Přehled ověřených výroků

Nepodařilo se nám bohužel dohledat, jakou kampaň měl ministr Heger na mysli, Dánsko je nicméně dáváno za příklad země s nejnižší kazivostí zubů u malých dětí. Velký vliv na tom patrně mají povinné pravidelné preventivní prohlídky a bezplatná péče pro děti do 18 let.

Na zubní péči pro dopělé pak stát přispívá jen minimálně. Používání běžných amalgánových plomb, o kterých byla řeč, Dánsko úplně zakázalo v roce 2008, pacienti tedy nemůžou volit tuto levnější variantu.

Co se počtu zubařů týká, podle Eurostatu (.pdf) mírně klesl počet praktikujících zubařů v poměru k celkové populaci (z necelých 85 zubařů na 100 tisíc obyvatel v roce 1992 na téměř 78 v roce 2009). I přesto v Dánsku na 100 tisíc obyvatel připadá více zubařů než v České republice. V naší zemi připadlo v roce 2009 67,6 praktikujích zubařů na 100 tisíc obyvatel (strana 2). V absolutních číslech se počet zubařů v Dánsku od roku 1992 prakticky nezměnil (strana 1).

Z této statistiky ovšem nelze dovozovat vytíženosti či počet zákroků zubních lékařů.

Kvůli nedostatku dostupných relevantních informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tento Klausův výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace, které by výrok buďto potvrzovaly, nebo vyvracely. O amnestii jako takové se však vyjadřoval.

Například podle serveru iDNES.cz krátce po svém prvním zvolení Václav Klaus prohlásil, že institut amnestie je důležitý a správný, zároveň ale již před zvolením tvrdil, že amnestiemi bude šetřit.

Při projevu 15. ledna 2003 na Pražském hradě Klaus řekl: "Podobně je tomu i s tolik diskutovanými milostmi a amnestiemi. I s nimi je třeba šetřit a v žádném případě se nesmí dopustit jejich zpochybňování skrýváním důvodů jejich udělení či argumentováním úředníků prezidentské kanceláře, že prezident důvody těchto výjimečných aktů nemusí uvádět." Podle serveru Týden.cz v červnu 2011 tlumočil pro Lidové noviny Klausův názor jeho tajemník Jakl: "Přeplněnost věznic nemůže být důvodem pro amnestii."

Je pravdou, že v porovnání s rokem 2010 se podařilo v roce 2011 snížit deficitzdravotních pojišťoven o 1.7 miliardy. V roce 2011 také hospodaření tohoto odvětví státního rozpočtu ovlivnilo plošné zvýšení platů lékařu, na které musel ministr Leoš Heger vyčlenit dvě miliardy korun. Ovšem ke zvýšení dolní sazby DPH došlo až v roce 2012.

Z kontextu celé diskuze však vyplývá, že Leoš Heger hovoří hlavně o hospodaření v roce 2012. Z tohoto roku ale nejsou data o hospodaření zdravotních pojišťoven dostupná a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Dle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení z 28. února 2013 bylo k 31.12. 2012 vypláceno 67 614 důchodů se zařízenou exekuční srážkou.

Na základě informací České správy sociálního zabezpečení, která má mj. na starosti právě exekuční srážky, hodnotíme výrok ministryně Müllerové jako pravdivý.

Výrok se na základě veřejně dostupných informací nepodařilo ověřit. Mohlo se jednat například o seminář NKÚ věnovaný právě otázkám kvality kontrolní činnosti auditních orgánů. Nicméně žádný podrobnější výstup, který by přiblížil jednotlivé příspěvky a jejich závěry, nebyl doposud publikován.

Během ověřování se nepodařilo najít ani jiná hodnocení poskytující mezinárodní srovnání jednotlivých států. Ani na stránkách Evropského účetního dvora nejsou ať už ke zmiňovanému semináři nebo žebříčku států žádné informace.

Nebylo možné dohledat žádné zmínky o podání žaloby na společnost United Bakeries krom tohoto výroku v Otázkách Václava Moravce, který poté přejali novináři.

Výrok Víta Bárty hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace ani ve výročních zprávách skupiny Agrofert Holding, a.s., ani na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Výrok Milana Urbana hodnotíme jako neověřitelný, a to kvůli nedostatku veřejně dostupných informací.

Je sice pravdou, že pro rok 2013 několik významných dodavatelů elektrické energie zlevnilo cenu silové elektřiny (např. ČEZ o 5 %), nicméně se nám nepodařilo zjistit celkový průměrný pokles ceny.

Poslanec Bárta odkazuje na kauzu týkající se uvolnění části státních rezerv obilí jako pomoc zemědělcům zasaženým sezónním suchem. Vzhledem k tomu, že státní orgány neposkytují veřejnou databázi podaných trestních oznámení (postup při nakládání s trestním oznámením viz zde), lze se v případě tohoto výroku spoléhat pouze na zdroje třetích stran, například na vyjádření v médiích.

Žádné zdroje, které by alespoň nepřímo výrok potvrzovaly, nebyly v průběhu ověřování nalezeny. Tiskovou zprávu v tomto smyslu doposud nepublikoval ani Vít Bárta, ani politická strana Věciveřejné. Výrok je proto neověřitelný.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný. Zmínka o možném nestranickém ministrovi obrany přijatelném pro všechny tři koaliční strany se objevila v médiích v souvislosti se jménem Rudolfa Jindráka (Finanční noviny, Insider). Nepodařilo se nám však nalézt znění žádné politické dohody ohledně jmenování tohoto nového ministra.