Lesy České republiky také zvýšily těžbu přibližně o 14 % (oproti roku 2000, pozn.).
Výrok poslance Olivy je na základě výročních zpráv státního podniku Lesy ČR z let 2001 a 2011 hodnocen jako pravdivý.
Výroční zpráva (.pdf) Lesů České republiky za rok 2001 uvádí na straně 12 v části Vybrané provozně ekonomické ukazatele, že podnik vytěžil celkem 6 843 tisíc metrů krychlových dřeva, minulý rok (nejaktuálnější data), jak uvádí výroční zpráva (.pdf - str. 13) podniku za rok 2011, těžba dosáhla výše 8 024 tisíc metrů krychlových.
Rozdíl mezi sledovanými roky tak dosahuje zhruba 17 %, výrok Jiřího Olivy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť se jedná o údaj přibližný s tím, co tvrdí.
Rozhodující pro nás jsou vlastní příjmy kraje a za poslední tři roky my jsme dostali o dvě miliardy méně a proti, my jsme nastoupili v roce 2008, proti nejlepším časům za pana Bendla je tam výpadek 1,5 miliardy.
Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.
Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:
2008: 7 488 282 tis. korun
2009: 6 670 037 tis. korun
2010: 7 188 358 tis. korun
2011: 6 820 998 tis. korun
2012: 6 741 277 tis. korun
V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:
2008: 16 667 794 tis. korun
2009: 17 073 719 tis. korun
2010: 17 042 556 tis. korun
2011: 16 896 455 tis. korun
2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun
Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.
Jediný pevný bod, který na té schůzi je zařazen, z těch vážných bodů, tak je státní rozpočet a to jeho projednávání je určeno na středu hned tedy ten druhý den schůze.
Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.
Proto byl v květnu tak dramatický propad, vlastně o 70 % byl výběr v jednom měsíci menší.
Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.
1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.
Ty poplatky byly, jak bylo řečeno, zpřísněny, za první čtvrtletí 800 tisíc korun, za druhé čtvrtletí 3,6 milionu korun. (finance na poplatky ve zdravotnictví proplácené krajem)
V druhém čísle čtvrtletníku Středočeský magazín, které je dostupné na stránkách Středočeského kraje, je na straně 12 v kapitole Zdarma v nemocnici i na cestě do školy uvedeno, že za první čtvrtletí roku 2012 využilo možnosti proplacení regulačních poplatků 2092 občanů, kterým bylo následně vyplaceno 3 763 447 Kč.
Ve třetím čísle tohoto magazínu pak můžeme na straně 30 v kapitole Proplácíme zdravotní poplatky najít informaci, že za první půlrok roku 2012 již bylo proplaceno přes 9 miliónů Kč.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý - na regulační poplatky bylo krajem uvolněno podstatně větší množství finančních prostředků.
Já, když se vracím do roku dejme tomu 2002, kdy jsme připravovali zákon o sociálních službách (..).
Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.
To odškodnění klientů zkrachovalých bank, bylo původně předkládáno jako samostatný návrh zákona. Neprošlo. No, tak potom to, nemýlím-li se, poslanec Doktor dal právě jako toho, jako toho divokého jezdce (přílepek, pozn.) k úplně nesouvisejícímu zákonu ve druhém čtení, že jo, v podrobné až rozpravě a druhého čtení a tak dál. No a tam to prošlo.
Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).
Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.
Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.
Šéfem mé kampaně není Nejedlý, ale Vladimír Kruliš, a ten je oficiálně v materiálech uváděn jako šéf kampaně.
Slova Miloše Zemana nepřímo potvrzuje několik mediálních zdrojů, kde je Vladimír Kruliš označován jako “manažer prezidentské kampaně”, např. Novinky.cz, Český rozhlas nebo Aktuálně.cz.
Na webových stránkách zemannahrad.cz je ovšem Vladimír Kruliš uveden jako “člen volebního týmu” (stejně jako 4 další osoby). Nelze tedy zcela jednoznačně určit, zda je Kruliš šéf kampaně, jak tvrdí Miloš Zeman, neboť i když je v médiích takto označován (v médiích o této funkci mluví jen sám Zeman), na oficiálních webových stránkách kandidáta Zemana na funkci prezidenta není Vladimír Kruliš uveden jako šéf kampaně či nějak podobně.
My máme podporu mnohem vyšší, než je sousední spolková republika Německo. Máme absolutně nejvyšší podporu těch obnovitelných zdrojů v celém světě.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat veřejné zdroje, ze kterých by bezpečně vyplývala roční výše německé státní podpory obnovitelných zdrojů energie a kterou bychom pak mohli porovnat s výší podpory v České republice.
Podle iHNed.cz totiž státní příspěvek v ČR činil v roce 2012 11,7 mld. Kč, přičemž sami spotřebitelé zaplatili za podporu obnovitelných zdrojů 36 mld. Kč. Roční příplatek spotřebitelů v SRN za "zelenou energii" činil v roce 2011 13,5 miliardy eur.
Pokud jste někdo tuto informaci nalezl, neváhejte nám napsat do diskuse a my hodnocení výroku doplníme.
Praha je sedmým nejbohatším regionem. (myšleno v rámci EU)
Podle údajů Eurostatu z března 2012 (.pdf - tabulka str. 2) byla Praha v roce 2009 (novější data nejsou dostupná) vskutku sedmým nejbohatším regionem v rámci EU se 175 % průměrného evropského HDP.
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
