Přehled ověřených výroků

Výrok Miroslava Rovenského hodnotíme jako pravdivý.

Podobným programem k programu Vzdělání a konkurenceschopnost je myšlen Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který byl schválen 1. října 2007 a byla mu, podle výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf - str. 4) za rok 2011, přidělena částka 2 436 095 160 eur, což při tehdejším kurzu činilo 67 090 060 706,4 Kč.

Z výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace z roku 2009 (.pdf - str. 4) vyplývá, že zatím nedošlo k proplácení prostředků, ale jen k "budování implementačních struktur", jak se uvádí v shrnutí této výroční zprávy.

Výroční zpráva za rok 2010 (.pdf) na straně 5 udává, že: "...V roce 2012 bylo příjemcům celkem proplaceno 77,3 mil eur...", což při kurzu pohybujícím se kolem 25 Kč za 1 euro činí cca 1 932 500 000 Kč.

Výroční zpráva OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf) za rok 2011, ve které se na straně 5 uvádí, že: "... V roce 2011 bylo příjemcům celkem proplaceno 513,7 mil. EUR (13,3 mld. Kč), tedy přibližně21 % alokace OP, ... "

Celkem tak bylo z původních 67 mld. Kč k 1. 1. 2012 vyplaceno celkem cca 15, 2325 mld. Kč. Z toho vyplývá, že v OP zbylo 51 857 560 706,4 Kč. Tato částka, ke které se můžeme dopracovat na základě posledních dostupných údajů, se od částky uvedené Miroslavem Rovenským příliš neliší a my proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu v zákoně o státním rozpočtu ČR pro r. 2012 (.pdf), nepodařilo dohledat relevantní informace. Na webu ČSÚ jsou pak k dispozici pouze statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007.

Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.

Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:

kandidát

obvod

1. kolo

2. kolo

poč. opráv.
voličů v 2. kole

Eliška Wagnerová

Brno-město

7396

10756

98764

Jaroslav Kubera

Teplice

12582

13130

103431Daniela Filipiová

Praha 8

6468

19284

104891Tomáš Grulich

Praha 12

5284

12416

91940Jaroslav Zeman

Jablonec n. Nisou

8043

14403

115032Tomáš Töpfer

Praha 4

6756

11076

92814Adolf Beznoska

Mladá Boleslav

10338

11885

112794Rudolf Salvetr

Domažlice

7521

11391

104294

Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.

Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích

Kraj

Výsledek

Plzeňský

26,48 %

Středočeský

18,32 %

Jihočeský

12,56 %

Olomoucký

10,91 %

Pardubický

10,90 %

Královéhradecký

10,62 %

Vysočina

10,29 %

Moravskoslezský

9,92 %

Karlovarský

9,79 %

Ústecký

9,68 %

Zlínský

9,49 %

Liberecký

9,26 %

Jihomoravský

9,21 %

Bohuslav Sobotka má formálně pravdu, neboť ČSSD odmítla privatizaci krajských nemocnic, nicméně již nedodává, že dva kraje pod vedením Sociální demokracie nemocnice v období 2008-2012 samy privatizovaly. Část jeho výroku o sociálních službách je pak již přesný.

Zdravotnictví

Strana neměla jednotný centrální program, ovšem lze dohledat jednotlivé krajské programy. Např. v programu (.pdf) Jihomoravské ČSSD lze najít formulaci " Stávající zdravotnické příspěvkové organizace nechceme převádět do rukou privátníchvlastníků". Moravskoslezská ČSSD ve svém programu (část Zdravotnictví) "jasné ne" privatizaci krajských nemocnic neříká, volební program podobnou formulaci neobsahuje. Konkrétně uvádí: "Nedopustíme rozsáhlou likvidaci značné části krajské nemocniční sítě, jak se o to pokouší zdravotní pojišťovny s podporou ministerstva zdravotnictví. Rozumnou racionalizaci krajské nemocniční sítě neodmítáme, nesmí však dojít k ohrožení dostupnosti péče." Karlovarská ČSSD ve svém programu hovoří o zachování základní sítě krajských nemocnic pod veřejnou kontrolou. Co se týká minulosti, na což Václav Moravec naráží, kraje pod vedením ČSSD (Moravskoslezský a Karlovarský) samy privatizovaly (dlouhodobě pronajaly) nemocnice na svém území. Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2010. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že "Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: "Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné".

Sociální služby Z výše zmiňovaných programů ČSSD do jednotlivých krajů nejvíc explicitně popisuje program Karlovarské ČSSD, když uvádí: " Navrhujeme, prosadíme, podpoříme -Všechny kroky, které budou bránit privatizaci a komerčnímu pronájmu svěřených sociálních služeb."

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako neověřitelný.

Jak uvádí měsíční zpráva čerpání na měsíc říjen: "... S příjemci bylo podepsáno 643 Smluv o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 15,0 mld. Kč (88,8 % z celkové alokace). Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 8,4 mld. Kč (50 % z celkové alokace) a certifikovány byly výdaje ve výši 5,5 mld. Kč, hodnota tvoří 32,5 % z celkové alokace." (pdf. str. 111) Celková alokace tedy tvořila 16,89 mld. Kč. Proplaceny a cetrifikované údaje jsou dohromady ve výši 13,9 mld. Kč. Nevyčerpané prostředky jsou tedy ve výši až 2,9 mld. Kč. Zprávy a další informace k fondům lze najít na webu strukturální-fondy.cz.

Web Středočeského kraje uvedl 24. července, že mají být finanční prostředky odblokovány, nicméně není jasné, zda již ke zmíněnému došlo. Jelikož nelze přesně posoudit, jaký objem (či zda vůbec nějaký) peněz z EU je pozastaven, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Sobotka skutečně před volbami dal veřejně najevo, se kterými politickými stranami by ČSSD mohla po volbách vytvořit krajské koalice - s KSČM, případně KDU-ČSL.

Rozhovor pro Hospodářské noviny 10. října 2012: "Jestliže voliči dají většinu levici, pak je přirozená spolupráce mezi ČSSD a komunistickou stranou, pokud budou mít třeba v moravských regionech silnou pozici lidovci, pak budeme spolupracovat s nimi. Takové koalice máme už dnes a osvědčily se. Z programového hlediska jsou nevhodné koalice s ODS. Nicméně nemáme žádný striktní zákaz."iDnes.cz: "My jsme zatím jako vedení strany nevydali žádné doporučení, pokud jde o koalice. Můj názor, který řeknu našim lídrům i vedení ČSSD, je jasný. Doporučuji programově blízké koalice. Vidím dva možné partnery po krajských volbách. Tím prvním jsou lidovci, popřípadě středová uskupení nezávislých kandidátů, druhým komunistická strana. Záleží na tom, komu voliči dají důvěru a jak ty subjekty budou silné. Pokud jde o spolupráci, viděl bych ji velmi nerad. Ukázalo se, že spolupráce s ODS na úrovni krajů sociální demokracii spíše poškodily a zavlekly ji i do některých problémů typu Regionální operační program Severozápad."

Na stránkách organizace Transparency International je uveden soubor třinácti kritérií, dle kterých je hodnocena transparentnost jednotlivých prezidentských kampaní. Zuzana Roithová skončila na třetím místě za Janem Fischerem a Karlem Schwarzenbergem. Konkrétní rozpis kritérií a jejich hodnocení u Zuzany Roithové lze nalézt zde. Zuzana Roithová od Transparency International skutečně dostala pouze 50% u kritéria dohledatelnosti a přehlednosti účtu daného kandidáta s odůvodněním, že kandidátka má volební účet, který však není přístupný online, ale zveřejňuje pouze ručně vytvořený výpis. Pravdou také je, že Equa banka skutečně na svých internetových stránkách transparentní účet nenabízí.

(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.