Přehled ověřených výroků

Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).

Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.

Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.

Aktuální sazby DPH pro rok 2013 jsou 15 a 21 %, hypotetická průměrná sazba by tedy byla 18 %. Za předpokladu, že splatnost faktur by byla půl roku (a zákazník by platil poslední den splatnosti), stihneme vloženou stokorunu otočit dvakrát za rok, DPH na výstupu by tedy činila 36 % (2x18) z této vložené stokoruny. Pokud by se zkrácením splatnosti podařilo zajistit obrátku peněz 10krát rychleji (splatnost by v takovém případě musela být přibližně 18 dní), DPH na výstupu by za rok bylo skutečně 360 % z vložené stokoruny.

Přestože tedy Rostislav Senjuk chybně uvádí, že průměrná sazba je 17 %, už jako dvojnásobek uvádí správně 36 procent, považujeme to tedy pouze za přeřeknutí a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.

Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.

Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců (opoziční poslance a členy Strany zelených, vizte přehled volby iDNES.cz), zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS (přehled ČSÚ, .pdf). Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého (tento scénář zmínily kupř. Novinky.cz).

Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila (shrnuje iDNES.cz), Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.

Miloš Zeman vystoupil z ČSSD v březnu 2007, kdy jedním z důvodů bylo obvinění ze strany Jiřího Paroubka ohledně smlouvy podepsané Zemanem s advokátem Zdeňkem Altnerem: " Smlouva řešila zastupování ČSSD ve sporu s ministerstvem financí ohledně vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale následně tvrdil, že mu sociální demokracie nedala peníze sjednané ve smlouvě. Zeman v březnu 2007 vystoupil z ČSSD ". Na Zemana bylo podáno i trestní oznámení, kvůli kauze s Lidovým domem.

Kandidát TOP 09 na prezidentský post Karel Schwarzenberg ve své kampani v souvislosti s otázkou přijetí či nepřijetí společné evropské měny zdůrazňoval (např. v rozhovorech a diskuzích - IDNES, IHNED, EurActiv, ČT) především závazek České republiky euro přijmout, který vyplývá z účinných smluv, které jsou pro ČR závazné.

Jednoznačně deklarovanou ambici Karla Schwarzenberga přijmout euro do pěti let tak, jak je uvedeno ve výroku, však ze zkoumaných prohlášení a rozhovorů vyvodit nelze. Předseda TOP 09 v souvislosti s časovým horizontem pěti let hovoří o tom, že přijetí společné evropské měny je: "otázka, která bude k řešení snad za pět let." (rozhovor pro EurActiv) V pořadu Ekonomika ČT24 z 20. prosince 2012 pak Schwarzenberg např. uvádí následující:

"My jsme se k tomu zavázali. My jsme podepsali smlouvu, podle které se Česká republika v přístupové smlouvě Evropské unii zavázala. Takže to není otázka, jestli jsem pro, nebo proti. Nýbrž otázka je kdy. Tam máme bohudíky dost prostoru. Dle mého názoru teď ještě nedosáhneme ukazatelů, které by nám vůbec umožnily zažádat o přijetí do eurozóny. Obávám se, že to bude nějakých čtyři až pět let trvat. Pak bude tato otázka aktuální, pak se zahájí proces a pak rozhodne vláda, která v té době bude, a vedení národní banky, kdy bude za dlouhá léta vhodný okamžik k přijetí eura. Já bych velice varoval před tím, abychom byli nevěrohodní tím, že něco podepíšeme a řekneme – no, okolnosti se pro nás změnily, tudíž to podrobíme referendu."

Na základě výše uvedeného Skopečkův výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť, jak již bylo uvedeno výše, jednoznačně deklarovanou ambici Karla Schwarzenberga přijmout euro do pěti let nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Předseda TOP 09 však zdůrazňuje závazek pro ČR euro přijmout, a právě období "za pět let" spojuje s aktuálností této otázky, kdy bychom mohli kritéria pro přijetí společné evropské měny splnit.

Karel Schwarzenberg je dlouholetým obhájcem jaderné energie (např. zde, zde, zde, zde a zde), za což si mimo jiné vysloužil u rakouských sousedů i označení "atomový kníže".

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.

Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) skutečně zmiňuje mj. investici dalších státních prostředků k podpoře růstu ekonomiky:

"Neprodleně budou identifikovány všechny dostupné zdroje investic v rámci veřejné správy a ve státem ovládaných podnicích tak, aby v co nejkratším čase mohly podpořit rozvoj české ekonomiky."

a také:

"Počítáme ovšem s posílením investic do vzdělání, vědy, výzkumu, dopravní infrastruktury a na další prorůstová opatření."

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o deficitech státního rozpočtu a celkového zadlužení ČR k HDP hodnocen jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase nastoupila v létě 2010, má tedy za sebou sestavení tří rozpočtů. Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ve všech z těchto tří let byl deficit přes 100 mld. Kč. Konkrétní údaje např. server Euroekonom ze zdrojů Ministerstva financí.

Stejně tak poměr státního dluhu k HDP neustále stoupá.

Vývoj můžete vidět v tomto grafu založeném na datech Eurostatu. Je otázkou, co míní Sobotka obratem "za nás" - ČSSD jako strana (data od roku 98) nebo až jeho aktivní působení ve vládě? V obou případech ovšem výsledná data nepopisují výrok Sobotky jako pravdivý.

Vyjdeme-li z roku 2002, kdy vládu přebral Vladimír Špidla (po Miloši Zemanovi), v jehož vládě působil Bohuslav Sobotka jako ministr financí, stoupl poměr státního dluhu k HDP z 27,1% (2002) na 45,8% (2012).

V době, kdy ČSSD předávala vládu ODS (rok 2006), činil tento poměr 28,3%, není tedy pravdou, že vláda pravice schodek zdvojnásobila. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící. Procentuální rozdíl mezi dvojnásobkem zadlužení z roku 2006 a současností je přes 10 %, což nelze považovat ani za přibližný údaj. Výrok předsedy ČSSD je tedy hodnocen jako zavádějící.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý, protože KSČM ve svém volebním programu má požadavek na obecné referendum. Konkrétně se jedná o první bod páté části programu, která zní následovně: " Přijetí ústavního zákona o obecném referendu a zjednodušení vyhlašování místních a regionálních referend. "