Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že Andrej Babiš v debatě (video, 30:03) mluvil o tom, že vláda Petra Fialy „zaspala“ a plán na zastropování cen elektřiny představila až v polovině září. V této souvislosti pak uvádí, že současný kabinet „nevyřešil“ zastropování cen plynu.

K zastropování cen plynu sice nedošlo v případě velkoodběratelů, vláda nicméně v pondělí 12. září představila pravidla pro zastropování cen elektřiny i plynu pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu upřesnilo, že se zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Pro úplnost uveďme, že vláda na tiskové konferenci konané 14. září představila také podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září. Nejedná se ovšem o zastropování cen, za které podniky energie nakupují, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Na závěr tedy shrňme, že vláda nepředstavila plán na zastropování cen plynu pouze v případě velkoodběratelů. Kabinet Petra Fialy však oznámil zastropování cen plynu u maloodběratelů, jejichž roční odběr plynu nepřesáhne 630 MWh. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako zavádějící.

Doplňme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.

Andrej Babiš vystoupil 18. února ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ Následně se odvolával na zastropování elektřiny na Slovensku, kde podle jeho slov „zmrazili ceny na 3 roky“ (čas 1:58). 

Doplňme, že 16. února 2022 slovenská vláda oznámila, že ceny skutečně plánuje pro domácnosti zastropovat po dobu tří let, k zavedení tohoto opatření nicméně ještě nedošlo.

Předně uveďme, že Babišova vláda stála v čele země mezi roky 2017 až 2021. Premiérem se přitom Andrej Babiš stal až na konci roku 2017, a tento rok proto není pro naše hodnocení relevantní. Informace o tom, s jakým přebytkem hospodařily územní rozpočty, kam spadají obce (tedy i města), kraje a dobrovolné svazky obcí, zveřejňuje Ministerstvo financí.

Zdroje k grafu: 2011 (.pdf, str. 3), 2012 (.pdf, str. 4), 2013–2021

Ze statistik ministerstva tedy vyplývá, že obce a kraje hospodařily s přebytkem od roku 2012, včetně celého období Babišovy vlády. Pro kontext dodejme, že například v souhrnném účtu pro rok 2020 Ministerstvo financí uvádí (.pdf, str. 1), že hlavní město Praha se na celkovém přebytku územních rozpočtů podílelo z více než poloviny.

Andrej Babiš dále uvedl, že obce a kraje měly na účtech „obrovské zůstatky“. I tato čísla zveřejňuje (.pdf, str. 6) Ministerstvo financí jako „stavy peněžních prostředků na bankovních účtech“ a jejich vývoj v posledních letech zachycuje následující graf.

Nepřísluší nám, abychom hodnotili, zda jsou stavy na účtech „obrovské“, jak tvrdí bývalý premiér. Je nicméně prokazatelné, že v letech 2018, 2019 a 2020 (tedy v době vlády Babišova kabinetu) byly stavy na účtech vyšší než v předchozích letech. Údaje pro rok 2021 ještě nejsou na ministerstvu dostupné, vydané jsou pouze pro obce a kraje, nikoliv pro dobrovolné svazky obcí. Jen samotný stav za obce a kraje ale převyšuje celkový stav peněz na účtech všech územních rozpočtů v roce 2020.

Petr Fiala reaguje na slova Andreje Babiše, který v debatě porovnával slovenské memorandum ohledně zmrazení cen energií s českým zastropováním cen elektřiny a plynu.

Právě Andrej Babiš (a také například Alena Schillerová) často uvádí sousední Slovensko jako příklad zastropování cen energií. Většinou se tak děje v souvislosti s porovnáváním cenové hladiny, na které k zastropování mělo dojít. Konkrétně pak politici mluví o tom, že úroveň, na které se česká vláda rozhodla ceny zastropovat, je příliš vysoká.

Uveďme, že v České republice byla novela energetického zákona, která vládě umožní stanovit maximální cenu energií, Poslaneckou sněmovnou schválena 16. září 2022. O pět dní později ji podepsal prezident Miloš Zeman.

Česká vláda schválila omezení ceny elektřiny na šesti korunách za kilowatthodinu, v přepočtu jde tedy o šest tisíc korun za jednu megawatthodinu, včetně regulované složky tedy zákazníci zaplatí sedm až devět tisíc korun za MWh.

Na Slovensku však v současné době žádné právně závazné opatření ohledně zastropování cen energií neplatí. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík a ministr financí Ivo Matovič v únoru letošního roku sice oznámili, že s výrobcem energií Slovenské elektrárne (SE) uzavřeli memorandum, které stanovuje cenu energií na tři roky dopředu. Toto memorandum (.pdf) ovšem není právně závazným dokumentem. Podle memoranda má elektřina pro slovenské domácnosti stát zhruba 1 500 korun za megawatthodinu (MWh), a to až do roku 2024.

Slovenská vláda pak návrh zákona, který by měl zastropování cen elektřiny umožnit, schválila až 21. září 2022. Návrh zákona však musí ještě projít celým legislativním procesem. Lze tedy říci, že na Slovensku stále neplatí žádná nařízení upravující ceny elektřiny nebo plynu pro domácnosti.

Zpravodajský portál iDNES.cz, který stejně jako Mladou frontu DNES vlastní mediální skupina Mafra, se k situaci na Slovensku vyjádřil v článku z 19. září, ve kterém stojí: „Slovensku se zatím stále nepodařilo najít definitivní podobu řešení energetické krize pro příští rok. Ačkoliv se často hovoří o zastropování cen energií, platná legislativní úprava stále chybí. Slovenští odborníci pro iDNES.cz ale uvedli, že nového slovenského ministra hospodářství Karla Hirmana zaujalo české řešení.“

V rozhovoru pro Blesk.cz z 29. srpna 2022 komentoval premiér Fiala návrhy opozice na zastropování cen energií tak, že zastropovat ceny na národní úrovni nelze. V rámci rozhovoru premiér také zkritizoval rétoriku opozice, která dle jeho slov „radikalizuje veřejnost“. Dále dodal, že „je to nejenom SPD, ale bohužel i hnutí ANO. Ti svými výroky nepřispívají k tomu, abychom jako společnost, jako stát si s touto těžkou situací poradili“.

Na dotaz, jak lze uklidnit situaci ve společnosti, Fiala odpověděl: „Vyřešení problému má být v zájmu všech politických i veřejných aktérů. Jedna věc je přicházet s alternativními řešeními a mít jiný názor na postup státu. Druhá věc je ale rozeštvávat společnost a využívat toho neklidu, který prostě u části lidí i z oprávněných důvodů je. Toto není můj styl politiky, a nikdy nebude. Naše vláda se bude snažit všemi silami hledat taková řešení, která povedou i k sociálnímu smíru, protože sociální smír je velká hodnota, o kterou musíme usilovat.“

V Andrejem Babišem zmíněném rozhovoru pro Blesk tedy Petr Fiala návrhy opozice za populistické či extremistické neoznačil. Zaměřme se nicméně i na další veřejné výstupy premiéra Fialy.

Při zahájení kampaně do obecních a senátních voleb, shodou okolností také 29. srpna, Petr Fiala v souvislosti s řešením vysokých cen energií hájil kroky vlády a mj. řekl (video, čas 17:50): „Není z toho (energetické krize, pozn. Demagog.cz) žádná rychlá a jednoduchá cesta, na tom se shoduje naprostá většina expertů, kteří té problematice opravdu rozumí. Neshodují se na tom ale všichni čeští politici. Zejména ne ti z populistického a extremistického tábora, kteří tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala.“ Dále ve svém projevu dodal (video, čas 27:30), že „žádné rychlé a jednoduché řešení opravdu neexistuje, jenom v rétorice populistů a extrémistů“.

Ve svém projevu tedy přímo neřekl, že by se mělo jednat o rétoriku hnutí ANO. Nicméně vzhledem k tomu, že opozice, včetně hnutí ANO, již před tímto projevem hovořila o zastropování cen energií jako o jediném možném řešení, lze z premiérových slov dovodit, že mluvil i o hnutí ANO.

Pár dní poté, 1. září 2022, pak Petr Fiala mluvil v kontextu možnosti zastropování cen energií o „populistických receptech“. Jeho projev ve Sněmovně přímo navazoval na vystoupení Andreje Babiše, který vládu vyzval k zastropování cen energií. Lze tedy předpokládat, že Fialova slova mířila právě na Babiše.

Petr Fiala tedy v rozhovoru pro Blesk.cz ze dne 29. srpna hnutí ANO za extremisty či populisty neoznačil, nepřímo tak nicméně učinil ve stejný den v rámci projevu k zahájení volební kampaně. O tři dny později pak Babišův návrh na zastropování cen elektřiny označil za populistický. Vzhledem k tomu, že premiér tato označení směrem k opozici skutečně použil, jen tak neučinil v rozhovoru pro Blesk.cz, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Na úvod zmiňme, že Patrik Nacher svým výrokem poukazuje na to, že ač se současná pražská vládnoucí koalice prezentovala jako transparentní, ředitel dopravního podniku nebyl vybrán na základě výběrového řízení. Patrik Nacher doslova řekl (video, čas 1:27:58): „(…) koalice, která se od voleb prezentovala, jako že bude transparentní – a já jsem tady říkal třeba, že ředitelé firem budou jmenováni na základě výběrového řízení, tak i ředitel dopravního podniku nebyl jmenován, ale byl bez výběrového řízení.“ Vzhledem ke kontextu jeho slova chápeme tak, že ředitel dopravního podniku nebyl jmenován na základě výběrového řízení. Znění výroku jsme proto za účelem srozumitelnosti upravili.

Generálním ředitelem a předsedou představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) je Petr Witowski. Ten se stal řadovým členem představenstva 19. prosince 2018, kdy ho do funkce vybrala dozorčí rada podniku. Už o den později jej představenstvo (bez výběrového řízení) zvolilo do svého čela, tedy do funkce předsedy představenstva, a zároveň jej potvrdilo ve funkci generálního ředitele firmy. Petr Witowski se tedy do funkce generálního ředitele DPP skutečně dostal bez výběrového řízení.

Dodejme, že i předchozí ředitel DPP Martin Gillar byl do funkce zvolen představenstvem podniku.

Patrik Nacher poukazuje na kauzu Dozimetr, která se na veřejnost dostala v červnu 2022. Policie akci Dozimetr spustila 15. června 2022 na pražském magistrátu a v dopravním podniku (DPP) a obvinila celkem 13 lidí včetně manažerů dopravního podniku, politiků, podnikatelů a lobbistů.

„Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala o kauze ČTK.

Mezi nejvýraznější osoby a údajné „hlavy“ organizované skupiny lze označit tehdy vysoce postaveného politika hnutí STAN a člena dozorčí rady dopravního podniku Petra Hlubučka.

Patrik Nacher ve svém výroku zmiňuje také náměstka primátora za uskupení Praha sobě, Adama Scheinherra. Ten byl totiž v době, kdy dopravní podnik údajně ovládla organizovaná skupina, předsedou dozorčí rady podniku. Scheinherr nicméně údajně oznámil podezření z korupce na policii, v dopravním podniku ale dál působil spolu s některými později obviněnými.

Zapojení funkcionářů dopravního podniku

Abychom však mohli zhodnotit výrok poslance Nachera, podívejme se podrobněji na organizační strukturu DPP. Představenstvo DPP, o kterém poslanec Nacher hovoří, má skutečně celkem pět členů – předsedu, místopředsedu a tři členy.

Před vypuknutím kauzy Dozimetr byl členem představenstva také jeden z obviněných Matej Augustín. Ten byl kvůli zapojení do kauzy odvolán z představenstva dozorčí radou hned v den policejního zátahu a nahradil ho dosavadní technický ředitel metra Marek Kopřiva. Další členové představenstva obviněni nebyli, nejsou s kauzou ani více spojováni.

Někteří další obvinění ale na pozicích v DPP figurovali. V dozorčí radě seděl zmíněný Petr Hlubuček, další obviněný Dalibor Kučera byl vedoucím právního odboru, Luděk Šteffel vedoucím jednotky IT technologií a Martin Vejsada vedoucím odboru technické správy objektů.

Celkem tedy bylo obviněno pět lidí z dopravního podniku, z nichž jen Matej Augustín byl členem představenstva. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Patrik Nacher svým výrokem v souvislosti s kauzou Dozimetr poukazuje na to, že pražský dopravní podnik (DPP) hospodaří s velkým objemem peněz, a tak je pochopitelné, že dlouhodobě existují snahy se na provozu Dopravního podniku obohatit.

Patrik Nacher použil slovo rozpočet, celkový objem příjmů DPP ale v účetnictví podniku zachycuje obrat. Pojem rozpočet se v dokumentech DPP používá (.pdf) především v souvislosti s dotacemi z rozpočtu hl. města Prahy. V rámci ověření tohoto výroku se proto zaměříme právě na obrat.

Následující graf zachycuje obraty DPP v posledních několika letech tak, jak jsou uvedeny ve výkazech zisků a ztrát obsažených ve výročních zprávách. Můžeme vidět, že se obrat skutečně dlouhodobě pohybuje v rozmezí cca 21–23 miliard korun za rok a v posledním roce dosáhl právě Patrikem Nacherem uvedených 22 mld. Kč.

Zdroje dat ke grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf).

Patrik Nacher mluví o Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) v souvislosti s kauzou Dozimetr, kvůli které se v podniku odehrály zásadní změny. Odvolán byl kromě člena představenstva Mateje Augustína i člen dozorčí rady Petr Hlubuček (STAN).

Dopravní podnik je největší firmou, kterou hl. m. Praha vlastní. Její dozorčí radu volí pražští radní, ta následně volí členy představenstva. Dozorčí rada představuje pro město kontrolní orgán, kterým magistrát realizuje svá vlastnická práva. Mezi její členy se mohou řadit jak nominanti politických stran, tak vítězové výběrových řízení z řad zaměstnanců.

Aby bylo možné výrok Patrika Nachera ověřit, je potřeba zkoumat složení rady hl. m. Prahy a dozorčí rady DPP v průběhu volebních období. Seznam členů dozorčí rady dopravního podniku od roku 1993 lze nalézt v obchodním rejstříku. Informace o stranické příslušnosti některých lidí, kteří byli členy dozorčí rady v prvním volebním období let 1990 až 1994, nicméně nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na volební období začínající rokem 1994.

Volební období 1994 až 1998

Po volbách do zastupitelstev obcí na podzim roku 1994 koalici v Praze utvořily ODS, ODA a KDU-ČSL. V opozici tak skončila například Strana zelených, ČSSD či KSČM. Mezi členy dozorčí rady DPP byl v tomto volebním období i Jiří Paroubek (.pdf, str. 1) za ČSSD či Petr Zajíček za KSČM.

Volební období 1998 až 2002

Po volbách v listopadu 1998 do pražské rady zasedla koalice ODS a ČSSD. Primátorem byl do května 2002 Jan Kasl (ODS), v červenci ho nahradil Igor Němec (ODS). V opozici tehdy stála KSČM a Čtyřkoalice, která spojovala KDU-ČSL, Unii svobody, Občanskou demokratickou alianci a Demokratickou unii.

Členem dozorčí rady byl po celé toto období například výše zmiňovaný Petr Zajíček za KSČM (.pdf, str. 1). V únoru 1999 byl do rady zvolen i Vladimír Göringer, člen (.pdf, str. 1) opoziční Unie svobody, který v radě zůstal (.pdf, str. 9) až do března roku 2003 (.pdf, str. 9).

Volební období 2002 až 2006

Praha zůstala v těchto letech v rukou ODS a ČSSD, na post primátora zasedl Pavel Bém (ODS). V řadách opozice nadále zůstávala KDU-ČSL, Unie svobody, která se v roce 2001 sloučila s Demokratickou unií, dále pak koalice Sdružení nezávislých, Strany zelených a Strany pro otevřenou společnost a také uskupení Demokraté Jana Kasla.

Opozici v dozorčí radě reprezentoval (.pdf, str. 9, 61) v tomto volebním období například Petr Moos ze Sdružení nezávislých.

Volební období 2006 až 2010

Primátorem zůstal Pavel Bém (ODS) a v radě převažovali jeho spolustraníci, ČSSD se ale v tomto období zařadila k opoziční KSČM a v radě ji nahradili zástupci SNK Evropští demokraté a Strany zelených. Po vypuknutí kauzy Opencard v roce 2009 zůstala ODS v pražské radě sama.

V dozorčí radě na hospodaření DPP v tomto volebním období dohlížel (.pdf, str. 8) kromě zástupců radních stran i sociální demokrat Karel Březina, který v ní setrval i v roce 2010 (.pdf, str. 16).

Volební období 2010 až 2014

Pražský magistrát od podzimu 2010 nadále ovládala ODS, která nicméně rok po volbách ukončila stávající spolupráci s ČSSD. V listopadu 2011 se spojila s TOP 09 a tato koalice Prahu spravovala až do května roku 2013. Primátorem se na začátku volebního období stal Bohuslav Svoboda (ODS), v květnu 2013 byl ale v tajné volbě ze svého postu odvolán spolu s dalšími dvěma radními za ODS. Svou rezignací je následovali další dva jejich spolustraníci a menšinovou radu utvořila TOP 09 s podporou ČSSD.

V době první koalice, tedy ODS a ČSSD, se v dubnu 2011 stal členem dozorčí rady DPP Jiří Pařízek za TOP 09. Následná změna koalice na ODS a TOP 09 na podzim 2011 se odrazila i v dozorčí radě pražského dopravního podniku. V listopadu 2011 z ní byl odvolán Antonín Weinert (ČSSD) a tři zástupci ODS – Milan Richter, Dalibor Mlejnský a Marek Ječmének. Nahradili je členové TOP 09 Jiří Nouza a Michal Štěpán a také občanský demokrat Karel Hanzlík. Opozici v ní ale nadále reprezentoval Miloslav Ludvík (ČSSD), který byl nicméně na konci února 2012 odvolán (.pdf, str. 42) a ČSSD (ani jiná opoziční strana) tak v dozorčí radě neměla svého zástupce.

Další zástupci ČSSD se do dozorčí rady dostali až v srpnu 2013, kdy byl do rady zvolen (.pdf, str. 5) Vojtěch Kocourek (ČSSD), o tři měsíce později se k němu přidal (.pdf, str. 9, 75) i jeho spolustraník Karel Březina. V té době už nicméně v Praze vládla třetí koalice, tj. TOP 09 s podporou ČSSD. Nyní opoziční ODS však v dozorčí radě svého zástupce měla, jelikož až do prosince 2014 byla její členkou např. Andrea Vlásenková (ODS).

Volební období 2014 až 2018

Na pražský magistrát se na podzim 2014 poprvé dostalo hnutí ANO a postu primátorky se ujala Adriana Krnáčová. V radě se k ANO přidala i ČSSD a trojkoalice Strany zelených, KDU-ČSL a STAN. Do opozice se tak postavila nejen KSČM, ale také ODS, TOP 09 a Piráti.

Nová administrativa první změny v dozorčí radě DPP provedla (.pdf, str. 13) už v prosinci 2014, kdy z ní odvolala výše zmíněnou Andreu Vlásenkovou (ODS), Martina Dlouhého (TOP 09) i jeho spolustraníky Jiřího Pařízka, Michala Štěpána, Jana Vašíčka a Marka Doležala. Poslední jmenovaný do ní ale byl ještě v prosinci 2014 znovuzvolen (.pdf, str. 25) a členem zůstal až do konce volebního období.

Prázdná místa v tomto kontrolním orgánu vyplnili (.pdf, str. 9) zástupci ANO Petr Novotný, Jarmila Bendová, Jaroslav Štěpánek a Martin Slabý spolu s Petrou Kolínskou (SZ), Petrem Hlubučkem (STAN), Petrem Dolínkem (ČSSD) a jeho spolustraníkem Vojtěchem Kocourkem, který se – podobně jako Doležal – vrátil po svém dřívějším vyloučení (.pdf, str. 13). Doplňme, že členem dozorčí rady byl spolu s těmito koaličními kandidáty zvolen i Petr Šimůnek (KSČM), který na tomto postu zůstal až do prosince 2018.

Volební období 2018 až 2022

Do současné pražské rady se v říjnu 2018 dostali zástupci Pirátů, kteří na post primátora dosadili Zdeňka Hřiba, a také Praha sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Proti nim se do opozice postavili zastupitelé z ODS a ANO.

Po posledních komunálních volbách došlo v dozorčí radě DPP k zásadním změnám a nástupu mnoha nových tváří. Jejími členy zůstali (.pdf, str. 8) Petr Hlubuček (STAN), Marek Doležal (TOP 09), Petra Kolínská za Prahu sobě (.pdf) a několik dozorujících z řad zaměstnanců. Vrátil se i Michal Štěpán (TOP 09).

Dřívější členy z minulého volebního období na konci roku 2018 nahradili (.pdf, str. 8) členové Prahy sobě Adam Schneiherr, Pavel Vyhnánek a Michal Zdeněk spolu s Tomášem Mikeskou (STAN) a několika nestraníky a dopravními specialisty. V roce 2021 se k nim pak přidali (.pdf, str. 108) Jan Lička (Piráti) a nestraník Jakub Jiran, který je registrovaným příznivcem Pirátů.

Závěrem shrňme, že v každém volebním období od roku 1994 až do voleb v roce 2018 byl v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy alespoň jeden zástupce magistrátní opozice. Ve volebním období let 2010 až 2014 opozice svého člověka v dozorčí radě DPP zhruba rok neměla, ve zbývajícím čase ostatních tří let nicméně ano. Od začátku aktuálního volebního období se ovšem žádný zástupce opozice členem dozorčí rady DPP skutečně nestal, a výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme kontext celého výroku. Matej Augustín je bývalý člen představenstva pražského dopravního podniku (DPP), který figuruje jako jeden z hlavních aktérů v kauze Dozimetr. Kromě Augustína obvinili policisté i bývalého pražského radního za hnutí STAN Petra Hlubučka či podnikatele Michala Redla. Organizovaná skupina údajně ovlivňovala veřejné zakázky a chod veřejných firem, především DPP.

Matej Augustín v čele DPP

Mateje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku zvolila (.pdf, str. 78) dozorčí rada DPP na konci roku 2019. Uveďme, že tehdy byli členy dozorčí rady, která má celkem 15 členů, také dva nominanti za Piráty, konkrétně Ivo Vašíček (.pdf) a Michal Štěpán (.pdf). 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně s jistotou nedozvíme, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici (.pdf) je pouze strohé usnesení o jeho zvolení ve sbírce listin dopravního podniku v obchodním rejstříku.

I přesto se však v médiích objevily informace o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům členů dozorčí rady za hnutí Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupců z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, již zmiňovaný někdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Deník Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas, což by potvrdilo informaci Seznam Zpráv, že pro Augustina hlasovalo osm, tedy těsná nadpoloviční většina (.pdf, str. 20), z patnácti členů rady.   

Volba členů představenstva

Primátor Zdeněk Hřib ve svém výroku rovněž uvádí, že zástupci za Piráty v dozorčí radě pražského dopravního podniku nikdy nehlasovali pro kandidáty, kteří by neprošli výběrovým řízením. Jako příklad osoby, která jím neprošla, uvedl právě Mateje Augustína.

Skutečnost, že tento bývalý člen představenstva nebyl zvolen na základě výběrového řízení, uvedl v roce 2019 server Zdopravy.cz. Potvrdil ji i samotný Petr Hlubuček, který kromě svého působení v radě hlavního města zastával (.pdf, str. 14) pozici člena dozorčí rady DPP. Dodejme, že bez výběrového řízení byl na konci roku 2018 (.pdf, str. 8–10) zvolen na post šéfa dopravního podniku i Petr Witowski.

Za působení současného vedení hlavního města se představenstvo volilo hned třikrát. Poprvé koncem roku 2018, kdy byli kromě Petra Witowského zvoleni (.pdf, str. 8) ještě další dva kandidáti. Podruhé v roce 2019 (.pdf, str. 14), kdy došlo k dosazení Mateje Augustína, a naposledy v letošním červnu, kdy se po propuknutí kauzy Dozimetr dostal do představenstva Augustínův náhradník Marek Kopřiva.

Jak jsme nicméně uvedli výše, jednání i hlasování dozorčí rady dopravního podniku jsou neveřejná. Z dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, pro koho zástupci Pirátů v radě kdy hlasovali a pro koho nikoliv. A to nejen u Mateje Augustína, ale i u jiných hlasování o členech představenstva DPP. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.