Přehled ověřených výroků

Například v rozhovoru pro deník Právo Karel Schwarzenberg na otázku tazatele, jak by dosáhl toho, aby v zahraniční politice proti sobě nebyla vláda a prezident, odpověděl: “ V běžných záležitostech by měl být prezident zdrženlivý a nevyjadřovat se, i když nad tím nejásá. V závažných věcech by měl zahájit diskusi s vládou a najít nějaké společné stanovisko. Teprve když se potom zjistí, že jsou tady stanoviska, která nelze přemoci, tak by se měl ozvat s odlišným názorem.” Také na svých internetových stránkách, zřízených pro volební kampaň, k tématu postavení ČR v EU Karel Schwarzenberg uvádí, že: “Nelze, aby vláda a prezident zastávali odlišný přístup k zahraniční politice.” Na základě těchto dostupných zdrojů hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací o postojích jak pojišťoven, tak i politické opozice, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zavedení tzv. 2 pilíře v rámci penzijní reformy prosadila vláda Petra Nečase. Pochybnosti pojišťoven lze ilustrovat např. na výrocích dnes již bývalého prezidenta Asociace penzijních fondů ČR Jiřího Rusnoka, který svůj odchod zdůvodnil také rozhodnutím jeho zaměstnavatele, pojišťovny ING, se tzv. 2. pilíře nezúčastnit. O tomto informoval např. Český rozhlas, servery Lidovky.cz a Novinky.cz či Týden.cz (obojí ČTK). Další fond, který se 2. pilíře nebude účastnit, je AEGON.

Opoziční ČSSD skutečně prostřednictvím svých vysokých představitelů uvádí, že má v plánu tento nově vytvářený pilíř zrušit. Pro Hospodářské noviny o tom mluvil stínový ministr financí strany Jan Mládek, pro stejný tisk se obdobně vyjádřil i expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (v současnosti Mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti), ve stejném duchu pak své vyjádření uvedl pro časopis Týden i 1. místopředseda strany Michal Hašek.

Samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (.pdf) zaslal penzijním fondům v ČR dopis, v němž je informoval, že: " Vzhledem k tomu, že ČSSD podobu vládní důchodové reformy nepodpořila a nepodílela se na žádné politické dohodě o její další budoucnosti, vyhrazuje si plné právo zrušit nebo upravit příslušné zákony, pokud k tomu získá mandát od voličů v příštích volbách do Poslanecké Sněmovny...ČSSD si zejména legitimně vyhrazuje právo zrušit po příštích volbách do Poslanecké sněmovny tzv. druhý pilíř..."

Tento výrok premiéra Nečase jsme ověřovali již několikrát, naposled v OVM z 9. září 2012.

Podle zatím poslední dostupné výroční statistiky Eurostatu za rok 2011 je Česká republika skutečně na 7. místě v rámci EU.

Atuální čtvrletní údaje Eurostatu z 22. října 2012 však obsahují data ke konci druhého čtvrtletí, kde došlo ke změně a Česká republika se posunula na osmé místo za Lotyšsko (Latvia), jehož schodek v poměru k HDP je o jeden procentní bod nižší než český. Ten činil na konci druhého čtvrletí 44%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k nejaktuálnějším údajům.

Ve svém prohlášení po 1. kole volby prezidenta republiky Předsednictvo ČSSD skutečně nabádá veřejnost k volbě Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby. Dle slov Bohuslava Sobotky.: „Předsednictvo Sociální demokracie tedy doporučuje občanům, voličům/voličkám Sociální demokracie, našim sympatizantům, aby přišli ke 2. kolu volby prezidenta republiky a zvážili svoji podporu kandidátu, který není spojen s pravicovou vládou a tím kandidátem je Miloš Zeman."

Slova Miloše Zemana můžeme označit za pravdivá, a to na základě údajů ze stránek Eurostatu. Zde můžeme nalézt tabulku (anglicky, z 24. dubna 2012) i tiskové prohlášení (.pdf, anglicky), které znázorňují vývoj nákladů na pracovní sílu (labour costs) za hodinu v případě podniků s 10 a více zaměstnanci, pro možnost srovnání uváděnou v eurech. V roce 2011 byly náklady na českou pracovní sílu ve výši 10,5 eur, v případě Německa pak 30,1 eur, což je opravdu přibližně trojnásobek.

Poslanec Pekárek byl odvolacím soudem odsouzen za přijetí úplatku a zneužití pravomoci, informoval o tom např. iDnes.cz nebo Novinky.cz. Jeho mandát tímto ovšem nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednacího řádu sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.”

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Informace o tom, že Zdeněk Škromach kandidoval na předsedy ČSSD se nám podařilo dohledat na serverech idnes.cz, kde se píše: " Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce být šéfem ČSSD.Budu v březnu na sjezdu kandidovat, oznámil MF DNES. ", o kandidatuře informuje také server Britské listy. Zmínky o dalších kandidaturách na post předsedy strany se nalézt nepodařilo, výrok Zdeňka Škromach proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravomoc jmenovat členy Bankovní rady České národní banky nevyžaduje spoluúčast předsedy vlády.

Čl. 62 Ústavy ČR, písm. k):

"Prezident republiky

k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky."

Kontrasignace premiéra je vyžadována u pravomocí, které jsou uvedeny v článku 63 Ústavy ČR.

Dle vyjádření Britských listů se jméno Bernd Posselt na jejich stránkách objevilo naposledy 30. května 2012 v článku Petra Uhla “ Etnická sprostota České televize”.

Na základě dohledaných informací o zisku mandátu obou premiérů v roce 1992 a schváleného zákona o rozpadu ČSFR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas byl zvolen ve volbách v červnu 1992 do České národní rady v Severomoravském kraji.

Životopis Roberta Fica uvádí, že byl jako poslanec zvolen také v roce 1992 do Národní rady Slovenské republiky.

Oba premiéři tak byli členy národních parlamentů od voleb v roce 1992. K samotnému rozdělení pak došlo na základě Zákona o zániku ČSFR (25. listopadu 1992).