To je výlučná prezidentská kompetence. (jmenování členů ČNB – pozn. Demagog.cz)
Jak je stanoveno v Ústavě ČR, hlava třetí, čl. 62., prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. Tato pravomoc není omezena žádnou kontrasignací.
Otázka: jste připravený i na variantu, že by se přímá volba prezidenta nekonala v řádném termínu? Sobotka: Všechno je možné, a zase opakuji, bude v rukou soudu. NSS má na rozhodnutí lhůtu, ale ústavní soud ne.
Podle dohledaných informací má v případě volby prezidenta Nejvyšší správní soud určeny lhůty na svá rozhodnutí v různých případech v délce patnácti dní. Naopak v případě Ústavního soudu je zmíněna pouze 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Lhůta pro rozhodnutí soudu v případě ústavní stížnosti není určena.
To zásadní systémové opatření, které si Evropská komise vynutila je, že ten audit bude centrální.
Nepodařilo se nám najít žádný zdroj, který by potvrzoval pravdivost tohoto výroku. Pro zajímavost předkládáme celkový audit Evropského účetního dvora na toto téma.
Já z těch čísel, která mám k dispozici, tak z těch jasně vyplývá, že stále ty velké komíny jsou prvním znečišťovatelem, právě doprava druhým znečišťovatelem a lokální topeniště jsou až třetí v pořadí.
Dle Situační zprávy (.pdf) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou největším zdrojem se 42,4 % vypouštěných tuhých znečišťujících látek velké zdroje (REZZO 1), druhým je doprava (mobilní zdroje, REZZO 4) s podílem 30,7 %, malé zdroje (REZZO 3) jsou v pořadí třetí a účastní se 23,2 %. (str. 5-6)
To, že to bylo zadáno jako veřejná obchodní soutěž, přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, konstatoval naprosto jednoznačně, že ministerstvo postupovalo správně.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
Jelikož ÚOHS nakonec shledal, že MPSV postupovalo správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
... on má ze zákona právo postoupit do poslanecké sněmovny, on neodstoupil, není žádná zákonná páka ho k tomu donutit. (poslanec Pekárek)
Poslanec Pekárek byl Sněmovnou vydán kvůli podezření z korupce (aktuálně je nepravomocně odsouzen na 6 let), informoval o tom např. iDnes nebo iHned. Jeho mandát ovšem tímto nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednácího řádu Sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “ poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.” Co se týče práva postoupit do Poslanecké sněmovny, tak zákon o volbách (odstavec “ trvání mandátu ”) stanovuje, že “vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Chci uvést, že jak Havel, tak Klaus, jmenovali celkem čtyři premiéry, bývalé členy KSČ.
Ve funkčním období dvou uvedených prezidentů byli jako předsedové vlády s minulostí v KSČ jmenováni Marián Čalfa (členem KSČ v letech 1964-1990), Jan Stráský (1964-1969), Petr Pithart (1960-1968), Josef Tošovský (1976-1989), Miloš Zeman (v období “Pražského jara”) a Jan Fischer (1980-1989). Celkem tedy 6 předsedů vlád. Na základě informací na serveru www.vlada.cz nebo na oficiálních stránkách těchto politiků tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Já samozřejmě musím zareagovat zejména to výběrové řízení (na S-karty, pozn.), které skutečně nejprve podlehlo dohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (..) Poté, co tady tahleta prověrka výběrového řízení proběhla, tak nic nebránilo onomu zmíněnému podpisu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
Pane doktore, my máme možná příliš mnoho náměstků hejtmana ve srovnání s ostatními kraji, ale nemáme žádné uvolněné radní.
Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.
Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3
Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.
Já jsem stejný ročník, jako byl jeho otec (Jiří Dientstbier starší), takže mladého Dienstbiera znám ještě z doby, kdy sotva dospíval.
Jiří Dienstbier starší se narodil 20. 4. 1937 a Karel Schwarzenberg se narodil 10. 12. 1937. Oba působili v Českém helsinském výboru, Jiří Dienstbier st. jako jeho spoluzakladatel, Karel Schwarzenberg jako jeho mluvčí. Oba se pohybovali v disidentských kruzích, Jiří Dienstbier byl signatářem a mluvčím Charty 77 a strávil tři roky ve vězení, Karel Schwarzenberg spoluzakládal České dokumentační středisko (sbírka zakázané literatury).
