Karel Schwarzenberg
"Já bych především rád podotkl, že je pozoruhodné, když mě někdo obviňuje z krytí korupce v případech (myšlen případ Klouzal - pozn. Demagog.cz), kdy já jsem dal příkaz, aby tyto případy byly předány policii. Že policie bohužel to odložila, je jiná záležitost."
Podle vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí úřad skutečně podal ve věci předražených IT zakázek, na které upozornil Klouzal, čtyři trestní oznámení. Ty pak měly být skutečně policií odloženy. MZV si rovněž najalo externí firmu na posouzení těchto zakázek. Ta měla odhalit některé nepravosti a mělo dojít k propuštění všech zapletených do případu, podle Klouzalových slov to ale není pravda. “Lidé kteří za zakázkami na MZV stáli, stále na ministerstvu pracují,” řekl Klouzal. Klouzal také tvrdí, že inspekce si nevyzvedla veškeré podklady, které měl k případu k dispozici, nicméně se Schwarzenbergem se dvakrát sešel a ten přislíbil prošetření celé věci. Na popud MZV se tedy policie korupcí skutečně zabývala a případ byl odložen.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Milan Chovanec
My bychom chtěli minimálně zvýšit podíl spotřební daně, který dneska jde do SFDI. Je to zhruba 9,1 % nebo do 10 %.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) byl zřízen Zákonem č. 104/2000 Sb. Paragraf 4, odst. 1., písm. c) mezi příjmy fondu řadí také " podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů dle zvláštního právního předpisu ". Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní, tedy výše zmiňovaný "zvláštní předpis" dále v paragrafu 5, písm. b) stanovuje výši podílu z výnosu uvedené spotřební daně pro SFDI, konkrétně je to " 9,1% celostátního hrubého výnosu ".
Na základě uvedené platné právní úpravy tedy hodnotíme výrok Milana Chovance jako pravdivý.
Jana Bobošíková
Zaprvé a včera (2.1.) to zaznělo v České televizi, bez podpisu premiéra by nebyla ta amnestie možná. Aspoň to říkal v Hyde parku náměstek ministra spravedlnosti...A kvůli tomu se nyní bouří jedna složka koaliční vlády a říká, že s tímto postupem premiéra nesouhlasí.
Vyhlášení amnestie patří k rozhodnutím, u kterých prezident, dle Ústavy ČR (čl.63), potřebuje spolupodpis premiéra - za takové rozhodnutí tímto aktem přebírá odpovědnost celá vláda. Je dále pravdou, že se vládní TOP 09 distancovala od tohoto rozhodnutí.
V pořadu HYDE PARK 2.1 (stopáž: 31:30 - 31:45) řekl 1. náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák (ODS), že: "... Kontrasignace premiérem je formální nutnou podmínkou (pro provedení amnestie)".
Jediná pravomoc prezidenta, co se týká soudnictví, je, že prezident jmenuje soudce - i nejvyšší i ústavní soudce.
Dle článku 62 Ústavy:
písm. e) prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
písm. f) prezident jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu
a dle článku následujícího (63):
odst. 1, písm. i) prezident dále jmenuje soudce (tento výkon je však podmíněn nutností kontrasignace předsedou vlády či jím pověřeným členem vlády - odst. 3)
Návrh, který vyšel ministerstvem vnitra jakožto volební zákon, byl celkem rozumný. Nicméně v Poslanecké sněmovně lidovou tvořivostí našich poslanců byl tak změněn, že dopadl opravdu velice nešťastně. (volebním zákonem míní Schwarzenberg prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta - pozn. Demagog.cz)
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra jako zástupce vlády. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat. Pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců (hlasování), proti nehlasoval nikdo.
Za posledních 6 let pravicových vlád, tak tady bylo několik (dopravních, pozn.) koncepcí a superkoncepcí, z nichž ty koncepce přicházely, odcházely. S nimi přicházeli, odcházeli ministři.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ze stránek vlády ČR, ministerstva dopravy a zpravodajských článků. Hodnocení však doplňujeme i o další koncepční dokumenty, které zůstaly v platnosti i ve zmiňovaném období.
Za posledních 6 let, které uvádí Milan Chovanec, měla Česká republika tři pravicové vlády - první a druhá vláda Mirka Topolánka a po úřednické vládě Jana Fischera následovala současná vláda Petra Nečase. Za období těchto tří vlád se vystřídalo šest ministrů dopravy v pořadí: Aleš Řebíček, Petr Bendl, (zde následoval ministr úřednické vlády Gustáv Slamečka), Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a současný ministr Zbyněk Stanjura.
Superkoncepcí, o níž hovoří Milan Chovanec, je myšlen dokument s názvem Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 vydaná v lednu 2011 za ministra Víta Bárty. Původně měl být před ní projednáván vládou nový harmonogram výstavby dopravní infrastruktury pro léta 2011 - 2013, byl však kvůli této nové strategii stažen. Nástupce Radek Šmerda tuto " superkoncepci " následně odložil a přehodnotil význam některých staveb. Další ministr v pořadí Pavel Dobeš pak na společném mítinku s Petrem Nečasem uvedl, že nechce prosazovat Bártovu nebo Šmerdovu koncepci.
Během let 2005 - 2013 však existoval také například koncepční dokument s názvem Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - 2013 přijatý již za vlády Jiřího Paroubka. V prezentaci (.pdf) Pavla Dobeše z roku 2012 se uvádí, že tento dokument byl průběžně aktualizován, nicméně zůstal v platnosti. V současné době již existuje návrh (.pdf) na dopravní politiku pro roky 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050. Dále uvádí i Národní programy reforem. Ačkoliv je tedy fakticky výrok Milana Chovance pravdivý, netýká se všech koncepčních dokumentů.
Jiří Dienstbier
Česká republika se zavázala, že bude naopak zavádět bezplatné vysokoškolské vzdělání a je to ústavně garantované právo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Česká republika se v mezinárodní smlouvě zavázala k zavádění bezplatného vzdělání a o ústavně garantované právo se jedná, i když pouze podmíněně.
Česká republika se skutečně zavázala v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ve článku 13, že "vyšší vzdělání bude rovněž zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání."
Listina základních práv a svobod (která je součástí tzv. ústavního pořádku ČR) pak v článku 33 uvádí, že "občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana amožností společnosti též na vysokých školách." Bezplatné vysokoškolské vzdělání tedy české ústavní právo garantuje za určitých podmínek, nicméně garantuje. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Robert Fico
Pokiaľ si vezmeme výkon Európskej únie, eurozóny ako celku za rok 2012, tak môžeme hovoriť o recesii a nie je konjunktúre.
Porovnaním štvrťrokov za sebou alebo medziročného vývoja, je zrejmé, že sa jedná sa o postupný pokles HDP v celej EÚ ako aj v eurozóne. Je preto pravdou, že EÚ ako aj eurozóna je v recesii.
Hoci neexistuje jednotný ukazovateľ toho kedy nastáva recesia a kedy konjunktúra, ekonómovia väčšinou vyhlasujú recesiu ak za sebou v dvoch nasledujúcich kvartáloch nastáva pokles rastu HDP prípadne negatívny rast. Ďalším ukazovateľom je aj vzrastajúca nezamestnanosť, prípadne kombinácia ďalších ukazovateľov (viac viď tu).
Odhad výkonu ekonomík (Eurostat) EU 27 a eurozóny hovorí poklese HDP za rok 2012.
V prípade EU 27 sa jedná o pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,5% HDP na - 0,3% HDP v roku 2012. V prípade eurozóny je to pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,4% HDP na -0,4% HDP v roku 2012.
Ak sa pozrieme bližšie na štvrťroky, vývoj HDP (Eurostat) potvrdzuje z tohto hľadiska, že sa jedná o recesiu. Eurostat vychádzajúc zo štvrťročných údajoch vývoja HDP v novembri 2012 vyhlásil, že eurozóna je späť v recesii, pretože dosiahla negatívny ekonomický rast v druhom štvrťroku po sebe.
Miloš Zeman
"Chci citovat prohlášení Roberta Fica, který vyjádřil podiv nad tím, že český ministr zahraničí zpochybňuje Benešovy dekrety."
Slovenský předseda vlády v rozhovoru pro Právo řekl: “Přiznám, že toto nás znepokojilo, protože dekrety jsou součástí právního řádu jak Slovenské republiky, tak i České republiky. Podle vlády Slovenské republiky jsou dekrety nezměnitelné a nezrušitelné, protože jsou reakcí na výsledky druhé světové války. A proto jakékoli pokusy zrušit je nebo korigovat vyvolávají vážné zpochybnění výsledků druhé světové války. A proto nás vyjádření úřadujícího ministra zahraničí ČR mimořádně zaskočila. My to vnímáme jako destabilizující prvek.”
Přemysl Sobotka
U nás neexistuje precedentní právo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož české právo skutečně není založeno na precedentech a judikáty nepředstavují autoritativní prameny práva, výjimku tvoří pouze publikovaná judikatura Ústavního soudu.