Měli jsme i dva obvody, kde jsme stáli protikandidátovi občanské demokratické strany a byly to vlastně dva jediné obvody, kde eventuálně podle dohody mohla Česká strana sociálně demokratická svými hlasy pomoci našim kandidátům.
Z dat uveřejněných Českým statistickým úřadem na portálu volby.cz vyplývá,že kandidáti KSČM se dostali do druhého kola senátních voleb ve 12 obvodech, z toho v 10 obvodech stáli proti kandidátovi za ČSSD a ve 2 soupeřili s protikandidátem z ODS (přehlednější grafika s výpisem postupujících kandidtádů například na idnes.cz).
Jednalo se o ostře sledovaný obvod Praha 8, kde místopředseda strany Jiří Dolejš (KSČM) – postoupil z prvního místa – soupeřil s obhajující Danielou Filipiovou (ODS), a obvod Teplice, kde se do druhého kola dostal z druhého místa Jaroslav Dubský (KSČM) a postavil se obhajujícímu senátorovi a starostovi města Jaroslavu Kuberovi (ODS).
Zmiňovanou dohodou Petr Šimůnek pravděpodobně myslí výzvu ČSSD k hlasování pro nevládní kandidáty, o které informoval například deník Referendum.
V tom druhém kole to bylo, 48% mandátů bylo pro Sociální demokracii.
Výrok je na základě dohledaných informací o druhém kole senátních voleb pravdivý. Podle stránek volby.cz mandát obdrželo 13 senátorů za ČSSD z celkových 27 zvolených. To znamená 48% mandátů pro ČSSD.
Tuto povinnost vyměnit klasické prohřívací kotle za nízkoemisní, které my dnes dotujeme, má každý občan České republiky do roku 2022 podle zákona o ochraně ovzduší, který vstoupil v platnost 1. 9. letošního roku.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva životního prostředí ČR jako zavádějící. Náměstek Novák opomenul ve svém výroku možnost částečné úpravy stávajících kotlů.
Zmiňovaný Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., je platný od 13. 6. 2012 a účinný od 1. 9. 2012.
Podle zprávy ministerstva životního prostředí k tomuto zákonu, má tento zákon přispět k zajištění kvality vnějšího ovzduší na úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika.
Ministerstvo však v tiskové zprávě zdůrazňuje, že není nutná výměna celého kotle, je možné také vybavit stávající kotel automatickým podavačem paliva, zvláštním automatickým hořákem apod., což zajistí splnění parametrů pro 3. emisní třídu, které skutečně musí každý kotel v roce 2022 splňovat.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Moravskoslezským krajem však poskytuje dotace pouze na zakoupení nového kotle v této emisní třídě.
Na konci roku 2011 tehdejší vládní koalice si odsouhlasila svorně to, že od 1. ledna příštího roku bude 17,5 % přes obstrukci sociální demokracie, přesto, že jsme se snažili tomu zabránit.
Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.
Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.
V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.
Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.
Tento stát 80 procent výroby exportuje.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu a ne o 80% jak tvrdí Pavel Suchánek.
Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Rok 2012 ještě nelze hodnotit jako celek, ovšem hodnoty exportu mezi lednem a listopadem roku 2011 a současným stavem jsou téměř totožné. Výrok Pavla Suchánka hodnotíme tedy jako nepravdivý.
My jsme do dnešního dne vydali více než 60 tisíc sKaret. Z toho máme 6 odmítnutých sKaret.
Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.
Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.
S Národní radou osob se zdravotním postižením jednáme velmi intenzivně. Já jsem už několik jednání s panem předsedou Krásou absolvovala.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.
Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.
Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.
Mně to velmi vadilo a já jsem dokonce v jednom rozhovoru řekla, že Stanislav Gross měl odstoupit, ještě předtím, než to udělal.
Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.
Já jenom musím říct, že to nebyly jenom dvě vlády, který si ODS sama shodila. Ona má takový národní sport už od Sarajeva, se vzájemně podkopávat.
Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.
Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).
Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.
Soudkyně si u toho měla uvědomit, že je ženou jednoho z bývalých nejvyšších představitelů...(kauza Smetana - pozn. Demagog.cz)
O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.
