Miroslava Němcová
Nakonec Bezděkova komise, která se zabývala nutností důchodové reformy v České republice, zasedala už od roku 2004 a doporučovala i tento směr, tedy rozšířit ty dva stávající pilíře o ten jeden, který je obvyklý i v řadě evropských zemí.
Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová hovoří o tzv. II. pilíři důchodové reformy, který předpokládá individuální spoření občanů. Vstup do II. pilíře je čistě dobrovolný, avšak po uzavření smlouvy o důchodovém spoření z něj již nelze vystoupit. Bezděkova komise pracovala na podobě důchodové reformy v letech 2004 – 2005 (závěrečná zpráva dostupná zde) a zejména v roce 2010, kdy v červnu přednesla návrhy řešení ve dvou variantách. Varianta č. 2 (ppt.) pak předpokládala vytvoření dobrovolného II. pilíře, který budou provozovat penzijní společnosti.
Současné zkušenosti s podobným důchodovým systémem (tedy tzv. II pilířem) má několik zemí Evropy, zejména naši sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.
Pavel Bělobrádek
...jsme součástí Evropské lidové strany, nejsilnější strany v Evropském parlamentu.
KDU-ČSL skutečně patří mezi členy Evropské lidové strany (EPP, .pdf), jejíž frakce v Evropském parlamentu je s 275 členy nejpočetnější (srov. ve vyhledávání dle filtru "Politická skupina"). Původně KDU-ČSL v rámci frakce disponovala dvěma poslanci, nicméně Jan Březina, ačkoliv zůstává členem poslaneckého klubu EPP, své členství v KDU-ČSL v roce 2012 ukončil. Jedinou poslankyní KDU-ČSL v Evropském parlamentu tak zůstává Zuzana Roithová.
Miroslav Kalousek
Naposledy v roce 2002 ta největší povodeň, která způsobila, tak tam byly škody za šestnáct miliard korun.
Dle údajů ze souhrné zprávy ministerstva zemědělství o investicích do protipovodňových opatření, se vyšplhala výše povodňových škod v roce 2002 na 75 miliard korun (strana č. 3 "Povodňové škody v ČR 1997-2012"). Dle informací z médií byly celkové škody přibližně 73 miliard korun.
Výrok ministra financí Miroslava kalouska hodnotíme jako nepravdivý.
Karel Schwarzenberg
Bylo to zajímavé tehdy (Schwarzenberg mluví o období “před Únorem” - pozn. Demagog.cz), neboť největší strana, nebudiž pochyby, naši předkové volili velkého prezidenta v opravdu svobodných ještě volbách, byť byla vyřazena v první republice nejsilnější strana, Československá republikánská strana agrární, a byl jenom omezený počet politických stran připuštěn, což už vrhlo stín na tyto volby . Ale volby ještě byly celkem svobodné. Vzešla z toho nejsilnější komunistická strana, a ta, jak známo, po únoru rychle vstřebala sociálně demokratickou stranu. Byl sjednocující sjezd a nebylo sociálních demokratů.
O volbách r. 1946 se hovoří často jako o relativně demokratických nebo o částečně svobodných. Volební soutěž byla deformována tím, že se jí mohl účastnit pouze omezený počet stran, přičemž do té doby velmi silná Agrární strana se voleb účastnit nesměla. Nelze je tedy považovat za úplně demokratické, jak ve svém výroku připouští i Karel Schwarzenberg.
Dalším nedemokratickým prvkem pak bylo sčítání hlasů KSČ* a KSS**, kdy obdobná možnost ostatním stranám dána nebyla. Nicméně ve srovnání s volbami r. 1948 se stále dá hovořit o jisté míře demokratičnosti.
Ve volbách nakonec zvítězila KSČ se 40,17 % hlasů.
Tehdejší Sociální demokracie (ČSD) byla stejně jako KSČ součástí tzv. Národní fronty. Po událostech z února 1948 se ČSD skutečně pod vedením pro-komunistického křídla v červnu 1948 po sjednocujícím shromáždění (.pdf) skutečně stává součástí KSČ.
* Komunistická strana Československa
** Komunistická strana Slovenska
Jan Zahradil
A já myslím, že vaši voliči to vědí, protože jinak by asi v ČR nebylo podle průzkumu veřejného mínění 77% lidí, kteří jsou proti zavedení jednotné měny v ČR.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výzkumu CVVM z dubna 2013, kdy 77% obyvatel rozhodně či spíše nesouhlasí se zavedením eura.
Z ostatních průzkumů veřejného mínění stojí za pozornost uvést šetření Evropské Komise Flash Eurobarometr 377 (.pdf), publikované v dubnu 2013. To uvádí, že z celkového počtu dotazovaných Čechů hodnotí přijetí eura velmi nebo spíše negativně 72% Čechů.
Pavel Blažek
Je tam ještě aspekt, jo, který je důležitý. Sice prezident musí rozpustit sněmovnu, pokud se o to odhlasuje více jak 120 poslanci, ale není tam lhůta. To znamená, že zase ta politická scéna je závislá na dohodě s prezidentem, kdy budou volby. Že teprve sněmovna sama se nerozpouští. Rozpouští ji prezident. Teprve poté, co prezident vydá toto rozhodnutí, běží ona lhůta 60 dnů, do kdy musejí být volby.
Výrok hodnotíme na základě Ústavy ČR jako pravdivý.
Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (.pdf): odst. 2: " Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců." odst. 3: " Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období."
Ustanovení odstavce 2 neurčuje lhůtu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, omezuje prezidenta pouze ve smyslu odstavce 3, tedy že nesmí Poslaneckou sněmovnu rozpustit 3 měsíce před skončením (řádného) volebního období. Třípětinovou většinou všech poslanců je pak 120 poslanců. Z ustanovení je patrné, že Poslanecká sněmovna navrhuje usnesením prezidentovi rozpuštění sněmovny (tj. nerozpouští se sama přijetím takového usnesení), prezident má ale povinnost tomuto návrhu vyhovět.
Čl. 17 Ústavy ČR pak stanoví: odst. 2: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."
Jeroným Tejc
..přehlasovávání názoru veřejnosti, která si z 80 % nebo ze 75 % myslela, že církevní restituce nejsou v pořádku.
Dle průzkumu společnosti SANEP s.r.o. ze 7. června 2013 nesouhlasí s provedeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi 74,5% lidí.
Pro zajímavost přikládáme ještě starší průzkum (.pdf) Sociologického ústavu AV ČR, ze září 2012, který se tématem zabývá obšírněji, a pokládá i další podotázky. S návrhem církevních restitucí tehdy nesouhlasilo 65% respondentů.
S ohledem na první zmíněný průzkum, který je nejaktuálnější a potvrzuje slova Jeronýma Tejce, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vladimír Dlouhý
...to znamená skrývají se tam ty obrovské regionální rozdíly. Zadruhé v mezinárodním srovnání to není tak hrozné, naopak je to jedno z nejlepších. (v otázce nezaměstnanosti - pozn. Demagog.cz)
Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.
Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.
Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.
Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
A já jsem slyšel veřejná vyjádření pana Tluchoře, pana Šnajdra a dalších, slyšel jsem na vlastní oči v Poslanecké sněmovně, kdy oni říkali, že nic takového (církevní restituce, druhý pilíř důchodového systému, pozn.) nepodpoří, že budou hlasovat proti tomu, pan Šnajdr zpochybňoval druhý pilíř důchodové reformy, vystupoval tam veřejně, možná s na to kolegové také vzpomenou, a najednou potom změnili názor a z Poslanecké sněmovny zmizeli.
Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".
Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."
Helena Langšádlová
Já tady mám před sebou ten materiál Rekonstrukce státu, i oni vlastně tady říkají, že alespoň jednu třetinu dozorčí rady tvoří nezávislí experti.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu rekonstrukcestatu.cz jako pravdivý. Jedním z témat, které hnutí Rekonstrukce státu podporuje, jsou odborné nominace do dozorčích rad. Jednou z podmínek podporovaného zákona je i pravidlo 1/3 nezávislých expertů v dozorčích radách.