (.pdf) nenalezeno***Jihomoravský2013 list II.2. (.xls) 1 500Olomoucký2013 list 02 (.xlsx) 6 000Zlínský
2013 str. 48 (.pdf) 440Moravskoslezský2013 stránky kraje 9 290
* Nutno "se proklikat" -> návrh rozpočtu - detailní pohled -> výdaje -> 07 - Bezpečnost -> MHMP OKR.
** V rozpočtu kraje byla vedena pouze položka "krizové plánování", položku zahrnující materiální připravenost se nám nalézt nepodařilo.
*** V rozpočtu kraje nebyla vedena položka "krizové řízení" či jiné podobné znění, nicméně v podrobném rozpise byl uveden nákup materiálu na krizové řízení veden v rozpočtu IZS (integrovaného záchranného systému).
Výrok poslance Haška hodnotíme jako pravdivý, ve všech krajích byly skutečně vedeny finance na krizové řízení (či podobně pojmenované položky). Jedinou výjimkou je zde Vysočina, kde tyto finance jsou přímo součástí IZS, tudíž nejsme schopni uvést konkrétní číslo. Nicméně v krajích, které měly tento údaj uvedený separátně, se (až na Zlínský kraj) konečná částka pohybuje opravdu mezi 1 až cca 10 milióny Kč.
Tam je potřeba zvýšit tu platbu za státní pojištěnce, to je klíčová věc, protože to je nepoměr mezi platbou za státní pojištěnce a například za tím, co platí zaměstnanec, je několik set korun. Jestli se nepletu, tak je to možná i víc než tisíc korun.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů e15.cz,eurozpravy.cz a vzp.cz jako pravdivý.
Výše měsíčního pojistného za státní pojištěnce je aktuálně ve výši 723 Kč, vláda v demisi ale rozhodla zákonným opatřením o navýšení této částky na 821 Kč. Navrhované opatření ale ještě musí schválit Senát.
Pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů(OBZP) je dnes ve výši 1 148 Kč. Osobám samostatně výdělečně činným(OSVČ) se v roce 2013 zvýšil poplatek zdravotního pojištění na 1 748 Kč.
Výše pojistného zaměstnance, které si odvádí zaměstnanec sám činí 4,5 % z hrubé mzdy, konkrétní částka tedy závisí na výši příjmu.
Rozdíl mezi pojistným placeným státem a pojistným odvedeným státem tedy určitě může přesáhnout i 1000 Kč.
Já si, já samozřejmě tu situaci nepamatuji, v té době (v době dokončení privatizace OKD - pozn. Demagog.cz) jsem ani nebyl ještě ve straně, pokud se nepletu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť není známo přesné datum, co se týká členství Pavla Bělobrádka v KDU-ČSL.
K dokončení privatizace OKD došlo v polovině září 2004, kdy vláda rozhodla, že státní podíl získá společnost Karbon Invest. Podle veřejně dostupných zdrojů vstoupil Bělobrádek do strany právě v roce 2004. Server Demagog.cz se ho proto pokusil kontaktovat, aby získal přesné údaje. V časové tísni nás odkázal pouze na svůj oficiální web, kde však tento údaj není úplný.
V pátek jsme měli výkonnou radu, která se zabývala kromě toho, těch předčasných voleb, které jsme tady probírali už v úvodu, tak se zabývala také tím, na co jste se ptal tady kolegy, sestavováním kandidátek, jaká by mohla být pravidla nebo nemohla být pravidla a kromě jiného jsme se bavili také o možném kongresu. Zda před volbami nebo po volbách. Musím říci, že jednoznačně, až snad s jednou výjimkou, těch účastníků výkonné rady převažoval názor, že má kongres ODS se uskutečnit po volbách. Tedy do těch voleb kongres se konat nemá a zůstáváme v uspořádání, v jakém jsme.
Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné dohledat informace ze zmíněné výkonné rady ODS.
Usnesení výkonné rady ODS z pátku 9. srpna 2013 se mimo jiné zabývalo skutečně sestavováním kandidátních listin.
"Výkonná rada ODS konstatuje, že je nutné urychleně sestavit kandidátky ODS pro předčasné volby v roce 2013 a pověřuje grémium ODS přípravou pravidel, které povedou k jejich efektivnímu sestavení." Nicméně není možné dohledat postoje jednotlivých členů grémia ODS a není také jasné, jaké postoje hájili jednotliví vrcholní představitelé strany na grémiu ODS směrem ke kongresu. Toto nezaznělo ani v přijatém usnesení, ani na tiskové konferenci po skončeném jednání.
Je třeba připomenout, že bylo vydáno již přibližně 250 tisíc karet a objem realizovaných transakcí přesáhl částku čtyři miliardy korun.
Počet vydaných sKaret jsme ověřovali již na začátku dubna, kdy nás klientské centrum České spořitelny informovalo, že bylo předáno “více než 260 000 karet”.
Server Patria.cz ve svém článku z 2. května 2013 uvádí dokonce již číslo 274 tisíc (údaj k 25. dubnu). Zároveň uvádí, že na účty k sKartám bylo vyplaceno 7,34 miliardy korun. Nicméně nikde není přímo uvedeno, kolik z těchto peněz již klienti utratili. Stejnou částku, tedy čtyři miliardy korun realizovaných transakcí, zmiňuje také stranický kolega poslankyně Peckové, exministr Drábek.
Protože jsme však v tuto chvíli nenašli žádný nezávislý veřejný zdroj, který by tuto informaci potvrdil či vyvrátil, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ale ten, kdo za podhodnocenou cenu, mnohonásobně podhodnocenou cenu prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť existují protichůdné názory na cenu, za kterou byl privatizován podíl v OKD.
Pokud jde o údajné podhodnocení ceny OKD, agentura Ernst & Young vytvořila posudek, podle kterého měl státní podíl na společnosti v r. 2005 hodnotu až 24 miliard korun (ČT).
Prodej byl nicméně prověřován, a to dokonce několikrát, Evropskou komisí pro podezření ze státní podpory kupujícímu. Komise však nenašla, což potvrdil také její závěr v roce 2011 (iHNed.cz), pochybení související s cenou prodeje. Cena měla být "spravedlivá".
